Vše o městských cementových květináčích

K nejúčinnějším zbraním proti oteplování měst patří stromy. Některé městské části je však vysazují v květináčích. Podle arboristů je to neekologické i neekonomické řešení.

Použití a zkušenosti z různých městských částí

Běchovice

V Běchovicích na východním okraji Prahy před více než deseti lety instalovali podél vytížené Českobrodské ulice květináče se stromy, aby snížili emise z výfukových plynů. „Máme tu tolik sítí, že není možnost vysazovat do země, proto jsme zvolili tuto variantu. Úhyn těch stromů je nízký, protože se o ně staráme. Teď se zabýváme přípravou projektu, který by měl ke stromům dostat automatickou kapénkovou závlahu,“ říká Martan. Původní mohutné platany zhruba po roce nahradily kulovité javory, které snášejí lépe život v květináči, některé prý vydržely už deset let. „Pokud odejdou, tak většinou kvůli nějaké chorobě,“ dodává Martan. Kubík hlíny v květináči podle něj představuje lepší podmínky, než jaké mají některé stromy třeba na Vinohradech.

Arborista David Hora, které je jednatelem firmy Treewalker a také spoluautorem standardu pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí, říká, že to není dobrý nápad. „V momentě, kdy limitujete rozvoj kořenové zóny, tak se kořeny stáčí a deformují, což může mít vliv na stabilitu stromu v budoucnu kvůli riziku vývratu, pokud by vůbec přesazení úspěšně zvládl. Běchovický projekt přesto podle něj může být úspěšný díky důsledné péči a také faktu, že se jedná o malokorunné stromy. „Jakmile se stromu zvětší koruna, zvýší se i spotřeba vody a to je pro zvládnutí zálivky obtížné. Řízená automatická závlaha může pomoci, ale ani v tom případě malokorunné stromy neplní očekávané mikroklimatické funkce.

Praha 6

Květináče pro stromy využívají rovněž v Praze 6, v ulicích jich rozmístili zhruba šest desítek. Nejvíce jich je v ulici Československé armády - 25 kusů mobilních nádob „pro ozelenění prostoru“. Květináče zjevně neprospívají stromům v ulici Na Petřinách. Na náměstí Svobody zase slouží mobilní nádoby s keři jako bariéra proti najíždění vozidel. „Vedle toho mohou být limitujícím faktorem například i požadavky orgánů památkové péče,“ tvrdí Petr Palacký, radní městské části Praha 6 odpovědný za oblast životního prostředí a klimatu. Městská část podle něj vnímá výsadbu stromů do květináčů jako dočasnou formu vylepšení veřejného prostoru. „Určitě je nelze vydávat za náhradu nebo alternativu stromu, dlouhodobě to není udržitelné. Navíc stromy v květináčích navozují dojem, že problém je vlastně vyřešen, ale to vůbec není pravda. Rezignace na funkci stromořadí je spíše prohra. Jedná se o dočasný prvek mobilní zeleně, ani bych tomuto prvku neříkal strom,“ uvádí arborista Hora.

Praha 5

Negativní zkušenost se stromy v květináčích udělali před lety v Praze 5. Projekt financovaný z evropských dotací skončil fiaskem. Městská část betonové květináče rozmístila v roce 2012, aby stromy pohlcovaly zplodiny z aut. Lidé je však záhy začali používat jako koše nebo „bazény“. Betonové květináče měly zlepšit kvalitu životního prostředí. Kritizovali je ale místní obyvatelé, podle kterých byly nevzhledné a zabíraly místo na chodnících. Památkáři dokonce v roce 2013 udělili Praze 5 pokutu, protože radnice bez povolení umístila některé truhlíky i na památkově chráněná území.

Čtěte také: Více o modelu městského autobusu

Poslední betonové květináče z Prahy 5 by si jejich noví majitelé měli odvézt do konce tohoto roku. V ulicích páté pražské městské části zůstává zhruba sedmdesát z původních 245 betonových truhlíků. Radnice chce totiž stromy ze zbývajících květináčů přesadit do místních parků. „Momentálně zbývá odvézt přibližně šedesát až sedmdesát betonových květináčů, které jsou rozmístěné po městské části,“ uvedla mluvčí Prahy 5 Jitka Drmolová. Radnice se rozhodla, že stromy ze zbývajících truhlíků přesadí. Pokud se poté podaří zajistit jejich další růst, rozmístí je po parcích městské části. „Očekáváme, že si noví majitelé odvezou zbylé truhlíky ještě do konce roku. Jsme s nimi pořád v kontaktu. Řeší, jak květináče odvézt,“ dodala Drmolová. Stromy by měly být z truhlíků přesazené do konce října. Během léta to nebylo možné kvůli vysokým teplotám a suchu. „Správný postup by měl být takový, že se strom vloží do pytloviny nebo síťoviny, která se rozloží. Je to z toho důvodu, aby kořeny nevyschly. Pokud by vyschly, tak nemají schopnost čerpat živiny ze země,“ řekla mluvčí Českého zahrádkářského svazu Marta Pawlicová s tím, že podzim je nejlepší čas na přesazení, protože strom není aktivní.

Ekonomická stránka projektu v Praze 5

Praha 5 pořídila 245 betonových truhlíků za zhruba 18 milionů korun za éry starosty Milana Jančíka z ODS. Větší část nákladů pokryla evropská dotace z projektu Snížení imisní zátěže z dopravy ozeleněním ulic. V ulicích se začaly květináče objevovat v létě 2012. Zanedlouho si na ně začali stěžovat obyvatelé. Podle nich květináče překážely na chodnících a omezovaly průchod. Někteří kritizovali i jejich nevzhlednost. Po vlně kritiky se radnice rozhodla, že část truhlíků umístí tam, kde nebudou vadit. Až do konce minulého roku se jich zbavit nesměla. Porušila by tím pravidla evropské dotace a musela by ji vrátit. Úřad se snažil truhlíky prodat, nikdo ale neměl zájem. Nakonec je Praha 5 nabídla lidem zdarma. Přes dvě stě truhlíků se pak podařilo udat během jediného dne. Nejvíc jich získala společnost Flohmarkt Property, která provozuje bleší trhy ve Vysočanech.

Praha 3

Podobnou chybu se rozhodli neudělat na v Praze 3, kde betonové květináče odmítli. „Jedná se o malý prostor, který brání tomu, aby v něm dřevina optimálně zakořenila. V delším horizontu proto hrozí, že se v takovém případě stromům nebude dařit, nikdy pořádně nevyrostou, nebo rovnou umřou,“ uvádí Jan Bartko, radní Prahy 3 pro životní prostředí.

Brno

Ani v Brně květináčům neholdují, alespoň ne v rámci péče Veřejné zeleně města Brna, městské příspěvkové organizace. „Náklady na udržení životaschopné kontejnerové dřeviny jsou vyšší než v případě ‚tradičních‘ stromů, které přitom přinášejí daleko více benefitů okolnímu prostředí.

Názory odborníků a kritika

Profesorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jana Albrechtová říká, že efekt je spíš negativní a pro městskou část to nemusí být ekonomicky únosné. Městská část Praha 5 hájí umístění 245 obřích květináčů se stromy, keři i trávou, tím, že se tím snižují imise. „Nedovedu si představit, jaký mechanismus snižování imisí mohli mít autoři návrhu z městské části Prahy 5 na mysli,“ uvedla pro Pražský patriot profesorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jana Albrechtová. „Pro stromy je nesrovnatelně lepší, když jsou rovnou vysázeny přímo do půdy, neboť mají možnost čerpat živiny a vodu z velkého objemu půdy díky rozvoji kořenového systému. Objem půdy, který vzrostlému stromu, třeba jen o výšce několika metrů, poskytuje živiny a vodu, je ohromný. Strom v květináči má podle ní omezené možnosti získat vodu a živiny - je zcela závislý na umělém zavlažování a hnojení. „Dospělý vzrostlý strom za jasného letního dne přijímá z půdy i několik stovek litrů denně. Otázkou podle ní je, zda je pro městskou část ekonomicky vůbec proveditelné a únosné zajistit každodenní umělou závlahu pro každý strom v každém květináči v řádu desítek, spíše stovek litrů denně.

Čtěte také: sběratelský model autobusu Siku 1:50

Bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová nad květináči u Lihovaru jen kroutí hlavou. „Je to absurdní. Pochopila bych, kdyby byly dány někam, kde není zeleň, ale jen beton. Keříky v květináčích je podle jejích slov potřeba hodně zalévat, přičemž zálivka je drahá, keře se zalévají klasickou pitnou vodou. Tylová, která v současné době působí ve funkci místostarostky Prahy 12, uvedla, že jejich radnice také dostala od firmy nabídku na umístění květináčů, ale odmítla ji.

Příklady řešení a alternativy

Tabulka: Porovnání výsadby stromů v zemi a v květináčích

Téma zeleně rezonuje pouze ve chvíli, kdy je ve městě vedro, nebo před volbami. Stromořadí je možné do ulic zakomponovat různými způsoby. „Pokud mají být uliční stromořadí výrazný adaptační prvek, jež ovlivňuje kvalitu života do budoucna, tak je cena přeložky relevantní. Každopádně současné tempo systémových aplikací adaptačních opatření ve městech rozhodně nedostačuje.

Čtěte také: Průvodce jemným cementovým potěrem

tags: #vše #o #městských #cementových #květináčích

Oblíbené příspěvky:

• Jak na palubky v podkroví? Inspirujte se!
• Vše o zakládací liště pro zateplení
• Keramické obklady Antonella Paradyz pro stylový interiér
• Význam parotěsné izolace pro dlouhou životnost dřevostavby
• Zakázková výroba nábytku