Jak správně míchat maltu na omítky pro různé povrchy a podmínky

Míchání omítkové směsi správné konzistence, která se snadno nahazuje na stěnu, dobře drží a je odolná proti praskání, může být pro někoho obtížné. Dnes je na trhu široká škála omítek pro interiér i exteriér, vlhké a suché prostředí, každá s vlastními výhodami a nevýhodami. Proto je důležité vědět, jak maltu správně připravit pro konkrétní aplikaci.

Složení tradiční omítky a její příprava

Tradiční omítka má stále své výhody, i když jsou dnes k dispozici pytlované směsi. Její základ tvoří písek, cement, vápno a voda. Tyto čtyři složky je potřeba smíchat v určitém poměru, aby směs byla "lepivá" a dobře se nanášela na stěnu, kde bude dokonale držet a nebude opadávat. Malta nesmí být ani příliš hustá, ani příliš řídká.

Výběr písku

Na výsledné vlastnosti maltové směsi má zásadní vliv volba písku. Písek v maltě slouží jako plnivo. Podle druhu použitého písku se malta bude chovat určitým způsobem. Je důležité vědět, na co konkrétně budete maltu používat. Pro betonování nebo zdění lze použít jiný písek než pro omítky.

• Ostrost písku: Čím méně jílu je v písku přítomno, tím je písek "ostřejší". S ostrým pískem v maltě se sice o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Naopak čím je písek jílovitější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání.
• Zrnitost písku: Čím je písek hrubší (např. frakce 0/4 pro jádrovou omítku), tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat. Pokud použijete jemnější písek, dá se předpokládat hladší povrch takto připravené malty. Z hlediska pevností se dá těžko určit, zda budou vyšší, nebo naopak nižší.

Obecně se dá říct, že písek, který koupíte z pískovny, by měl být pro přípravu malt vhodný. Pro snažší práci je doporučen "červený maltový" písek, se kterým malta lépe drží na zdi a je lépe zpracovatelná.

Voda a její dávkování

Množství vody nelze jednoznačně určit, protože závisí na vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku a je vlhký, bude potřeba méně vody. Vodu přidávejte opatrně, abyste docílili správné mazlavosti směsi. S řídkou maltou se špatně pracuje, bude sjíždět ze lžíce a opadávat ze stěny. Při míchání omítky dejte pozor také na to, aby v přidávaných složkách nebyly žádné nečistoty - větší kamínky, tráva nebo hlína.

Čtěte také: míchání epoxidové pryskyřice

Typy tradičních omítek a jejich poměry

Tradiční omítky bývají často dvouvrstvé a třívrstvé jádrové. Zde jsou základní typy:

• Vápenná omítka: Je vhodná především do vnitřních prostor, zejména tam, kde není dostatečná hydroizolace zdiva a stěny jsou vlhké. Je prodyšná a umožňuje difúzi vodních par. Míchá se obvykle v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku.
• Vápenocementová omítka: Je méně prodyšná než vápenná omítka a cementová složka snižuje její prodyšnost. Není proto zcela vhodná pro použití na vlhké zdivo, například při rekonstrukcích starých objektů. Je tvrdší, pevnější a odolnější. Míchá se v poměru 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Pokud budete nahazovat větší vrstvu, můžete přidat vápno a směs udělat "mastnější", což usnadní nahazování. Pro omítání vlhkých prostor se doporučuje přidat vápennou složku na úkor cementové.
• Cementová omítka: Je málo prodyšná, vytváří pevný a odolný povrch. Hodí se do vlhkých prostor, ale není vhodná přímo na vlhké zdi. Vhodná je například do sklepa. Přidávání příliš velkého množství cementu maltu uzavře, takže nedýchá a může se odtrhnout. Cement, coby tvrdidlo, má tendenci zdivo "udusit".

Míchání v míchačce nebo kolečku

Míchání omítkové směsi probíhá klasicky ve stavební míchačce, menší objemy můžete připravit i pomocí stavebního míchadla nebo v kolečku.

• V míchačce: Výhodné je do míchačky nejprve nalít trochu vody, v ní pak nechat rozpustit hašené vápno, a následně přidat písek s cementem.
• V kolečku: První zásadou je vnitřní povrch kolečka důkladně vypláchnout vodou - tím zabráníte lepení malty na stěny kolečka. Pro směs na zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek je plnivo, vápno je pojivo. Směs si nejdřív smíchejte v kolečku nasucho a teprve po důkladném promíchání přidejte vodu. Čím déle mícháte, tím lépe. Po promíchání hromádek suchou směs přemístěte do kolečka a nakonec opatrně přidejte vodu.

Při míchání malty na omítání je důležité všechny složky důkladně promíchat. V maltě se nesmí vyskytovat žádné hrudky cementu, písku nebo omítkové směsi.

Pokud si nejste jistí, že spotřebujete všechnu maltu, smíchejte nejprve v kolečku písek a vápno a cement přidejte do malty v menší nádobě. Díky tomu vám stačí směs vápna a písku v kolečku zalít vodou a v tomto stavu vám vydrží celý rok.

Použití Multibatu PLUS pro omítky

Dnes existují řešení, kdy si v pytlích koupíme maltovou směs bez písku a písek dovezeme na stavbu zvlášť. Příkladem suché pytlované směsi bez písku je Multibat PLUS. Jedná se o maltovinové pojivo, které nahrazuje použití cementu a hašeného vápna. Multibat PLUS je cement pro zdění třídy MC 5 dle ČSN EN 413 - 1.

Čtěte také: Míchání cementu 52,5

Výhody a použití Multibatu PLUS

Univerzálnost je jednou z hlavních výhod Multibatu PLUS. Díky ní Multibat PLUS nabízí široké spektrum použití: Je ideálním pojivem pro stavby z cihel nebo kamene, pro spojování keramických bloků i betonových tvárnic. Z jednoho materiálu tedy připravíte jak zdicí malty, tak omítky. Rozdíl je pouze ve vzájemném poměru Multibatu PLUS a písku.

• Snadná příprava a zpracování: Příprava malty na omítání je jednoduchá. Smícháme Multibat PLUS s pískem v poměru 1 : 6 a následně do míchačky přidáme vodu do požadované konzistence, obvykle 20 litrů na 25 kg Multibatu PLUS (dávka vody je závislá na vlhkosti písku a konzistenci, které chceme dosáhnout). Malty se snadno zpracovávají, nanášejí a vyrovnávají.
• Obsah vzduchu: Multibat PLUS již obsahuje provzdušňovací přísadu, která do malt vnáší určité množství vzduchu, mezi 8 a 22 %. Tato hodnota je závislá na druhu písku a době míchání. Písky s vyšším podílem jemných částí obvykle mají větší provzdušňovací účinek.
• Skladování: Doba skladování Multibatu PLUS je standardně 90 dní od data uvedeného na obalu. Pytle Multibatu PLUS jsou vybaveny PE fólií, která napomáhá vyšší odolnosti proti vlhkosti. Každé zabalení pytle do igelitu, případně zavření do vzduchotěsného sudu obecně pomáhá prodloužit skladovatelnost.
• Cena: Při použití Multibatu PLUS se cena 1 m2 omítky pohybuje mezi 22 až 28 korunami, zatímco při použití vápna a cementu se cena pohybuje mezi 34 až 40 korunami za 1 m2.

Multibat PLUS a různé podklady

Multibat PLUS je vhodný na omítání různých typů zdiva, ale existují specifika pro některé materiály:

• Nepálené cihly (vepříky): V použití Multibatu PLUS na nepálené cihly nevidíme problém. Jedná se o silně nasákavý materiál s často ne moc soudržným povrchem. Je proto před začátkem práce potřeba správně připravit povrch, ten by měl být zbaven nesoudržných částí. Před samotným omítáním se doporučuje provést nejprve celoplošný špric - 1 díl Multibat PLUS : 2 díly písku. Povrch před špricováním by se měl lehce navlhčit.
• Kámen (pískovec, žula): Maltu připravenou z Multibatu PLUS můžete bez problémů použít i na stavby z kamene.
  • Pískovec: Je nasákavý, lze použít běžnou technologii: podhoz, jádro, štuk. Je nutno dát pozor na kvalitu povrchu pískovce, nemělo by docházet k odlučování povrchových zrn. Kámen by rovněž neměl být mokrý (vlhký) od vzlínající nebo pronikající vlhkosti. Doporučuje se použít výztužnou síť (perlinku).
  • Žula: Je nenasákavá. V tomto případě je nejlepší použít speciální podhoz na nenasákavé materiály, pak už lze pokračovat běžnou technologií. Opět použít výztužnou síť. Žula má navíc nepříjemnou vlastnost udržovat si nízkou teplotu, což může způsobit kondenzaci vody na povrchu omítky a "prokopírování" spárořezu na vnější omítce. Asi by bylo lepší použít nějakou lehčenou omítku, ale tomuto jevu nelze zabránit stoprocentně.
• Opuka: Multibat PLUS bychom na omítání opuky nedoporučili. Obecně materiály na bázi cementu nejsou na opuku příliš vhodné (opuka je kyselé povahy). Na opuku existují speciální maltové směsi na bázi vápna. Lze však použít i klasický cementový prostřik, je nutno ho ale nanést "síťovitě" do kříže (na cca 50% plochy) v nepříliš silné vrstvě. Lze udělat první spojovací vrstvu mezi zdivem a omítkou (prostřik) i na bázi hydraulického vápna, dále nanést klasickou jádrovou omítku (ta už by mohla být i z Multibatu PLUS). Vždy ale záleží na kvalitě a soudržnosti zdiva a na jeho vlhkosti.
• Polystyren: Nahazovat Multibat PLUS přímo na polystyren se nedoporučuje. Polystyren má nesavý povrch, tudíž přilnavost malty z Multibatu PLUS by nemusela mít dostatečnou hodnotu. Standardně se na polystyren natahuje lepidlo s perlinkou a nějaká další konečná finálová vrstva.

Sanační malty a Multibat PLUS

Sanační malty mají více než 25 % vzduchu v čerstvé maltě a obsahují i hydrofobní přísady, které zabraňují vzlínání vlhkosti. Multibat PLUS není sanační malta. Sanační přísady fungují na principu vnášení vzduchu do čerstvé malty a tvoří tím po ztvrdnutí póry, které pak umožňují zdím dýchat a zabraňují "vysolování solí" na povrchu zdí. Tyto soli zůstanou zadrženy v pórech a nedochází k nežádoucím vizuálním projevům na povrchu díla. Zkušenosti ukazují, že se tyto přísady nesmí míchat s pojivy na principu vápna. Multibat PLUS je založen na principu tuhnutí a tvrdnutí slínkových minerálů, stejně jako cement.

Dodatečné přísady a jejich vliv

Další možností, jak vzduch v čerstvé maltě navýšit, jsou provzdušňovací přísady. Existují přípravky, které vzduch v čerstvé maltě výrazně navýší. V případě použití těchto přísad musíte kontaktovat jejich výrobce. Nezapomínejte, že každý vzduch navíc ovlivní negativně konečnou pevnost omítky. Doporučuje se kontaktovat výrobce přísady pro více informací a zároveň vyzkoušet reakci mezi přísadou a dalšími komponenty v malém množství.

Přidávání cementu a dalších pojiv k Multibatu PLUS se nedoporučuje. Vlastnosti Multibatu PLUS jsou nastaveny tak, aby všechny užitné vlastnosti byly v rovnováze. Při doporučeném dávkování Multibat PLUS vyrobí maltu s dostatečnou pevností, nepraskající, prodyšnou s výbornou přilnavostí.

Čtěte také: Výhody strojního štuku

Perlit se dá koupit samostatně ve stavebninách a do hotové omítkové směsi stačí perlit nasypat a dobře promíchat. Perlitu stačí k výše uvedeným poměrům přihodit jednu až dvě lopaty. Výsledná omítka bude mít velmi dobré prodyšné vlastnosti a také lepší tepelně izolační vlastnosti.

Doporučené postupy při omítání

Příprava podkladu

Příprava podkladu je jedním z nejdůležitějších úkolů při omítání. Stěna musí být suchá, čistá, bez prachu a trhlin. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musíte ji nechat chvíli vyschnout. Vše odstraňte smetákem či kartáčem a prohlubně vyhlaďte stěrkovou hmotou. Pokud chcete omítnout jen některé části stěny, vytyčte si omítaný prostor pomocí dřevěných latí připevněných ke stěně.

Teplotní podmínky

Omítání nelze provádět za všech teplotních podmínek. Doporučuje se provádět práce při teplotách nad 5 °C. S nízkou teplotou může dojít k narušení struktury a následnému opadání omítky. Při mrznutí je podstatná objemová změna vody, která při přechodu do pevného skupenství změní svůj objem asi o 8-9 procent. Při tomto rozpínání vzniká tlak, který pak omítku roztrhá. Další problém je hydratační reakce, která se kolem 5 °C zastavuje, takže omítka nebo zdící malta neztvrdne.

Tloušťka omítky a vrstvení

V jednom pracovním cyklu je možné provést omítku o maximální tloušťce 20 mm. Pokud je potřeba provést omítky ve větší tloušťce, je nutné omítání rozdělit do více pracovních operací. Vrstvení malty se musí provést v krátkém časovém sledu za sebou, tzv. čerstvé do čerstvé, až docílíte potřebné tloušťky omítek.

Použití výztužné sítě (perlinky)

Perlinka by se měla vkládat na problémových místech do malty, do dvou třetin konečné vrstvy malty. Perlinka by měla mít oka alespoň 8x8 mm. Není nutné perlinku dávat do celé omítky, ale jen na místech spojů, přechodů apod. Špric se míchá v poměru 1 : 2 s pískem a má velmi řídkou konzistenci. Perlinka by v této vrstvě nefungovala správně a neudržela by se v ní.

Aplikace omítky

Před samotným omítáním připevněte na stěnu latě, tzv. omítnice, které si pomocí provázku vyrovnáte. Tyto omítnice pomohou udržet stejnou tloušťku omítky a vytvořit rovný povrch. Naneste rovnoměrnou tloušťku omítky na stěnu. Nezapomeňte i na vyrovnání případných šikmých stěn. Pro správnou funkci omítky je nutné dosáhnout patřičné tloušťky okolo 1,5 cm. Stěnu vždy omítejte od spodu nahoru. Pokud máte hotovo, vyčkejte na lehké zaschnutí a poté vyjměte omítníky.

Finální vrstva a barva

Štukovou omítku nanášíme na navlhčenou jádrovou omítku. Natahuje se v tenké vrstvě pomocí ocelového hladítka. Poté nechte omítku zavadnout až na 40 minut. Další fází je uhlazení, které provedete pěnovým či molitanovým hladítkem mírně namočeným ve vodě. Na omítku z Multibatu PLUS je možné aplikovat venkovní štuk a fasádní barvu.

Porovnání tradiční a průmyslově vyráběné směsi

Tabulka níže shrnuje klíčové rozdíly mezi tradičními omítkami připravenými svépomocí a průmyslově vyráběnými směsmi, jako je Multibat PLUS.

Při výběru způsobu míchání malty je třeba zvážit zkušenosti, dostupnost surovin, časové možnosti a požadované vlastnosti výsledné omítky.

tags: #jak #michat #maltu #na #omitky

Oblíbené příspěvky:

• Díly nárazníků Toyota Avensis (od 2003)
• Prevence zamrzání potrubí studené vody
• Renovace střech v Opavě
• návod na přípravu fasádních nátěrů a omítek
• nový stavební zákon