PergolyVelký Kosíř: Duchovní Význam v Historickém Kontextu
Léta 1938-1945 patří v české historiografii k nejpopulárnějším tématům. Regionům a jejich specifikům se však autoři příliš nevěnují. Autoři, zabývající se protektorátem obecně, tedy spíše tzv. velkými dějinami, aspekty a specifika venkova ponechávají stranou.
Z hlediska metodologického je použita především komparativní metoda, ale také zasazení jevů do širšího kontextu - např. modernizaci venkova apod. Pro komparaci je nutné definovat si pojmy. Jak je uvedeno výše, pro komparaci je nutné definovat si pojmy.
Venkov - slovo používané velmi často, ovšem málokdy přímo definované. Pro venkovské regiony je typický nižší počet obyvatel a silný aspekt sociální kontroly. Tradiční venkov je charakteristický tradicionalismem spojeným s ustálenými zvyky a silným náboženským aspektem. Jediným oficiálním městem byla Svratka - povýšená na město již ve 2. polovině 19. století.
Další nejasnosti souvisejí s pojmem občanská společnost. Zaniká po roce 1939 v českých zemích, dle zákonů, občanská společnost? V ideálním případě je občanská společnost v rovnováze s povinnostmi, a chrání lidská práva a práva politická.
Diplomová práce se skládá ze šesti velkých tematicky zaměřených kapitol a závěru, a to se zhodnocením použitých pramenů a literatury. Jednotlivé regiony jsou zkoumány z několika hledisek (např. hustota osídlení či přítomnost četnictva). Třetí kapitola se zabývá politickou situací ve venkovských oblastech a vnímání Národního souručenství. Sledováno je i fungování místních organizací politických stran. Je zde popsána i sociální role obce, která je důležitou složkou občanského života.
Čtěte také: Využití masivního bukového stolku
Pominout samozřejmě nelze ani sociální a kulturní roli školy, ale i oficiální změna role učitele a s tím související možnost ztráty prestiže. Pozornost je věnována i vzniku nových spolků a přetrvávající možnosti společenského vyžití. Nelze ignorovat silný vzestup turistického ruchu.
Tematická kapitola se věnuje roli církve v životě obyvatel venkovských regionů. Sleduje se, jak se církev vyrovnávala se změnami v politickém životě, nebo jestli dokonce nepřebírala funkce jiných institucí. Třeba si povšimnout i jejich účasti v odbojovém hnutí. Jsou zde popsány katolické a evangelické církve.
Nejznámějším typem pramenů jsou obecní či městské kroniky. Kroniky jsou však ještě v obcích, kde tedy část výzkumu rovněž proběhla. Byly využity lexikony s výsledky sčítání lidu z roku 1930. Se všemi prameny pro tato období jsou spojena určitá úskalí. Kroniky byly zakládány dle zákona Republiky československé č. 211/1921 Sb. z. a v obcích byly ustanovovány letopisecké komise. č. 80/1920 Sb. z. a n. o pamětních knihách. Ve většině kronik jsou informace o politickém vývoji atd., což bylo ve většině kronik dodržováno.
Složení obyvatelstva se příliš neměnila. Na Ratíškovicku došlo k emigraci do USA (cca. 20 rodin), ale tento úbytek byl brzy kompenzován. Kroniky jsou vedeny příslušníky venkovských elit - nejčastěji učitelé, ve dvou případech významní rolníci. Důležitá je jejich osobnost, nikoli sociální pozice. Někdy se vyskytují i případy nevedení kroniky, nebo je kronika vedena nadvakrát. Poprvé se tak stalo hned po skončení války. Zaznamenány jsou případy, kdy bylo do kronik zasahováno tužkou, např. v souvislosti s přeceňováním úlohy odboje, nepřesným datováním atd. Kroniky mají chronologické tematické zápisy nebo formu osobních vzpomínek.
Nejen v obecních kronikách musely být zápisy ukončeny. Dalším typem pramenů jsou památníky, které byly vedeny četnickými stanicemi. Zaznamenány jsou i kriminální případy. Zápisy byly přerušeny v roce 1941. Kroniky byly vedeny ovšem pod dohledem nadřízených orgánů. Zapisovat se mělo i se všemi povinně slavenými svátky, sběrovými akcemi apod. Ve většině případů však byly zápisy v kronikách přerušeny dříve. Např. kronika farnosti Sněžné byla dopsána až po válce. Jedná se o dobové materiály. Kronika je psána hluboce věřícím člověkem se spíše tradicionalistickými názory. Materiály obecních zastupitelstev, rad nebo komisí nejsou vždy zpracovány. Není vždy dodržován stejný rámec jako v kronikách obecních. Kroniky zachycují život obce, ale zprostředkovaně (např. život spolku a dalších místních organizací).
Čtěte také: Jídelní sestava masiv s lavicí: Naše zkušenosti
Materiály okresních úřadů zachycují velmi široký okruh společenských jevů, např. materiály Okresních školních výborů. Umožňují lepší pochopení změny role školy než školní kroniky. Nedochování pramenů je ovšem problém. O některých spolcích se nedaří více zjistit ani po kontaktování současných představitelů obcí a spolků. Jedná se o organizace kulturní, hospodářské či politické. Absence pramenů se dá kompenzovat materiály uloženými ve fondech OkÚ nebo ONV. Někdy se jedná o zastoupení pouze formálně existujících uskupení. Příkladem tohoto postupu mohou být Protokoly obecní rady v Hodoníně u Kunštátu. Jedná se zprávy a hlášení z konaných přednášek a kulturních akcí pro okres Nové Město na Moravě. Obec Sněžné nesla v letech 1938-1945 jméno Německé. K doplnění byly také použity fondy Svaz čsl. důstojníků odb. a Okresní osvětový sbor Žďár nad Sázavou, a to v souvislosti s jejich rušením. Důležité je i rušením periodik v průběhu okupace. Před rokem 1938 byly vydávány noviny Naše právo a Naše zájmy, a důležitý byl vztah mezi nimi, který však v roce 1938 mizí. V roce 1940 zaniklo periodikum Naše právo a Naše zájmy přežily pouze o rok déle. Podobná byla i situace na Sněžensku. Českobratrské Horácko je evangelickým časopisem. Horácké listy útočily prostřednictvím článků, např. článku Hůl má dva konce a tvrdily, že jsme několik dní po pohřbu vdp. tancovali. Českobratrské Horácko je evangelickým časopisem a má dvě části. Jedna z nich se věnuje teoretičtějším otázkám víry. Korespondenci lze dělit na osobní a úřední. Pro Olešnici, Prosetín a Rovečné je situace velmi přínosná, jelikož se dochovala korespondence P. anonymní dopis, který se této problematiky také dotýká.
Autoři se zabývají spíše tzv. velkými dějinami. Pokud autoři odbočí na venkov, omezují se na hospodářskou problematiku či odbojové hnutí. Aspekty a specifika venkova ponechávají stranou. Dobrou základnu pro bádání o venkově poskytnou dějiny obcí. Pro stručnost se zaměřím spíše na literaturu k jednotlivým regionům. Publikace obecnějšího charakteru a literatura k občanskému životu byly vyřazeny. Následující publikace jsou obecnějšího charakteru a zabývají se dobou okupace. Publikace o jednotlivých lokalitách poskytují spíše určitý rámec než přímo využitelné informace. Oba svazky jsou také čtivé a umožňují dobrou orientaci čtenáře. Publikace Knihy kupovati pomohla doplnit informace a četbě knih obecně. Publikace má omezená vypovídající hodnota. Použité publikace a vzpomínky pamětníků pro období druhé světové války podávají spíše obecnější informace. Vzpomínky pamětníků by neměly být pouze nekriticky přebírány. U publikací byla provedena i základní kritika. Některé publikace se zaměřují pouze na určitou oblast venkovského života - dějiny školství či spolků. Většina literatury je dílem profesionálními historiky. Obcemi na Lutínsku se zabýval prof. v Olomouci. Jeho knihy se staly základním kamenem pro mé bádání na Lutínsku. Obsahují i tematicky zaměřené kapitoly. O úrovni a odborných cílech autora svědčí i přítomnost poznámkového aparátu. Profesionálem je Josef Bartoš, jež je autorem např. Historického místopisu Moravy a Slezska. Některé publikace vznikly k výročím založení obcí a bývají vypracovány poměrně pečlivě, např. 750 let obce Topolan. Obcí Topolany se zabývá i M. publikace Předměstí, neobsahuje ale mnoho informací a některé z nich jsou navíc chybné. Zabývá se aspekty života obce včetně církevního a spolkového života. Hned několika obcemi se zabývá kniha Prostějovsko za války. Publikace Ceklův Kraj, jímž táhla válka z roku 1945, je problematické. Publikace ukazuje, co všechno se dálo v těch zdánlivě bezvýznamných vesničkách a vidí jej jako zásadní prvek života tohoto regionu. Publikace mapuje svatoboříckého internačního tábora v Lutíně. Existují publikace, které se zabývají pouze některými tématy občanského života. Popis doby pookupační je podstatně skoupější. Historie spolku Sigma v Lutíně je přehledně zpracována a není ani příliš zatížena dobou svého vzniku. Publikace se věnuje i spolkovému a kulturnímu životu obce.
