Modifikace a vlastnosti nátěrových hmot

Nátěrová hmota je souhrnný název pro výrobky, jejichž plnidlem je obvykle organická filmotvorná látka. Jedná se o látky, které po nanesení na podklad utvoří v tenké vrstvě celistvý a přilnavý povlak. Nanáší se v tekutém, nebo pastovitém stavu vhodnou nanášecí technikou, aby byl vytvořen nátěr požadovaných vlastností. Nátěr je zaschlý povlak nátěrové hmoty nanesené na očištěný předmět a může mít jednu nebo více vrstev.

Nátěrové hmoty slouží k ochraně výrobků, prodlužují jejich životnost, dotvářejí vzhled a estetickou působivost a tím zvyšují prodejnost výrobků.

Základní pojmy a složení nátěrových hmot

  • Nátěrový postup: Postup práce při nanášení nátěrových hmot.
  • Tmel: Nátěrová hmota s vysokým obsahem plnidel a pigmentů. Má pastovitou konzistenci a slouží k vyrovnávání nerovností povrchu.
  • Ředidlo: Směs různých rozpouštědel, používá se k dosažení potřebné konzistence nátěrové hmoty. Tvoří je směs organických rozpouštědel. Jsou hořlavá a škodí zdraví.
  • Tužidlo: Složka nátěrové hmoty, která s ní reaguje a napomáhá vzniku nátěru s požadovanými vlastnostmi.
  • Pojidlo: Roztok pojiva. Pojivo je filmotvorná látka, nebo jejich směs, která udrží rozptýlené částice pigmentů a plnidel v zaschlém nátěru.
  • Filmotvorné látky: Jsou schopny po nanesení v tenké vrstvě vytvořit film (např. přírodní a syntetické pryskyřice, oleje, deriváty celulózy, kaučuku, asfalty a tmely). Tvoří podstatu nátěrového filmu.
  • Pigment: Práškovitý materiál, jehož částice mají vhodnou velikost a určité pigmentové vlastnosti. Je v pojivu nerozpustný, je tam jen rozptýlen. Tvoří barevný odstín nátěru. Dělíme je na přírodní a syntetické sloučeniny, kovové prášky a světélkující luminofory.
  • Plnidla: Práškový materiál, nemá vlastnosti pigmentu, nekryje, nebarví. Slouží k úpravě vlastností nátěrových hmot včetně zbarvení. Upravují technologické vlastnosti nátěrových hmot (barev a tmelů). Jako plnidel se používá např. křída, mastek a těživec.
  • Barvivo: V některých složkách se plně rozpouští. Nátěrové hmotě dodává pouze barevný odstín, ne však krycí schopnost. Organická barviva dodávají barevný odstín k zabarvení bílých pigmentů nebo laků.
  • Rozpouštědla: Tvoří těkavé organické kapaliny (toluen, benzen, terpentýn a alkoholy).

Kromě hlavních složek obsahují nátěrové hmoty přísady upravující jejich vlastnosti.

Rozdělení nátěrových hmot

Podle způsobu vytváření lakového filmu

  • Nátěrové hmoty, které vysychají fyzikálně (odpařením rozpouštědel) - např. nitrocelulózové.
  • Nátěrové hmoty, které vytvrzují chemickým pochodem (dvousložkové). Dodávají filmu požadovaný vzhled a odolnost.

Podle prostředí, pro jaké je nátěr určen

  • Vnitřní: Slouží k nátěrům povrchu těch předmětů, které jsou stále v uzavřené místnosti (nábytek). Nevyžaduje se vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, musí však být odolné proti mechanickému namáhání (oděru).
  • Venkovní: Pro předměty, na které působí atmosférické podmínky vnějšího prostředí.
  • Do vlhka a do vody: Mají podobné vlastnosti jako venkovní a mají být i chemicky odolné (lodní lak).
  • Odolné proti chemikáliím: Používají se jako ochrana proti agresivnímu vlivu plynů, kyselin, zásad, organických rozpouštědel apod. Nemají všestrannou odolnost, proto musí být v názvu vyznačeno prostředí, pro které jsou jednotlivé druhy určeny.

