Nalepení EPDM membrány na minerální izolaci: Kompletní průvodce

EPDM fólie je vysoce odolný, mimořádně pružný střešní hydroizolační materiál na bázi syntetického kaučuku. Díky své specifické chemické struktuře si fólie udržuje stabilitu a elasticitu i po dlouhých desetiletích používání. Na rozdíl od jiných typů střešních krytin nekřehne, nepraská a nepodléhá degradaci vlivem UV záření, horka ani mrazu. EPDM je recyklovatelný.

Kaučuková fólie - EPDM je vysoce kvalitní hydroizolační membrána ze syntetického kaučuku, která je navržena tak, aby obstála ve zkoušce času. Kaučuková membrána je vysoce odolná vůči UV záření, vysokým teplotám, oxidaci a mrazu. Vynikající odolnost EPDM fólie umožňuje zachovat výborné mechanické vlastnosti této kaučukové membrány mnoho let, i když je fólie vystavena povětrnostním vlivům. Díky své chemické inertnosti a odolnosti vůči řasám a mikroorganismům membrána EPDM neuvolňuje chemikálie do životního prostředí.

Na trhu je několik druhů kaučukových fólií od různých výrobců. EPDM robustní membrány mají vynikající mechanické vlastnosti. Kaučukové jezírkové fólie splňují vyšší nároky na pevnost a životnost. Jsou velmi pružné a zůstávají pružné i při nízkých teplotách až do -60°, což umožňuje pokládku po celý rok. Velká průtažnost až 300% (folie je schopná vytvarovat se ke svému podkladu a poté se vrátit zpět do původního tvaru). EPDM fólie mají největší odolnost proti průrazu oproti ostatním materiálům. Nabízené membrány PondGard, GeoGard a OseFol mají hladký povrch a nezáleží na tom, jakou stranou se pokládají dolů. Novinkou je kaučuková fólie EuroFol, která má hrubý povrch, což je ideální místo k osídlení mikroorganismy. Kaučukové fólie se vyrábí v šířkách od 3,0m až do 15,25m. V rolích je navinuto 30 bm nebo 30,48 bm, záleží na druhu kaučukové fólie. Kaučukové membrány značky EuroFol mají odlišné šířky od ostatních druhů membrán a na roli je vždy 30,0 bm. Při výběru vhodné fólie pro výstavbu jezírka je důležité vybrat správnou velikost. Velké využití mají EPDM membrány ve stavebnictví.

EPDM izolační membrána je hydroizolační řešení na bázi syntetického kaučuku, známá také jako zástěra EPDM. Získává se v procesu polymerace ethylenu a propylenu a monomeru se speciálními přísadami. Díky svým vlastnostem je použitelný v jakémkoli klimatu. Jedná se o elastomer zesíťovaný v procesu sírové nebo peroxidové vulkanizace, díky čemuž je schopen vratné deformace působením mechanických sil při zachování kontinuity své struktury. EPDM se vyznačuje dobrými vlastnostmi, životností počítanou v desítkách let a odolností proti mechanickému poškození.

EPDM membrána je inertní materiál s minimálním vlivem na životní prostředí při výrobě, instalaci a použití. Membrána EPDM je ekologická, plně recyklovatelná a má minimální dopad na přírodní prostředí. Na celém světě bylo realizováno více než miliarda čtverečních metrů EPDM membrány, od spalujícího slunce na středním východě až po arktické podmínky Aljašky. Membrána je černé barvy tl. 1,1 - 1,5 mm, zůstává pružná i při záporných teplotách, průtažnost 300 %, životnost minimálně 50 let. EPDM membrána je přizpůsobena pro pochůznost, pro frekventovaná místa jako terasy apod.