V partyzánské oblasti vyšel článek L. autorů Ratíškovice, Minulostí slovácké obce. Publikace se věnuje politickou situaci. Této publikaci přecházela jiná s velmi podobným názvem - Minulost a přítomnost obce. Historie v knize je i přes porevoluční korekci znát. Název Ratíškovice nese i úzká knížečka z roku 1991. Publikace Dubňany je čtivá a určená pro širokou veřejnost. Podobný charakter má i kniha Miroslavy Bočkové Milotice. Historie obce je rozdělena na dvě části, první se věnuje historii obce a druhá duchovního života. Vacenovice, Fragmenty z historie obce, přiznává, že historie obce je méně systematická než ty předchozí. Dalším z regionálních autorů je Miroslav Dekař. Informace je nutné mnohdy hledat spíše mezi řádky. Publikace Za Dubňany, za dědinu se zabývá Slovácko. Kniha se věnuje zániku či činnosti klubů v obcích. Publikace 80 let založení Dolu Tomáš se nepochybně dotkly celého regionu. Dalšími publikacemi jsou Hodonín od Miroslava Plačka a kolektivu a Frolcovo Slovácko. Mezihorák se zabývá problematikou moravského separatismu proti nacistickým okupantům.
Určení nadmořské výšky oblasti a jejich zařazení v rámci správních celků je jeden z důležitých aspektů. Důležité je i určení vzdálenosti k větším městům, jako střediskům (mnohdy nejen) lokálního významu. Třeba klást otázky, zda správní uspořádání odpovídá reálným vztahům. V oblasti Sněženska se nachází i bod s nejvyšší nadmořskou výškou ze všech čtyř regionů. Jedná se o Devět skal s nadmořskou výškou 836 m.n.n. ležící v katastru obce Moravské Křižánky. Pro oblast je typický vysoký podíl lesů. Území je charakterizováno jako chladné, kde „der Winter dauert 5 Monate. horských oblastí ani zde se nenacházejí žádné větší řeky. Obce Sněženska mají velmi často i typicky horský tvar. Jsou položené v údolí, a to buď podél místních komunikací nebo potoků a říček. Patřily sem Křižánky či Samotin. (Bartoň, Jiří: Sněžné a Sněžensko. Sněžné 2002. Křižánky. publikacích a kronikách spojovány partyzánské aktivity na konci války. spojily. sousedy. skal a Žákové hory. 0 autobusové a nákladní dopravě. Sněžensko se nachází v severozápadní části okresu Žďár nad Sázavou. V letech první republiky i za okupace byla situace složitější. náležely k okresu Chrudim. a Křižánky. značně ochuzený obraz života obcí ležící na Moravě. a zejména 1945, kdy se zprávy o „Banditen" objevují téměř vždy. Telefon byl brán ,jako naléhavá potřeba pro zvýšení cizineckého ruchu." Cit. způsobu vozil poštu na sáňkách pes." Cit. Konkurence byla i mezi měšť. a újezd. měšť. Např. 28. 10. k měšťanské škole v Polničce. České Křižánky a Svratka tento nápad podporovaly, Milovy naopak toužily po připojení v Poličce. centrem mikroregionu. Regionem typově podobným Sněžensku je Olešnicko. s množstvím lesů. výškou 688 m.n.m se nachází v katastru městečka Olešnice. těchto nejvyšších partií značně liší. menší členitost terénu. terénu. centrem se stalo městečko Olešnice. řadového typu a samoty se zde nacházejí spíše ojediněle (hájovny, mlýny). Olešnicko se nachází v severozápadní části okresu Blansko. jednalo o okres Boskovice. a jako jediná z nich při svém označení používala slovo městečko. nelišily od obcí na Sněžensku. má obyvatelstvo spád po stránce hospodářské, sociální a dopravní." Cit. Stejně jako pro Sněžensko platí, že ani zde se nenacházejí žádné velké toky. rozvodí Svratky a Svitavy. Železnice mikroregionem neprocházela nikdy i přes několikeré plány na její vybudování. zastoupení inteligence, malé živnosti... později - až na konci 30. centrem širšího významu. Prostějov a Olomouc. stejný charakter. zalesněním v regionu. a německý jazykový ostrůvek u Hněvotína. silnice spojující dvě výše zmíněná města. regionem je říčka Blata. provedeno na základě přírodních bodů. Rozseč - 1940 (SOkA Blansko,...
Čtěte také: Konferenční stolek z masivu
tags: #masiv #Velký #Kosíř #duchovní #význam
