Jak měřit plochu fasády: Principy a metody pro efektivní výpočet a realizaci

Při plánování jakékoli práce na fasádě, ať už jde o novou výstavbu, rekonstrukci nebo zateplení, je klíčové přesné měření plochy. Odhad ceny, výběr materiálu a optimalizace energetických vlastností budovy závisí na správném určení velikosti fasády.

Výpočet tepelně technických parametrů fasády

Aplikace pro výpočet tepelně technických parametrů fasády s větranou mezerou je dílčím výsledkem projektu zaměřeného na vývoj komplexního fasádního systému nazvaného „Chytrá fasáda“. Společnost ILTEGRO spol. s r.o. a tým Fakulty stavební, Vysokého učení technického v Brně přichází s volně dostupnou softwarovou aplikací pro odbornou veřejnost, která je založená na datech získaných v rámci řešení projektu TAČR FW03010062-Chytrá fasáda s optimalizovanými energetickými vlastnostmi. Tento fasádní systém bude optimalizovaný jak po energetické, tak i ekologické stránce s důrazem na aktivní prvky „smart and green“ architektury. Implementace těchto moderních prvků umožní redukovat spotřebu energie na vytápění i chlazení budovy a zároveň tak podpořit snížení její ekologické stopy.

Program FSVM 1.0 přináší rychlý výpočet návrhového součinitele prostupu tepla s vlivem kotevních prvků procházející skrze izolaci až do vlastní nosné konstrukce fasády. Typ pláště je definován jeho materiálem a plošnou hmotností. Verze pro odbornou veřejnost má formu volně přístupné webové aplikace. Algoritmus výpočtu zohledňuje skladbu konstrukce, materiál stěnových úhelníků a jejich počet vzhledem k plošné hmotnosti zavěšeného pláště včetně vlivu podložky a její tloušťky. Součástí zadání je pomocný výpočet plochy fasády s plochou okenních otvorů, definice vnitřních a venkovních okrajových podmínek. Výsledkem této aplikace je návrhový součinitel prostupu tepla popisující výměnu tepla v ustáleném stavu mezi vnitřním a vnějším prostředím, které jsou odděleny venkovní stěnou o tepelném odporu R s přilehlou mezní vzduchovou vrstvou. Výsledný součinitel automaticky zohledňuje vliv tepelných mostů prostupujících kotevních prvků, které jsou součástí konstrukce. Na základě komplexního výpočtu součinitele prostupu tepla se zohledněním způsobu kotvení je možné projektantům předložit informace o procentuálním nárůstu tohoto součinitele s vlivem všech tepelných mostů kotevních prvků oproti hodnotě bez vlivu tepelných mostů. Samozřejmostí aplikace je prezentace a posouzení návrhového (vypočteného) součinitele prostupu tepla podle ČSN 730540-2.

Význam zateplení fasády

Když se řekne zateplovací systém, téměř každý si vybaví nějakou fasádu, kde viděl, jak se na celou plochu fasády „něco“ lepí. Pravděpodobně se jednalo o tepelnou izolaci. Hlavním důvodem, často ale ne jediným, jsou úspory, kterých se díky zateplení dosáhne. Sníží se tím výrazně náklady na vytápění celého objektu, který je dostatečně a správně zateplen. Nicméně jsou tu i další faktory, jako například akustika, ochrana před nežádoucím přehřátím vnitřních prostor v létě, požární hledisko, atd. Všechny tyto důvody je nutno nejprve zvážit, než se rozhodneme pro určitou formu zateplení, abychom dle našich požadavků zvolili to nejlepší.

Před vlastním návrhem zateplení je nutno si rozhodnout jakou kvalitu zateplení očekáváme. Jakmile již víme jak kvalitně chceme dům zateplit, měli bychom se obrátit na odborníka, nejčastěji projektanta a nechat si zpracovat podrobný projekt zateplení stavby. Do projektu se pak zohlední právě námi zvolená kvalita zateplení kterou vyžadujeme. V 90% případů je hlavním důvodem zateplení ekonomická stránka, tedy úspora nákladů na vytápění, a proto tato úspora je ten hlavní ukazatel pro výběr tepelné izolace. Zateplení by měl řešit projekt a aby byl projekt správně proveden, musíme vědět co vše se zatepluje a jak to máme řešit.

Čtěte také: Průvodce dřevěným úhelníkem pro přesné měření

Představme si například klasický rodinný dům v zimě. Snadno zjistíme, že když chceme mít v interiéru 20°C a venku je například -15°C, že se přirozeně snaží teplo dostat ven aby se tento rozdíl teplot vyrovnal, což je běžný fyzikální jev. Jistě hned každého napadne, že se teplo bude snažit unikat fasádou či střechou a opravdu tomu tak je. Nicméně máme i další části stavby, například taková podlaha, stěna sklepa, výplně otvorů, různé detaily atd. Vždyť okolní zemina nemá teplotu 20°C jako máme v interiéru. Okolní zemina může mít teplotu z závislosti na venkovní teplotě a hloubce založení, což je dle ČSN 73 0540-3, tabulky H.5 v rozmezí -6°C až +5°C. Ideálním řešením by tedy bylo obalit úplně celou stavbu do tepelné izolace. A opravdu, v současné době se nové objekty do tepelné izolace prakticky celé balí. Nicméně je logické, že tepelné ztráty budou při rozdílu teploty z 0°C na 20°C či z -15°C na 20°C jinak velké a tedy i požadavky na zateplení zde budou rozdílné. K rozdílu teploty celkem 35°C (tento rozdíl je závislý na nadmořské výšce a zeměpisném umístění stavby) dochází například u zmiňovaných fasád a střech, a právě proto by se zde měla kvalita a tloušťka tepelné izolace volit co možná nejvyšší, ale i provedení montáže by mělo být podle určitých zásad dle ČSN 73 2901 (provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů ETICS).

Optimalizace řešení a normové požadavky

Ideální stav samozřejmě je otevřít si příslušnou platnou normu a v ní si zjistit jaké jsou kladeny nároky na zateplení pro tu či onu část budovy. Pro naše potřeby je to norma ČSN 73 0540-2, která uvádí, jaký musí mít ta či ona konstrukce součinitel prostupu tepla UN [W.m-2.K-1], což je hodnota, která názorně ukazuje, jak rychle teplo uniká z objektu pryč. Ideální by samozřejmě bylo, aby tato hodnota byla co možná nejmenší. Norma ČSN 73 0540 ale není jen doporučená, jako je tomu dnes u většiny platných norem, ale k této normě se vztahují i předpisy zakotvené ve stavebním zákoně a jeho prováděcí vyhlášce MMR č.137/1998 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu a v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášce 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

Norma ČSN 73 0540 již za dobu své existence prošla řadou revizí. Díky budoucím legislativním požadavkům tedy patrně opět dojde k dalšímu zpřísnění a tedy patrně ke snížení hodnot součinitele prostupu tepla UN pro jednotlivé konstrukce. Tyto opatření se dotknou každého z nás, a je nutné splnění těchto požadavků doložit například při prodeji nemovitosti. Týká se to především zákona 177/2006 Sb., který má platnost od 1. ledna 2026. Průzkum z roku 2020 ukázal, že Češi v tomto období zateplovali v průměru 13 cm silnou izolací. Konkrétně šlo o zateplení 30centimetrového zdiva. Přitom norma pro takovou tloušťku doporučuje izolaci alespoň 16 cm u pórobetonových tvárnic a 18 cm u keramických tvárnic. Ano, tenčí fasádní polystyren nebo minerální vata sice stojí méně, ale uspoříte jenom naoko. To, co ušetříte na ceně fasády, nakonec utratíte za úniky tepla. V některých případech může jít o desítky tisíc korun ročně.

Tyto hodnoty uvedené v tabulce jsou bez uvažování vlivu tepelných mostů. Vzhledem k informacím které čtu v literatuře či se dovídám od kolegů ze zahraničí, tak věřím tomu, že se tyto hodnoty během pár let ještě o několik desítek % navýší. Proto si kladu otázku, zda není lepší již dnes dělat zateplení nad doporučené hodnoty z normy a mít o cca 20-30% větší tloušťku tepelné izolace, abych si zajistil, že i za nějakých 5 let budu mít platný průkaz energetické náročnosti budovy a budu jí schopen vůbec prodat. Ale i kdyby ji někdo prodat nechtěl, jistě by díky menšímu zateplení a tudíž vyšším provozním nákladům její tržní cena klesala. Navíc když uvážím neustálý vliv zdražování energií, tak raději už dnes investuji o něco více za zateplení. To se mi během pár let s jistotou vrátí, vždyť investice do zateplení je investice na důchod.

Měření plochy fasády pomocí 3D skenování

Při obkládání fasád je potřeba definovat vzdálenost obkladu od stávající stěny. To je možná jednoduché u nových staveb, ale při rekonstrukcích starších budov mohou být fasády různě křivé. S pomocí volně dostupných nástrojů se nám podařilo udělat postup, jak z naskenovaného povrchu fasády udělat barevnou mapu popisující předozadní odchylky od ideální roviny. Mírná potíž vzniká u zaoblených fasád, kde je potřeba naskenovaný povrch porovnávat s válcovou plochou. Výsledkem jsou dva bitmapové soubory - vlastně obrázky. Červené oblasti jsou max 4,5 cm před ideální rovinou, modré jsou cca 1,5 -5 cm vzadu.

Čtěte také: Postupy měření vlhkosti dřeva

3D skenování a 3D tisk má ve specifických případech ještě spoustu limitů. V jednom z předchozích článků „Porovnání přesnosti zaměření stavby a interiéru různými metodami“ jsem rozebíral jednotlivé výhody a nevýhody moderních i klasických postupů při zaměřování staveb a interiérů. Mobilní skener umístěný na teleskopické tyči lze pěkně použít pro zaměření stavu historických krovů. Skener se dostane i do obtížně přístupných horních částí krovu a přinese věrný obraz stavu konstrukce, a to včetně deformací. Nevadí přitom obvyklé pavučiny stínící laserový paprsek ani nižší přesnost skenu (3 cm šum na povrchu). Při projektování objektu ubytovacího domu do zaměření vzniklého před několika lety měl projektant pochybnosti o přesnosti výšek v tenkrát geodeticky zaměřeném podkladu. Budova byla výškově složitá a na výškách záleželo. Jak se 3D skenování osvědčilo v této situaci? Ono to z ručního měření délek při pečlivém provedení docela sedí - jen se nepozná, kde jsou možná kritická místa.

Na obrázcích je výsledek jedné naší zkoušky - kolega projektant zaměřil krov kostela klasicky laserovým pásmem a výsledek vypadal velmi pěkně. Před měsícem kolega projektant zaměřoval venkovské stavení - bývalou pilu. Dělal to běžným způsobem s laserovým pásmem, tužkou a blokem. Potom investor ještě nechal dům naskenovat a neřekl, že už zaměření má. Ideální příležitost obě zaměření porovnat. Po mnoha „klasických“ skenech budov jsme byli poptáni, zda bychom zvládli spárořez. Spárořez je obkladačský plán, zákres jednotlivých dílů dlažby nebo obkladu a jejich vzájemné polohy. Velikost spár je přitom v milimetrech, dílů je mnoho a leží třeba i vysoko nad zemí. Autorem tohoto textu je Ing. Pavel Sochor, jednatel firmy PROGEO data spol. s.r.o., odborník s mnohaletými zkušenostmi s 3D skenováním interiérů i otevřených prostorů. PROGEO data se soustředí na moderní metody geodetického zaměřování. Spravuje polohopisná data technických map měst a obcí v okrese Jihlava a data získaná z měření geodetů PROGEO, případně data dodaná obecními úřady od jiných geodetů.

Jak odhadnout cenu za novou fasádu

Možností je několik. V cenících firem často najdete cenu fasády za m². O něco jednodušší je spočítat si cenu v chytré kalkulačce, kde už přímo nastavíte parametry podle sebe. Anebo můžete poptat kalkulaci u nás na webu - zdarma vám řekneme, kolik vás bude fasáda stát. Na izolaci nešetřete. Montáž svépomocí náklady sníží. Cenu fasády v každém případě ovlivňuje několik parametrů. V první řadě záleží, jestli budete i zateplovat, nebo máte tepelně-izolační zdivo a čeká vás jen finální vrstva. Cena za m² fasády bez zateplení je samozřejmě nižší než cena za m² fasády se zateplením. V uvedených cenách jsou započítané materiály i práce. Cena fasády za m² je užitečná informace a určitě s ní můžete pracovat. Pokud ale chcete vědět, kolik bude stát právě váš projekt, využijte speciální kalkulačky. Ty vám totiž navíc doporučí vhodný materiál, a kromě ceny spočítají i jeho potřebné množství.

Přesně na takovém principu funguje kalkulačka Weber. V pěti krocích si vyberete, jestli budete dělat fasádu se zateplením nebo bez, zvolíte typ zateplení, zadáte parametry domu a vyberte si požadovanou barvu omítky. Pak hned dostanete kompletní soupis materiálu i s cenami. Odtud můžete přejít na stránky nejbližšího distributora, kde si všechny produkty (ve stanoveném množství) rovnou vložíte do košíku. Podobnou službu vám prokáže i konfigurátor Stavebnin DEK, kalkulátor Quido od Baumit nebo kalkulačka Cemix. U ISOVER pak najdete kalkulátor hmoždinek ETICS. Nebo můžete poptat bezplatnou kalkulaci přímo u nás na web, stačí vyplnit jednoduchý formulář.

Co v položkách kalkulaček chybí, je práce. I ta samozřejmě něco stojí. Až budete vybírat firmu na zateplení fasády (nebo na omítku), nekoukejte jenom na cenu. Prohlédněte si hlavně ukázky práce a hodnocení předchozích zákazníků. Tak lépe poznáte, jestli jde o spolehlivého dodavatele. Rekonstrukce fasády může mít různé náklady v závislosti na typu, proto je dobré se poradit s odborníkem, který vám připraví přesný rozpočet. Fasáda se zateplením stála 240 000 Kč. Stěrka, zhotovení fasády a obklady z přírodního kamene. Zakázka stála 156 260 Kč.

Čtěte také: Řezivo: Měření a třídění

Tabulka orientačních cen izolantů

(Poznámka: Hodnoty "xxx", "yyy", "zzz" jsou pouze zástupné a v reálné tabulce by byly uvedeny konkrétní ceny.)

Financování a dotace

Přemýšlíte, z čeho fasádu zaplatit? Pak nepřehlédněte program Nová zelená úsporám. Ten totiž poskytuje kromě jiných příspěvků i dotace právě na zateplení rodinných domů. A kolik peněz dostanete? To záleží na ploše zateplované konstrukce a na tom, jakých energetických parametrů díky izolaci dosáhnete. Protože čím kvalitnější zateplení, tím větší příspěvek. Obecně můžete získat až 950 000 Kč a maximálně 50 % způsobilých nákladů. Nová zelená úsporám podporuje kromě zateplení i výměnu oken a dveří, izolaci střechy, stropů a podlah. Abyste mohli o dotaci požádat, musíte být majitelem domu.

Montáž svépomocí

Pokud jste zvyklí dělat práce na domě a kutit, nebude pro vás zateplení fasády svépomocí zas tak velký oříšek. A navíc ušetříte velkou část z celkové ceny. Pozor ale na chyby při montáži. Ty můžou způsobit vznik tepelných mostů, nežádoucí kondenzaci a následný vznik plísní. Nejčastější chyby při zateplování i jak se jich vyvarovat rozebírají odborníci v seriálu Izolační inspektoři. Pusťte si díl o zateplování s polystyrenem nebo ten o fasádě s minerální izolací. A jestli se na fasádu svépomocí necítíte, vůbec nevadí. Můžete u nás poptat ověřené odborníky, kteří se na zateplení specializují.

tags: #jak #merit #plochu #fasady #principy #metody

Oblíbené příspěvky:

• Montáž OSB desek krok za krokem
• Moderní industriální vzhled s omítaným betonem
• Optimalizace TZB pro komfort
• O kostním a kalciumsilikátovém cementu
• Jak Kärcher SC EasyFix čistí linoleum