Postup montáže krbu do cihlové zdi

Stavba krbu je činnost, při které realizujeme opláštění krbové vložky. Pokud chcete mít doma opravdu originál v podobě krbu, není jiná cesta, než se pustit do stavby krbu. Pro stavbu krbu existují doporučené postupy jak od výrobce krbových vložek, tak pro použité obezdívací materiály. Dodržení stavebních postupů při stavbě krbu je velice důležité pro správnou a bezpečnou funkci celé krbové sestavy. Stavbu krbu můžete zvládnout každý šikovnější kutil. Stačí dodržet několik zásadních postupů a používat vhodné materiály přímo pro využití v okolí krbu. Stavba krbu svépomocí sice není úplně jednoduchou disciplínou, ale při dodržení základních pravidel a výběrem vhodných materiálů, můžete dosáhnout optimálního výsledku v podobě krbu na míru.

Příprava před stavbou krbu

Nejprve si určíte, kde mají krbová kamna později stát. Ideální je místo co nejblíže ke komínu, které se ještě nevyužívá pro žádné jiné topné zařízení. Zvažujete stavbu krbu do svého domu? Pak je potřeba si nejprve ujasnit, zda budete chtít postavit krb teplovzdušný, teplovodní, sálavý, nebo i případně kombinovaný. Toto samozřejmě zkonzultujte s odborníky, kteří Vám rádi vše vysvětlí. Stavební přípravě pro krby se skutečně vyplatí věnovat trochu času. Ideálně už ve fázi studie stavby domu, protože může mít výrazný vliv na další navazující konstrukce i na dispozici interiéru, kterou nakonec každý z nás vnímá v domě celý život.

Výběr materiálů a umístění

Pálené materiály jsou jako stvořené pro realizaci vnitřních i venkovních krbů. Zděné krby z lícových cihel, ať už rustikální ražené nebo klinker, jsou jako stvořené pro výstavbu krbů různých velikostí a typů. Vhodnost jejich použití je dána jejich velmi dobrými technickými vlastnostmi, ale také faktem, že k přírodnímu živlu patří přírodní materiál. Z našich cihel lze stavět krby v interiéru, obestavbu krbových vložek, ale také krby venkovní pro grilování, na pizzu, chléb nebo krby s udírnou. Co se týče volby mezi raženými a klinker cihlami pro vyzdívání krbu, není zde v zásadě žádné omezení. Rozhodujícím parametrem při výběru je pouze Váš vkus. Pro zdění z lícovek doporučujeme vždy použít naše speciální jednokrokové zdící malty. Slouží pro současné zdění a spárování a nabízíme je v několika odstínech od bílé barvy spáry až po černou. Pro obestavbu krbových vložek je možné využít lícové cihly jako obestavbu, nebo na obestavbu z jiného materiálu (například na akumulační či sálavé desky) lepit cihlový obklad. Lícové materiály nejsou určené pro přímý kontakt s ohněm.

Příprava podlahy a stěn

Hmotnosti stavěných krbů přesahují mnoho stovek kilogramů, u akumulačních krbů jsou to dokonce až jednotky tun. Tomu je potřeba přizpůsobit materiál i konstrukci podlahy v místě instalace. Krbová kamna vždy musí stát na nehořlavém materiálu. Pokud je podlahová krytina hořlavá (např. parkety nebo plovoucí podlaha), je nutné pod krbová kamna umístit ochrannou podložku z nehořlavého materiálu (např. skla, plechu, dlažby). Opatrnost při usazování krbových kamen na sklo je také určitě na místě. Samozřejmě okolo krbu by neměla být vedena žádná elektřina, žádné plynové, případně vodní potrubí. Jakmile budete mít všechny důležité pomůcky připravené, přichází na řadu úprava podlahy a stěn, které budou v těsné blízkosti krbu. Podkladem by vždy měla být kvalitní dlažba. Navíc by stěna přímo za krbovou vložkou měla být dostatečně izolovaná.

Izolace zadní stěny krbové komory

Dle české normy nesmí povrchová teplota stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbu (např. zeď za krbem) působením krbu přesáhnout teplotu 85 °C (případně dle slovenské normy nesmí přesáhnout teplotu okolí o víc než 65 K). Zároveň ani nechceme, aby nám teplo z krbové komory unikalo do těchto přilehlých zdí. Jedním z řešení (které doporučují normy), jak od sebe krbovou komoru a okolní zdi izolovat, je použít kombinaci izolace vhodné tloušťky a odvětrávané vzduchové mezery. Jednoduše řečeno, příslušné stěny krbové komory zhotovíme z tepelně-izolačního materiálu (obvykle z kalcium-silikátových nebo vermikulitových desek) tloušťky alespoň 40 mm a k tomu ještě navíc mezi těmito stěnami a přilehajícími zdmi vytvoříme odvětrávanou vzduchovou mezeru, alespoň 4 cm širokou. Funkce odvětrávané vzduchové mezery je důležitá. Izolace totiž sice prostup tepla výrazně sníží, ale nezamezí mu úplně. A tak určité množství tepla projde až za izolační stěnu krbové komory. Pokud bychom toto teplo nikam neodváděli, hromadilo by se na rozhraní mezi stěnou komory a zdí a teplota na povrchu zdi by tak postupně rostla.

Čtěte také: Jak montovat Fermacell na OSB?

Postup izolace:

  1. Nejdříve si na zeď naznačíme středovou osu krbu. Krb bude stát přesně pod vstupem do komínu, bude tedy v ose komínu.
  2. Abychom mezi zadní stěnou komory a zdí vytvořili vzduchovou mezeru (požadované šířky cca 4 cm), nařežeme z izolačních desek (tloušťky 40 mm) úzké pásy (šířky cca 10 cm), které nalepíme ve svislém směru na zeď (pro lepení pásů na zeď použijeme lepidlo pro dané izolační desky). Pro větší pevnost přidejte vruty, ale pozor na šroubování do dřeva, pokud je zadní stěna dřevěná.
  3. A teprve až na tyto pásy budeme lepit izolační desky tvořící zadní stěnu krbové komory. Na tyto pásy se později budou lepit i obě boční stěny krbu, a proto je nalepíme po celé výšce krbu, od podlahy až po strop.
  4. Zadní stěnu komory nalepíme do výšky stropu krbové komory.
  5. Abychom umožnili odvětrávání vzduchové mezery, vytvoříme při lepení zadní stěny dole u podlahy mezeru cca 50 mm. Uvedený způsob odvětrání vzduchové mezery není bohužel v souladu s normou. Ta totiž uvádí, že "odvětrávaná vzduchová mezera nesmí být funkčně spojena s krbovou komorou", což v tomto případě není dodrženo - vzduch vstupuje do vzduchové mezery dole u podlahy z prostoru krbové komory. Pokud bychom chtěli vyhovět normě, museli bychom udělat zadní stěnu komory až k podlaze (bez vynechané mezery 5 cm) a tak zcela oddělit krbovou komoru od odvětrávané mezery. Potom bychom ale museli najít nějaký jiný způsob, jak vytvořit někde dole u podlahy místnosti z boku krbu vstupy vzduchu do odvětrávané mezery.

Komín a přívod vzduchu

Komín doporučujeme na krbovou vložku keramický, pokud to dovoluje nosnost podlahy. Průměr komínového průduchu by měl vždy odpovídat vybranému spotřebiči. Pokud vyberete třeba nějakou slabou krbovou vložku s průměrem hrdla 150 mm, šance, že takto slabý spotřebič nebude dobře fungovat na dlouhém komínu o průměru 200 mm je obrovská. Následně se pak musí udělat nějaký zásah, který tuto stavbu zbytečně prodražuje. Umístění komína by mělo být řešeno už ve stavebním projektu tak, aby komín nebyl přímo v místě, kde je plánované topidlo, ale vlevo nebo vpravo od něj, případně za ním. Sopouch komínu se opět řídí vybraným topidlem, ale při použití sopouchu s úhlem 90° je šance na připojení čehokoli největší. I když už je nějaké topné zařízení napojené, může být provoz krbu možný: Pouze musí být komín schopen odvádět zplodiny obou zařízení.

Samozřejmě z fyziky každý ví, že oheň potřebuje pro hoření dostatek vzduchu. Vzduch je samozřejmě do krbové vložky nějak dovést, tak aby krbová vložka měla vzduchu dostatek a zároveň nejlépe nespalovala vzduch z místnosti. Zde přívod vzduchu také určuje vybraný spotřebič. Pokud vložka vyžaduje přívod vzduchu o průměru 150 mm, je důležité tuto velikost dodržet. Přívod vzduchu by také měl být pokud možno přímý, ale nikoli extrémně krátký. Pokud je studený vzduch z exteriéru veden pouze přes obvodovou stěnu, je nutné jej opatřit relativně nákladnou a rozměrnou dvojitou klapkou. Ideální je umístit vedení přívodu už pod základovou desku v podobě oranžové plastové odpadní roury s kruhovým průřezem. V půdorysu stavěného topidla je nutné vynechat podlahové topení.

Instalace krbové vložky a obestavba

Jakmile budete mít připravené okolí krbu, které musí být správně izolované proti velkým teplotám, přichází na řadu samotná příprava krbové vložky. Tu si musíte zakoupit. Dopředu se rozhodněte, jestli zvolíte horkovzdušnou krbovou vložku nebo variantu s výměníkem. Začínejte vždy spodní částí, kdy by konkrétní návod měl být uveden přímo u typu vložky. Pro slepování používejte výhradně speciální kamnářské lepidlo, které je žáruvzdorné. Obestavba se provádí opět pomocí vhodných dlaždic, které bez problémů odolávají větším teplotám. Začínejte nejdříve odspodu a pomocí obestavby podpořte celkovou stabilitu krbu. Izolační dlaždice se umisťují do dvou vrstev a pojí se žáruvzdorným speciálním lepidlem. V rámci překryvu desek vzniká takzvaný svlak. Ten podpoří celou stabilitu takto vzniklého obestavění.

Připojení krbové vložky na komín - Kouřovod

Krbová vložka se napojuje na komín pomocí tzv. "kouřovodu". Kouřovod je zařízení pro odvod spalin (kouře) z ohniště krbové vložky do komínu. Jedná se obvykle o kruhové ocelové potrubí sestavené z různých dílů, jako jsou rovné trubky, kolena, klapky, redukce průměrů apod. Průměr kouřovodu by měl být vždy stejný jako průměr spalinového hrdla krbové vložky, tedy neredukovat na menší. Dle normy musí být kouřovod vyroben z materiálů odolných při vyhoření sazí. Délka kouřovodů by neměla přesáhnout 20% účinné délky komína. Kouřovody spojujeme zasunutím falcované strany do jednoduché po směru kouře (dle výstupu krbových kamen), spoje z pravidla bývají těsné. Sestava kouřovodu by měla vždy obsahovat nějaký díl (koleno, trubku) s tzv. "čistícím otvorem", aby bylo možné pravidelně vymetat celý úsek kouřovodu. Naneste pečlivě ohnivzdornou maltu po obvodu vysekaného otvoru a vložte komínovou zděř.

Typy kouřovodů

  • Ocelový kouřovod: Vyrábí se z oceli vhodného složení a na povrchu je stříkaný černou (někdy antracitovou) žáruvzdornou barvou - stejnou, jako tělesa krbových vložek a kamen. Pro dosažení delší životnosti se pro ocelový kouřovod používá plech tloušťky 2 mm. Je vhodný pro běžné teplovzdušné krby s méně intenzivním provozem.
  • Nerezový kouřovod: Má díky použitému materiálu delší životnost. Teplota spalin odcházejících hrdlem vložky do kouřovodu je u dnešních moderních krbových vložek s vysokou účinností relativně nízká. Potom za určitých podmínek občas může docházet i ke kondenzaci spalin na vnitřních stěnách kouřovodu a ke vzniku koroze.

Zapojení kouřovodu

Kouřovod se sestavuje tak, že se jeho jednotlivé díly (trubky, kolena) do sebe navzájem zasouvají. Z toho je zřejmé, že je možné jej sestavit dvěma způsoby:

Čtěte také: Praktický návod: Montáž OSB

  • Zapojení „po kouři“: Je obvyklé u teplovzdušných krbových vložek, kde jsou teploty odcházejících spalin vyšší a nehrozí tedy jejich kondenzace. Při tomto zapojení se širší konec trubky (s lemem) zasouvá do užšího konce (bez lemu) ve směru toku kouře.
  • Zapojení „po vodě“: U krbových vložek s teplovodním výměníkem se již stále více používá zapojení „po vodě“. Teplota spalin je nižší a může docházet ke kondenzaci na vnitřních stěnách kouřovodu. Při zapojení „po vodě“ pak tento kondenzát bezpečně stéká po vnitřních stěnách kouřovodu dolů a nevytéká ve spojích ven z kouřovodu. Při tomto zapojení se širší konec trubky (s lemem) zasouvá do užšího konce (bez lemu) proti směru toku kouře.

Kouřovod by měl pokud možno vždy vést nejkratší cestou od hrdla krbové vložky ke vstupu do komínu. Pokud je krbová vložka umístěna pod vstupem do komínu v ose komína, je sestava kouřovodu jednoduchá. Pomocí rovné trubky (trubek) vedeme kouřovod svisle nahoru, pak ve výšce vstupu do komínu použijeme koleno s úhlem 90° (s čistícím otvorem) a pro zbývající vodorovný úsek ke vstupu do komínu opět použijeme trubku vhodné délky. Pro připojení kouřovodu na šamotové hrdlo vstupu do komínu (tzv. sopouch) je vhodné použít speciální přechodku.

Jestliže krbová vložka nestojí v ose komína, musíme naši sestavu doplnit o koleno s nastavitelným úhlem 0-45°. Dalším častým případem je to, kdy vložka stojí vedle komínu a vstup do komínu je umístěn z boku. Pak vytvoříme nejkratší trasu kouřovodu tak, že hned na hrdlo vložky umístíme nastavitelné koleno 0-45° a nasměrujeme ho směrem jednak dozadu a zároveň i do boku ke vstupu do komína (tedy nejkratší cestou ke vstupu). Dále použijeme trubku patřičné délky a nakonec nastavitelné koleno 0-90° s čistícím otvorem. Trubky kouřovodu krátíme na požadované délky pomocí úhlové brusky s řezným kotoučem na ocel nebo ruční pilkou.

Způsoby napojení ocelového kouřovodu na šamotový sopouch komínu

Způsobu napojení ocelového kouřovodu na šamotový sopouch komínu (šamotové hrdlo vstupu do komínu) musíme věnovat zvláštní pozornost. Pokud bychom trubku kouřovodu (stejného průměru jako má sopouch) přímo natěsno zasunuli ("po kouři") do sopouchu, vznikala by mezi nimi po zvýšení teploty kouřovodu nebezpečná pnutí. Ocel má větší tepelnou roztažnost než šamot a mohlo by tedy dojít při zvětšení průměru trubky kouřovodu k roztržení křehkého šamotového sopouchu (kouřovod se rozpíná také na délku a hrdlo komína je tak zatěžováno také pohybem kouřovodu kolmo na osu hrdla).

  1. S kamnářským tmelem a šňůrou: Pokud má například hrdlo krbové vložky a celý kouřovod průměr 180 mm a průměr šamotového sopouchu je třeba 200 mm, tak nejlevnějším řešením je namazat konec trubky kouřovodu kamnářským tmelem (jako lepidlo) a namotat na trubku několik závitů kamnářské šňůry (o průměru 12-14 mm). V případě, že je rozdíl mezi průměry větší (například kouřovod 150 mm a sopouch 200 mm), musíme na konci kouřovodu zařadit ještě redukci průměrů (např. 150 mm / 180 mm a pak teprve navinout šňůru na trubku o průměru 180 mm).
  2. Originální "přechodky do komínu": Dalším řešením je použití originální tzv. "přechodky do komínu" dodávané výrobcem daného kouřovodu. Stejně jako u předchozího řešení mají tyto přechodky tu část, která se zasouvá do šamotového sopouchu, omotanou kamnářskou šňůrou. Výhodou je to, že nemusíme sami nic "vyrábět", prostě jen použijeme hotový odborně vyrobený díl kouřovodu. Přechodky navíc už samy nabízejí i případnou redukci průměru kouřovodu. Koupíme si tak například rovnou přechodku z kouřovodu 150 mm na sopouch 200 mm. Nevýhodou těchto přechodek - které se zasouvají do sopouchu (tedy "po kouři") - je, že z principu vždy dochází k určité redukci průměru kouřovodu.
  3. Vnější přechodky na komín: Bezesporu nejlepší variantou napojení kouřovodu na šamotový sopouch (kterou doporučují i výrobci komínů) je napojení pomocí přechodek na komín, které se nezasunují do sopouchu, ale nasunují na sopouch, tedy jakoby "po vodě". Tyto vnější přechodky najdeme pouze v nabídce nerezového kouřovodu, ale lze je bez problému zkombinovat i s kouřovodem ocelovým.

Po napojení krbové vložky na komín je nutné požádat odbornou kominickou firmu o provedení revize tohoto napojení. Doporučujeme, aby při montáži nebo neprodleně po ní vás navštívil kominík. Důležité je také ošetření místa s komínovou tvarovkou. Tu je potřeba pečlivě izolovat pomocí těsnící šňůry.

Průměr hrdla vložky Průměr komínového průduchu Doporučené řešení
150 mm 150 mm Přímé připojení kouřovodu stejného průměru
150 mm 200 mm Použití redukce průměrů kouřovodu a/nebo kamnářské šňůry
180 mm 200 mm Kamnářský tmel a šňůra nebo originální přechodka

Tip: Abyste se následně vyhnuli vizuálně neestetické stránce svého budoucího krbu, tak se předem zamyslete jak zařídíte jeho okolí.

Čtěte také: Jak správně namontovat dřevěné palubky

tags: #postup #montaze #krbu #do #cihlove #zdi

Oblíbené příspěvky: