Jak správně namíchat maltu a ušetřit
Pokud nechcete být odkázáni pouze na pytlované směsi a chcete ušetřit až desetinásobek peněz, můžete si maltu namíchat sami. Znalost, jak správně míchat maltu, se díky pytlovaným suchým směsím pomalu vytrácí. Přitom stačí jen vápno, cement, písek a voda. Doma namíchaná malta je přitom až desetkrát levnější než pytlovaná, i když její příprava logicky zabere víc času a práce.
Základní složky malty
Základem zdicí malty je písek, cement a vápno. Z těchto tří komponentů si zkušený zedník dokáže maltu namíchat sám. Na výsledné vlastnosti maltové směsi má zásadní vliv volba písku a jeho špatný výběr bývá častou příčinou problémů.
Význam písku
Volba nesprávného typu písku bývá častou příčinou neúspěchu a problémů. Musíte totiž vědět, na co konkrétně budete maltu používat. Budete zdít, betonovat, připravovat betonový potěr, jádrovou omítku? Písek totiž v maltě hraje roli plniva a podle písku bude mít malta určité vlastnosti.
Písek se dá rozdělit na praný a kopaný. Rozlišujeme zde ostrost písku - čím méně jílu je v písku obsaženo, tím je písek ostřejší. S ostrým pískem v maltě se o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Naopak čím víc je písek jílovatější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání. Také platí, že čím je písek hrubší, tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat. Cílem je vytvořit vláčné těsto, se kterým se bude dobře manipulovat.
- Ideální ostrost písku (ideální obsah jílu): Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání.
- Ideální zrnitost písku: čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat. Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm.
- Nejlepším pískem pro zdění je ten plzeňský, který je univerzální.
Důležitost vápna
Soudržnost malty je ovlivněna množstvím pojiva - vápna, které určuje tzv. „mastnost“ malty. Čím víc vápna ve směsi je, hovoříme o mastnosti malty. S řidší maltou se lépe pracuje a malta lépe zatéká do spár mezi cihlami. Naši předkové cement vůbec nepoužívali a vystačili si pouze se směsí písku a vápna. Bývalo mnohem kvalitnější než dnes, protože zrálo mnoho let. V dřívějších dobách si lidé sami hasili vápno a nechali ho uzrát v jámě i několik let. Důvodem, proč pak domy držely pohromadě a nerozpadaly se je, že vápno se mezitím pořádně „vyhasilo“ a nedělalo díry ve zdivu, protože každý kousíček, který by způsobil takovou škodu, je pryč.
Čtěte také: míchání epoxidové pryskyřice
- Správný druh vápna: nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno.
- Může se vám sice zdát, že kupované vápno je lepší volbou, protože už je namíchané a nemusíte si dělat hlavu s poměrem vápna, vody a písku, ale pro velké hrbolaté plochy je opravdu lepší vápno si hasit sám.
Role cementu
Přírodní cement byl znám už od starověku v Egyptě a Mezopotámii, ale v Evropě zedníci cement nepoužívali a museli si vystačit pouze s pískem a vápnem. Cement se u nás rozšířil až v 19. století a dnes cementová malta plní ve stavebnictví nezastupitelnou roli. Představa, že čím víc cementu, tím kvalitnější malta, je mylná, opak je pravda. S množstvím cementu to nepřehánějte. Příliš velké množství cementu maltu uzavře - díky tomu malta nedýchá a jako celek se odtrhne.
- Správný druh cementu: pro většinu staveb svépomocí si vystačíte s klasickým portlandským cementem běžně dostupným ve stavebninách.
Typy malt
Existují různé druhy malt, každá s odlišnými vlastnostmi a využitím.
Vápenná malta
Vápenná malta disponuje menší pevností, výměnou za vysokou elasticitu. Hodí se proto při rekonstrukcích historických budov. Nevýhody vápenné malty: Menší životnost oproti omítkám cementovým. Použití tohoto druhu fasády je trochu riskantní, protože kvalitní nanášení může provést jen zedník s mnohaletou zkušeností. Když začne omítat amatér, nemusí omítka vydržet ani pět let. Vápenná omítka je vhodná především do vnitřních prostor. Uplatnění najde zejména tam, kde není provedena dostatečná hydroizolace zdiva a stěny jsou tudíž vlhké. Vápenná omítka je prodyšná a umožňuje difúzní vodních par.
Vápenocementová malta
Vápenocementová malta je při zdění, díky vysoké odolnosti a mechanické pevnosti, zlatou klasikou. Omítka vápenocementová je méně prodyšná, cementová složka snižuje její prodyšnost, není tedy zcela vhodná pro použití na vlhké zdivo, například v případě rekonstrukcí starých objektů.
Cementová malta
Cementová malta je prakticky beton. Omítka cementová vytváří pevný a odolný povrch.
Čtěte také: Míchání cementu 52,5
Malty s Unimaltem
Snadný způsob jak připravit maltu (ať na zdění nebo omítání vnitřních i vnějších omítek) je s pomocí UNIMALTU (obchodní název speciálně upraveného cementu, při použití tohoto cementu není potřeba vápno). Unimalt 14 je speciální směs cementu a dalších přísad. Toto práškové maltové pojivo se používá při výrobě malt pro zdění i omítání (není vhodný na výrobu betonu!). Pokud použijeme například Unimaltu, pak nám odpadá nutnost si připravovat nebo kupovat vápno. Jednoduše koupíme písek, unimalt a mícháme podle nějakého poměru. Tento poměr bývá uveden na obalu unimaltu a zaručuje nám určitou pevnost vytvrdnuté malty. Pokud přidáte více Unimaltu, pak se z malty stává extrémně tvrdá hmota (podobná betonu), do které zatlouct hřebík je nemožné.
Proces míchání malty
Příprava nářadí
Maltu budeme míchat v kolečku. První zásadou je, že vnitřní povrch koleček důkladně vypláchneme vodou - tím zabráníme, aby se malta nezačala na stěny kolečka lepit. Totéž platí o veškerém nářadí, které přijde do styku s maltou - díky navlhčení se nářadí snadněji čistí.
Poměry pro míchání malty
Pro směs na zdění smíchejte písek, vápno a cement. Největší podíl ve směsi bude tvořit písek. U malty pro zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek slouží ve směsi jako plnivo a vápno má funkci pojiva. Vápenocementová malta na zdění se míchá v poměru 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu. Pro namíchání vápenocementové malty z 25 kg pytle cementu použijte 4 lopaty vápna a cca 16 lopat písku.
| Použití | Písek | Vápno | Cement |
|---|---|---|---|
| Zdění (obecně) | 4 díly | 3 díly | 1 díl |
| Zdění (vápenocementová) | 4 lopaty | 1 lopata | 1 lopata |
Dávkování s Unimaltem
- Při zdění: Na pytel Unimaltu je potřeba přibližně 108 kg písku a 19 litrů vody (necelé 2 desetilitrové konve).
- Při omítání: Na pytel Unimaltu potřebujeme 125 kg písku a 22 litrů vody.
- Pozor! Tyto poměry platí pro suchý písek. Při použití vlhkého písku se hmotnostní poměr vody a písku liší.
Metody míchání
Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.
Suchý způsob
Směs nejprve smíchejte v kolečku na sucho, důkladně ji promíchejte a nakonec přidejte vodu. Čím déle mícháte - tím lépe. Staří zedníci míchali maltu na rovné zemi - vzájemně promíchávali jednotlivé hromádky, které nasucho přehazovali. Díky tomu vidíte jednotlivé poměry jednotlivých složek. Po promíchání hromádek suchou směs přemístíte do kolečka a přidáte vodu. Postup míchání je podobný, jako při použití míchačky. I když jej doporučujeme spíše pro drobné opravy.
Čtěte také: Výhody strojního štuku
Mokrý způsob (v míchačce)
Používáte-li míchačku, dáte dovnitř nejprve kyblík vody, potom písek, vápno a nakonec cement. Jakmile jsou tyto složky dokonale promíchané, přidáváme vodu až do stavu požadované maltové konzistence. Mokrý způsob - do míchačky nalejeme část vody. Následně postupně přidáváme cement, písek (případně vápno).
Dávkování vody
Poslední ingrediencí, kterou do malty přidáte, je voda. Zde je potřeba přidávat opatrně, abyste maltu takzvaně neutopili. Jinak byste museli do směsi přidat písek a vápno. Ten se nedá jednoznačně určit. Je to z toho důvodu, že poměr vody závisí mnohdy na vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku, bude s největší pravděpodobností navlhlý, v letních dnech pak zase vysušený. Pokud je písek pro výrobu malty použitý po dešti a je tedy vlhký, bude logicky potřeba méně vody. Při míchání malty na omítání je důležité všechny složky důkladně promíchat. V maltě se nesmí vyskytovat žádné hrudky cementu, písku, nebo omítkové směsi.
TIP: Pozor na příliš mokrý písek! Při velmi vlhkém písku přidáváme mnohem méně vody. V ideálním případě písek na stavbě zakrýváme plachtou. Zabráníme jeho vlhnutí při dešti.
Jak poznat správně namíchanou maltu
Malta nesmí být ani příliš hustá, ani příliš řídká. Správně připravená malta se pozná podle toho, jaká je, když se přejede lžící. Důležité je, že v maltě nesmí být žádné hrudky. Malta by se měla lesknout. A lesknout se nebude, pokud nebude jemná, hladká, bez hrudek.
Použití a omezení malty
Kdy míchat maltu svépomocí
Míchání malty na zdění cihel svépomocí oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Míchání malty svépomocí je levné a jednoduché, pravdou ale je, že u běžných menších projektů svépomocí se většinou nevyplatí.
Kdy zvolit pytlované směsi
Pokud ale máte se zděním málo zkušeností a nechce se vám experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou. Pokud si netroufnete na míchání malty z jednotlivých složek, pak Vám můžeme jedině doporučit koupit si hotovou suchou směs malty.
K uvedení suchých omítkových směsi na trh přispěla požadovaná jakost malty na omítání. Suché omítkové směsi se vyrábí průmyslově, jejich složení je pevně dané a jednotlivé složky jsou v přesném poměru. Výhodou omítkových směsí je jednotná kvalita a složení směsí, ale především rychlá příprava malty bez nutnosti hašení vápna. Na druhou stranu omítkové pytlované směsi jsou dražší. K dostání jsou ovšem i omítkové pytlované omítkové směsi bez příměsi písku. Ten je potřeba zajistit odděleně. Při míchání malty se smíchá omítková směs dle technologického postupu v požadovaném množství s vodou a pískem. Příkladem suché pytlované směsi bez písku je Multibat PLUS. Jedná se o maltovinové pojivo, která nahrazuje použití cementu a hašeného vápna. Je vhodný pro omítání a zdění všech typů kusových staviv, cihel, keramických tvárnic a kamene.
Omezení použití malty
- Maltu nepoužívejte na zdění přesných tvárnic.
- S maltou nezazdívejte rozvody potrubí (vody, plynu, topení...) takzvaně na tvrdo. Potrubí se obaluje například izolační plstí nebo mirelonovým návlekem. Důvodů je několik. Jedním z nich je například zabránění šíření hluku skrz stěny. Případně k zabránění kondenzaci vody na potrubí.
- Pro betonování základů domu vám nedoporučujeme míchat si betonovou směs doma. Základy musí být pevné a v případě betonu z betonárky máte jistotu, že základy budou pevné. Například v případě přítomnosti spodní vody v základových rýhách by se mohly vlastnosti podomácku míchané směsi natolik změnit, že by beton ztratil pevnost. Receptura musí být přesná a svou roli hraje frakce písku a štěrku.
Skladování složek
Pokud si nejste jistí, že spotřebujete všechnu maltu, smíchejte nejprve v kolečku písek a vápno a cement přidejte do malty v menší nádobě. Díky tomu vám stačí směs vápna a písku v kolečku zalít vodou a v tomto stavu vám vydrží celý rok.
tags: #michani #malty #baumit #návod