Čtěte také: Problémy s horní lištou po instalaci skla

Použití EPDM membrán

EPDM membrána je vhodná prakticky pro každou plochou střechu se všemi sklony. EPDM izolace se používá na mnoha místech díky své vodotěsnosti a odolnosti vůči vnějším faktorům, včetně rybníků a jezírek. EPDM fólie má řadu aplikací mimo jiné díky své těsnosti. Z tohoto důvodu jsou běžně nabízeny produkty jako samolepicí EPDM fólie, EPDM membrána na terasová okna nebo EPDM fólie na okna. EPDM fólie bude použita k utěsnění spár mezi okny, dveřmi a prvky předstěn. Dokonale chrání před vniknutím vody a větru do budovy. Vyplatí se také umístit jej v blízkosti prahů ke vchodu a balkonu. Na trhu získáme mimo jiné: EPDM pásky pro těsnění oken nebo střech. Každá EPDM páska s lepidlem byla vytvořena pro dlouhodobé používání a navíc je snadno recyklovatelná. Nevyžadují žádnou údržbu a jsou odolné vůči UV záření. Jedná se o vnější, samolepicí pásky s akrylátovým lepidlem, velmi často používané k utěsnění oken a dveří. Jedná se o řešení na bázi syntetického kaučuku. Nabízená EPDM membrána se vyznačuje řadou žádoucích materiálových vlastností. Co lze od tohoto typu pásků očekávat, je především vysoká odolnost vůči škodlivým povětrnostním vlivům, chemikáliím, UV záření a vlhkosti. Pozoruhodná je také velmi dlouhá životnost, která zaručuje, že si těsnění udrží své technické parametry po mnoho let.

Pro vaše okrasné bazény, zahradní jezírka nebo retenční nádrže nabízíme speciální EPDM membrány, které zajišťují dokonalou těsnost a dlouhodobou odolnost proti vodě. Pro vaše okapy a odvodňovací žlaby nabízíme možnost pokrytí tradiční EPDM membránou nebo moderní samolepicí membránou RubberGutter. EPDM Solutions nabízí kompletní řadu příslušenství a speciálního nářadí. K lepení kaučukovou fólii můžete spojovat pouze lepením. Můžete využít lepidlo Heissner, u kterého 1 litr lepidla vystačí na 10 bm lepeného spoje. Druhým způsobem lepení kaučukových fólií je prostřednictvím spojovací pásky a aktivátoru s čističem od firmy Firestone. Balení 3,78 l aktivátoru s čističem značky Firestone na lepení kaučukové fólie vystačí na spoj o délce 68 bm a šířce 15 cm.

Zateplení střechy minerální izolací a EPDM membránou

Nadkrokevnímu systému již nyní patří budoucnost zateplení střech.

  1. Na provedené bednění položíme parobrzdu (např. Isover Vario® KM Duplex UV). Zde musíme bezpodmínečně dbát na správnost přelepení přesahů fólie (např. Isover Vario XtraTape).
  2. Následně střechu u okapních hran osadíme námětky (či jinou alternativní konstrukcí), které kryjí patu krokví.
  3. Za námětky se osadí zakládací fošna či hranol, za kterou se již kladou vrstvy tepelné izolace.
  4. Minerální izolaci střídáme s montážními hranoly (např. IsoverTram) z minerální izolace či polystyrenu.
  5. Kontralatě se připevňují pomocí dvouzávitových vrutů (např. Twin UD), čímž se celá konstrukce stane únosnou. Nová generace vrutů je opatřena samovrtací hlavicí a odpadá tedy předvrtání.
  6. Na upevnění každé kontralatě použijeme alespoň 4 vruty. Ty se uchytí v krokvi v délce 9 cm.
  7. Prostor mezi konstrukčními kontralatěmi můžeme vyplnit další vrstvou tepelné izolace.
  8. Jakmile je tepelná izolace položena, lze postupně klást difuzně otevřenou pojistnou hydroizolaci (např. Isover Vario® KM Duplex UV).
  9. Na pojistnou hydroizolaci pak připevňujeme střešní latě podle požadavků konkrétní střešní krytiny.

