Stavební materiály: Od historických rizik k moderním nízkoenergetickým řešením

Stavební materiály si svépomocný stavitel pořizuje většinou se zaměřením na nejnižší cenu. Používá pod podlahy a do stropů „škvárobeton“ z nejbližšího zdroje, tedy z kotelny, a samozřejmě nemůže vědět, odkud uhlí pochází. I komerční stavební materiály někdy unikly kontrolám. Důsledkem jsou stavby s nejistým radioaktivním pozadím. Jisté je však zdravotní ohrožení pobytem v těchto domech.

Historie a rizika radioaktivity ve stavebních materiálech

Případy z minulosti: Domky START a škvárobeton

Příkladem jsou „škvárobetonové“ tvárnice pro domky START v 60. a 70. letech minulého století, kde byly použity suroviny s vysokým obsahem radionuklidů. Jednalo se o škváru a popílek vzniklé spalováním černého uhlí z míst s výskytem hornin s vysokým obsahem uranu. Dalším podobným případem bylo použití škváry po bývalé revírní elektrárně v Rynholci u Nového Strašecí pro výrobu stavebního materiálu. Ta obsahovala v průměru asi čtyřikrát víc radia než pórobeton z Poříčí, naštěstí procento emanace radonu z tohoto materiálu bylo nižší.

První signál přišel již kolem roku 1960, tedy dávno před radonovou érou. V té době neexistovaly pro tyto případy hygienické normy. Posuzovalo se jen ozáření způsobené zářením gama vysílaným škvárobetonovými bloky obvodových zdí, které bylo uprostřed místnosti nejvýše dvojnásobné oproti běžným hodnotám v domech, a hlavní hygienik rozhodl, že postavené domy nejsou problém.

Po roce 1968 však nové vedení n. p. Prefa Hýskov v Rynholci začalo z tohoto materiálu vyrábět škvárobetonové panely pro montované domy typu START. Celkem bylo v letech 1972 - 83 vyrobeno asi 3 000 těchto rodinných domů. Kromě vyšší koncentrace radonu, zhruba dvojnásobku tehdejší normy, byl v těchto budovách i vyšší dávkový příkon gama, v průměru 5 - 10 násobek přírodního pozadí. Problém se začal řešit ještě před rokem 1989.

Vedle známých zdravotních důsledků „nemoci z ozáření“ se může projevovat radioaktivita oslabením imunity a častou nemocností obyvatel těchto staveb popisovaným jako „syndrom nemocných budov“. Ve stavebních materiálech často naměříme metodou spektrometrie gama s obvyklými cca 500g stavebního materiálu hodnoty s velmi vysokým překročením limitních hodnot.

Čtěte také: Jak správně položit plovoucí a laminátovou podlahu z OBI?

Současná legislativa a kontrola stavebních materiálů

V současnosti Atomový zákon a vyhláška č. 307/2002 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálů povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. Mezní hodnoty jsou stanoveny: 150 Bq/kg pro materiály používané ve stavbě ve velkém množství, například cihly, beton apod. Dále 200 Bq/kg pro materiály používané ve stavbě v omezeném množství. Výrobci jsou v současné době vázáni normami sledujícími tuto problematiku radioaktivity vstupních surovin.

V případě požadavku lze v laboratořích proměřit analýzy, které stojí do 1000 Kč. Proměřit lze přístroji na místě pomocí emitovaného záření gama. Spotřebitel tak může ověřit, zda materiál vyhovuje, například u obkladů.

Je důležité si uvědomit, že popílek není odpad, nýbrž surovina, která je používaná v široké škále stavebních hmot, ať už se jedná o beton, omítky, malty a stavební lepidla, ale také cement a plniva do barev a tepelně izolačních nátěrů. Popílek je zbytek po vyhoření organických látek z přírody vyňaté horniny zvané uhlí. Zcela jistě nelze zpochybnit tvrzení, že uhlí není ani radioaktivní, ani jedovaté, ale za nepřístupu vzduchu pod tlakem a teplotou formovaný biologický materiál pravěkých rostlin v jezerních pánvích a říčních deltách. Pochopitelně jako kterýkoliv minerál nebo hornina může obsahovat stopová množství přírodních radionuklidů, ovšem právě množství přírodních radionuklidů je velmi přísně sledováno vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a limity musí být minimálně 1x ročně dokladovány výrobcem zkouškou v akreditované zkušební laboratoři. Také ekotoxicita popílků je velmi často vděčným tématem pro nekorektní marketingová tvrzení, a to zejména díky obsahu těžkých kovů, ovšem i zde je skutečnost poněkud odlišná. Těžké kovy, respektive jejich stopová množství se jistě mohou v popílcích vyskytovat, ovšem šedý pórobeton není popílek. Je to mineralogický komplex o vysokém pH, kde jsou případné výskyty těchto kovů imobilizovány v cementové matrici. Tento proces se nazývá solidifikace.

Regulační limity a naměřené hodnoty

Moderní pórobeton jako stavební materiál

Vývoj stavebních materiálů a jejich vlastnosti

Od těžkých, ale z tepelně-izolačního hlediska zcela nevyhovujících stavebních hmot, jako je kámen nebo plné cihly, pokročilo stavebnictví k velkým cihelným blokům, k tvárnicím vyplněným pěnovým polystyrenem a pórobetonovým tvárnicím, které v současné době představují z hlediska tepelných izolací naprostý vrchol. V době nárůstu ceny energií potřebných pro vytápění, ale i ochlazování stavby je zcela logické, že výrobci zdicích materiálů hledají řešení, jak vyrobit co nejlehčí, a tudíž tepelně izolační zdivo.

Pórobeton Ytong: Inovace a ucelený systém

Vybrali jsme příklad ze sortimentu firmy Ytong. Ytong je veřejnosti dlouhá léta známý zejména jako materiál pro snadné zdění, představuje však mnohem komplexnější možnosti využití. V současnosti se jedná o ucelený systém nejen pro celou hrubou stavbu včetně střechy, ale také doplňků pro vnější a vnitřní povrchové úpravy.

Čtěte také: Více o modrobílých vzorech dlažby

Vlastnosti a složení tvárnic Ytong LAMBDA

Systém YTONG LAMBDA je zatím nejdokonalejší pórobetonový zdicí systém tohoto výrobce, jehož přesné obvodové tvárnice mají nízkou objemovou hmotnost (350 kg/m³), ale zato zvýšenou izolační schopnost (λ = 0,085 W.m^-1K^-1). Tyto vlastnosti zaručují, že již při tloušťce 37,5 cm dosahuje obvodové zdivo tepelného odporu R = 3,52 m²K/W, což splňuje požadavky uváděné v normě ČSN 730 540 pro nízkoenergetické stavby. Přitom tvárnice mají dostatečnou pevnost v tlaku a vysokou požární odolnost, dobré akustické parametry i schopnost přirozeně regulovat vlhkostní mikroklima v interiéru stavby.

Co do složení se tvárnice vyrábějí z jemně mletého křemenného písku, pojiva (cement, vápno) a hliníkového prášku. Na rozdíl od některých starších druhů tvárnic, u nichž lze naměřit určitou hodnotu vyzařování jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů, je hmotnostní aktivita radonu zhruba čtyřikrát menší než stanovuje vyhláška č. 184/1997 Sb. o požadavcích a zajištění radiační ochrany (okolo 20 Bq/kg oproti maximální přípustné hranici 80 Bq/kg). Ačkoli je pórobeton poměrně měkký, takže jej lze bezproblémově řezat ruční i elektrickou pilou, vyhovuje i jako konstrukční materiál nejen pro vnitřní nosné stěny, příčky a výplňové zdivo skeletových konstrukcí, ale i jako obvodové zdivo.

Při změnách venkovní teploty (zima - léto, noc - den) se vnitřní klima v domech díky značnému tepelnému odporu tvárnic do značné míry stabilizuje. Vzdušnou vlhkost, kterou pórobeton pohlcuje, opět uvolňuje, takže například při vaření, koupání a praní se stěny neorosují a nevlhnou a nevznikají tak na nich plísně. Pórobeton má nejen velmi dobré vlastnosti tepelně-izolační, ale rovněž dobře izoluje akusticky. Podle údajů výrobce dosahuje stěna z pórobetonu o tloušťce 0,375 m zvukové neprůzvučnosti (Rw) až 49 dB. Znamená to, že pórobeton je vhodný i k výstavbě v blízkosti míst s vyšší intenzitou hluku (frekventované silnice, kolejové tratě).

Snadnost práce a montáže s Ytongem

Tvárnice se vzájemně spojují na pero a drážku (nasucho), na ložné spáry se speciální zubatou lžící odpovídající šířky nanáší tmel ve vrstvě do 3 mm. Protože je vrstva tmelu tenká, zdi vysychají velmi rychle; lepení tvárnic tak nemá charakter mokrého procesu. Práce s tvárnicemi je velmi snadná; dají se řezat ruční pilou s plátky ze slinutých karbidů, pilou typu „mečoun“ a na stavbách i pásovou pilou, kterou si realizační firmy mohou zapůjčit přímo od výrobce zdiva. Z tohoto důvodu je „prořez“ velmi nízký, protože se z přesných tvárnic dají nařezat jakékoliv požadované tvary. Proto je možno dosáhnout úspor na práci i na materiálu; množství odpadu je minimální. Velice snadné a jednoduché je vedení veškerých instalací, rozvodů elektřiny, vody i kanalizace. Pomocí přesné frézy se vyfrézují drážky, do kterých se kabely a potrubí uloží. Pomocí pilového vykružovače („korunky“) lze v tvárnicích vytvořit otvory pro elektrické krabice a jiná zařízení. Do tvárnic lze zapouštět hmoždinky a zatloukat hřebíky a skoby.

Pórobeton má velmi nízkou objemovou hmotnost (P = 560 kg/m³), takže práce s ním je snadná a nároky na dopravu nízké. Menší počet tvárnic na stavbu (1 tvárnice průměrné velikosti nahradí 11 cihel klasického formátu) umožňuje rychlejší zdění a celkové odlehčení stavby.

Čtěte také: Vlastnosti vinylové podlahy

Komplexní systém Ytong a jeho využití

Společnost SFM Marco, která sleduje inovativní trendy ve stavebnictví, u Zeleného gruntu dala příležitost montovanému stropu a schodišti Ytong. Oba tyto prvky jsou díky své masivnosti velmi stabilní a podporují mimo jiné tepelněizolační vlastnosti objektu. Výhodou stropu je téměř naprostá rovinnost, navíc je v něm možné vést například rozvody sítí. Jeho montáž není nijak náročná, zvládnou ji stavební firmy bez nutnosti najímat specializované řemeslníky a poradili si s ní už i mnozí stavebníci svépomocí. Schody se u staveb rodinných domů prosazují díky své variabilitě - dodávají se připravené na míru podle projektové dokumentace a rovněž nevyžadují při montáži speciální řemeslné dovednosti. Budoucí obyvatelé ocení, že tlumí kročejový hluk.

Příklad moderního projektu: Zelený grunt v Hlohovci

Nový developerský projekt Zelený grunt v Hlohovci možnosti úspor za bydlení dostává mnohem dál než řada obdobných projektů. Již nyní staví podle těch nejpřísnějších tepelně-technických norem, které se chystají pro rok 2020. Kvalitu projektu podporuje také volba prověřených dodavatelů, jedním z nich je opět značka Ytong. Budoucí majitelé ušetří hned v několika oblastech - kromě topení totiž počítají i s úsporami za chlazení objektu. Celkově tak náklady na provoz domu budou oproti například výstavbě před rokem 2010 nižší až o 85 %.

Stavební materiál Ytong si společnost SFM MARKO, která je developerem projektu, ověřila už u Zeleného atria, které je první pasivní bytovou výstavbou na Slovensku. Výstavba je díky němu snadná a rychlá, hlavně ale napomáhá vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem. „Vybrali jsme opět Ytong, protože se do něj dají snadno tvořit drážky bez porušení těsnosti obvodového zdiva. Je to homogenní materiál a při sekání se netvoří dutiny. To je pro těsnost budovy důležité,“ uvádí k volbě stavebního materiálu Ing. arch. Miroslav Marko, který je autorem Zeleného gruntu.

Navíc také usilují o to, aby zde vzniklo prostředí pro setkávání a život sousedů na společném pozemku. Zelený grunt je tak připraven oslovit náročné klienty, kteří mají vysoké požadavky na estetickou i ekonomickou stránku bydlení. Současně je zajímá také celková kvalita prostředí v domě i jeho okolí. Nové domy v Hlohovci lákají ty, kteří se zajímají o investici, která se v budoucnu zúročí. Kvalita zvolených materiálů je pak jedním z podstatných plus.

Pórobeton Ostrava: Tradiční kvalita a technické parametry

Pórobeton Ostrava je ryze česká společnost s více než 50letou tradicí, která vyrábí obě varianty pórobetonu v uceleném stavebním systému. Díky zásadní modernizaci výrobní technologie v roce 2014 je nyní v sortimentu společnosti ucelený stavební systém v tradiční šedé verzi i v nové bílé variantě. Tvárnice v šířkách 250, 300 a 375 mm lze volit hladké s kapsou nebo s kapsou, perem a drážkou. Příčkovky se vyrábí v šířkách 50, 75, 100, 125, 150 a 200 mm.

Technické parametry a výhody

Na první pohled by se mohlo zdát, že nabídka s jedinou produktovou řadou pórobetonu se specifikací P2,5 450 je chudá a nenabízí staviteli dostatečný sortiment k realizaci stavby. Pravdou ovšem je, že šedý pórobeton je technicky naprosto srovnatelný materiál s pórobetonem bílým. V porovnání s nejlehčími pórobetony, u kterých v souvislosti s všeobecným trendem snižování energetické náročnosti budov dochází ke snižování objemové hmotnosti tvárnic, mají sice mírně horší tepelně technické parametry. Na druhou stranu disponují vyšší pevností, která se podle nedávno velmi diskutované problematiky mikroseizmické odolnosti může ukázat jako velmi důležitý, ne-li klíčový parametr. Lze se spolehnout na dostatečnou mechanickou odolnost vylehčených tvárnic?

Jedním z kritérií, kterým se orientují zákazníci při výběru stavebního materiálu, je tepelný odpor tvárnice, respektive součinitel prostupu tepla. Obě tyto hodnoty vycházejí z materiálové hodnoty součinitele tepelné vodivosti λ. Právě touto hodnotou se zákazníci prvotně orientují ve smyslu, čím nižší je tato hodnota, tím je výrobek energeticky úspornější. Účinnost tepelné izolace obvodového zdiva je také ovlivněna vlhkostí přítomnou ve zdivu. Producenti zdicích materiálů deklarují hodnoty měřených vlastností výrobků při laboratorních ustálených podmínkách, což je cca 23 °C a 55 % relativní vlhkosti vzduchu. Pokud architekt správně navrhne zdivo tak, aby jeho celoroční vlhkostní bilance byla vysoko ve prospěch odparu, pak se skutečná vlhkost tvárnice ve zdivu může blížit její vlhkosti při laboratorním měření. V zimním období, kdy je venku mráz a na tepelné izolaci zdiva záleží nejvíc, může být skutečná tvárnice v obvodové zdi i sušší, než v laboratoři. Tuto část shrňme konstatováním, že šedý i bílý pórobeton od společnosti Pórobeton Ostrava a.s. je vhodný pro výstavbu domů i jednovrstvou technologií.

Akustické vlastnosti a hliník v pórobetonu

Ovšem co zvukově izolační vlastnosti stavby? Tento technický parametr jakoby zcela vypadl z požadavků na komfortní bydlení. A přitom urbanizace krajiny, neustále se zmenšující stavební pozemky, hustší zástavba kladou stále vyšší důraz právě na zvukovou neprůzvučnost stavby. Ne zcela náhodou naše společnost vyrábí tvárnice s objemovou hmotností 450 kg/m³. Tato hodnota představuje uvážlivý kompromis mezi výhodou pórobetonových tvárnic z hlediska tepelného a akustického. Je zde jedno podstatné ALE! Nejenže neexistuje ideální zdivo bez omítek, stejně tak neexistuje ideální zdivo s omítkou. V technické praxi je nemálo cest přenosu zvuku stěnou, které bezpečnostní rezervu instalací omítky snižují. Nelze tvrdit, že všechny výše uvedené cesty snižující akustické vlastnosti nastanou vždy a působí kumulativně, ale nastat mohou. A odhlučnění stavby je technicky a ekonomicky náročné, v mnoha případech až neproveditelné.

Je třeba se obávat obsahu hliníku v pórobetonu? V případě šedého pórobetonu jsou případné výskyty těžkých kovů imobilizovány v cementové matrici. To znamená, že riziko spojené s obsahem hliníku je minimalizováno.

tags: #modro #sede #tvarnice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Prozkoumejte filozofii značky Yato
• beton a lité potěry Litoměřice
• Vše o emulzích pro řezání dlaždic
• Dřevěná podlaha a podlahové topení
• Podrobný postup montáže štěrkových rohoží