Mostní izolace: Normy, vývoj a materiály v České republice
Příspěvek se zabývá hydroizolacemi mostů na území České republiky od minulosti po současnost, s důrazem na hydroizolace betonových mostů z asfaltových pásů. Ukazuje stručně vývoj a přináší přehled hydroizolací z hlediska materiálu a technologie na tomto typu mostu.
Historický vývoj mostních izolací
Při výstavbě silnic bylo nutné překlenout terénní nerovnosti a k tomuto účelu posloužily mimo jiné i mosty. První mosty byly stavěné ze dřeva a později z kamene a oceli. Tyto mosty neobsahovaly žádnou hydroizolační vrstvu. První písemně doložitelné informace o asfaltové úpravě na mostu jsou z roku 1802, kdy se ve Francii začala těžit asfaltická hornina. Tato hornina se používala na úpravu povrchu vozovky a mostů jako izolace. Mosty se v této době upravovaly stejnými materiály, z kterých se prováděla vozovka.
Významným zlomem nejen v mostním stavitelství je používání betonu. V případě mostovky se konstrukčně jednalo o železobetonové desky podpírané trámy, průvlaky a sloupy nebo klenbou. Ochrana mostovky byla vždy provedena izolací. Tato izolace byla vždy vyspádována (nejméně 1:20 napříč a 1:60 podél) k vývodům, aby nedocházelo k „promáčení mostovky vodou prosáklou do vozovky“. Dále se uvádí, že: „izolace musí být trvale tažná a poddajná, aby malými pohyby konstrukce nepopraskala.“ Jako izolaci doporučuje olověný plech tl. 0,3 - 0,5 mm nebo měděný plech tl. 0,2 - 0,4 mm vložený mezi živičné izolace s vložkou z plsti (asfaltová anglická plsť). Tento typ izolace nazývá Siebelovou. Jednotlivé pruhy plsti se lepí asfaltovými nátěrem za horka s přesahem, případně se styky zvlášť přelepují dalšími pruhy. Jako další variantu izolace uvádí použití lepenek místo plstí s asfaltem. Příkladem je ruberoid, kde se jedná o surovou lepenku z vlněné plsti máčenou v impregnační lázni. Uvádí dále, že izolaci je možné provést nátěry bez vložek. Jedná se o asfaltové nátěry za horka nebo: „podobnými látkami pryžovými, např. PARATECTEM (za studena), přípravky CONCO (plastic a liquid), je radno alespoň hotové povlaky chrániti vrstvou tenké lepenky.“ Za modernější izolace považuje: „isolace autogenní (na např. TOISOL, ISODRITE), které se spojují (bez nátěru) spájecí lampou a stloukáním spojů (přesahování).“ Příkladem realizací izolací z tohoto období je stavba mostu v Bechyni v roce 1928.
Zajímavé je řešení dilatací, které jsou opět řešeny pomocí měděných plechů a vlastní spáry se popřípadě vyplňovaly přírodním asfaltem. Pro zlepšení adheze asfaltu k betonu a asfaltovému nátěru bylo možné přidat azbestová vlákna. Nad touto ochranou pak následovala vozovka, která byla řešena jako dlážděná, (kamenem, betonem, dřevěnými špalíky) nebo se štětovala a štěrkovala.
S nástupem železobetonových mostů bylo nutné změnit i asfaltovou vozovku. Nově se začala používat lehká a pružná vozovka. Bohužel tyto první předpjaté mosty měly nedostatečnou ochranu proti vodě. Mosty byly pouze s asfaltovou úpravou bez izolace. Názory, že voda a roztoky solí budou odvedeny přímo z povrchu mostu, byly chybné. Díky těmto zkušenostem se po roce 1960 začaly provádět první mosty s asfaltovou vozovkou a hydroizolací. Tyto hydroizolace byly tvořeny asfaltovými lepenkami, které se kladly ve 2 - 3 vrstvách na betonovou mostovku a navzájem slepily horkým asfaltem. Proti mechanickému poškození se hydroizolace chránila 50 - 80 mm silnou železobetonovou betonovou deskou, která tvořila podklad asfaltové vozovce. Železobetonová deska nedokázala dostatečné přenášet dynamické zatížení, což mělo za následek její poruchu. Porušená deska pak začala poškozovat hydroizolaci.
Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost
Na konci 60. let se tak nahrazuje ochranná železobetonová deska vrstvou z litého asfaltu nebo asfaltového betonu. Na vozovkách s ochrannou vrstvou z litého asfaltu se však v některých případech začaly, převážně v horkých letních měsících, vytvářet puchýře. Puchýře byly způsobeny vlhkostí unikající z vyzrávajícího betonu mostovky. Bylo přijato řešení umístit odvětrávací (expanzní) vrstvu pod hydroizolaci. Odvětrávací vrstva byla tvořena pásy ze skleněné rohože, skleněné tkaniny nebo perforovaného pásu ze skelné rohože. U perforovaného pásu došlo k lepšímu spojení s podkladní vrstvou - mostovkou. Napojení expanzní vrstvy na vnější prostředí však způsobovalo, že docházelo k vniknutí vody do této vrstvy a podmáčení hydroizolace. Jako řešení byly používány rourky, které byly instalovány v nejnižších místech, a odváděly případnou vodu z mostovky. Možné problémy s expanzní vrstvou vyřešil další systém a to izolace z natavitelných asfaltových pásů. První asfaltové pásy byly z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skelné tkaniny. Jednalo se o pásy SKLOBIT A a později SKLOBIT E. Ani tyto pásy však nebyly schopny zajistit spolehlivou ochranu hydroizolace a to především na mostech dálničního typu.
Právě pro mosty dálničního typu byly vyvinuty první dva typy stěrkových mostních izolací - technologie MAI (Mastix asfaltový izolační) a technologie VUISIL-D (modifikovaná hmota na bázi dehtu). V 80. letech, kdy byly první zkušenosti se zahraničními materiály díky rekonstrukci vozovky a hydroizolace na Nuselském mostě, docházelo u nás k vývoji materiálů, jak stěrkových, tak asfaltových pásů modifikovaných termoplastickými polymery. Limitujícím faktorem však byl nedostatek modifikátoru, který se musel dovážet ze zahraničí. Jako slepou cestou se naopak ukázaly asfalty modifikované epoxidovými pryskyřicemi. Ještě ve změně ON 736242 z roku 1985 byla v hydroizolačním a vozovkovém souvrství uvedena expanzní vrstva. V letech 1985-87 byly v praxi prověřeny modifikované asfaltové pásy IZOTEKT T4 a IZOTEKt AL-T4. Tyto pásy byly podrobně testovány na VUT FAST Brno. V těchto letech je možné ukončit hledání vhodné izolace. V průběhu let 1987 - 88 byl s úspěchem ověřován i první modifikovaný asfaltový pás vyrobený v ČSSR a to ELASTOBIT ST. S otevřením hranic docházelo k rychlým rozšířením nových materiálů, především modifikovaných asfaltových pásů. Jsou schvalovány izolační systémy z pásů z Francie, Itálie, Německa a Rakouska. Nové materiály a technologie si vyžadovali změnu současné oborové normy a vytvoření ČSN 73 62 42. Vedle asfaltového mastixu a asfaltových pásů se v nově zpracované normě objevily i polymerní izolace. Zkušenosti s jejich aplikacemi byly přebírány ze zahraničí. V roce 1997 byl schválen první izolační systém tuzemského výrobce DEHTOCHEMA BITUMAT, a. s. s modifikovaným asfaltovým pásem BITUMELIT PR 5. Po roce 2000 se spektrum hydroizolací rozšiřuje o další izolace a to polyuretanové a polymetakrylátové.
Současné normy pro mostní izolace
V České republice nastal pro výrobce, stavebníka a zhotovitele prvním dnem v říjnu 2011 okamžik, kdy skončilo přechodné období pro poslední ze základních harmonizovaných evropských norem. Tyto normy přináší přehlednost a lepší orientaci mezi jednotlivými materiály. V oblasti hydroizolací jsou u nás zatím platné pouze normy výrobkové a zkušební. V předmětové normě jsou také uvedeny požadavky na dokumentaci, která musí být součástí výrobku. V závislosti na zatřídění normy odpadá dohled třetí osoby nad výrobou a nebo se dohled provádí 1x za 12 měsíců. Důsledkem je, že výrobkové normy většinou obsahují minimální četnost jednotlivých zkoušek. Systém rozpracování a rozčlenění dle příslušné normy je časově náročnější. Zkušební normy pak přesně předepisují obsah zkušebních protokolů, což znamená více administrativní práce. Evropské normy zavádějí nové zkoušky a zkušební postupy. Pro realizační firmy to znamená zjednodušení práce s doklady k použitým materiálům, neboť díky výrobkové normě ví přesně, jaké dokumenty má po výrobci požadovat (Certifikát systému řízení výroby, technický list a ES prohlášení o shodě).
V roce 2000 byly také přijaty nové evropské zkušební harmonizované normy pro izolace betonových mostovek z asfaltových pásů. Vyvrcholením je vydání předmětové harmonizované normy ČSN EN 14695:2010.
Významné harmonizované normy pro mostní izolace
Norma ČSN 73 0605-1 navazuje na výrobkové harmonizované normy pro prefabrikované asfaltové pásy pro hydroizolaci střech, spodní stavby a parozábrany a v jejich kontextu stanovuje požadavky na konkrétní technické parametry podle místa použití pásu. Významné je, že se nad rámec výrobkových harmonizovaných norem se ČSN 73 0605-1 navíc zabývá i množstvím asfaltové hmoty (bez plniv) v krycích vrstvách pásů. K této skutečnosti je potřeba říci, že evropské harmonizované normy pro "asfaltové pásy" množství asfaltu absolutně neřeší. Účinnost normy ČSN 73 0605-1 je od 1. července 2014. Norma ČSN EN 14695 „Schválení izolačních systémů s asfaltovými pásy TESTUDO a PROTEADUO“ vyráběných firmou INDEX S.p.A. je klíčová pro mosty pozemních komunikací v ČR na betonovém podkladu. Pro mosty pozemních komunikací v ČR na betonovém podkladu se nabízí kombinace penetračně adhezního nátěru INDEVER resp. Asfaltové izolační pásy PROTEADUO 25 a TESTUDO SP 25, a i výše uvedené izolační systémy jako celky splňují a ve všech hodnotách překračují kvalitativní požadavky stanovené v ČSN EN 14695.
Čtěte také: Kročejová izolace a její použití
Stávající norma TNŽ 73 6280 je platná téměř 15 let a tehdejší stav v normalizaci, legislativě, celkové znalosti ale i vše ostatní se za tu dobu posunulo jiným směrem. Od roku 2000 bylo vydáno několik harmonizovaných norem, ve kterých jsou definovány kritéria pro stanovení kvalitativních požadavků na izolace inženýrských staveb. Existuje ale i řada dalších harmonizovaných norem, které pokrývají další výrobky, zejména měkké ochranné vrstvy. Další velikou změnou prošla normalizace v oblasti zkušebních metod, které jsou na předchozí normy navázány. Jako stěžejní normy určující kvalitativní požadavky byla pro novelizovanou TNŽ 73 6280 použita ČSN EN 14695 pro SVI pro natavované asfaltové pásy a ČSN EN 13491 pro SVI pro volně pokládané asfaltové pásy, plastové fólie izolace a jílové izolace. Z čistě formálních důvodů byla ještě zvolena norma ČSN EN 13967. Novela normy TNŽ 73 6280 je v současné době ve fázi posledních úprav a předpokládaný termín jejího vydání je začátkem roku 2015 (norma je již platná od 1.3.2015).
Také v oblasti hydroizolačních systémů se od roku 2000 dost změnilo. Některé systémy uvedené v normě se téměř nepoužívají, jiné, které uvedené v původní normě nejsou, se naopak začaly používat ve větší míře nebo se s jejich použitím počítá. Jeden ze systémů, který nebyl za celou dobu trvání normy použit, byl systém asfaltové bezešvé izolace. Naproti tomu byl na některých stavbách použit experimentálně systém založený na bentonitových rohožích a jeví se jako možný alternativní systém pro izolace železničních objektů. Další systém, který byl inovován na základě již dříve provedených experimentálních staveb, je systém fóliový, který přilne k čerstvě aplikovanému betonu.
Přehled výrobkových norem pro hydroizolace (chronologicky)
V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze normy výrobkové, seřazeny chronologicky tak, jak vstupovaly v platnost:
- ČSN EN 13969: 2005. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky. (2005-05-01)
- ČSN EN 13967: 2005. Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti vlhkosti a plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky. (2005-05-01)
- ČSN EN 13956: 2006. Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky. (2006-01-01)
- ČSN EN 14909: 2006. Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie vkládané do stěnových konstrukcí - Definice a charakteristiky. (2006-08-01)
- ČSN EN 14967: 2006. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy vkládané do stěnových konstrukcí - Definice a charakteristiky. (2006-10-01)
- ČSN EN 13707 +A2: 2010. Hydroizolační pásy a fólie - Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky. (2010-01-01)
- ČSN EN 14695: 2010. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky. (2010-05-01)
- ČSN EN 13859-1: 2010. Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny. (2010-11-01). Tato norma prodělala již dvě změny.
- ČSN EN 13859-2: 2005. Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny. (2010-11-01). Pro pojistné hydroizolace určené pod vnější opláštění stěn pro zamezení pronikání větru a vody z vnějšího prostředí. Tato norma prodělala již dvě změny.
České technické normy pro hydroizolace staveb
České technické normy, které se zabývají hydroizolacemi staveb, jsou řady 73 06xx. Tyto normy jsou předmětové. V současné době probíhá revize těchto norem. Zpracovatelem je Centrum technické normalizace DEK, a.s. Na tradici českých technických norem budou navazovat další technické normy. V návrhu jsou nové normy řady Hydroizolace staveb 73 06xx. K těmto normám bychom si dovolili připojit jednu normu, která byla vydána nově v letošním roce. Jedná se o normu ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. Zhotoviteli umožňují zlepšení kontroly prováděných prací a jejich realizaci. Některé normy obsahují i návod na realizaci, kontrolu díla.
- ČSN P 73 0600: 2000. Hydroizolace staveb - Základní ustanovení. Norma platí pro navrhování a realizaci hydroizolací proti působení vody. Popisuje např. hlavní činitele ovlivňující funkci hydroizolací.
- ČSN P 73 0606: 2000. Hydroizolace staveb - Povlakové izolace - Základní ustanovení. Norma platí pro navrhování hydroizolací na bázi povlakových hydroizolací.
- ČSN P 73 0610: 2000. Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva. Základní ustanovení.
Objednat kompletní normu znamená objednat základní normu a všechny její dodatky (změny a opravy). Cena je součtem jednotlivých položek. Seznam norem ČSN obsahuje informace o platnosti, o vydaných změnách a opravách norem ČSN. Seznam též obsahuje odkazy na náhrady již zrušených norem a náhledy obsahu, které byly poskytnuty vydavatelem ke zveřejnění.
Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace
Současné typy mostních hydroizolací
Základní typy hydroizolací jsou asfaltové izolační pásy, polyuretany, polymetylmetakryláty a asfaltový mastix. Tyto typy izolací jsou popsány v Technických a kvalitativních podmínkách staveb pozemních komunikací.
Asfaltové izolační pásy
Jedna z nejstarších izolací. V současné době se pro izolaci používají asfaltové pásy modifikované polymery. Jedná se především o modifikaci elastomerického charakteru, kde se používá kopolymeru SBS (styrén-budadién-styrén), nebo elastomerického charakteru obecně označovaného jako modifikace APP (ataktický polypropylen). První APP vznikal jako vedlejší produkt při výrobě IPP (izotaktický polypropylen). Po jeho zavedení jako modifikátoru asfaltových pásů nastává jeho nedostatek a tak se začínají používat další polymery ze skupiny polyolefínů. Pouze v některé literatuře jsou souběžně s modifikací APP uváděny další možné modifikace polymery ze skupiny polyolefínů. Jedná se především o PE, PP, EVA, APAO. Kombinaci vlastností obou typů pak přináší modifikace ALPA. Asfaltové pásy se aplikují jako jednopásové s hrubozrnným posypem o min. tl. 4,5 mm nebo tl. min. 4,0 mm s jemnozrnným posypem. V případě dvoupásové aplikace je u hrubozrnného posypu min. tloušťka pásu 4,0 mm a u pásu s jemnozrnným posypem 3,5 mm. Proti ostatním izolacím je menší náročnost na strojní vybavení a technologii aplikace. Jejich aplikace je časově náročnější.
Polyuretany
Jedná se o moderní izolační materiál, který si své místo jako izolace teprve získává. Polyuretany se aplikují stříkáním (běžnější způsob) nebo nátěrem. Aplikace nátěrem se používá v místech, kde není možné použít nástřik a pro případ oprav po provedení kontrolních odtrhových zkoušek. Izolační vrstva musí mít minimální tloušťku 2,0 mm. Tato technologie je náročná izolace z hlediska strojního vybavení pro přípravu směsi a dodržení klimatických podmínek při aplikaci.
Polymetylmetakrylát
Požadavky na provádění a kontrolu jsou obsaženy nejen v ČSN 736242:2010, ale především v Technických podmínkách 178. Náročná izolace z hlediska strojního vybavení pro přípravu směsi, kontrolu kvality, dodržení konstantní složení směsi a požadavků na aplikaci. V současné době se nacházíme v období, kdy dochází k dynamickému rozvoji nových technologií a materiálů a bohužel občas kvalita pokulhává.
Seznam norem relevantních pro mostní izolace
- [1] TNŽ 73 6280. Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních objektů.
- [2] ČSN 73 6242. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.
- [3] ČSN EN 13491. Geosyntetické izolace - Vlastnosti požadované pro použití jako hydroizolace při stavbě tunelů a podzemních staveb.
- [5] ČSN EN 14695. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky.
- [6] ON736242. Navrhování vozovek na silničních a dálničních mostech.
- [7] ČSN 736242. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.
- [8] ČSN EN 14695:2010. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví.
- [9] ČSN 736242:2010. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví.
- [10] Technické a kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 21 izolace proti vodě. Praha: Ministerstvo dopravy. 2010-01-01.
- [11] Technické podmínky 164:2014. Izolační systémy mostů pozemních komunikací-polyuretany. Praha: Ministerstvo dopravy. 2013-12-01.
- [12] Technické podmínky 178:2014. Izolační systémy mostů pozemních komunikací-polymetylmetakryláty. Praha: Ministerstvo dopravy. 2013-12-01.
- [13] ČSN 12970:2008. Litý asfalt a asfaltový mastix pro vodotěsné úpravy - Definice, požadavky a zkušební metody. Praha: Český normalizační institut.
Datum poslední aktualizace 22. 4. 2026 10:28:16