Izolace podkroví

První vrstva izolace patří mezi krokve. Můžete využít jak skelné (Isover Unirol Plus, Isover Unirol Profi) tak čedičové (Isover Orsik, Isover Uni) desky. POZOR: Neřežte izolaci na stejně velké kusy. Mezery mezi krokvemi většinou nebývají stejně velké, proto předpřipravené kusy nařezané izolace by nemusely sedět.

Druhá vrstva je opět tvořena minerální izolací. POZOR: Pokud by tloušťka izolace byla menší, stavba nesplní požadované normy a zároveň poruší vyhlášku o hospodaření s energiemi.

Čtěte také: vše, co potřebujete vědět o EPDM hydroizolaci

Aplikace parobrzdy

Izolace se následně překryje parobrzdou. Využít můžete například Isover Vario® KM Duplex UV nebo Isover Vario XtraSafe, které se na dřevěnou konstrukci přichytí díky přilnavému rounu, čímž se nám ulehčí práce. POZOR: U parobrzdy musíte dávat velký pozor na její protržení. Jakákoliv nezalepená trhlina snižuje její funkčnost a propouští vlhkost do konstrukce.

Zajištění vzduchotěsnosti parobrzdy

Parobrzda se ke konstrukci přichycuje sponkami, čímž v ní vznikají malé dírky. Každou z nich zalepte páskou, stejně jako na sebe navazující pásy parobrzdy. Využít k tomu můžete například pásku Isover Vario XtraTape nebo Isover Vario KB 1. POZOR: Používejte pouze lepící pásky určené k lepení parobrzd.

Pomocí tmelu Isover Vario XtraFit či Isover Vario® DoubleFit+ snadno napojíme parobrzdu Vario® na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být min. POZOR: Vždy aplikujte tmel v minimální tloušťce pěti milimetrů, aby nehrozilo popraskání spojů.

Po utěsnění všech spojů parobrzdy můžeme začít s montáží podkladního roštu pod parobrzdou.

Izolace pod parobrzdou

Dodatečná izolace pod parobrzdou je vhodná, abyste díky ní zajistili správnou polohu parobrzdy vůči interiéru a exteriéru. Ta se řídí pravidlem 5:1 = poměr tlouštěk vrstev izolace nad ku pod parobrzdou. Podkroví je dokončeno aplikací finálního opláštění.

Čtěte také: Epoxidové podlahy pro váš domov

Postup zateplení fasády s minerální vatou SMARTwall

SMARTwall jsou desky fasádní vaty s povrchovou úpravou ze silikátového nástřiku. Zlepšuje se tím přídržnost a zkracuje doba nanášení lepidla. Před nanesením lepidla se nemusí deska lepidlem přestěrkovat tak jako u tradiční fasádní vaty bez nástřiku.

1) Příprava podkladu

  • Vlhký podklad - nejdříve se musí odstranit příčina, zatepluje se, až zdivo vyschne.
  • Zaprášený, špinavý podklad - je nutné mechanicky očistit, omést, případně otryskat tlakovou vodou.
  • Zvětralý povrch - je nutné mechanicky očistit, odsekat, případně otryskat s použitím vhodné technologie.
  • Mech, plísně, houby - je nutné mechanicky očistit, stěnu je následně vhodné ošetřit desinfekčním přípravkem.
  • Nutno odstranit ostré, vystupující části malty, nesoudržné a odlupující se vrstvy nátěru a omítek, zbytky odbedňovacích přípravků - otryskat vodou s přidáním detergentu.

Podklad musí být čistý, suchý, bez mastnot a nečistot. Podklad musí být únosný - schopný udržet nalepené fasádní desky s nástřikem před kotvením. Nezapomeňte připravit klempířské prvky a kotvy - rozšíření o tloušťku izolace (hromosvod, satelit, parapety, římsy…).

Vhodnými podklady jsou zděné stěny, betonové povrchy panelů, pevné a soudržné cementové, vápenocementové omítky, porobeton apod. Opravy nesoudržných podkladů se provádí s předstihem, aby mohlo dojít k dostatečnému vyschnutí opravovaných ploch (min. 14 dní). Přípustná tolerance odchylky od rovinnosti je +/- 1 cm na délku 1 m, tak aby se ETICS spojil s podkladem bez pomocí hmoždinek.

2) Založení systému

Před založením systému se provede jeho vyměření pomocí nivelačního přístroje nebo vodováhy (laserové nebo hadicové). Zajistí se absolutní rovina.

Osazení zakládacích (soklových) profilů

Provede se osazení zakládacích profilů příslušné šířky (dle síly izolantu) z lehkých, alkalicky stálých kovů. Tyto se kotví zatloukacími hmoždinkami v min. počtu 3 ks na 1 bm. Eventuální ukončovací profily se osadí před započetím lepení izolantů. Aplikují se těsnící a dilatační pásky a profily na navazující části konstrukce, pokud jsou navrženy.

Vzniklý prostor mezi zakládacím profilem a stěnou objektu se vyplní silikonovým tmelem tak, aby po montáži izolantu nevznikly dutiny a tím se zabránilo eventuálnímu vzniku „komínového efektu“. Při vytváření vnitřních a vnějších rohů se provede zastřižení profilu tak aby svíral potřebný úhel. Tzv. okapnička na čelní straně profilu musí probíhat, bez přerušení, po celém vnějším obvodu zateplení. Vzájemné napojení zakládacího profilu se provádí s mezerou 2 mm s použitím plastových spojek.

3) Lepení izolantu

Izolační desky se lepí zásadně na vazbu s minimálním přesahem 20 cm, a to vždy směrem od zakládací lišty nahoru.

Fasádní desky s nástřikem SMARTWALL se lepí pomocí rámečku a bodů. Nanášení se provede tak, aby lepená plocha tvořila min. 40% povrchu rubu desky. Nanášení lepidla se provádí ručně pomocí zednické lžíce. Lepidlo se nanese po obvodu desky se 3 body-terči dle nerovnosti podkladu a s ohledem na navržené kotvení. Lamely s kolmým vláknem se zásadně lepí celoplošně, tj. lepidlo se nanese na celou plochu lamely přiléhající ke stěně.

Použití odřezků desek je možné jen v případě, že jejich šířka je větší než 15 cm. Takovéto odřezky je možné použít pouze v ploše stěny. Odřezky desek menší než polovina izolační desky se nesmí osazovat na nárožích, v koutech, podhledech, v místech navazujících na ostění, nadpraží a parapetů výplní otvorů. V případě použití může dojít ke vzniku prasklin na finální povrchové úpravě nebo vzniku tepelných mostů.

Zásady aplikace izolantu

  • První řada desek usazovaných do zakládacího profilu se těsně přitiskne k přední straně profilu tak, aby jej nepřesahovala a ani nebyla zapuštěna.
  • Spára mezi zakládacím profilem a podkladem se řádně utěsní.
  • Při nanášení lepidla a při osazování desek se nesmí lepidlo dostat na boční stranu desek.
  • Desky se musí lepit těsně na sraz.
  • Styky mezi deskami nesmí kopírovat trhliny v podkladu, styk dvou různorodých konstrukcí.
  • Desky nesmí kopírovat různé tloušťky konstrukcí.
  • Dilatace musí být dodrženy, spáry desek je nesmí překrývat.
  • Pro kontrolu rovinnosti nalepených desek se použije vodováha.

4) Stavební otvory (pro okna a dveře)

Obložení otvorů (oken, dveří) se provede tak, aby křížení spár desek bylo nejméně 10 cm od rohu. Vodorovné a svislé spáry nesmí lícovat s ostěním, napražím ani parapetem (všech výplní otvorů). V místě ostění, nadpraží a parapetů se desky v ploše lepí s přesahem. Desky v ostění, nadpraží a parapetu se k desce v ploše přisadí (v závislosti na rámu okna, dveří apod.).

Veškerá napojení ETICS na přilehlé konstrukce se provádí tak, aby nemohlo dojít k pronikání vody do systému a ke vzniku škodlivých trhlin - k tomu se použijí těsnící pásky, dilatační nebo ukončovací lišty a těsnící tmely. V případě nedodržení doporučených postupů může dojít ke vzniku trhlin v rozích kolem oken. Trhliny způsobí zatečení vody do systému a tím degraduje funkčnost systému.

5) Kotvení hmoždinek

Kotvení se provádí po kontrole rovinnosti ETICS. Kotvení systému se provádí 1-3 dny po osazení izolantu a před provedením výztužné (armovací) vrstvy. Délka hmoždinky se obecně stanovuje jednoduchým výpočtem - hloubka kotvení v nosné konstrukci + stávající omítka + lepící tmel s izolantem = délka hmoždinky. Kotvení, druh hmoždinek, jejich počet, polohu vůči výztuži a rozmístění v ploše ETICS určuje projektová dokumentace. Nesmí se překročit maximální doba vystavení hmoždinek UV záření, tj. doba po kterou nebudou hmoždinky kryty dalšími vrstvami systému. Možnou dobu vystavení hmoždinek UV záření stanovuje jejich výrobce.

Zásady kotvení hmoždinek

  • Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu. Pro ETICS s minerální izolací se s vrtáním začne až po propíchnutí desky vrtákem.
  • Průměr vrtáku se stanoví dle druhu použité hmoždinky stanovené v projektové dokumentaci.
  • Do vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez příklepu. Hloubka vrtu se provede o 10 mm delší než je předepsaná kotevní délka hmoždinky.
  • Nejmenší vzdálenost osazení hmoždinky od rohů se doporučuje 10 cm.
  • Talíř osazené hmoždinky nesmí narušovat rovinnost základní vrstvy.
  • Špatně osazená, poškozená nebo deformovaná hmoždinka se odstraní a nahradí se poblíže novou.
  • Nelze-li špatně osazenou nebo deformovanou hmoždinku odstranit, upraví se tak, aby nenarušovala celistvost a rovinnost ETICS.

6) Základní výztužná vrstva - armování systému

Před započetím armování se osadí všechny ukončovací, dilatační, těsnící lišty a zesilující vyztužení. Nejdříve se armují nároží, hrany, ostění, nadpraží objektu a další určené plochy v projektové dokumentaci. K tomu se použijí plastové nebo nekorodující rohy s již zabudovanou sklovláknitou tkaninou. V místech dilatací se použijí speciální dilatační profily s nakašírovanou sklovláknitou tkaninou. Při jejich napojování se musí dodržet zásada překrývání zezdola nahoru a to v min. délce 20 mm. V místech spojů rohových profilů, musí být tkanina řádně přeložena min. 10 cm. V oblasti rohů oken a dveří se provedou diagonální výztuhy o ploše min. 20x30 cm, doporučuje se rozměr 25x50 cm.

7) Armování otvorů

Ve styku okenního ostění a nadpraží se provede vyztužení pásem armovací tkaniny v šíři ostění (nadpraží) a to min 15 cm od rohu na každou stranu. V tomto pracovním kroku se doporučuje osadit veškeré kotevní prvky - např. pro hromosvody, okapové svody, osvětlení atd.

Zásady armování otvorů

  • Na desky se nanese armovací tmel ručně ozubeným hladítkem 10x10 mm.
  • Do připraveného lože z tmelu se vtlačí tkanina - tmel, který prostoupí oky se následně po případném doplnění vyrovná a uhladí.
  • Armovací tkanina se doporučuje ukládat směrem od shora dolů s min. přesahem ve spojích 10 cm.
  • Přesah 10 cm se doporučuje provést i v místech vyztužení a na rozích objektu.
  • Základní vrstva se provádí v tloušťce 3-6 mm.
  • Pokud se nedosáhne tloušťky 3 mm v jednom pracovním kroku, doporučuje se provést další vrstvu v průběhu 12-24 hodin, již bez další výztuhy.
  • Armovací tkanina nesmí ležet na izolantu bez tmelu.
  • Armovací tkanina musí být uložena bez záhybů a z obou stran musí být kryta tmelem.
  • Struktura armovací tkaniny nesmí být prokreslena do povrchu armovacího tmelu.
  • Tkanina se ukládá do vnější třetiny výztužné vrstvy, pokud to celková tloušťka vrstvy dovoluje.
  • Minimální krytí tkaniny se doporučuje 1 mm, v místech přesahů 0,5 mm.
  • Pokud se provádí těsnění tmelem v úrovni základní vrstvy, musí se při jejím provádění vytvořit spára o šířce a hloubce potřebné pro určený tmel, podle předpisu výrobce.
  • Dekorativní prvky se lepí na dokončenou základní vrstvu a po jejich obvodu se utěsní trvale pružným tmelem dle projektové dokumentace.
  • Zvýšení odolnosti ETICS proti mechanickému poškození, lze provést dvojím vyztužením v základní vrstvě. Časový rozdíl mezi dvojím armováním nesmí přesáhnout 24 hodin.

8) Provedení finální povrchové úpravy

Zásady provedení finální povrchové úpravy

  • Před prováděním omítky a nátěrů se zajistí ochrana před znečištěním všech přilehlých konstrukcí, osazených prvků a prostupujících konstrukcí.
  • Před aplikací omítky se provede penetrace podkladu příslušnou penetrací určenou v projektové dokumentaci.
  • Vlastní aplikace omítky se provádí dle příslušného technického listu a návodu na obalu produktu.
  • Doporučuje se používat nerezové nářadí.
  • Omítky se nanáší obvykle od shora dolů a poté se provede dle technického listu její vystrukturování.
  • Při použití barevné omítky se doporučuje použití barevné penetrace.
  • Ucelené plochy se provádí v jednom pracovním kroku bez přerušení.
  • Eventuální nátěrové hmoty se nanáší zpravidla válečkem po předchozím vyschnutí omítky, dle technických listů výrobce.

9) Kontrola

Podstatnou zásadou je provádění kontrolní činnosti v souladu s normou ČSN 732901.

Chyby při provádění hydroizolace

Ukončení hydroizolace na svislé konstrukci je jeden z nejjednodušších konstrukčních detailů, který by měl být automaticky realizován bez problémů. Naopak je tento detail velmi často podceňován a většinou chybí mechanické kotvení přes přítlačnou lištu, ale mnohdy také chybí řádné přilepení k podkladu. Chyby při provádění asfaltových hydroizolací jsou velmi dobře známé, kdy izolace odpadá, nebo sjíždí ze svislé konstrukce. Obdobný problém je i u fólie EPDM, které mají obdobné technické řešení jako u asfaltových izolací.

EPDM musí být mechanicky přikotvené, tak aby se izolace neoddělila od podkladu a případně nesjela dolů, současně musí být přilepena k podkladu. I když by se to zdálo jako jednoduché technické řešení, je množství příkladů, kdy tato jednoduchá poučka není naplněna a důsledky jsou jasné. Hydroizolace není kompaktně připojena k podkladu a zatéká za ní. Je zajímavé, že i někteří výrobci fólií preferují lepení fólií plošně ke svislým konstrukcím. Kromě špatně provedeného vytažení fólie EPDM na svislé konstrukce je velmi problematické použití zásypového materiálu, který kryje izolaci v ploše.

Alternativní technologie s asfaltovými pásy na minerální izolaci

Jedná se o klasickou technologii shodnou s technologií pokládky vodotěsné izolace z hydroizolačních fólií. Desky z minerální vlny se položí na podklad a zpravidla se pomocí upevňovacích prvků s přítlačnou podložkou samostatně přikotví k podkladu. Obvykle postačí dva kotevní prvky na desku (velikosti 1 x 0,5 m).

Na takto připravený podklad se volně položí vhodný hydroizolační modifikovaný asfaltový pás (SBS), který se v místě podélného přesahu přikotví k podkladu opět pomocí upevňovacích prvků s přítlačnou podložkou. Po položení dalšího navazujícího asfaltového pásu se podélný přesah pásů široký 120 mm svaří pomocí ručního hořáku s dotlačením. Takto je možné vytvořit jednovrstvou vodotěsnou izolaci z asfaltového pásu, u dvouvrstvé izolace pak první hydroizolační vrstvu, na kterou se následně plnoplošně nataví vrchní asfaltový pás. Tento způsob pokládky doporučuji pouze v případě, že se jedná o dvouvrstvou vodotěsnou izolaci z asfaltových pásů na tepelné izolaci z minerální vlny natavenou na geometricky proměnlivém povrchu podkladu, například na válcové ploše střechy. Natavení spodního asfaltového pásu přímo na nenakašírovaný povrch tepelné izolace z minerální vlny v tomto případě pouze zajišťuje jeho dobrou polohu a spolehlivý kontakt s podkladem, ale není dle mého názoru spolehlivé. Pokud výrobce tepelné izolace z minerální vlny nabízí své výrobky již nakašírované asfaltem, je možné na ně spolehlivě natavit první vrstvu dvouvrstvé vodotěsné izolace z asfaltových pásů. Obvykle se používá kašírování oxidovaným asfaltem. Z hlediska spolehlivosti je však nutné lineární kotvení prvního hydroizolačního pásu po obvodě střechy a kolem větších světlíků nebo nadstřešních konstrukcí kotevními prvky v rozteči 250 mm.

Na trhu jsou nabízeny desky z minerální vlny, na které je již u výrobce nakašírován asfaltový pás. V tomto případě je po pokládce těchto desek (obvykle po jejich přilepení k podkladu vhodným lepidlem) a po svaření přesahů nakašírovaných asfaltových pásů vytvořena první hydroizolační vrstva, na kterou se následně plnoplošně nataví druhá hydroizolační vrstva. Firma VEDAG dodává na trh (v roce 2008) pod obchodním názvem Vedatop TM samolepící modifikovaný asfaltový pás (SBS) tl. 1,7mm určený k přímé pokládce na nenakašírovaný povrch střešních desek z minerální vlny. Bezprostředně po přímé pokládce tohoto samolepícího pásu Vedatop TM se musí pomocí plamene propanbutanového hořáku natavit vrchní asfaltový modifikovaný pás (SBS) - například pás Vedatop S5 tl. 5,2mm s posypem z drcené břidlice. Při tom dochází k proniknutí potřebného množství asfaltové krycí hmoty z pásu Vedatop TM do horní vrstvy desek z minerální vlny a k jejich spojení. Kontrolním znakem, že byl pás Vedatop TM dostatečně nahřátý, je prorýsování speciální nosné vložky ze skleněné mřížky na povrchu pásu, těsně před natavením vrchního pásu. Tím je zaručeno potřebné spojení vrchního hydroizolačního pásu Vedatop S5 s tepelnou izolací. Z hlediska spolehlivosti je nutné provést lineární kotvení skrz položený pás Vedatop TM po obvodě střechy a kolem větších světlíků nebo nadstřešních konstrukcí upevňovacími prvky s přítlačnou podložkou v rozteči 250 mm. Tato technologie tedy umožňuje spolehlivé provedení jak penetrace vrchních vrstev desek z minerální vlny modifikovaným asfaltem, tak vytvoření spolehlivé vodotěsné izolace z asfaltu modifikovaného SBS. U této technologie vodotěsné izolace se jedná nejčastěji o volnou pokládku hydroizolační fólie s mechanickým kotvením k podkladu nebo o volnou pokládku s přitížením stabilizační vrstvou z kačírku.

tags: #nalepeni #membrany #epdm #na #mineralni #izolaci

Oblíbené příspěvky: