PergolySvatojosefský pramen v Kersku: Klenot Polabí s léčivou vodou
Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, která je známá především z románu Bohumila Hrabala. Tento oblíbený minerální pramen je volně přístupný a jeho voda je lidově nazývána Kerka. Kerský pramen patří do skupiny polabských minerálních vod a je typově podobný poděbradské minerálce, avšak s nižším obsahem CO2 a železa, což mu dodává lahodnější, jemně perlivou chuť.
Historie a vývoj pramene
Původní pramen byl navrtán v hloubce 59 metrů v roce 1934 na přání tehdejšího majitele kerského polesí Josefa Hyrosse. Vrt provedla firma Artesia. Pro názvy obou pramenů, tedy Svatojosefského a Štědrovečerního, byla vyhlášena soutěž, kterou vyhrál student českobrodského gymnázia Josef Přibyl ze Štolmíře. Voda z pramene byla tehdy vyvedena do ozdobné fontánky a nad pramenem bylo postaveno zastřešení ve stylu lázeňských budov. Vnější zdi vyzdobil místní malíř a řezbář Bohumír Jaruška (1899-1967). V blízkosti Hájenky byl ještě navrtán druhý pramen Štědrovečerní, který je však dnes již zaslepený.
Pramen po několika letech zeslábl, a tak bylo nutné provést úpravy. V roce 1985 provedla společnost Vodní zdroje Praha vedle slábnoucího pramene nový vrt do hloubky 83 metrů (uváděno též 89 metrů). Původní vrt byl zaslepen a domeček zbourán. Vydatnost nového vrtu je 118 litrů za minutu, doporučený odběr je 12 litrů za minutu a stálá teplota vody je 9° C.
Dnešní podoba pramene pochází z roku 1993, kdy byl pramen zastřešen podle návrhu architekta Miroslava Göpferta (někdy uváděno Ing. arch. Kubáta, ale návrh Ing. arch. Göpferta je častěji zmiňován). V roce 2012 byla vedle pramene vztyčena dřevěná socha sv. Josefa od řezbáře Ivana Šmída, která bohužel již dvakrát podlehla vandalům.
Charakteristika a složení vody
Svatojosefský pramen je přírodní uhličitá voda, která patří mezi alkalicko-muriatické slabě radioaktivní kyselky. Obsahuje jód a lithium. Díky svému složení má lahodnější, jemně perlivou chuť bez přílišné agresivity bublinek. Mírná radioaktivita jí dodává jedinečnou originalitu. Voda z pramene sem stéká po zlomech v zemi až z Jizerských hor, a cesta této horské vody do Kerska trvá skoro sedmdesát let.
Čtěte také: Dřevovláknité desky vs. minerální izolace
Josefský pramen v Kersku je kyselka podobného složení jako poděbradské minerální vody. Vrt hluboký 89 metrů je velmi vydatný a nezavírá se ani v zimě. Je to nejbližší uhličitý pramen od Prahy, k tomu dobře dopravně dostupný.
Srovnání s poděbradskými vrty:
| Vlastnost | Svatojosefský pramen (Kersko) | Poděbradské vrty |
|---|---|---|
| Obsah CO2 | Nižší | Vyšší |
| Obsah železa | Nižší | Vyšší |
| Chuť | Lahodnější, jemně perlivá | Méně jemná, agresivnější bublinky |
| Radioaktivita | Mírná | Neuvádí se (u Poděbradky se uvádí "slabě radioaktivní") |
Dostupnost a okolí
Pramen je volně přístupný v Přírodním parku Kersko, ve dřevěném altánu u příjezdové komunikace k Velence. V blízkosti najdou motoristé místa k zaparkování. Vrt pramene je zakryt kamenem obloženou skruží, z níž vodu vede výtoková trubka.
Kersko a jeho okolí je oblíbenou destinací pro pěší túry a cyklisty. Za povšimnutí stojí i nedaleká restaurace U Pramene, což je původní klubovna zdejší organizace Československého ovocnářského zahrádkářského svazu, lidově nazývaná Domeček. Díky filmu Slavnosti sněženek (1984, režie Jiří Menzel, předloha Bohumil Hrabal) je tato hájenka možná nejznámější hájenkou u nás.
Přírodní park Kersko najdeme asi 25 km východně od okraje Prahy. V kerském polesí rostly a rostou mohutné stromy, které toho pamatují již mnoho. Nejznámějšími jsou pak borovice Krásná Pepina a Švarná Tonka.
Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?
Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy
tags: #mineralni #pramen #v #kersku #informace
