Role Dany Šindelářové v klíčových kauzách českého soudnictví
Dana Šindelářová, místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1, je významnou postavou v českém soudnictví, jejíž činnost se prolíná s několika sledovanými případy. Její role zahrnuje komunikaci s médii ohledně důležitých rozhodnutí soudu a také samotné projednávání složitých kauz.
Kauza soudkyně Heleny Králové
Místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová sdělila České televizi, že Obvodní soud pro Prahu 1 nepředá trestní kauzy kárně stíhané soudkyně Heleny Králové jiným soudcům. Výjimku tvoří případy s vazebně stíhanými, které si rozeberou její kolegové.
„Vazební věci budou předány jiným soudcům. Ostatní případy počkají na rozhodnutí kárného senátu," uvedla Šindelářová. To znamená, že se zdrží i projednávání kauzy tzv. trafik pro poslance, v níž čelí obžalobě expremiér Petr Nečas (ODS) a jeho manželka Jana.
Ministr spravedlnosti Královou dočasně zprostil výkonu funkce, protože na ni směřují dvě kárné žaloby. První podal ministr kvůli protahování soudních řízení, druhou předseda pražského městského soudu za měnění názorů na odposlechy v kauze trafik. „Dvě kárné žaloby se budou spojovat do jednoho řízení,“ dodala Šindelářová. Zatím není zřejmé, kdy o nich Nejvyšší správní soud rozhodne.
Šestašedesátiletou Královou bude v kárném řízení hájit advokát Jiří Teryngel. Podle něj má odstavení soudkyně politické pozadí. Kárný senát Nejvyššího správního soudu může Králové podle závažnosti provinění uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedkyně soudního senátu nebo nejpřísnější odvolání z funkce soudkyně.
Čtěte také: Alternativy k SIKO Kuchyně
Kauza sledování bývalé manželky expremiéra Nečase
V této kauze soud vyslechne pět armádních špionů, kteří se měli podílet na sledování bývalé manželky expremiéra Nečase. Tentokrát ale svědky neuvidí ani obžalovaní a ani jejich obhájci. Špioni se v ní postupně vystřídají jeden po druhém a na otázky soudu, obžaloby i obhajoby budou odpovídat přes telefon. Utajena pod krycími jmény je ve spise i totožnost agentů. Jejich skutečnou identitu zná jen soudkyně Králová.
Falešná jména si mohou vymyslet jakákoli, vystupovat tak mohou třeba i pod jmény celebrit, jako je Karel Gott, Lucie Bílá nebo Roman Šebrle. V jedné drogové kauze se mi stalo, že utajený svědek vystupoval pod jménem známé české zpěvačky. Podle hlasu, byť byl technikou pozměněný, ale bylo zřejmé, že jde o muže.
Agenti coby utajení svědci mají soudu popsat svou roli v celém případu. Žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství jsou přesvědčení, že šlo o protizákonné sledování, které si u bývalých šéfů Vojenského zpravodajství měla v listopadu 2012 objednat a řídit Jana Nečasová, tehdy ještě Nagyová. Byla tajnou milenkou bývalého ministerského předsedy Petra Nečase a podle žalobců sháněla kompromitující materiály na svou sokyni v lásce a také na své dva podřízené. Spolu s Nečasovou jsou obžalováni bývalí ředitelé armádních špionů Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také důstojník Jan Pohůnek.
Komentáře k práci soudkyně Dany Šindelářové
Jako novinář dávám plný počet bodů. Na jednání bývá velmi dobře připravená, je dochvilná, komunikativní, soudí transparentně, s přítomností médií a např. pořizováním obrazových záznamů nemá problém.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 (OS) Dana Šindelářová bude mít rok o pětinu nižší plat. Kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS) v čele s Davidem Hipšrem schválil ve čtvrtek dohodu, kterou soudkyně uzavřela s vedením Městského soudu v Praze (MS). Zkušená trestní soudkyně a dlouholetá místopředsedkyně OS pro Prahu 1 Dana Šindelářová se dopustila velmi zásadního profesního přešlapu. A to v době, kdy byla dočasně přidělena k MS v Praze.
Čtěte také: Přehled informací o Štěpánce Šindelářové z Písku
Muž poté opakovaně žádal o to, aby mu byl zaslán rozsudek v jeho věci, přičemž ten mu soudkyně poslala až o dva měsíce později. Následně se třikrát dožadoval zrušení rozsudku a opakování hlavního líčení. Opět neúspěšně, přičemž muž následně absolvoval dvě vazební zasedání. Vedle průtahů se tak soudkyně dopustila závažného porušení svých povinností.
Jak navíc vyplynulo z dnešního jednání kárného senátu, vedení MS v Praze dokonce zvažovalo, zda soudkyně svým jednáním nespáchala trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Nakonec se přiklonilo k podání kárného návrhu, vedeno zásadou subsidiarity trestní represe. Bylo přihlédnuto také k tomu, že ve věci nakonec nedošlo k nezákonné vazbě a nebyl tedy ani negativní následek. Lítost a stud za své jednání, které označila jako zkratkovité, vyjádřila soudkyně i při čtvrtečním jednání kárného senátu.
Kauza Národní odpor
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí o zastavení vleklého trestního stíhání osmi lidí, kteří bývali čelnými představiteli hnutí Národní odpor považovaného vnitrem za neonacistické. Vyplývá to z justiční databáze. Případ, který začal rozsáhlým zatýkáním, se vlekl deset let, policisté a žalobci hovořili o údajné propagaci nacismu. Podle soudů jednak nelze lidi spojené s Národním odporem pokládat bez výjimky za neonacisticky smýšlející, jednak byla délka stíhání nepřiměřeně dlouhá.
Stíhání osmi lidí spojených s hnutím Národní odpor se vleklo deset let, většinu té doby si případ přehazovaly soudy. První osvobozující rozsudek padl u Obvodního soudu pro Prahu 1 v říjnu 2012 s tím, že policie nezajistila dostatečné důkazy, odvolací městský soud ale verdikt zrušil. Loni obvodní soud rozhodl o zastavení trestního stíhání a odvolací soud - v tomto případě krajský - rozhodnutí nyní potvrdil.
„Zamítl stížnost státního zástupce proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 o zastavení trestního stíhání,“ řekla mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá pro deník Právo. Podle usnesení obvodního soudu, které nyní odvolací tribunál zaštítil, „program Národního odporu a všechny jeho přívržence nelze a priori pokládat za neonacisticky smýšlející osoby“.
Čtěte také: Martina Šindelářová: Od herečky k podnikatelce
Zároveň přirovnala obviněnou skupinu k oběti justiční vraždy z 50. let Miladě Horákové - členky České strany národně socialistické. „Dovoluje si ji snad někdo z tohoto titulu označit za (neo)nacistku?“ konstatovala soudkyně Dana Šindelářová. V neúspěšné stížnosti označila státní zástupkyně Zdeňka Galková takovou paralelu za urážlivou. Mínila, že se rozhodnutí příčí zdravému rozumu. Soud ale argumentoval také nepřiměřeně dlouhou dobou trestního stíhání.
Na počátku stála razie. V roce 2009 Policie osm lidí, které zadržela při rozsáhlé razii v roce 2009, vinila z propagace neonacismu - konkrétně například pochodu za uctění padlých vojáků německého wehrmachtu se vzdáním cti příslušníkům SS nebo organizování koncertu takzvané white power music.
tags: #mluvci #soudu #dana #sindelarova