Podle způsobu vytvrzování a vysychání

  • Vytvrzované a vysoušené při dílenské teplotě asi 20 °C.
  • Vytvrzované a vysoušené za zvýšené teploty (teplý vzduch 40-90 °C).
  • Vytvrzované ultrafialovým zářením (polyesterové laky a tmely).
  • Vytvrzované infračerveným zářením (lze všechny druhy nátěrových hmot).
  • Vytvrzované proudem urychlených elektronů (polyesterové laky a tmely).

Podle pořadí nanášení

Nejdříve se nanášejí nátěrové hmoty napouštěcí, pak základní, vyrovnávací, podkladové a nakonec vrchní, které tvoří poslední vrstvu.

Podle obchodního označení

Zavedené označení nátěrových hmot začíná počátečním písmenem základní suroviny výrobku. První číslice za písmenem udává druh nátěrové hmoty.

Čtěte také: Ochrana před radiací

Označení Typ nátěrové hmoty
A Asfaltové nátěrové hmoty
B Bezrozpouštědlové nátěrové hmoty
C Celulózové nátěrové hmoty
H Chlórkaučukové nátěrové hmoty
K Silikonové nátěrové hmoty
L Lihové nátěrové hmoty
O Olejové nátěrové hmoty
S Syntetické nátěrové hmoty
U Polyuretanové nátěrové hmoty
V Vodové a disperzní nátěrové hmoty
P Pomocné přípravky
První číslice Druh nátěrové hmoty
1000 Fermeže nebo transparentní obarvené laky
2000 Nátěrové hmoty pigmentované
3000 Pasty
5000 Tmely
6000 Ředidla
8000 Pomocné přípravky

Příklad označení: O 1000 fermež napouštěcí.

Druhy nátěrových hmot a jejich aplikace

Laky a nátěrové oleje

Laky a nátěrové oleje jsou materiály tvořící průhledný, tvrdý, ochranný nátěr především na dřevě, ale i na ostatních jiných materiálech. Vytvářejí po zaschnutí nebo vytvrdnutí pružný a průhledný ochranný film. Využívají se na povrchovou úpravu. Mají za úkol chránit dřevo před vlivem okolního prostředí, především před vlivem vlhkosti, nečistot, agresivních chemikálií a mechanického namáhání. Zkvalitňují estetický a optický vzhled povrchu. Skládají se ze zasychajícího oleje, pryskyřice a ředidla nebo rozpouštědla. Většinou tvoří lesklý povrch, ale můžou i tvořit matný nebo pololesklý povrch, když se přidají zmatňující činidla. Jsou bezbarvé nebo jen málo zbarvené, jsou průhledné a neobsahují žádný pigment, na rozdíl od barev a mořidel. Lze je natírat přes mořidla jako konečný krok k získání lesklého a chránícího nátěru.

  • Nátěrové oleje: Vyráběny na bázi přírodních olejů, kombinovaných s různými druhy pryskyřic. Obsahují pigmenty a plnidla.
  • Fermeže: Jsou rostlinné tupnoucí oleje, v nichž bylo tuhnutí upraveno oxidací vzduchem a přidáním sušidel. Čisté fermeže se vyrábějí pouze z tupnoucích olejů a sušidel. Napouštěcí fermeže obsahují ještě rozpouštědlo. Používají se na vrchní lesklé nátěry.
  • Fermežové barvy: Používají se na podkladové antikorozní nátěry. Pigment je nositelem antikorozních vlastností, filmotvornou složkou je tupnoucí olej.
  • Olejové laky: Obsahují kromě pryskyřice tupnoucí oleje. Jsou určeny k povrchové úpravě dřeva a kovů, kde se vyžaduje barevný lesklý a rychle zasýchaný nátěr.
  • Celulózové laky: Používají se k lakování dřeva. Okamžitě zasychají a snadno se leští.

Chlórkaučukové nátěrové hmoty

Obohacují sortiment svojí nehořlavostí a odolností proti chemickým látkám v kovových a betonových nádržích.

Asfaltové nátěrové hmoty

Používají se jako laky k ochranným nátěrům kovových předmětů, cihlových a betonových podkladů.

Latexové nátěrové hmoty

Mají filmotvornou složku z polyvinylacetátů (PVAc) nebo polyvinylakrylátů. Jejich velkou předností je nehořlavost, rychlé zasýchání, trvanlivost a ředitelnost vodou. Jsou určeny k nátěru všech savých podkladů. K vyrovnání nerovností slouží latexové tmely.

Čtěte také: Jak vybrat správnou nátěrovou hmotu

Syntetické nátěrové hmoty

Vznikají jako roztoky syntetických pryskyřic v organických rozpouštědlech s přísadou sušidel. Používají se pryskyřice alkydové, fenolické i polymerátové. Používají se např. na dveřní rámy, spodní díly karoserie vozidel. Zaschlý nátěr odolává vlhku, vodě, benzínu, naftě a olejům.

Přípravky na malování interiérů

Obchod nabízí hotové mateřské hlinky pro okamžité použití k nátěrům stěn. Vyrábějí se jako směsi anorganických plnidel (hlinek, kaolínu a křídy) a pigmentů s pojivy (klih). Pojivo se musí dokonale rozpouštět ve studené vodě. Před použitím se hlinky nechají nabobtnat a kašovitá hmota se ředí vodou. Přibarvování se provádí práškovými pigmenty, tónovacími pastami nebo tekutými mateřskými barvami. K válečkování a linkování se používají mateřské lesky.

Metody nanášení nátěrových hmot

Nanášení nátěrových hmot se provádí nejčastěji štětcem, případně válečkem a stříkáním stlačeným vzduchem.

  • Štětcové: Nanášejí se natíráním štětcem. V podstatě lze při vhodné konzistenci natírat všechny druhy nátěrových hmot.
  • Stříkací: Při vhodné konzistenci, správně voleném tlaku a průměru trysky lze nanášet všechny druhy nátěrových hmot včetně tmelů.
  • Polévací: Všechny druhy nátěrových hmot, které jsou upravené pro polévání, jinak by tvořily nesouvislou clonu, která se trhá a dává nestejnoměrné nánosy.
  • Navalovací: Nanášejí se válcovými nanášečkami - všechny druhy nátěrových hmot, tmelů, plniče pórů.
  • Máčecí: Nitrocelulózové, kyselinou tvrditelné, polyuretanové a syntetické, které musí být tixotropní (přilnavé, s omezeným stékáním), aby přebytečná nátěrová hmota po vytažení předmětu z máčecí vany netvořila zátoky (zaschlé kapky NH).

Balení a skladování nátěrových hmot

K balení se používá plechových krabic z bílého plechu nebo plechových konví, pro velká množství jsou vhodné železné sudy. Pro drobné opravy je mezi spotřebiteli oblíbené malé aerosolové balení. Nátěrové hmoty se skladují v suchých a dobře větratelných místnostech při teplotách od 5 do 25 °C. Větší množství nátěrových hmot se skladuje v polootevřených skladech.

Likvidace odpadů

Při likvidaci zbytků nátěrových hmot, ředidel a jejich odpadů je nutno postupovat podle zákona o odpadech. Obal s nějakým zbytkem nátěrové hmoty se považuje za nebezpečný odpad, a proto je dobré obal vyprázdnit. Každý má za povinnost zjistit, zda osoba, které předává odpad, má k jeho převzetí oprávnění.

Čtěte také: Výpočet spotřeby barvy

tags: #modifikace #naterove #hmoty

Oblíbené příspěvky: