Monolitické betonové sloupy a konstrukce: Komplexní průvodce
Pojem monolitické betonové konstrukce zahrnuje části staveb, jako jsou stropy, sloupy, stěny, opěrné zdi a další, které se staví jako jeden monolitický železobetonový prvek přímo na stavbě. K realizaci se využívá bednění okolo prvku a ocelová konstrukce uvnitř monolitického prvku.
Monolitické betonové konstrukce a jejich výhody
Monolitické betonové konstrukce umožňují stavbu moderních a originálních domů, které odpovídají současné architektuře. Tento způsob výstavby splňuje vysoké nároky na mechanickou odolnost a stabilitu a má velice dlouhou životnost. Mezi ty nejzásadnější výhody patří rychlost, trvanlivost a akustické vlastnosti monolitických konstrukcí. Nezanedbatelná je také úspora času a financí za další navazující práce, například u monolitických stropů. Odpadají následné práce nutné při použití jiných technologií výstavby stropů, jako jsou dobetonávky a vázání věnce, zálivky mezi panely nebo následné dorovnávání předepnutých panelů.
Realizace monolitických betonových konstrukcí
Naše firma se specializuje na stavby objektů na klíč, kdy se postaráme o všechny fáze stavby, od zemních prací, přes hrubou stavbu, až po finální úpravy a dokončovací práce. Pokud si plánujete některé části stavby zajistit sami, nabízíme také realizaci pouze hrubých staveb nebo dílčích stavebních prací. Kromě monolitických betonových konstrukcí umíme stavět i běžné zděné konstrukce.
Nabízíme realizace monolitických betonových konstrukcí u rodinných a bytových domů, a to od dílčích monolitů (základové konstrukce, schodiště, opěrné zdi a stropy) až po kompletní monolitické stavby. Všechny typy monolitických železobetonových konstrukcí (sloupy, zdi, stropy, opěrné stěny) stavíme vždy jako zakázku na klíč a zajišťujeme veškeré práce spojené se stavbou.
Již několik let se také zaměřujeme na vývoj, testování a aplikaci speciálních betonů/betonových směsí. Naším cílem je vytvořit kvalitní speciální betony, betonové směsi s těmi nejlepšími vlastnostmi pro dané použití a výrobky.
Čtěte také: Vše o monolitických liniových žlabech a jejich výběru
Typy monolitických konstrukcí
Základové konstrukce
Základové patky a pasy jsou monolitické betonové konstrukce, které často kombinujeme s litím betonu do výkopu a ztraceného bednění. Oba typy řadíme do kategorie plošných základů. Plošné základy se nejvíce využívají například u staveb rodinných domků. Přes základové pasy pak přímo lijeme podkladní beton a vytvoříme tak ucelené betonové základy, betonovou desku.
Opěrné stěny
Opěrné stěny z betonu jsou vysoce odolné a v podstatě bezúdržbové konstrukce. Realizujeme je jako monolitické konstrukce, či kombinujeme s litím betonu do výkopu a ztraceného bednění.
Monolitické betonové stropy
Monolitické železobetonové stropy jsou oblíbenou variantou řešení výstavby stropů u rodinných domů a lze je použít téměř pro každý typ objektu. Monolitické betonové stropy se betonují přímo na stavbě. Přenášejí vodorovné i svislé zatížení do svislých nosných podpor, čímž zajistí maximální stabilitu i tuhost stavěného objektu. Velkou výhodou pro monolitické betonové stropy je rychlost jejich provedení a v podstatě libovolné možnosti pro tvar i rozměr stropu. Dále řeší problémy běžných stropů, jakými jsou například možné trhliny ve spárách mezi vložkami, nebo mezi panely. Také lze jednoduše do betonových stropů usadit i další stavební prvky, jako sloupky krovu, komínová tělesa, nebo těžké příčky.
Principem monolitických betonových stropů je lití betonu do bednění a nepřítomnost věncového svázání stropu na obvodových zdech. Monolitický strop umožňuje využití podpěr po celém obvodu stropní konstrukce (všechny ostatní konstrukce jako panely Miako nebo vložkové stropy jsou pnuty mezi dvě protilehlé podpory). Odpadá i nutnost provádět železobetonové ztužující věnce v úrovni stropu (jsou totiž součástí desky).
Na připravený podklad se postaví systémové bednění skládající se ze stojek, podpůrných nosníků a překližkových bednících dílců. Poté se osadí výztuž a provede se betonáž pomocí čerpadla betonu. Beton se musí během ukládání hutnit vibrátorem. Zhruba po dvou dnech lze na ještě zabedněném stropě provádět další práce (navážení materiálu, zdění příček, příprava bednění dalšího stropu). Zabetonovaný strop je potřeba nechat několik dní vytvrdnout, poté se dá odbednit (za 10 dní). Pod hotovým stropem zůstanou jen stojky do úplného uzrání betonu (cca 1 měsíc).
Čtěte také: průvodce výstavbou monolitických stropů
Typy monolitických betonových stropů
- Deskové stropy: Jsou tvarově jednoduché. Jejich výhodou je jednoduché vyztužení i bednění a rovný podhled. Deskové stropy lze provést jako prostě uložené, nebo vetknuté, a to po celém obvodu s oboustranným vyztužením, nebo jako křížem armované.
- Žebrové stropy: Vytvářejí se ve spojování žeber s deskou, čímž vzniká „T“ průřez. Šířka žeber se obvykle pohybuje v rozmezí 70÷200 mm. U nich je staticky výhodná ekonomická výhodnost v poměru stran cca 1 : 1,5. Žebrové stropy se dají použít i v obou směrech (křížem armované), kdy vytvářejí tzv. kazetové stropy.
- Vložkové stropy: Jsou buď s tradiční, nebo předpjatou výztuží (Spiroll apod.). Svými vlastnostmi se blíží žebrové monolitické desce. Tyto stropy mají často děrované desky.
- Kazetové stropy: Jsou provedeny v obou směrech, kdy žebra vytvářejí kazety. Příruby vytvářejí rovný horní i dolní líc. Tyto stropy jsou vhodné pro vysoké zatížení.
- Bezprůvlakové stropy: Jsou podepřeny sloupy s hřibovými hlavicemi. Skryté průvlaky přenášejí zatížení do hlavic sloupů. Tyto stropy jsou vhodné pro vysoké užitné zatížení. Vyztužení se provádí v pruzích, tzv. skrytých průvlacích.
- Kombinované stropy prefa - monolit: Kombinují velkoformátové armované prefa panely (tloušťka betonu na spodním líci s nadbetonovanou monolitickou vrstvou). Desky (filigrány) plní funkci ztraceného bednění. Šířka desek je obvykle do 2,2 m. Mohou být k dosažení určitého stupně vetknutí (funkce spojitého nosníku). Tyto konstrukce se vyznačují okamžitou zatížitelností, a to bezprostředně po uložení nosníků na místo.
- Sklobetonové stropy: Jsou vhodné pro prosvětlení prostoru pod stropem. Velikost skleněných tvárnic a jejich uspořádání zajišťuje prosvětlení prostoru.
- Předpjaté stropy: Únosnosti předepjaty. Mohou být děrované desky buď s tradiční, nebo předpjatou výztuží.
Další druhy betonových stropů
Z dalších druhů betonových stropů lze uvést: ploché klenby ze železobetonu, stropy trámové a žebrové s viditelným podhledem, žebrové stropy s rovným podhledem, stropy kazetové, stropy z předpjatého betonu, montované stropy z desek železobetonových nebo předpjatých, stropy monolitické vložkové. Monolitické betonové stropy mají valné ani tepelné, ani akusticky výrazně příznivé izolační vlastnosti.
Bednění pro monolitické konstrukce
Ke zhotovení monolitické betonové konstrukce je potřeba nejdříve sestavit formu ve tvaru budoucí konstrukce. Tato forma (bednění) je zhotovena z jednotlivých prvků (například z prken, fošen, desek a podobně) nebo ze systémových velkoplošných bednicích dílců. Materiálem systémového bednění bývají vodovzdorné překližky, plasty, kovy a podobně. Pro bednění kulatých sloupů se někdy používají duté papírové roury. Systémové stropní bednění nese hmotnost betonu. Bednicí desky tvoří betonářské desky, na které se leje betonová směs. Jsou podepřeny ocelovými, nebo hliníkovými stojkami se stativem. Bednicí desky jsou neseny soustavou dřevěných I nosníků, které jsou podepřeny ocelovými, nebo hliníkovými stojkami. Běžná tloušťka desek je 21 cm. Může se jednat o desky potažené melaminovou pryskyřicí.
Požadavky na bednění
Zatížení z bednění přenášejí na další části stavby například tyče, stojky, nosníky a příhradoviny. Konstrukce vlastního bednění musí být těsná, únosná, nepoddajná a prostorově tuhá. To platí pro všechny typy bednění (například bednění stěn, pilířů, sloupů, trámů, průvlaků, žeber či stropů). Únosnost bednění a jeho podpěrných konstrukcí musí být doložena v dodavatelské dokumentaci statickým výpočtem. Tyto informace jsou obvykle uvedeny v průvodní dokumentaci k jednotlivým bednicím systémům.
Montáž bednění
Pokud se použije bednění z jednotlivých prvků, sbíjí se dohromady pomocí svlaků tak, aby drželo pohromadě. Proti vybočení do stran se rádluje. To znamená, že se k sobě protější bočnice přitahují drátem, který se před odbedňováním přeštípne. Pokud se aplikuje bednění ze systémových velkoplošných bednicích dílců, ke vzájemnému spojení se používají stahováky a klíny. Montáž i demontáž takového bednění je mnohem snazší a rychlejší. V každém stadiu montáže a demontáže bednění musí být zajištěno, aby nedocházelo k neplánovanému uvolňování, případně posunutí jeho prvků nebo částí bednění a k jejich možnému následnému pádu. Bednění musí bezpečně vzdorovat všem účinkům i silám, které na něj mohou působit.
Podpěry bednění
Pokud jsou do stavby osazeny dřevěné sloupky stropního bednění, musí mít jejich kratší strana v případě příčného řezu minimálně 70 mm. Pokud jsou podpěry kulaté, musejí mít průměr minimálně 70 mm. Používají se pouze hranoly nebo tyčovina ze zdravého dřeva. Nastavovat se může dostatečně tuhým spojem vždy jen každý třetí dřevěný sloupek v řadě. Sloupek může být nastaven pouze jedenkrát, a navíc mimo prostřední třetinu své výšky. Vhodnější a častěji používané jsou kovové podpěry. Jsou tuhé, bezpečné proti vybočení a nepotřebují klínování. Kovové stojky musejí být opatřeny hlavicemi a patkami z důvodů rovnoměrnějšího rozložení zatížení. Podpěry několika stropů nad sebou musejí být vždy osazeny v ose nad sebou.
Čtěte také: moderní řešení hydroizolace betonových konstrukcí
Bezpečnost práce s bedněním
Přístup na stropní bednění je povolen pouze tehdy, je-li vhodným technickým zařízením nebo jinými prostředky zajištěno bezpečné provedení práce. Zvlášť nebezpečný je pohyb po bednění, které je opatřeno odbedňovacím olejem z důvodů omezení přilnavosti betonu při jeho odbedňování. Plocha je potom velmi kluzká. Montážní pochozí lávky se zavěšují na konstrukce svislých stěn bednění nebo na dokončené svislé nosné konstrukce (například monolitické železobetonové stěny). K pohodlnému pohybu mezi odbedněnými podlažími a bedněným stropem slouží vnější samostatně stojící kovová schodiště. Prostor, kde bude probíhat odbedňování, je třeba zajistit proti vstupu nepovolaných osob. Po dokončení montáže bednění a podpěrných konstrukcí se musí vše zkontrolovat podle výkresů bednění. Kontroluje se zejména přesnost rozměrů, těsnost částí bednění, pevnost styků, tuhost a stabilita. O předání a převzetí dokončené konstrukce bednění se provede písemný záznam. Zhotovitel zajišťuje provádění kontroly stavu podpěrné konstrukce bednění v průběhu betonáže. Pokud se zjistí nedostatky, musejí se bezodkladně odstranit.
Pokud při pracích s bedněním hrozí pád z výšky nebo do hloubky větší než 10 m, musí být podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. zpracován plán BOZP. Prostory, nad kterými se pracuje s bedněním, musejí být zajištěny vždy takovým způsobem, aby nebyly ohroženy osoby, které pracují pod nimi. Práce v takových prostorech je možná pouze výjimečně, pokud se bez ní nelze z technických důvodů obejít. Hrozí-li při odbedňování konstrukcí nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky, musí zhotovitel postupovat podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb.
Odbedňování
Rozebírat bednění a jeho části lze až po dosažení požadované pevnosti betonu. Totéž platí pro posouvání posuvného bednění. Při odbedňování nesmí dojít k poškození vybetonovaných konstrukcí a bednění. Dílce bednění, které se odstraňují pomocí zdvihacího zařízení, se nesmějí od betonu odtrhávat. Nejdříve se musejí od betonu oddělit a teprve potom zdvihnout. Odstranění nenosné bočnice je zpravidla možné už po třech dnech. Všem odbedňovaným nosným částem stavby (sloupům, stěnám, průvlakům a podobně) je třeba věnovat zvláštní pozornost. Bednění se smí odstranit, až když beton konstrukce dosáhne kontrolní (krychelné) pevnosti pro příslušnou třídu betonu. Nižší pevnost je povolena pouze po dohodě s projektantem v případě, že se jedná o částečně zatíženou konstrukci. Konstrukce bednění musí umožnit, aby svislé podpěry nosných prvků mohly být při postupném odbedňování odstraněny jako poslední. Podpěrné prvky bednění se odstraňují až po sejmutí bočního bednění a po prohlídce odbedněných částí konstrukce. Pokud je splněna podmínka, že se neuvolňují nebo neodstraňují nosné části bednění, je povoleno, aby žebřík stojící na pracovní podlaze nižšího podlaží byl opřen o odbedňovanou stropní konstrukci vyššího podlaží do výšky maximálně 3 m. Maximální výška se měří od dokončených horních líců nosných konstrukcí podlaží. Demontáž celé konstrukce systémového bednění provádějte až po úplném vyzrání betonu, přibližně po 28 dnech.
Konstrukce betonového stropu
Betonový strop plní funkci jak statickou, tak i akustickou, protipožární a navíc izoluje teplo v místnosti. Strop se skládá většinou ze tří složek - z nosné konstrukce stropu, podlahové konstrukce a někdy také z konstrukce podhledu. Monolitické betonové stropy, jejíchž konstrukce je přímo vybetonována do místa stavby, přenášejí vodorovné i svislé zatížení do svislých nosných podpor. Tím zajistí maximální stabilitu i tuhost stavěného objektu. Litý betonový strop nepotřebuje svázat věncem po obvodu nosných zdí. Věncová svázání stropu jsou uložena přímo do plochy litého betonového stropu.
Výztuž
Ocelová výztuž se osazuje přímo na stavbě. Používají se ocelové kari sítě, které se překládají přes sebe a provazují, nebo svařují. Důležité je provést pevné obalení kari sítí. Beton se musí během ukládání hutnit vibrátorem k dosažení požadované kvality. Během zrání betonu musíte beton ošetřovat kropením vody, aby nebyl narušen proces tuhnutí a tvrdnutí betonu. To eliminuje tzv. popraskání betonových ploch. To musí být navrženo statikem.
tags: #monoliticke #betonove #sloupy #informace

