Minerální sloučeniny v moči a onemocnění ledvinovými kameny (Urolitiáza)

Ledviny, párové orgány uložené retroperitoneálně v dutině břišní, jsou hlavním orgánem vylučovací soustavy. Jejich hlavním úkolem je vylučování vody a přebytečných látek v těle (např. sodíku, draslíku, fosfátů nebo vápenatých iontů) a zplodin metabolizmu (např. kyseliny močové, močoviny, kreatininu). Všechny tyto odpadní látky jsou vylučovány močí. Ledviny se také podílí na očišťování krve, regulaci krevního tlaku, udržování acidobazické rovnováhy a dalších důležitých funkcích. Uvnitř ledvinových buněk probíhá filtrace krve od odpadních látek vznikajících hlavně metabolismem živin a prací našich svalů. Přestože se ledviny efektivně zbavují odpadních látek, zároveň zadržují tělu prospěšné živiny jako minerály, glukózu nebo bílkoviny.

Nejběžnějším onemocněním ledvin, které dokáže značně znepříjemnit, ale může i ohrozit život, je onemocnění ledvinovými kameny - urolitiáza. Urolitiáza provází lidstvo celou jeho historií, v posledních dvou dekádách se však její výskyt zvyšuje. Prevalence urolitiázy se celosvětově pohybuje mezi 1,7-8 %, v České republice je odhadována mezi 0,5-5,8 %, což znamená, že od narození do 70 let věku má každý jedinec 12% šanci onemocnět ledvinovými kameny. Velmi závažnou skutečností je recidivita tohoto onemocnění, která do jednoho roku od prvního výskytu ledvinového kamene je 10% a do deseti let již 50%.

Příčiny a mechanismus vzniku ledvinových kamenů

Ledvinové kameny, neboli močové konkrementy, krystalky, nebo jednoduše písek, vznikají ve chvíli, kdy minerály a další kamenotvorné látky v moči dosáhnou nerovnováhy nebo vyšší koncentrace a krystalizují. Močové usazeniny začínají vznikat, pokud jsou minerální látky v moči ve velké koncentraci a zahuštěné. Moč za normálních okolností obsahuje látky, které rozpouštějí soli a minerály a zabraňují tak vzniku krystalů, jež tvoří močové kameny. Vzroste-li poměr solí a minerálů vůči rozpouštějícím látkám, tvoří se močové kameny.

Většina krystalů je drobná a odchází močí bez problémů z těla ven, často aniž by způsobila jakékoli příznaky. Za nepříznivých podmínek se však z krystalů vytvoří velké kameny, které mohou blokovat močové cesty, protože jimi prostě neprojdou. Za takových podmínek některé sloučeniny v koncentrované moči vykrystalizují a vytvoří zárodek ledvinového kamínku.

Rizikové faktory pro vznik ledvinových kamenů

Na tvorbě ledvinových kamenů se může podílet mnoho faktorů. K těm nejrizikovějším patří:

Čtěte také: Dřevovláknité desky vs. minerální izolace

  • Nedostatečný příjem tekutin: Příliš koncentrovaná moč je základem tvorby kamenů.
  • Složení stravy: Nevhodné stravovací návyky, jako je nadměrný příjem živočišných bílkovin, sodíku nebo šťavelanů.
  • Zvýšená koncentrace látek tvořících kameny: Nerovnováha minerálů a solí v moči.
  • Obezita: Významný rizikový faktor.
  • Dlouhodobě omezená pohybová aktivita: Přispívá k celkové nerovnováze organismu.
  • Vysoký tlak: Často spojen s metabolickými poruchami.
  • Opakované záněty ledvin a močového měchýře: Mohou vytvářet vhodné prostředí pro krystalizaci.
  • Nesprávné užívání některých léků: Může ovlivnit složení moči.
  • Geneticky podmíněné poruchy látkové výměny: Predispozice k tvorbě kamenů.
  • Geografické, klimatické a socioekonomické faktory: Mají vliv na životní styl a stravovací návyky.
  • Věk a pohlaví: Nejvíce kameny v ledvinách trápí lidi ve věku 30-50 let, častěji muže než ženy.

Typy ledvinových kamenů

Lékař odesílá každý zachycený ledvinový kamínek do laboratoře. Rozbory prozradí, z jakých látek se kámen skládá. Výsledky pak určí například to, co ke tvorbě kamínku vedlo a zda hrozí tvorba dalších. Nejčastější močové kameny jsou:

  • Ledvinové kameny z vápenatých solí kyseliny šťavelové (oxalátové): Bezkonkurenčně nejčastější typ močových kamenů, lékaři je odhalí až v 80 % všech případů. Tyto konkrementy jsou tvořeny šťavelanem - kyselou organickou kyselinou, obsaženou v běžných potravinách jako špenát, potraviny ze sóji, kakao, rebarbora, batáty, červená řepa nebo arašídy.
  • Ledvinové kameny z kyseliny močové: Najdou se asi u 10 % pacientů. Tyto kameny ukazují na zvýšené hladiny této kyseliny. Kyselina močová v těle vzniká metabolismem purinů, jejichž zdroji jsou červené maso, uzeniny, vnitřnosti nebo čokoláda. Zvýšení kyseliny močové v krvi provází také hubnutí, proto by snižování hmotnosti mělo probíhat postupně a udržitelně, nikoliv rychlými a drastickými dietami.
  • Kameny složené z fosforečnanu vápenatého.
  • Kameny ze struvitu, cystinu nebo xantinu a z dalších vzácněji se vyskytujících sloučenin.

Příznaky ledvinových kamenů

U ledvinových kamenů příznaky pokrývají celou škálu od zcela bezpříznakového průběhu až po bolestivé ledvinové koliky. Většina lidí si spojuje močové konkrementy s bolestmi. Avšak spektrum projevů se pohybuje od zcela bezpříznakového až po ledvinnou koliku. Dokud se močové kameny nacházejí v ledvinách, nemusíme o nich vůbec vědět. Některé kameny nevyvolávají žádné příznaky, říká se jim asymptomatické, a často bývají vedlejším nálezem při vyšetřování z jiných příčin.

Výraznější příznaky se ohlásí, když se kameny zvětší nebo když se začnou pohybovat směrem dolů močovými cestami. Intenzita a charakter potíží se liší podle velikosti a lokalizace kamene a dalších faktorů, jako je přítomnost infekce.

Ledvinná kolika

Jedná se o velmi bolestivý stav vznikající blokádou odtoku moči z ledviny při průchodu konkrementu močovodem. Projevuje se jednostrannými bolestmi v bederní oblasti, které se mohou šířit do břicha, třísel, u mužů někdy do varlat. Bolest je přerušovaná, velmi silná a obvykle provázená celkovou nevolností, zvracením nebo i průjmem. Tyto bolesti se někdy promítají do močovodu nebo třísla a obvykle se objevují při pohybové aktivitě nebo po fyzické zátěži. Nejsou nijak typické, proto se snadno zamění s jinými příčinami bolestí zad, zejména s bolestmi od páteře.

Když se kamínek dostane do močového měchýře, bolest ustoupí. Následně se může objevit bolest při močení nebo krev v moči, jak kamínek projde močovou trubicí ven z těla. Během tohoto stavu hrozí vysoké riziko zneprůchodnění močových cest (obstrukce) a infekce močových cest až zánět ledvin! Při ledvinové kolice musí zasáhnout lékař.

Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?

Kromě bolesti mohou být dalšími příznaky hematurie (přítomnost krve v moči), časté a/nebo bolestivé nucení na močení, nevolnost, zvracení, teplota, zástava tvorby moči, tedy anurie (častěji u pacientů s jednou ledvinou).

Diagnostika ledvinových kamenů

V diagnostice močových kamenů se kombinuje laboratorní rozbor moči a zobrazovací metody. Vyšetření obvykle začíná zhodnocením anamnézy (zdravotní historie a obtíží pacienta) a dále fyzikálním vyšetřením.

Laboratorní vyšetření

  • Základní vyšetření moči a krve: Slouží k odhalení močové infekce a orientačnímu posouzení funkce ledvin. V moči se zjišťuje její pH, přítomnost krve a přítomnost různých minerálů.

Zobrazovací metody

  • Ultrazvuk (UZ): Je základní zobrazovací metodou při vyšetření konkrementů. Kameny v ledvinách jsou viditelné na ultrazvuku. Kameny přítomné v močovodu jsou na ultrazvukovém vyšetření zobrazitelné pouze v močovodu u ledviny a močového měchýře.
  • Rentgen (RTG) břicha: Toto jednoduché rentgenové vyšetření se provádí vleže na zádech a umožňuje orientačně zhodnotit polohu a velikost RTG (rentgen) kontrastních konkrementů.
  • Počítačová tomografie (CT): Toto rentgenové vyšetření zobrazí detailněji ledviny a močové cesty a odhalí až 100 % konkrementů včetně RTG nekontrastních. Lze z něj určit velikost, přesnou polohu a densitu (tvrdost) konkrementu i individuální anatomii (tvar) močových orgánů pacienta. Kameny v močových cestách jsou viditelné na rentgenovém snímku břicha, obvykle po požití kontrastní látky.

Léčba ledvinových kamenů

Léčba močových konkrementů zahrnuje jak metody konzervativní (neoperační), tak celé spektrum operačních metod. Konkrétní léčba močových kamenů závisí na jejich velikosti a počtu, symptomech a celkové anamnéze. Pokud kameny dosahují takové velikosti, která umožňuje jejich průchod močovodem, není třeba žádné léčby. Stačí počkat, až se kameny dostanou ven samy. Močové kameny o rozměru do 5 mm dokáže tělo většinou vyloučit samo. Kameny větší než 6 mm spontánně odchází vzácněji.

Konzervativní (neoperační) léčba

Cílem konzervativní (neoperační) léčby je usnadnění vypuzení (vymočení) kamene z močového systému. Podstatou konzervativní léčby je zvýšený příjem tekutin a dále podávání léků, které zvyšují pohyblivost močovodu a rozšiřují močové cesty. Úspěšnost takovéto konzervativní léčby závisí zejména na velikosti kamene, průchodnosti močovodu a celkovém stavu organismu nemocného. Konzervativní léčbu doporučujeme maximálně do 4-6 týdnů, pokud se nevyskytnou žádné komplikace.

Rozpouštění kamenů

Pokud je množství a velikost ledvinových kamenů neakutního charakteru, lze zvolit metodu rozpuštění kamenů. K rozpouštění jsou vhodné pouze některé kameny složené z kyseliny močové. Tato léčba spočívá ve zvyšování pH moči, tudíž z kyselého na zásadité, a to prostřednictvím perorálních preparátů, jako jsou citrát draselný a bikarbonát sodný. Dlouhodobě se užívají léky ve formě tablet alkalizujících moč (zvyšující pH). Kameny se pak začnou zmenšovat, až se zcela rozpustí, léčba funguje stejně i na písek v ledvinách.

Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy

Akutní léčba

Akutní léčba je indikována, pokud jsou bolesti pacienta velmi silné, jsou přítomny komplikace - infekce močových cest, horečky, rozšíření dutého systému ledviny či hrozící septický stav. Nejvhodnější způsob léčby je ten, který je nejméně zatěžující a zároveň dostatečně rychlý. Jedná se o bezprostřední odstranění blokujícího kamene v močovodu, není-li to možné, tak zprůchodnění močových cest endoskopickou cestou - kdy se jen zavede ureterální stent (dutá hadička zprůchodňující močové cesty - z močového měchýře do ledviny). Septický stav je velmi závažný stav, kdy dochází k celkové reakci organismu na infekci. V tomto případě je nutno akutně zajistit odtok moči z ledviny zavedením nefrostomie nebo stentu. Podávají se intravenózní antibiotika, infuze.

Operační řešení močových kamenů

Pokud byl dříve prakticky jedinou možností otevřený chirurgický výkon, pak od počátku osmdesátých let dvacátého století, kdy se začala používat extrakorporální litotrypse a endoskopické metody, je otevřená operace pro odstranění ledvinového kamene už raritou.

Extrakorporální litotrypse rázovou vlnou (ESWL)

Tato metoda léčby je obecně určena pro kameny v ledvině do velikosti 1,5 až 2 cm a kameny v močovodu do 10 mm, pokud je možné bezpečně je lokalizovat pomocí rentgenu nebo ultrazvuku. Nevhodná je zejména pro velmi obézní pacienty, pacienty s vážnými deformitami páteře či u pacientů s kameny odolnými vůči drcení rázovou vlnou. Drcení močových kamenů probíhá u dospělých v analgosedaci bez nutnosti celkové anestezie. U dětských pacientů obvykle v celkové anestezii. Zákrok se provádí na přístroji s polohovacím operačním stolem a rentgenovým i ultrazvukovým zaměřováním. Do ohniska, ve kterém je zaměřená litiáza, jsou směřovány rázové vlny, jež drtí kámen na menší části. Okolní tkáně a struktury těla jsou drcení ušetřeny. Zákrok trvá přibližně hodinu. Rázové vlny jsou pociťovány jako mírné údery do bederní oblasti. Po zákroku se sleduje odchod fragmentů (drti) kamene s močí - nejčastěji močením do nádoby nebo přes sítko. Účinnost drcení litiázy závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na velikosti, tvrdosti a uložení kamene. Je možné, že se pro nedostatečné rozdrcení litiázy musí zákrok v odstupu několika dní až týdnů opakovat. Komplikace operace nebývají časté. Velmi vzácně se může objevit krevní hematom v okolí ledviny. Přechodnou přítomnost krve v moči po drcení konkrementu za komplikaci nepovažujeme. Nemocný nemá po operaci na těle žádnou jizvu.

Endoskopické metody (URS - Ureterorenoskopie)

Zákrok se provádí v celkové narkóze v poloze na zádech s pokrčenýma nohama. V průběhu operace se nemocnému zavádí operační nástroj přes močovou trubici do močového měchýře a odtud do močovodu či dále do vývodného systému ledviny - dle polohy konkrementů. Následuje odstranění kamene. Kámen se extrahuje vcelku nebo po částech po jeho rozdrcení, např. laserem, či se jen rozmělňuje na fragmenty menší než 1 mm. Při ukončení operace se může zavést do močovodu a ledviny stent zprůchodňující močové cesty a snižující riziko možných pooperačních komplikací. Zavedení stentu není pravidlem. Délka operace je různá, trvá od 15 minut do přibližně jedné hodiny. Cévka do močového měchýře přes močovou trubici se zavádí po operaci v některých případech na přechodnou dobu, zejména při infekci močových cest. Stent ani močová cévka nezůstávají v těle natrvalo. Stent se ponechává od několika dnů po několik týdnů. Při nekomplikovaném průběhu jde pacient zpravidla během několika dní po operaci domů. Pokud je zaveden stent na delší dobu, může obtěžovat přítomností krve v moči po delší chůzi, bolestí v boku či nucením na močení. Komplikace tohoto typu zákroku nejsou časté ani závažné, obvykle se řeší již během probíhající operace. Při případné infekci po zákroku se podává antibiotická léčba. Pacient nemá po operaci na těle žádnou jizvu.

Perkutánní nefrolitotomie (PCNL)

Operace se provádí v celkové narkóze obecně u větších kamenů umístěných v ledvině. Princip operace je přístup ke kameni zavedením nástroje s kamerou do ledviny přes kůži na boku. Konkrement se rozdrtí a zároveň se jemná drť odsaje z ledviny. Délka operace je závislá na velikosti a uložení kamene, trvá v průměru přibližně 60 minut. Ke konci zákroku se původním operačním kanálem z boku zavádí do ledviny nefrostomie. Nefrostomie se ponechává několik dní. Močová cévka se vyjímá většinou první den po operaci. Přibližná doba hospitalizace je kolem 5 dní. Pacient je propuštěn domů bez močové cévky i nefrostomie. Na boku zůstává po operaci přibližně 1 cm dlouhá jizva. Komplikace nejsou časté: krvácení nebývá závažné, a tudíž zřídkakdy se musí podat krevní transfuze. Při případné infekci po zákroku se podává antibiotická léčba.

Prevence ledvinových kamenů

Vzniku ledvinových kamenů lze v mnoha případech předejít. U vysokého procenta pacientů, kteří vytvořili močové kameny, lze předpokládat, že dojde v průběhu následujících let k recidivě onemocnění - tvorbě dalších kamenů. Následující opatření mohou toto riziko snížit. U pacientů s urolitiázou je prevence vzniku nových ledvinových kamenů složitější a nutriční doporučení se musí upravit podle výsledků složení již vytvořených ledvinových kamenů a podle individuálních potřeb pacienta. Nicméně obecné zásady platí pro všechny pacienty s nejčastěji se vyskytujícími ledvinovými kameny, tj. kameny ze šťavelanu vápenatého a z kyseliny močové.

Hydratace

  • Dostatečný pitný režim: Denní příjem tekutin 2,5 - 3 litry v průběhu celého dne. Příjem tekutin neomezovat ani před spaním a v průběhu noci, jen tak lze zajistit tvorbu málo koncentrované moči. Obecně se doporučuje pít alespoň 2,5 litru tekutin, ale hodnota je orientační. Pokud těžce fyzicky pracujete nebo je horko, musíte pitný režim navýšit o ztracené tekutiny. Také při zvýšené teplotě nebo horečce, průjmu nebo zvracení, musíte pitný režim navýšit.
  • Skladba tekutin: Měla by být co nejpestřejší. Jednu polovinu má tvořit čistá voda. Vhodné jsou také ovocné šťávy, zejména pomerančový džus. Velice vhodné je zařadit do pitného režimu alkalické léčivé minerálky, které obsahují větší množství zásadotvorných minerálních látek, a napomáhají tak vyrovnávat pH moči. Naopak vyšší obsah hořčíku anebo draslíku ve vodě vede k alkalizaci moči a zvýšenému vylučování citrátu, bránících vzniku kamenů.
  • Nevhodné nápoje: Nápoje s vysokým obsahem kofeinu (zrnková káva, silný pravý čaj), kakao (vysoký obsah oxalátů), koncentrované ovocné šťávy, víno a alkoholické nápoje. Kolové nápoje obsahují velké množství cukru, kofein a kyselinu fosforečnou, která jim dodává velmi kyselé pH a značný obsah fosfátů.

Strava a dietní opatření

  • Celkově: Strava by měla být střídmá, rozmanitá (ideálně podle vzoru středomořské kuchyně) a bohatá na vlákninu, která umožňuje dobré vyprazdňování (zelenina, ovoce, celozrnný chléb, jogurt). Nedílnou součástí režimových opatření při nemocných ledvinách je prevence zácpy. Během zácpy totiž může docházet ke zvýšenému vstřebávání toxinů ze zažívacího traktu, což následně ledviny musí řešit a představuje to pro ně zátěž.
  • Omezení živočišných bílkovin: Snížit příjem masa a masných výrobků (jedna porce masitého pokrmu by neměla překročit hmotnost 100 g za syrova, vhodné je také zařadit do jídelníčku 2-3x týdně bezmasé dny). Nevhodné jsou zejména vnitřnosti, uzeniny, rybí konzervy, masa mladých zvířat.
  • Omezení šťavelanů: Omezit konzumaci potravin obsahujících šťavelany, jako je špenát, zelí, rebarbora, fazole, grepy a pomeranče, čokoláda, kakao a silný černý čaj. Pacienti s ledvinovými kameny ze šťavelanu vápenatého by naopak měli přijímat větší množství vlákniny, ideálně pravidelnou konzumací vhodného čerstvého ovoce a zeleniny ke každému dennímu chodu. Dostatek vlákniny je také v sušeném ovoci, mandlích, hnědé rýži, celozrnném pečivu, ovesných vločkách.
  • Omezení purinů (pro kameny z kyseliny močové): Omezit potraviny, které obsahují vyšší množství purinů, např. vnitřnosti, uzeniny, rybí konzervy, masa mladých zvířat, kořenící směsi, luštěniny, špenát, reveň. Dále je nutné z jídelníčku vyřadit alkohol a výrazně omezit vepřové a drůbeží maso, červenou řepu, fíky, luštěniny a špenát.
  • Příjem vápníku: Ve zdravých mezích je nutné držet také příjem vápníku (mléčné výrobky, luštěniny, mandle, brokolice). Příjem vápníku za den nemá přesáhnout množství vápníku obsažené asi v 3/4 litru mléka.
  • Sůl: Vyhýbejte se nadměrnému solení (tj. nadměrnému příjmu sodíku; uzeniny, sýry, polotovary, konzervy...).
  • Hořčík: Ochranný účinek před tvorbou ledvinových kamenů má dostatečný příjem hořčíku.

Životní styl

  • Pravidelný pohyb: Důležitá součást péče o zdraví ledvin i celého těla. Pohybová aktivita trvající 30-60 minut 3x do týdne pomůže zvýšit celkovou fyzickou i psychickou kondici. Pohyb také přispívá k snížení chronického stresu i zkvalitnění spánku a je důležitým nástrojem pro udržení zdravé tělesné hmotnosti.
  • Redukce stresu: Stresová reakce se promítá do celého těla, tedy i do ledvin.
  • Prevence zácpy: Dostatečný příjem vlákniny a tekutin je klíčový.

Tabulka typů ledvinových kamenů a dietních doporučení

Typ kamene Příčina Doporučená strava Omezení ve stravě
Šťavelan vápenatý (Oxalátové) Vysoká koncentrace šťavelanů a vápníku v moči Větší množství vlákniny (čerstvé ovoce, zelenina, sušené ovoce, mandle, hnědá rýže, celozrnné pečivo, ovesné vločky), dostatečný příjem tekutin. Špenát, zelí, rebarbora, fazole, grepy, pomeranče, čokoláda, kakao, silný černý čaj, potraviny ze sóji, batáty, červená řepa, arašídy.
Kyselina močová Zvýšené hladiny kyseliny močové (metabolismus purinů) Alkalizující dieta, zvýšený příjem tekutin (alkalické minerálky), pitná kúra ledvinových čajů. Živočišné bílkoviny (červené maso, uzeniny, vnitřnosti, masa mladých zvířat, vepřové a drůbeží maso), alkohol, čokoláda, kořenící směsi, luštěniny, špenát, reveň, červená řepa, fíky.

tags: #mineralni #slouceniny #v #moci #informace

Oblíbené příspěvky: