Minerální prameny Mariánských Lázní: Průvodce přírodním bohatstvím a léčivou silou

Mariánské Lázně si světový věhlas vysloužily hlavně díky místnímu přírodnímu bohatství - minerálním pramenům, které mají blahodárné léčivé účinky. V okolí města lze spatřit více než 100 vývěrů léčivých vod, přímo ve městě jich najdeme na 40. Všechny prameny jsou studené a většina z nich se využívá při léčbě onemocnění močového ústrojí.

Mariánské Lázně leží v oblasti, která je mimořádně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Na relativně malém území Mariánských Lázní a v jejich blízkém okolí vyvěrá okolo 100 pramenů. Vzhledem k malému území, na kterém prameny vyvěrají a k jejich rozdílnému chemickému složení pramenů jsou Mariánské Lázně v oblasti balneologie světovou raritou. Díky rozdílnému chemickému složení léčivých pramenů lze v Mariánských Lázních léčit širokou řadu nemocí. Teplota pramenů se pohybuje mezi 7 a 10 °C. Jedná se tedy o studené kyselky.

Historie a vznik Mariánských Lázní

Jejich síla byla objevena již ve středověku, ale kvůli nehostinnosti místa zde neexistovalo stálé osídlení. Nejspíš proto ani v té době nedošlo k systematickému využívání pramenů. Situace se změnila až na konci 18. století, kdy vlastnosti místních minerálek začal studovat lékař tepelského kláštera Josef Jan Nehr. Mariánské Lázně jsou nejmladšími lázněmi v tzv. Západočeském lázeňském trojúhelníku. Jako samostatná obec vznikly až v roce 1812.

Ne, že by se o zdejších minerálních pramenech nevědělo dřív - už v polovině 16. století se na dnešním Mariánskolázeňsku prováděly pokusy se získáváním kuchyňské soli odpařováním. Sůl byla tehdy v Českém království nedostatkovým zbožím a místní prameny jí obsahují hodně. Jenže je to hlavně projímavá Glauberova sůl. Léčivé účinky zdejší minerální vody jako takové byly objeveny teprve koncem 18. století.

V roce 1779 nastoupil do premonstrátského kláštera v Teplé mladý lékař Jan Josef Nehr a jal se prameny zkoumat. Léčil nejenom klášterní bratry, ale i vesničany z okolí. K tomuto účelu si vybral Křížový pramen, ze kterého se získávala tepelská sůl, a také Mariin pramen, což ale není klasická pitná kyselka, jedná se o silné vývěry oxidu uhličitého. Jednoho dne se stal „zázrak“ - po měsíční kůře se na vlastní nohy postavil a domů odešel chromý syn kopáče jílu Gubernáta z Chotěšova, který ho sem přivezl na trakaři. Od té chvíle se doktor Nehr zasazoval o zřízení lázní. Přesvědčit se mu podařilo až opata Karla Kašpara Reitenbergera, který se zasloužil o postavení většiny lázeňských budov v Mariánských Lázních. Lázně postupně nabývaly věhlasu a časem je navštívila celá plejáda osobností evropské vzdělanosti. Jejich výčet by byl hodně dlouhý a tak se spokojíme s uvedením jenom několika z nich: N. V. Gogol, F. Chopin, A. Dvořák, F. Nietzsche, S. Freud, F. Kafka… Anglický král Edward VII. se v Mariánských Lázních v roce 1904 sešel s rakouským císařem Františkem Josefem I. - tuto událost připomíná letos odhalené Sousoší Monarchů a veselé figurky i seriózní expozice v Městském muzeu.

Čtěte také: Dřevovláknité desky vs. minerální izolace

Mariánské Lázně se tehdy dostaly na palcové titulky světového tisku. Edward VII. tu také v roce 1905 slavnostně otevřel golfové hřiště, které je dnes nejstarší v České republice. Nejbohatším návštěvníkem byl bezesporu perský šach Muzzefír Eddin - do Mariánských Lázní si přivezl zlatou vanu a při projížďkách kočárem rozhazoval po ulicích drobné mince. Německý básník, spisovatel a učenec Johann Wolfgang Goethe je návštěvníkem, který poutá nejvíc pozornosti. V Mariánských Lázních pobýval v letech 1820 až 1823. Křížový pramen si údajně nechával posílat ve džbáncích i do Výmaru, tolik věřil jeho blahodárnému vlivu na své zdraví. Byl živoucí reklamou, jeho osobnost přitáhla do lázní spoustu hostů. A traduje se, že zde prožil svoji poslední velkou lásku - k mladičké Ulrice von Levetzow. Byl o 55 let starší než ona. Pravdu o svém vztahu si oba vzali do hrobu. A my se můžeme jen dohadovat o tom, zda velkovévoda Karel August požádal v létě 1823 o Ulričinu ruku pro Goetha z jeho pověření nebo to byla osobní akce starého přítele. A proč se Ulrika za celý svůj život nikdy neprovdala?

Nejvýznamnější minerální prameny a jejich účinky

Mariánskolázeňské prameny jsou oficiálně uznány za léčivé a jako k léčivům je třeba k nim přistupovat. Mariánské Lázně nabízejí celou řadu přírodních léčivých zdrojů, pro které jsou známé už několik staletí. Nachází se zde desítky různých minerálních pramenů s unikátním složením. Nejkvalitnější prameny využívají velká lázeňská střediska k léčení široké škály onemocnění a neduhů.

• Křížový pramen: Křížový pramen je bezesporu jedním z nejznámějších a nejvyhledávanějších pramenů v Mariánských Lázních. Jeho voda je bohatá na hořčík a vápník, což jsou minerály nezbytné pro správné fungování našeho těla. Návštěvy pramene se například často doporučují lidem, kteří trpí trávicími problémy, řídnutím kostí nebo problémy se srdcem.
• Rudolfův pramen: Rudolfův pramen je ceněn především pro své diuretické účinky, díky kterým přispívá k léčbě močových a ledvinových onemocnění. Jeho voda obsahuje vyváženou kombinaci minerálů, které podporují funkci ledvin a pomáhají tělu zbavovat se toxických látek. Konzumace vody z tohoto pramene pomáhá například k léčbě ledvinových kamenů či chronických zánětů močových cest. Jako jeden z nejchutnějších mariánskolázeňských pramenů.
• Karolinin pramen: Karolinin pramen je známý svým vysokým obsahem železa a sulfátů, díky čemuž je ideální pro léčbu onemocnění pohybového aparátu a podporu regenerace dýchacího systému. Jeho konzumace slouží ke zmírnění symptomů respiračních onemocnění, jako je například astma nebo bronchitida. Vhodný pro doplnění hořčíku např. při svalové únavě.
• Lesní pramen: Lesní pramen je bohatý na bikarbonáty a sodík. Jeho voda je vhodná pro inhalaci, díky čemuž se nejčastěji využívá při léčbě onemocnění horních dýchacích cest. Rovněž se doporučuje při léčbě některých urologických onemocnění. Unikátní svými léčivými účinky na dýchací ústrojí.
• Ferdinandův pramen: Ferdinandův pramen patří mezi jedny z nejstarších známých pramenů v Mariánských Lázních. Jeho voda obsahuje vysoké množství Glauberovy soli, a proto je charakteristická svou slanou chutí. Často se využívá k léčbě problémů s trávicím systémem a na podporu detoxikace organismu. Vyvěrá v nádherném prostředí lázeňského parku.
• Ambrožovy prameny: Ambrožovy prameny, známé jako Prameny lásky, vynikají vysokým obsahem železa. Mezi lékaři jsou ceněny pro svou schopnost podporovat tvorbu červených krvinek, a tak mohou předcházet například anémii. Velmi často je vyhledávají také ženy, které trpí gynekologickými problémy. Ambrožovy prameny nazývané též „Prameny lásky“ vynikají svou osvěžující chutí a schopností rozproudit krev v celém těle, což by mohl potvrdit i sám velký básník J. W. Goethe.
• Mariin pramen: Mariin pramen je historicky prvním pramenem v Mariánských Lázních. Právě od něj se odvíjí i samotný název tohoto města. Známý je především pro vývěr plynu oxidu uhličitého, který je vhodný k léčbě srdečních chorob a nervového systému. Využívá se též u pacientů s onemocněním kloubů či páteře. Mariin pramen je pro Mariánské Lázně význačný tím, že se používal jako první pramen ještě před založením lázní. Jde v pravém smyslu slova o mocné vývěry plynu kysličníku uhličitého (99,7%), který se druhotně rozpouští v mělce obíhající podzemní vodě. V blízkosti vývěrů kysličníku uhličitého se nachází zdroj "Nová Marie", která je jako přírodní léčivý zdroj užívána v blízkých lázeňských komplexech a jako přírodní minerální voda je stáčen do lahví pod názvem "AQUA MARIA Marienbad". Mariin pramen dal vzniknout názvu Mariánské Lázně. Nejedná se však o klasický „vodní“ pramen, nýbrž o vývěr přírodního CO2, využívaný pro prokrvení celého těla. Léčba: Používá se formou plynových obálek a injekcí. Snižuje krevní tlak, zlepšuje činnost srdce, napomáhá k prokrvení dolních končetin, zlepšení sexuálních funkcí.
• Balbínův pramen: Balbínův pramen, dříve známý jako Rašeliništní pramen, je slabě mineralizovaná železnatá kyselka, která podporuje správné prokrvení těla a orgánů. Jeho voda je vhodná pro osoby, které potřebují zlepšit cirkulaci krve a podpořit svůj nervový systém.
• Medvědí pramen: Medvědí pramen se v rámci svého využití považuje za univerzální. Je to slabě mineralizovaná železnatá kyselka, která vyvěrá v lesoparku mezi hotelem Agricola a Balbínovým pramenem. Pramen je známý díky soše medvěda, původně si ale svůj název nejspíš získal kvůli hojnému výskytu medvědů v okolí.
• Farská kyselka: Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen známý pro svou slabou mineralizaci a vysoký obsah CO2. Díky svému složení se hodí pro širokou škálu účelů, od řešení problémů s trávením přes detoxikaci organismu až po podporu metabolismu.
• Pirátův pramen: Pirátův pramen je odborníky popisován jako hydrogenuhličitanová vápenato-hořečnatá železnatá a slabě mineralizovaná kyselka. Nachází se v Pottově údolí v lázeňských lesích nad parkem u Prelátova pramene. Podobně jako Farská kyselka je volně dostupný a nabízí univerzální využití.
• Pramen Edward VII.: Pramen Edward VII. je známý pro svou velmi silně mineralizovanou přírodní studenou minerální vodu, která má vysoký obsah vápníku, hořčíku a železa. Voda je lehce nažloutlé barvy a vyznačuje se příjemnou chutí. Obvykle se využívá k pitné kůře, ale i zábalům a koupelím. Mezi hlavní účinky patří zlepšení prokrvení těla, celkové zklidnění a snížení krevního tlaku. Někdy se využívá také k léčbě příznaků cukrovky. Prameny Edward VII. a Augustin jsou nejmladšími prameny z mariánskolázeňské rodiny, raritní svou fyzickou blízkostí a zároveň obsahovou odlišností.
• Alexandřin pramen: Alexandřin pramen je chemicky a chuťově podobný Rudolfovu prameni. Nachází se v parku pod hotelem Cristal. V minulosti zde vyvěral i Alfrédův pramen, který však zanikl kvůli slabému tlaku. Pramen je volně přístupný a svým obsahem se hodí k univerzálnímu použití.
• Pramen Augustin: Pramen Augustin je jedinečný pro svůj vysoký obsah vápníku, hořčíku, železa a volného oxidu uhličitého. Jeho voda je vhodná pro pitnou kúru i zevní balneaci, přičemž podporuje prokrvení a má sedativní účinky.
• Prelátův pramen: Prelátův pramen se nachází v Pottově údolí, kde si jej návštěvníci oblíbili jako slabě mineralizovanou kyselku, která se svým složením podobá Ambrožovým pramenům. Jedná se o jeden z nejníže položených zdrojů minerální vody, který je volně přístupný. Často se využívá i k uhličitým koupelím.
• Antonínův pramen: Antonínův pramen je populární díky svému vysokému obsahu oxidu uhličitého a své jemné chuti. Využívá se k léčbě trávicí soustavy, onemocnění ledvin či problémům s metabolismem. Nejčastěji je součástí pitné kůry, ale i koupelí.

Lázeňský pohárek - nezbytná výbava každého šviháka

Hrnečky tak akorát do ruky s integrovaným brčkem. I tak by se dal popsat typicky český výrobek, lázeňský pohárek, který vznikl již v průběhu 16. století na Karlovarsku. Nejen že slouží k pití minerálních vod přímo u zdroje, je zároveň také jedním z nejčastějších suvenýrů, které si lázeňští hosté přivážejí ze svých pobytů.

Pohárky jsou vyráběny z porcelánu a jsou zdobeny nejrůznějšími motivy a dekoracemi. Mají ouško k uchycení a násosku, jejímž prostřednictvím je možné prameny popíjet. Ačkoli se může zdát, že takové popíjení z lázeňského pohárku je zcela prosté, je třeba zmínit, že jeho tvar, velikost i násoska mají svá opodstatnění. Vše vychází z lázeňské praxe upravované balneology po staletí a z technologických možností přístupu k pramenům a nabírání vody.

Poetičnost se vytrácí, také pokud jde o nádobky, ze kterých lidé vodu pijí. Hodně lidí dnes dává přednost PET lahvím a umělohmotným kelímkům - jsou levné, lehké, skladné a nerozbijí se. Zdá se, že plasty poznenáhlu vytlačí porcelán, který zase před desítkami let vytlačil sklo. Počátkem 19. století zareagovali na rozvoj lázeňství právě skláři a houfně rozšířili nabídku o skleněná pítka - číšky a pohárky s uchem či bez, zpravidla zdobené rytými nebo malovanými obrázky, často vedutami z lázeňského místa. Někdy k nim patřila také skleněná brčka na nasávání vody. Ve 2. polovině 19. století skleněná pítka nahradila pítka porcelánová opatřená hubičkou. I porcelán byl (a stále je) bohatě dekorován. Hubička zajišťovala pohodlné pití vody a chránila zuby před usazováním kamene, není divu, že se porcelánová pítka ujala. V Mariánských Lázních ovšem až v polovině 20. století, o téměř 100 let později než jinde. Proč? Odpověď vám dá příspěvek Soni Vaicenbacherové.

Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?

Správné pití pramenů a lázeňské procedury

Pití minerálních vod je důležitou součástí, ne-li základním stavebním kamenem lázeňské léčby. Pitná léčba umí regulovat činnost žaludku, střev i jater. Velmi důležité je ale dodržování předepsaného množství. Proto doporučujeme pitnou léčbu předem konzultovat s lékařem. Ten vám poradí, který z pramenů je vhodný právě k léčbě vašich potíží a předepíše ideální pitný režim. Pitná kúra je důležitou a v případě léčby nemocí ledvin a močových cest hlavní součástí lázeňské léčby. Množství minerální vody určené k pitné kúře určuje lázeňský lékař na základě diagnózy a celkového zdravotního stavu pacienta. Toto lékařem doporučené množství minerální vody by neměli lázeňští hosté v žádném případě překračovat. Minerální prameny se pijí 1 až 3x denně - v ideálním případě nalačno. Pití minerálních pramenů před jídlem totiž zvyšuje účinnost pitné léčby - je umožněno lepší vstřebávání minerálních látek. Minerální voda se pije ze speciálních lázeňských pohárků o objemu 220ml. Lékaři doporučují provádět pitnou léčbu přímo u pramene a lázeňský pohárek vypít malými doušky (během 3 až 5 minut). Pokud se mají vypít dva pohárky, dělá se v pitné kúře minimálně pětiminutová přestávka. Pitnou léčbu je třeba vždy konzultovat s lékařem, protože špatně zvolená pitná léčba může spíše uškodit. Určitě dbejte pokynů vašeho lékaře, který určí, kolik, kdy a z jakého pramene, případně pramenů, máte pít. Pohárek je vhodné vypít malými doušky během 3 až 5 minut. Jestliže lékař určí vypít dva pohárky, je nutné mezi nimi učinit minimálně pětiminutovou přestávku. Pitnou léčbu byste měli ukončit alespoň 15 min. před jídlem.

Nezbytné je také spojit pití pramenů s tzv. „korzováním“, neboli procházením se, které u pacientů napomáhá prokrvení dolních končetin, procvičení pohybového aparátu, okysličování celého těla. Navíc přispívá k socializaci a vzájemnému poznávání lázeňských hostů. Nedbejte tedy na informaci, že hotel, ve kterém jste ubytovaní, má do budovy přiveden pro vás předepsaný pramen. Popadněte pohárek, zakorzujte, popijte, načerpejte energii z nádherné přírody i z lidí kolem. Je přece vědecky dokázáno, že pohyb uzdravuje nejen tělo, ale také mysl. Tak na ni myslete…

Další lázeňské procedury využívající minerální vody:

• Minerální koupel: V Mariánských Lázních se ke koupeli používá místní přírodní minerální voda s jedinečným složením, tedy s vysokým obsahem přírodního CO2, minerálních solí a huminových kyselin, která se parou ohřeje na 27 - 32°C a poté napustí do vany. Koupel snižuje krevní tlak a zpomaluje srdeční aktivitu. Lékařem předepsané pravidelné procedury pomohou zlepšit krevní oběh, činnost ledvin a srdce i zmírnit stres či úzkostné stavy. Koupel je obohacena o bylinné extrakty nebo olej.
• Inhalace: V rámci této procedury hosté do plic a dýchacího systému inhalují z fontány Mariina pramene přírodní minerální vodu, nebo lék. Procedura pomáhá rozpouštět hlen, čistí dýchací cesty a je účinná při léčbě chronických dýchacích obtíží, infekce horních cest dýchacích, nejrůznějších alergií i následků nachlazení.
• Suchá uhličitá koupel: Koupel kombinuje minerální vodu a přírodní plyn CO2. Ten vyvěrá přímo ze země a způsobuje příjemně lechtivý pocit, který se vám rozhostí po celém těle a je ideální k relaxaci. Zároveň zpomaluje tep a snižuje krevní tlak. Teplota koupele je 34°C a jako celek zlepšuje prokrvení a funkci srdce, působí proti stresu a ulehčuje vstřebávání užitečných látek z rašeliny. Po proceduře je nutné se osprchovat směsí teplé vody a minerálního pramene.

Hotely s vlastním minerálním pramenem

Pramencova stezka - pro snadné poznání pramenů

Pokud se bojíte, že si všechny informace nezapamatujete, ale rádi byste některý z pramenů ochutnali při vašich procházkách, vydejte se po stopách rodiny Pramencových. Pramencova stezka aneb s Pramencem mám prameny pod palcem je volně přístupná všem návštěvníkům i místním obyvatelům po celou lázeňskou sezónu.

Doby, kdy na mariánskolázeňské kolonádě korzovali svátečně ustrojení pánové a dámy a decentně usrkávali minerální vodu z překrásně zdobených nádobek, jsou nenávratně pryč. Dnes tam převládá volnočasové oblečení a PET lahve. Zejména u nás, Čechů. Zahraniční návštěvníci tráví v lázních více času a rádi si dopřejí určitý luxus.

Přírodní vývěry pramenů

V Městském muzeu v Mariánských Lázních je k vidění ukázka původního vývěru pramene v dutém kmeni stromu, k takovým kdysi lidé chodili pro vodu s běžným nádobím z kuchyně. Dnes na kolonádě stačí otočit kohoutkem, minerální voda je svedena do potrubí. Praktické, ale nijak poetické.

Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy

„My se věnujeme obnově původních přírodních vývěrů minerálních vod, takže můžeme jmenovat celou řadu minerálních pramenů třeba mezi Kynžvartem a Mariánskými Lázněmi, které mají zvířecí názvy, je to pramen Jezevčí, Srnčí, Myší, Zaječí, Kančí a další,“ uvádí ředitel muzea Ing. Jaromír Bartoš. Neradí je ale příliš ochutnávat, kvalita není kontrolována. Pro minerální vodu tedy raději opravdu zamiřte k prozaickým kohoutkům.

tags: #mineralni #voda #marianske #lazne #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o heterogenním PVC podlahách
• Odborné vysoušení izolace nádrží
• Vše, co potřebujete vědět o zateplení fasády 140 mm EPS
• Recenze: Bílá samolepicí fólie na lamino
• Jak na odstranění tmelu a výměnu autoskla?