Didaktika informačního vzdělávání: Teorie a praxe
Pojem didaktika informačního vzdělávání se zabývá vzdělávací teorií, která se věnuje formám, postupům a cílům informačního vzdělávání. Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studující po absolvování předmětu umí systematizovat poznatky z obecné didaktiky, dokáže ukázat i aplikovat jejich význam v pedagogické praxi.
Klíčové pojmy v kontextu informačního vzdělávání
Gramotnost a její druhy
- Gramotnost (literacy) je individuální schopnost psát, plynule číst i delší text a obsahu textu porozumět.
- Informační gramotnost (information literacy) je schopnost prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, hodnotit a využívat informace. Paul Zurkowski v roce 1974 poprvé použil termín informační gramotnost.
- Funkční gramotnost je spojení literární, dokumentové a numerické gramotnosti, umožňuje jedinci aktivně participovat v informační společnosti.
- Mediální gramotnost (media literacy) je schopnost kriticky zkoumat mediální sdělení a vytvářet ho, a to s využitím ICT. Cílem mediální výchovy je rozvoj mediální gramotnosti zahrnující orientaci jedince v masmédiích, jejich kritické hodnocení a využití pro sebevzdělávání.
- Transgramotnost (transliteracy) je schopnost číst, psát a být aktivní na platformách, v nástrojích a médiích (mluvený projev, psaní, sociální sítě aj.).
- Dokumentová gramotnost (document literacy) označuje schopnost komplexně pracovat s různými typy dokumentů v běžném životě, profesi a vzdělávání.
- Čtenářská gramotnost (reading literacy) je schopnost jedince porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej za konkrétním účelem. Literární vědec prof. Jiří Trávníček se věnuje výzkumům čtenářství a čtenářské gramotnosti. Čtenářství reflektují knihy Česká čtenářská republika nebo Překnížkováno.
Digitální kompetence a související pojmy
- Digitální kompetence je schopnost používat znalosti a dovednosti digitálních technologií zodpovědně a samostatně při práci, zábavě i vzdělávání.
- Souvislost mezi informační a digitální gramotností je klíčová, neboť digitální gramotnost poskytuje nástroje a dovednosti pro efektivní práci s informacemi v digitálním prostředí.
- Digitální stopa jsou data o nás, zanechaná naší i cizí aktivitou na internetu - příspěvky v diskusích na sociálních sítích, nákupy v e-shopech.
- Technostres je neschopnost jedince vyrovnat se s novými ICT psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem.
Informační vzdělávání a jeho cíle
- Informační vzdělávání (information education) je celoživotní proces rozvoje kompetencí informační gramotnosti ve formálním i neformálním vzdělávání i informálním učení.
- Informační potřeba jedince (information need) spočívá ve snaze informovat sebe nebo druhé nebo získat informace nutné k vyřešení úkolu či problému.
- Celoživotní učení (lifelong learning) si klade za cíl zajistit možnost učit se a přístup ke vzdělávání po celý život jedince.
- Všeživotní (lifewide) učení se může odehrávat v jakémkoliv stádiu života jakýmikoliv způsoby (formální, neformální a informální).
Modely a přístupy v informačním vzdělávání
Existují různé modely informační gramotnosti, například BIG6, The Seven Pillars of Information Literacy nebo Přechodový model informační gramotnosti dle KISK.
Přechodový (KISK) model informační gramotnosti
Přechodový model informační gramotnosti KISK obsahuje vzdělávací fáze rozvoje informační gramotnosti: definování potřeby, hledání informací, organizace, analýza poznatků, tvorba dokumentů a znalostí, komunikace včetně sebeřízení.
Sedm pilířů informační gramotnosti (The Seven Pillars of Information Literacy) pro terciární vzdělávání dle SCONUL
Tyto pilíře zahrnují: Identifikovat potřebu, určit strategii vyhledávání, nalézt, užít a organizovat zdroje, prezentovat informace, evaluovat proces.
Pedagogické teorie a přístupy
- Konstruktivistická výuka: Hlavní princip spočívá v tom, že učící se jedinec (žák) konstruuje poznatky aktivně, záměrně a v sociálním procesu. Prekoncept je v konstruktivistické výuce individuální žitá zkušenost, s níž každý jedinec vstupuje do procesu učení.
- Konektivismus: Vzdělávací teorie, akcentující v procesu učení sociální sítě. Vzdělávání tak přesahuje rámec jednotlivce.
- Kooperativní učení: Spočívá ve spolupráci při řešení úloh - rozdělení sociálních rolí a úkolů, plánování, spojení dílčího do celku, komunikace.
- Participativní učení (participative learning): Učení za spoluúčasti studenta na procesu učení - tvorbě studijního programu, sledování vlastního rozvoje a hodnocení.
- Bloomova taxonomie (Bloom's taxonomy): Hierarchie vzdělávacích cílů pro vzdělavatele k určení cílů výuky, jejich zhodnocení, provazbě s učivem a výstupy z učení.
- Zkratka E-U-R označuje třífázový model procesu učení a vzdělávání - evokaci, uvědomění si významu informací a reflexi.
Metody a nástroje informačního vzdělávání
Formy vzdělávání
- E-learning neboli elektronické vzdělávání je forma vzdělávání, která využívá k získávání a osvojování znalostí informační a komunikační technologie.
- M-learning je forma e-learningu, která ke vzdělávání využívá mobilní informační a komunikační technologie (mobilní telefony, tablety).
- Webinář (web based seminar) je živá forma online komunikace tutora se studenty prostřednictvím internetu pouze přes webový prohlížeč.
- MOOC (Massive Open Online Course) je masivní otevřený online kurz s přístupem komukoli přes internet, s obsahem vytvořeným odborníky z univerzit celého světa. Platformy nabízející MOOC kurzy jsou například Coursera a Khan Academy.
- Game Based Learning (GBL) je vzdělávání a učení založené na digitálních či jiných hrách s pravidly pro specifický vzdělávací účel.
- E-learning 2.0: Technologie webu 2.0 (blogy, RSS) umožňuje studentům s různými potřebami vzdělávat se navzájem, tvořit obsah až během kurzu.
- BYOD (Bring Your Own Device): Vzdělávání probíhá s technologiemi, které žák vlastní (tablet, smartphone) a využívá ve výuce.
- Blended learning neboli kombinovaná výuka využívá kombinace prezenční (face-to-face) výuky a e-learningu.
- Tutor je osoba v distančním vzdělávání, která poskytuje studentům rady a technickou pomoc, motivuje je a hodnotí jejich práci.
Metody kritického myšlení a práce s informacemi
- Kritické myšlení stojí na kritické práci s informacemi, jejich hodnocení a analýze, díky čemuž lze přijmout či odmítnout určité tvrzení.
- RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking) je vzdělávací program Čtením a psaním ke kritickému myšlení, který zahrnuje metody, techniky a strategie pro (informační) vzdělávání.
- Myšlenkové mapy (mind mapping) slouží k organizaci myšlenek či dat. Umožňují (i při učení) hledat souvislosti nebo uspořádat znalosti. Myšlenkové mapy lze využít při lekci informačního vzdělávání na téma Komiks pro žáky 7. ročníku.
- Grafický organizér T-graf slouží pro grafický záznam binárních (protichůdných) názorů, postojů, má-li dané téma plusy i mínusy, pro i proti.
- I.N.S.E.R.T. (Interactive Notting System for Effective Reading and Thinking) je metoda kritického myšlení, která vede k lepší orientaci v odborném textu, k jeho porozumění a podrobnějšímu zpracování.
- Lapbook je „kniha do klína“ - výukový nástroj práce s informacemi, složený z interaktivních prvků, které spojuje společné téma.
- Clustering je kreativní metoda hledání různých nápadů pomocí asociací, které si jedinec zapisuje do kroužku, tak jak ho právě napadají.
- Kreativita je schopnost hledat nové myšlenky, nápady, řešit problémy neotřelým způsobem. Omezují ji strach, kritika, konzervatismus aj.
Informační bezpečnost a etika
- Předmětem informační bezpečnosti je ochrana informací.
- Informační hygiena (information hygiene) spočívá v tom, že se jedinec dokáže vyvarovat informačního přetížení, např. výběrem nebo šířením pouze podstatných informací. Ke stavu informačního přetížení vede zahlcení jedince daty, obtížnost jejich organizování a vyhledávání mezi nimi.
- Informační etika (information ethics) vymezuje pravidla chování, předně nepoškodit sebe ani druhé při získávání, zpracování, publikování a užívání informací. V praxi řeší plagiátorství, zveřejňování informací, kritické hodnocení informačních zdrojů či poskytování informací třetí osobě.
- Netiketa (netiquette) je soubor doporučení, jak se chovat při používání internetu. Pro netiketu se používá také synonymní označení síťová etika.
- Informační bariéra (information barrier) je překážka v uspokojování informačních potřeb, jakými jsou přenos informací a dat, získání relevantních informací apod.
- Tři témata, která patří do oblasti informační bezpečnosti v lekcích informačního vzdělávání, jsou kyberšikana, digitální stopa a stalking. Negativním jevům jsou vystaveny děti na sociálních sítích, jako je kyberšikana, kybergrooming, sexting (a dále kyberstalking, ostrakizace apod.).
- Velké množství nežádoucích (až škodlivých) informací obklopujících jedince nazýváme informační smog (data smog).
Kontext informačního vzdělávání v ČR
Knihovny se svou vzdělávací a komunitní činností podílejí na podpoře a rozvoji čtenářské a informační gramotnosti, jak je řešena oblast informačního vzdělávání a informační gramotnosti v aktuální Koncepci rozvoje knihoven.
Čtěte také: Více o Mgr. Mazáčové
Organizace a projekty
- IVIG je zkratka pro Odbornou komisi pro informační vzdělávání a informační gramotnost na VŠ (při Asociaci knihoven vysokých škol ČR).
- IVU SDRUK je jedna ze sekcí Sdružení knihoven ČR, zabývá se informačním vzděláváním různých cílových skupin uživatelů v knihovnách.
- NASIV (Národní seminář informačního vzdělávání) je konferenční platforma pro sdílení trendů a dobré praxe učících knihovníků.
- Noc s Andersenem je aktivita knihoven ČR na podporu dětského čtenářství, poprvé se konala v roce 2000 v knihovně v Uherském Hradišti.
- Metodický portál RVP.cz je prostor pro publikaci digitálních učebních materiálů a didaktických textů podporujících trendy ve vzdělávání.
- Strategie digitálního vzdělávání ČR byla přijata v roce 2014 a akcentuje metody učení s digitálními technologiemi, informatické myšlení a kompetence žáků v práci s informacemi.
- Klíčovým obsahem Strategie digitální gramotnosti jsou nástroje využití digitálních technologií k osobnímu rozvoji, zvyšování kvality života a společenskému uplatnění.
- Digitální Česko je strategický projekt koordinované a komplexní digitalizace ČR 2018+ v oblasti veřejné správy, ekonomiky a společnosti.
Publikace a výzkumy
- Oborové časopisy v ČR, reflektující informační gramotnost a informační vzdělávání: Čtenář, Duha, Knihovna (ProInflow).
- Transdisciplinární časopisy v ČR: Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, Komenský.
- Mezinárodní vědecký časopis JIL (Journal of Information Literacy) je publikační platforma.
- Tuzemské EIZ obsahující informace pro zájemce o témata informační gramotnosti a informačního vzdělávání: Portály RVP.cz, gramotnost.info, Mediagram, web IVIG, portál kurzy.knihovna.cz, online Kurz práce s informacemi.
| Autor/Autoři | Název publikace | Rok vydání | ISBN |
|---|---|---|---|
| ČERNÝ, Michal, CHYTKOVÁ, Dagmar, MAZÁČOVÁ, Pavlína a ŠIMKOVÁ, Gabriela | Informační vzdělávání pro učitele | 2015 | Není uvedeno |
| MAZÁČOVÁ, Pavlína a kol. | Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe | 2019 | 978-80-7603-065-7 |
| ČERNÝ, Michal, KOVÁŘOVÁ, Pavla, TULINSKÁ, Hana a KALMÁROVÁ, Kristýna | Kurz práce s informacemi | 2016 | Není uvedeno |
| BLANCHETT, Helen, POWIS, Chris a WEBB, Jo | A guide to teaching information literacy: 101 practical tips | 2012 | Není uvedeno |
| MAZAČOVÁ, N. | Vybrané problémy obecné didaktiky | 2014 | Není uvedeno |
Mezinárodní kontext
- ECIL (European Conference on Information Literacy) je Evropská konference o informační gramotnosti.
- Mezi zahraniční organizace věnující se informační gramotnosti patří Národní fórum pro informační gramotnost v USA (National Forum on Information Literacy).
- ALA (The American Library Association) vydává a aktualizuje mezinárodní standardy informační gramotnosti.
- Deklarace k rozvoji mediální a informační gramotnosti, přijatá Evropskou komisí a UNESCO v Paříži v roce 2014, obsahuje koncept MIL, zahrnující vztah k médiím, kritické myšlení, vzdělávání k eliminaci bariér v přístupu k informacím.
- Mezinárodní výzkumy týkající se vzdělávání žáků k informační gramotnosti probíhající v ČR: ICILS (International Computer and Information Literacy Study), TIMSS, PISA, EU Kids Online. Národní výzkumy zahrnují šetření ČŠI.
tags: #mazacova #didaktika #isbn #informace

