PergolyMinerální látky v krvi: Proč jsou pro naše tělo tak důležité?
Minerální látky, známé také jako minerálie nebo minerály, jsou jedním z druhů mikroživin, které jsou důležité pro správné fungování organismu a zajišťují, abyste zůstali zdraví. Tyto prvky se přirozeně nacházejí zejména v půdě nebo ve vodě a mají zásadní roli v našem životě. Jsou totiž nezbytné pro správnou funkci metabolických přeměn a reakcí v organismu. Ovlivňují nervový systém, imunitu, pohybový aparát, energetický metabolismus či kognitivní funkce, mezi které patří třeba paměť a koncentrace. Stejně tak jsou důležité i pro udržení optimální hladiny testosteronu a reprodukční funkce.
Lidské tělo si minerální látky nedokáže samo vytvořit, což znamená, že je musíte získávat ze stravy. Minerály přijímáte z konzumace potravin rostlinného původu a také nepřímo z konzumace živočišných produktů (protože zvíře konzumovalo minerální látky v rostlinách, které snědlo). Naše strava by měla být co nejpestřejší, aby obsahovala nejen všechny nezbytné živiny (bílkoviny, sacharidy, tuky), ale také další pro život nepostradatelné látky jako vlákninu, vitamíny nebo minerální látky. Ty nám sice v naprosté většině neposkytují energii, bez nich by ale energie ze stravy nemohla být využita, byly by narušeny metabolické pochody v organizmu.
Minerální látky a stopové prvky se rozdělují na minerály a stopové prvky podle toho, v jakém množství je naše denní potřeba. Tvoří čtyři procenta váhy našeho těla. Nízká hladina se může projevovat například únavou, špatnou kvalitou nehtů, vlasů, pleti a mnoha zdravotními problémy. V našem těle se vyskytují až tisíce gramů minerálů a jejich denní spotřeba se pohybuje v desítkách gramů.
Rozdělení minerálních látek
Minerály se dělí na dvě základní skupiny:
- Makrominerální látky (makrominerály): Naše tělo je obvykle potřebuje ve větším množství, zpravidla se jedná o 100 a více miligramů denně. Patří mezi ně sodík, draslík, chloridy, vápník, fosfor, hořčík a síra.
- Mikrominerální látky (mikrominerály, stopové prvky): Naše tělo je obvykle potřebuje v menším množství, zpravidla se jedná o 0-100 miligramů denně. Mezi ně patří železo, zinek, jód, chrom, selen, měď, mangan, fluor, kobalt a molybden.
Důležité minerální látky a jejich funkce
V následující tabulce jsou shrnuty základní minerální látky, jejich funkce a projevy nedostatku či nadbytku.
Čtěte také: Dřevovláknité desky vs. minerální izolace
| Minerální látka | Hlavní funkce | Projevy nedostatku | Projevy nadbytku |
|---|---|---|---|
| Vápník | Základní stavební prvek pro kosti a zuby. Nezbytný pro přenos nervových vzruchů, svalovou kontrakci a správné srážení krve. | Řídnutí kostí (osteoporóza), poruchy srážlivosti krve, svalové křeče. | Běžně se neobjevuje, může vést k hyperkalcémii. |
| Fosfor | Hlavní složka kostí a zubů (spolu s vápníkem). Součást buněčných membrán a ATP (zdroj energie). | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje, může narušit rovnováhu s vápníkem. |
| Hořčík | Podporuje správnou funkci svalů a nervů (více než 300 biochemických reakcí). Působí antistresově, protialergicky i protizánětlivě. Uklidňuje nervový systém, působí pozitivně na srdeční rytmus, je nutný pro tvorbu ochranných látek. | Ranní únava, nespavost, noční pocení, bušení srdce, závratě, třes víček, padání vlasů, lámavé nehty, křeče, mravenčení v nohou. | Průjem, nevolnost, zvracení, nízký krevní tlak. |
| Sodík | Pomáhá udržovat rovnováhu tekutin a elektrolytů v těle. Reguluje krevní tlak a udržuje správný srdeční rytmus. | Svalové křeče, bolesti hlavy, průjmy, dehydratace. | Vysoký krevní tlak, zadržování vody. |
| Draslík | Zajišťuje správnou funkci svalů a nervů. Udržuje rovnováhu tekutin a reguluje srdeční rytmus. | Porucha činnosti svalů, srdečního rytmu, trávení a nervového systému. | Hyperkalemie (arytmie, svalová slabost). |
| Chlor | Klíčová složka trávicích šťáv (kyselina chlorovodíková v žaludku). Udržuje rovnováhu tělních tekutin. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Síra | Důležitá pro syntézu bílkovin (součást aminokyselin jako cystein a methionin). Pomáhá tkáním s tím, aby byly silné a pružné. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Železo | Podílí se zejména na přenosu kyslíku v organismu (součást hemoglobinu a myoglobinu). Důležité pro kognitivní funkce, tvorbu červených krvinek a imunitu. | Anémie (chudokrevnost), únava, bledost, dušnost. | Průjem, bolesti břicha, problém s krevní srážlivostí, zvracení, snížení krevního tlaku a problémy se správnou funkcí jater. |
| Zinek | Nezbytný pro více než 300 enzymů. Klíčový pro imunitní systém, hojení ran, syntézu bílkovin a udržení normální hladiny testosteronu. | Zhoršená imunita, pomalé hojení ran, problémy s kůží, vlasy a nehty. | Nadbytek zinku ve stravě může zhoršit vstřebávání železa a mědi. |
| Měď | Důležitá pro udržení zdravých pojivových tkání, vlasů, pigmentace pokožky a fungování imunity. Podílí se na tvorbě kolagenu a syntéze bílkovin. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Jód | Nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy a produkci hormonů (tyroxin a trijodtyronin). Má vliv na kognitivní funkce a nervový systém. | Nízká aktivita štítné žlázy, zpomalení reflexů, zhoršení paměti, deprese. | Běžně se neobjevuje. |
| Chrom | Může hrát roli v metabolismu sacharidů, lipidů i proteinů svým potenciálním vlivem na působení inzulinu. Může mít antioxidační účinky. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Selen | Silný antioxidant. Podílí se na reprodukci, metabolismu hormonů štítné žlázy a syntéze DNA. | Běžně se neobjevuje. | Příliš velké množství selenu může být toxické. |
| Mangan | Podílí se na metabolismu aminokyselin, cholesterolu, glukózy a sacharidů. Vliv má také na tvorbu kostí, imunitu a reprodukční funkce. | Běžně se neobjevuje (nedostatek není vědecky jednoznačně popsán). | Může se objevit u lidí vystavených manganovému prachu (např. svářeči, horníci). |
| Fluor | Většina se nachází v zubech. Existuje přímá spojitost mezi příjmem tohoto prvku a kvalitou zubů i jejich skloviny. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Kobalt | Součást vitamínu B12 (kobalaminu). Důležitý pro správné fungování imunity, psychiky a nervového systému, tvorbu červených krvinek. | Běžně se neobjevuje. | Běžně se neobjevuje. |
| Molybden | Strukturální složka molybdopterinu, kofaktoru potřebného pro funkci 4 enzymů. Ty metabolizují aminokyseliny s obsahem síry a heterocyklických sloučenin. | Velmi vzácný. | Vzácný, může se objevit při vystavení průmyslové těžbě a zpracování kovů. |
Zdroje minerálních látek a doplňky stravy
Ideálním způsobem, jak zajistit dostatek minerálních látek, je pestrá a vyvážená strava s co nejvyšším podílem průmyslově nezpracovaných potravin. Některé potraviny jsou na minerály bohaté, jiné je neobsahují vůbec. Zásobovat jimi tělo můžeme i ve formě vhodně zvolených nápojů.
Přestože je strava klíčová pro pokrytí potřeb minerálních látek, v některých případech může být obtížné zajistit optimální příjem pouze prostřednictvím jídla. S příjmem těchto základních živin nám tak mohou pomoci i doplňky stravy. Sáhnout po nich má smysl například tehdy, když váš jídelníček neobsahuje dostatek ovoce, zeleniny a dalších celistvých potravin, které jsou hlavním zdrojem klíčových minerálních látek a dalších důležitých mikroživin. Stejně tak jsou ale populární také mezi lidmi, kteří z jakéhokoliv důvodu vyřazují různé skupiny potravin. Může jít například o obiloviny, pečivo, luštěniny, maso, mléčné výrobky a podobně. Minerální látky je potřeba doplňovat i při sportu nebo při zvýšené fyzické aktivitě, protože obojí klade na lidský organismus velké nároky.
Doplňky stravy mohou být účinným nástrojem pro zajištění dostatečného příjmu minerálů, pokud se vyskytují problémy s absorpcí minerálů nebo pokud je jejich příjem z potravin nedostatečný. Význam doplňků stravy byl potvrzen také Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který stanoví doporučené denní dávky (referenční hodnoty příjmu - RHP) pro jednotlivé minerály.
- Doplňky s vápníkem jsou obvykle doporučovány pro osoby s rizikem osteoporózy nebo pro ženy v menopauze.
- Hořčíkové doplňky mohou být užitečné pro osoby, které trpí svalovými křečemi nebo poruchami spánku.
- Doplňky železa jsou zase často doporučovány u osob s nedostatkem tohoto minerálu, zejména u žen v plodném věku.
- Vhodnou alternativou již zmíněných doplňků stravy je Multivitamin s minerály, který představuje komplexní zdroj vitaminů s minerály.
Malabsorpční syndrom a vstřebávání minerálů
Některé minerály ovlivňují vstřebávání jiných minerálů a vitamínů. Například nadbytek zinku ve stravě může zhoršit vstřebávání železa a mědi. Důležitým a možná málo známým pojmem je malabsorpční syndrom. Jedná se o stav, kdy naše tělo není schopno z nějakého důvodu vstřebat dostatečné množství minerálních látek a dalších mikroživin ze stravy. Tento problém je spojován s některými onemocněními. Často se jedná o různé poruchy gastrointestinálního traktu (zažívacího systému), jako je například Crohnova choroba, celiakie, pankreatitida či ulcerózní kolitida. Stejně tak se může objevovat u lidí se stomií (vývod např. tlustého střeva). Malabsorpce ovšem může být vedlejším projevem i dalších chronických onemocnění, jako je například HIV, anorexie, rakovina či alkoholismus.
Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?
Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy
tags: #mineralni #latky #v #krvu #informace
