Izolační desky CEMVIN a kalciumsilikátové desky pro bezpečné elektroinstalace a zateplení

Nehořlavá izolační CDZ deska CEMVIN s rozměry 1 200 × 250 × 5 mm zvyšuje tepelnou odolnost instalací tím, že se umisťuje pod uzavřené elektroinstalační krabice, zásuvky, vypínače a další domovní přístroje. Tato deska slouží k doplnění elektroinstalací na hořlavých podkladech stupně C3 a umisťuje se pod uzavřené krabice rozvodů, zásuvky, vypínače i další domovní přístroje.

Vhodná je pro úpravy podkladu ve vnitřních instalacích. V sestavě je určena do napětí až 500 V (bez podložky 400 V), čímž napomáhá k dosažení vyšší teplotní odolnosti celé skladby. Vyhotovení v cementově šedé barvě zapadá do běžných instalačních řešení a usnadňuje kontrolu osazení. Deklarovaná teplotní odolnost v rozsahu −30 až 80 °C pokrývá typické podmínky v interiéru. Materiál je zdravotně nezávadný a bez přídavku azbestu.

Specifikace nehořlavé izolační CDZ desky CEMVIN 1200x250x5mm

• Rozměry: 1 200 × 250 × 5 mm
• Použití: Pod uzavřené elektroinstalační krabice, zásuvky, vypínače a další domovní přístroje na hořlavých podkladech stupně C3.
• Napětí: Až 500 V (bez podložky 400 V)
• Barva: Cementově šedá
• Teplotní odolnost: −30 až 80 °C
• Materiál: Zdravotně nezávadný, bez azbestu
• Hmotnost: 2 490 g

Před provedením instalace se vždy řiďte postupem výrobce a vymezte si přesné místo pro umístění pod krabici či domovní přístroj; pokud nemáte příslušné oprávnění, přenechte montáž odborníkovi s certifikací. Výrobek splňuje příslušné normy ČSN.

Srovnání s kalciumsilikátovými deskami Skamotec a Silca

V tomto článku si popíšeme, jak pracovat s kalciumsilikátovými deskami Skamotec a Silca. Jedná se o nejpoužívanější materiál především při stavbách konvenčních krbů, tedy v případech, kdy je plášť krbu vytvořen z materiálu, který nemusí nijak významně vést či akumulovat teplo.

Obrábění a penetrace

K obrábění kalciumsilikátových desek Skamotec, či Silca lze použít běžné nástroje. Do desek lze bez problémů vrtat, brousit je pomocí rašple, či vytvářet otvory pomocí přímočaré pily. Pro řezání kalciumsilikátových desek lze použít běžné obráběcí nástroje na dřevo.

Čtěte také: Rozměry lamel do postele

Dříve, než se pustíte do samotné stavby krbu, doporučujeme desky napenetrovat. Používá se k tomu vysokoteplotní penetrace SILAPEN, která má tepelnou odolnost 600°C a bezpotíží tak zvládne vysoké teploty, které panují i uvnitř obestavby. Penetrace slouží ke snížení nasákavosti (z vnější strany) a ke snížení prašnosti desek (z vnitřní strany).

Lepení a spojování

Pro lepení kalciumsilikátových desek je možné použít lepidlo Silaterm. Jedná se o lepidlo, které má vysokou teplotní odolnost a snese i vysoké teplotní zatížení (např. v okolí krbové vložky). Aplikace lepidla Silaterm je možná pomocí zubaté stěrky, či špachtle.

Pro rychlejší a pevnější spoj, bez nutnosti čekání na zaschnutí lepidla, je možné desky spojovat také pomocí šroubů. Používají se k tomu obyčejné vruty do dřeva v délce 80-100mm. Pro pevnější spoj je možné použít různé odřezky z kalciumsilikátových desek k vytvoření tzv. svlaků (zpevnění rohů).

Konečná úprava obestavby

Konečná úprava obestavby zhotovené z kalciumsilikátových desek je podobná, jako je tomu u běžného zdiva. K nanesení kamnářské malty na povrch kalciumsilikátových desek (Skamotec, či Silca) se používá zednické hladítko.

Postup aplikace kamnářské malty a perlinky:

1. Příprava malty: Do plastového vědra se naleje voda, do které se vsype příslušné množství lepidla. Poté se směs dobře promíchá pomocí míchadla a vrtačky alespoň po dobu 3-5 minut. Směs nechejte cca. 10 minut odstát a poté opět dobře promíchejte.
2. Zpevnění rohů: Pro zpevnění rohů obestavby si doporučujeme připravit ocelové zpevňovací rohy. Přichystejte si správnou délku ocelových rohů. Poté naneste pomocí hladítka, či špachtle vrstvu kamnářské malty na rohy obestavby a do vrstvy poté vtlačte ocelové rohy. Nechte kamnářskou maltu na rozích obestavby dostatečně zaschnout.
3. Nanášení malty a perlinky: Na povrch obestavby naneste pomocí hladítka tenkou vrstvu kamnářské malty (cca 2 mm). Aplikaci provádějte vždy na celou stranu obestavby. Do takto vytvořeného podkladu následně vtlačte připravené díly kamnářské perlinky a vyhlaďte hladítkem. Ještě za mokra přetáhněte perlinku druhou vrstvou kamnářské malty a vyhlaďte do hladka.

Aplikace omítky:

Na takto připravený povrch lze po jeho zaschnutí nanést kamnářskou omítku, nebo jej případně obložit dekorativním obkladem. V případě kamnářské omítky lze vybrat z různých zrnitostí od jemných brousitelných, až po hrubou drásanou omítku.

Čtěte také: Jak vybrat náhradní prkna

1. Příprava povrchu: Před nanášením samotné omítky doporučujeme z povrchu odstranit nerovnosti. K tomuto účelu dobře poslouží např. škrabák.
2. Příprava omítky: Suchou směs omítky Silaterm Model nasypte do předepsaného množství čisté vody a důkladně promíchejte nízkootáčkovým míchadlem. Správný poměr je cca 0,3l vody na 1 kg omítky.
3. Nanášení omítky: Po dostatečném rozmíchání směsi, naneste pomocí zednického hladítka směs na povrch obestavby. Nanáší se pouze jedna vrstva omítky (cca 1-2 mm). Při nanášení si dejte záležet, aby byla vrstva co nejhladší. Ušetříte si tak práci při stáčení omítky.
4. Vyhlazování: Po nanesení omítky počkejte cca 10 minut do částečného zavadnutí omítky. Poté krouživými pohyby začněte s vyhlazováním omítky, až do úplného vyhlazení. Na povrchu by neměly zůstat žádné nerovnosti, či viditelné přechody. Místnost musí být dobře odvětraná, chráněná před mrazem a vysokými teplotami.
5. Konečná úprava: Po dostatečném zaschnutí (cca 24 hodin) lze na povrch nanášet fasádní barvu.

Požární bezpečnost kontaktních zateplovacích systémů (ETICS)

Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Česká agentura pro standardizaci zadala rozborový úkol RÚ ETICS (UCEEB ČVUT v Praze a partneři) s cílem identifikovat nedostatky požárních požadavků.

Aktuální požární požadavky v ČR

Aktuální požární požadavky v České republice pro kontaktní zateplovací systémy (dále jen ETICS) řeší od roku 2016 obsáhlý článek 3.1.3 ČSN 73 0810 [1] včetně informativní přílohy E. V obecné rovině norma definuje, v kterých oblastech obvodových stěn je možné použít ve skladbě ETICS hořlavý tepelný izolant a ve kterých částech je již z požárních důvodů nutné použít izolant nehořlavý, či jiné specifické úpravy. Od doby účinnosti této normy uplynulo více než 8 let a získány byly zkušenosti jak v oblasti zkušebnictví, tak projektování a realizace ETICS.

Rozborový úkol RÚ ETICS

Řešení úkolu kombinovalo analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky. Hlavním cílem byla analýza a přesná identifikace nedostatků a dosud neřešených oblastí stávajících norem požární bezpečnosti staveb v oblasti ETICS včetně rešerše ucelených zahraničních pramenů a doporučení pro možnou revizi znění normy ČSN 73 0810.

Ve smlouvě byla přímo zmíněna problematika výšky a lokace vodorovných požárních pruhů, problematika svislých požárních pruhů a problematika zdvojeného zateplení. Řešení RÚ spočívalo v analýze současných i historických požadavků na zateplování v ČR, analýze zahraničních přístupů, analýze praktických aplikací a analýze již provedených požárních zkoušek ETICS, zejména velkorozměrových. Hlavním zdrojem dat pak byla série šesti velkorozměrových zkoušek.

Poskytovatelem výstupů je Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. Dalšími řešiteli byli zástupci Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, PAVUS, a.s., Generálního ředitelství HZS ČR, Cechu pro zateplování budov, Sdružení EPS ČR a Asociace výrobců minerální izolace.

Čtěte také: Náhradní díly pro dřevěné garnýže

Velkorozměrové požární zkoušky

Velkorozměrové požární zkoušky jsou vždy náročné, ať již z hlediska financí nebo z hlediska přípravy a organizace. Zásadním problémem byla skutečnost, že v současné době neexistuje jednotná, mezinárodně harmonizovaná metodika pro velkorozměrové zkoušení fasádních systémů. V praxi jsou používány různé národní či regionální metodiky, které se liší jak uspořádáním zkušebního tělesa, tak velikostí a charakterem požárního zatížení či hodnoticími kritérii. Mezi nejčastěji používané patří například britská metodika BS 8414 [2], švédská SP Fire 105 [3], německé zkušební postupy vycházející z DIN 4102-20 [4], případně francouzské nebo italské národní postupy.

Paralelně s řešením rozborového úkolu ETICS navíc probíhal mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na návrh jednotné evropské metodiky pro velkorozměrové zkoušky šíření požáru po fasádách. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto projektu je vytvoření budoucí evropské normy, která bude muset být harmonizována a následně převzata do souboru norem ČSN EN, rozhodl se řešitelský tým rozborového úkolu využít právě tuto metodiku, konkrétně její pracovní verzi z května 2022 [5]. Je však nutné uvést, že výzkumný projekt zaměřený na evropskou metodiku probíhal paralelně s rozborovým úkolem a metodika samotná byla v průběhu času dále vyvíjena a upravována na základě nových poznatků a provedených zkoušek.

Další významnou výzvou bylo samotné laboratorní zázemí. Pro potřeby rozborového úkolu byly velkorozměrové požární zkoušky realizovány v multifunkční komoře společnosti PAVUS, a.s., která je vzhledem k uvažovanému výkonu požáru relativně omezeným prostorem. Z tohoto důvodu bylo nezbytné ověřit, zda použité zkušební zařízení a geometrie prostoru neovlivňují průběh zkoušky a naměřené výsledky.

Výsledky 6 požárních zkoušek:

Článek se věnuje zejména výsledkům 6 požárních zkoušek: kalibrace (ZK0), referenční sestavy EPS (ZK1), referenční sestavy MW (ZK2), EPS s neprůběžným požárním pruhem 200 mm (ZK3), EPS s průběžným pruhem 900 mm (ZK4) a zdvojené zateplení ETICS na ETICS s vnější vrstvou MW (ZK5).

• ZK0 (kalibrace): Zkouška bez vzorku ETICS.
• ZK1 (referenční sestava EPS): Zkoušky ZK1-ZK4 nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru podle teplotních kritérií, u variant s EPS bylo pozorováno odkapávání a plamenné hoření před vzorkem.
• ZK2 (referenční sestava MW): Minerální vlákno vykazovalo výrazný akumulační efekt při dochlazování.
• ZK3 (EPS s neprůběžným požárním pruhem 200 mm): Zkoušky nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru.
• ZK4 (EPS s průběžným pruhem 900 mm): Zkoušky nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru.
• ZK5 (zdvojené zateplení ETICS na ETICS s vnější vrstvou MW): Zkouška zdvojeného zateplení ZK5 prokázala účinné odstínění původní EPS vrstvy.

U žádné ze čtyř zkoušek nebylo prokázáno vertikální ani horizontální šíření požáru podle teplotních kritérií návrhu evropské metodiky (ΔT = 500 / 700 K). V úrovni H1 (vertikální šíření) se maximální okamžité teploty na vnějších termočláncích pohybovaly přibližně v rozsahu 481-500 °C, zatímco vnitřní teploty byly výrazně nižší a diferencované dle skladby (EPS cca 77-259 °C, MW cca 65-86 °C, EPS s pruhy cca 59-211 °C). Současně se projevil vedlejší efekt požárních pruhů: v situaci, kdy horké plyny proudící dutinou po vytaveném EPS narazí na bariéru (požární pruh), může dojít k laterálnímu rozvodu tepla do stran, což se odrazilo vyššími maximálními teplotami v nižších pozicích sloupců V1/V2.

Výrazným rozlišovacím znakem mezi MW a EPS variantami bylo odkapávání částic a plamenné hoření před vzorkem. U všech zkoušek bylo po 60 minutách od začátku stále v některých místech naměřena teplota vyšší než 50 °C; rozhodující rozdíl spočíval v délce dochlazování a v akumulační schopnosti materiálu. Vizuální posouzení potvrdilo klíčový mechanismus u EPS: vytavení izolantu a vznik dutiny mezi podkladem a krycí vrstvou, která není systematicky provětrávaná, ale umožňuje proudění horkých plynů a může zvyšovat rychlost šíření požáru.

Zkouška zdvojeného zateplení ZK5

Zkouška ZK5 ověřila chování alternativního řešení zdvojeného zateplení, kde byla na původní ETICS (150 mm) aplikována nová vrstva s MW (50 mm) a v oblasti otvorů byla první vrstva lokálně upravena přířezy MW v ostění/nadpraží. Výsledek byl z hlediska ochrany původní EPS vrstvy příznivý: původní krycí vrstva zůstala celistvá, EPS vykázal pouze lokální sublimaci v oblasti nad spalovací komorou a v úrovni spalovací komory na bočním křídle a nedocházelo k odkapávání částic.

Vizuálně se projevilo lokální zčernání zejména v místech oslabení krycí vrstvy (např. prostupy termočlánků). Z hlediska teplotních kritérií nebylo zjištěno vertikální ani horizontální šíření požáru; žhnutí doznívalo do cca 3:35 h (poslední nadlimitní čidlo na V1).

Doporučení pro úpravu požárních požadavků

Na základě provedených velkorozměrových zkoušek a jejich porovnání lze formulovat doporučení pro výše zmíněné tři klíčové otázky zadání RÚ ETICS.

• Horizontální šíření požáru: Z hlediska horizontálního šíření požáru nebylo u zkoušek v rámci RÚ ETICS prokázáno dosažení mezních stavů na sledovaných sloupcích na hlavním ani vedlejším křídle, a to i při konzervativně vyšším tepelném namáhání vedlejšího křídla kombinací konvekce a sálání od spalovací komory.
• Vertikální šíření požáru: Z hlediska vertikálního šíření požáru nebylo u variant s požárními pruhy zjištěno překročení kritérií na liniích H1 ani H2. To podporuje návrh, aby minimální výška základních požárních pruhů mohla být v běžných aplikacích snížena na 200 mm, při současném důrazu na kvalitu a uzavřenost systému.
• Zdvojené zateplení: Pro zdvojené zateplení se jako prakticky proveditelné a požárně účinné ukázalo řešení „obalení“ původního ETICS vrstvou z izolantu A1/A2 (min. 50 mm) s lokálními bariérami v oblasti otvorů; zkouška ZK5 potvrdila eliminaci šíření požáru i příznivé chování z hlediska odkapávání a žhnutí. Doporučuje se proto, aby norma umožnila bez nutnosti dalšího zkoušení obě varianty: (a) klasické řešení s pruhy procházejícími celou tloušťkou i původní vrstvy a (b) obalení původního ETICS nehořlavou vrstvou za definovaných limitů.

Napříč variantami se zároveň jako kritický jev potvrdilo odkapávání u sestav s EPS (včetně variant s požárními pruhy) a opakované vznícení kaluže před vzorkem. Norma by proto měla explicitně řešit eliminaci odkapávání zejména v prostoru únikových cest a nad vodorovnými konstrukcemi, které mohou iniciovat další šíření požáru.

Literatura

1. ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení (2016).
2. BS 8414-1. Fire Performance of external cladding systems - Part 1: Test method for non-loadbearing external cladding systems applied to the face of the building.
3. SP 105. External wall assemblies and facade claddings - reaction to fire.
4. Brandverhalten von Baustoffen und Bauteilen, Teil 20: Besonderer Nachweis für das Brandverhalten von Außenwandbekleidungen.
5. ANDERSON, Johan. Finalisation of the European approach to assess the fire performance of facades. In: [online]. RISE - Research Institutes of Sweden. zima 2023.

tags: #nahradni #izolacni #desticka #mezi #koliky #rozdvojky

Oblíbené příspěvky:

• Moderní stavební řešení s vruty Krinner
• Průvodce bezpečným skladováním propan-butanu
• Prohlédněte si detaily této PVC koncovky
• Dlouhá životnost dřevěných konstrukcí
• Podrobný průvodce šindelem Guttatec