Jak správně nanášet malířské stěrky pro dokonale hladké stěny

Interiérové stěrky jsou obvykle pastovité hmoty připravené k okamžitému použití pro vytvoření dokonale rovné podkladové vrstvy pod malířský nátěr. Názvem malířská stěrka se někdy označují i širší kovové špachtle či hladítka, protože slouží na stírání různých tmelů či sádry. My však máme na mysli samotné vyrovnávací hmoty, které se od běžných nátěrových hmot či omítkových směsí liší tím, že se zpravidla natahují na stěny pomocí širokých hladítek nebo špachtlí a po zaschnutí lze jejich povrch vyrovnat broušením do dokonalé hladkosti nebo upravit do plastické povrchové struktury.

Hladítka, zvláště ta jednoruční, se však k natahování pastovitých stěrek na stěny používají a jde to s nimi velmi dobře, takže se při nákupu nenechte zmást: potřebujete stěrku v podobě pastovité hmoty v plastovém vědru a k tomu „stěrku“ neboli hladítko či širokou špachtli, nejčastěji z nerezového plechu nebo z plastu.

Vyrovnávací stěrky, které lze po zaschnutí upravit broušením do hladka, má v nabídce řada výrobců malířských barev. Stěrky zcelí povrch stěn a docílíte s jejich pomocí dokonale rovného povrchu, což nemusí být vždy žádoucí, ale například k zacelení stop po oškrábaných starých nátěrech jsou stěrky dobrou volbou.

Stěrkové hmoty v práškové konzistenci se dělí na interiérové stěrky na sádrové bázi a venkovní stěrky na cementové bázi. Stěrková hmota na bázi sádry se hodí pro všechny podklady v interiéru. Sádra je pH neutrální, a proto se přizpůsobí všem materiálům a nezbarví se ani při pozdějším tapetování. Ve vlhkých prostorech, při renovaci podlah a ve venkovním prostoru se proto používá stěrková hmota na cementové bázi. Práškovou stěrkovou hmotu využijete zejména pro zarovnání větších otvorů, trhlin nebo nerovností. Tato stěrková hmota tvrdne i při nanesení větší tloušťky vrstvy bez tvorby trhlin. Hotové stěrkové hmoty většinou obsahují směs umělé pryskyřice. Hotová stěrka zaručuje bezpečnou přilnavost i na natřených plochách. Stěrka se většinou hodí pro vnitřní a venkovní použití. Hotová stěrka tvrdne odpařováním vody, a proto ji nanášejte na příslušná místa nejlépe v tenkých vrstvách. Hotové stěrkové hmoty se hodí zejména pro menší renovační práce jako vyplnění a zarovnání drobných otvorů a trhlin.

Příprava podkladu

Než zahájíte samotné malování, zakryjte všechna místa, která malovat nehodláte. Ušetříte si tím spoustu práce při čištění na konci malování. Pomocí fólií a krycích pásek zakryjte potřebné plochy - nejen nábytek, ale i zásuvky, vypínače, futra a podobně. Odlepením krycích pásek zároveň vzniknou rovné okraje. Vlnitá lepenka v roli, celková délka 10 metrů, gramáž 250 g/m². Ochrana podlahy při malířských pracích, role. Tloušťka 7 µ. Zakrývací práce v interiérech i exteriérech, lehce rozložitelná, spolehlivě chrání před barvou, nečistotami a vlhkem. Vynikající pro použití při malířských, lakýrnických, tapetářských a ostatních řemeslnických pracích.

Čtěte také: Průvodce penetrací fasády

Nejlépe se maluje prázdný pokoj. Jenže kam s nábytkem? Sestěhujeme jej doprostřed a pečlivě přikryjeme igelitovou fólií. Stejně ideální je podlaha bez bytových krytin, ale ani to nebývá realizovatelné. Například položený koberec svineme, ale ten přilepený nezbývá než pečlivě zakrýt. Třeba nesavým rounem, silnější igelitovou fólií nebo papírovými kartony. Rouno má výhodu, že se na něm nesmekají štafle. Zakryjeme i plovoucí podlahu či lino. Pokud to neuděláme, musíme je mokrým hadrem umývat bezprostředně poté, co je potřísníme. Jakmile totiž barva zaschne, bude její odstranění velice pracné.

Co neodneseme, přikryjeme igelitovou fólií. Lepicí páskou, která se prodává v malířských potřebách a je pro tyto účely vhodná, zalepíme také rámy oken a dveří, zásuvky a vypínače. Chceme-li být ovšem pečliví, je lepší kryty sejmout - je-li den, lze kvůli bezpečnosti proud i vypnout. Podlahové lišty polepíme krycí páskou.

Potřebujeme-li ponechat žárovky v objímce svítidel, ze kterých jsme sejmuli kryt, nasuneme na žárovku trubku z papíru, kterou jsme slepili podle obvodu žárovky. Není nic pracnějšího, než čistit potřísněné žárovky, zejména ty úsporné. Odmontujeme i lustry, garnyže a podobně. Profesionálové mají grif, umějí se vyhnout, my laici bychom si však s velkou pravděpodobností přidělali spoustu práce s čištěním vypínačů, zásuvek a svítidel.

Oprava prasklin a nerovností

Než se pustíte do samotného štukování, čeká vás výběr správného typu omítky. Výrobci nabízí kromě sypkých směsí také hotové omítky, které jsou připravené k okamžitému použití. Oblíbená je například omítková směs Keraštuk v pastovité konzistenci, která má po zaschnutí šedobílou barvu. Hotová omítka je ideálním řešením pro ty, které čeká štukování při rekonstrukci a nechtějí si znečistit vnitřní prostory nebo složitě připravovat omítku ze sypké směsi. Na druhé straně jsou sypké směsi cenově dostupnější a při dodržení postupu uvedeného na obalu vytvoří dokonalou konzistenci. Konkrétní typ štuku volte i podle velikosti zrna. Jemné omítky s hrubostí zrna kolem 0,4 mm jsou standardem. Před štukováním je třeba upravit podkladovou vrstvu. Budete-li nanášet štukovou omítku na staré stěny, očistěte z povrchu původní nátěry nebo zbytky barev. Zapravit musíte i případné nerovnosti pomocí vyrovnávací stěrky. Stěny i stropy připravené pro štukování musí být odmaštěné a zbavené prachu či jakýchkoliv nečistot.

Málokterá stěna, která již byla v minulosti natírána, je bez různých drobných defektů. Pokud jsou těmito defekty nesoudržné vrstvy, odstraňte je malířskou špachtlí, a to až na pevný podklad. Praskliny na stěně „otevřete“ hranou malířské špachtle, abyste je zvětšili a pak lépe zaplnili. Suchým štětcem odstraňte vzniklý prach a jiné nečistoty a otevřenou trhlinu navlhčete vodou. Takto ošetřenou trhlinu vyplňte REMAL STĚRKOU. REMAL STĚRKA tvrdne pomaleji než běžná sádra a proto se s ní lépe pracuje. Můžete s ní zaplňovat trhliny až do hloubky 1,5 cm. Po zatvrdnutí a vyschnutí obruste opravenou plochu smirkovým papírem nebo brusnou mřížkou.

Čtěte také: návod na nanášení fasádní omítky

Ze stěn rovněž odstraníme hřebíčky od obrázků či skobičky od poliček, ponecháme pouze hmoždinky, z nichž jsme vyšroubovali vruty. Malířskou špachtlí odstraníme vrstvy, které se samovolně odlupují, a to až na pevný podklad. Hranou špachtle pak proškrábeme praskliny, tím je zvětšíme, abychom je mohli lépe vyplňovat vyrovnávacími hmotami. Ze všech otvorů a prasklin suchým štětcem vymeteme prach, trhliny navlhčíme a vyplníme je sádrou, štukem či stěrkou a zarovnáme je s okolím tak, aby tvořily kompaktní celek.

Zatmelíme a uhladíme praskliny kolem oken. Zda původní malba nesprašuje a nebudeme ji tedy muset seškrabávat, poznáme podle toho, že nešpiní ani po tahu rukou po stěně. Můžeme na ni také přilepit zakrývací pásku a strhnout ji. Pokud to půjde čistě, je podklad pevný.

Lze zvolit suché štuky v pytlích, ale pro tyto účely jsou lepší štuky již připravené k použití, které se prodávají v nádobách. Mezi moderní vyplňovací materiály patří i malířské stěrky. Tyto hmoty tvrdnou pomaleji než běžná sádra, proto máme relativně dost času, abychom práci udělali pečlivě. Nerovnosti totiž malba neschová. Se stěrkou lze zaplňovat trhliny až do hloubky 1,5 cm. Ale pozor, na tuto práci raději nepoužíváme laciné akrylátové tmely v tubě, které po čase chemicky reagují a mění barvám odstíny. Na malbě by se pak mohly objevit nežádoucí mapy.

Pokud chcete naopak uzavřít dilatační spáry, například mezi cihlovým zdivem a stěnou v suché výstavbě, použijte nejlépe akryl. Spára pak odolá i mírným pohybům součástí, například vlivem kolísání teplot. U spár ve vlhkých místnostech jako koupelna nebo kuchyně se hodí silikon kvůli svým vodoodpudivým vlastnostem. Šlehaný superlehký tmel, který v mnoha případech nahrazuje sádru. Vhodný pro interiér. Je přetíratelný, nestéká, nepraská, nesmršťuje se. Velmi dobře se uhlazuje a je brousitelný. Odolává působení vody a má velmi dobrou přilnavost k podkladu.

V případě nerovného povrchu stěn, zvláště je-li na nich větší počet nánosů starých maleb s defekty, je zapotřebí tyto vrstvy prostě oškrábat. Nejprve je třeba stěnu dostatečně navlhčit, aby voda prosákla skrz všechny vrstvy. Důkladně provlhčené staré malby se od pevnější omítky oddělují poměrně lehce. Poté pomocí malířské škrabky se zakulacenými rohy oškrábejte stěnu až na podklad. Není-li zeď po oškrábání dostatečně rovná, vyrovnejte ji po vyschnutí VYROVNÁVACÍ STĚRKOU REMAL. K tomuto dorovnání použijte nerezové hladítko. Vyrovnání se provádí po penetraci stěny ve dvou vrstvách, kdy druhou vrstvou zatáhnete zbylé nerovnosti. VYROVNÁVACÍ STĚRKA REMAL dokáže vytvořit slabý průsvitný film, a tak je s ní možné, na rozdíl od jiných stěrek, vyrovnat jak hluboké, tak i nepatrné nerovnosti.

Čtěte také: Průvodce nanášením lepidla na lišty

I po odstranění starých maleb však zpravidla ještě musíme stěny vyrovnávat štukem nebo stěrkou. Velké praskliny také můžeme zakrývat bandážemi. Dříve se používala gáza nebo z prostěradla natrhané pruhy látky. Opravená a vyplněná prasklina se natřela klihovým roztokem, případně latexovou barvou, pruhy se do nich postupně vkládaly a znovu přetíraly klihem nebo latexem. Bandáž vytvořila most a omítka nepopraskala, i když se trhlina zvětšila. Dnes se používají samolepicí pásky podobné sítím, nebo velice tenké a pružné papírové pásky, které pracují na stejném principu. Přes bandáže nebo přes pásky lze malovat běžnými malířskými barvami.

Jak odstranit starou malbu

Znečištěné nebo silně zaprášené stěny ometeme čistým smetákem, případně je omyjeme vlhkým hadrem máchaným ve vodě se saponátem. Stejným způsobem připravíme podklad s několika vrstvami, které nechceme seškrabovat, pouze zpevnit. Na takto připraveném podkladu jedna či dvě vrstvy nové barvy vydrží, ale musíme použít nátěrové hmoty v kategoriích standard nebo plus, nikoliv barvy vysoce disperzní. Hodí se k tomu penetrace vtíraná štětkou co nejhlouběji, nejlépe 1 až 2 mm, nebo mazlavé či jiné toaletní mýdlo, které rozpustíme v teplé vodě. Roztok nanášíme štětkou krátkými tahy či kroužením, čímž se zvětralé části uvolní a mýdlo omítku zpevní.

Očouzené stěny s pevným podkladem lze nasucho oškrabovat drsnější houbičkou nebo plastovou drátěnkou a prach při tom chytat do hubice zapnutého vysavače. Zabere to trochu času, ale pořád lepší, než kdybychom při malování černé saze stírali válečkem nebo štětkou do bílé barvy.

Nejvíce práce však budeme mít s místností, ve které se už mnohokrát malovalo a jednotlivé vrstvy maleb nedrží na sobě, protože jsou například z rozdílných materiálů. Zejména staré malby, do kterých se kdysi přidávaly hlinky, nevytvářejí dostatečně pevný podklad. Na první pohled nemusí stará malba vypadat špatně, jenže váleček s nově nanášenou barvou z ní najednou začne odtrhávat malé kousky, vytvářet prohlubně i hrbolky. Váleček totiž barvu před sebou tlačí, nebo naopak při zpětném pohybu za sebou táhne a tím nestabilní podklad nadzvedává. Štětka naopak barvu nanáší a roztírá a tím vtírá do hloubky, jenže práce s ní je namáhavější, zvláště pro necvičenou ruku. V takovém případě je lepší staré malby seškrábat.

Pozůstatky barev, které se nám nepodařilo odstranit, protože pevně drží, lze rozmýt mýdlem nebo penetrací. Stěny štětkou nebo válečkem dostatečně navlhčíme, aby voda prosákla skrz všechny vrstvy, a ještě mokré je stahujeme malířskou škrabkou se zakulacenými rohy, abychom v podkladu zbytečně nedělali rýhy. Stěny oškrábeme až na omítku.

Penetrací k lepší přilnavosti

Přilnutí stěrky na podklad vždy zajistíte penetrací či adhezním můstkem, který je vhodný i pro nenasákavé povrchy. Před nanesením stěrky by měl být povrch suchý, ale vyplatí se savé podklady natřít penetrací nebo stavební disperzí (např. Soudakrat) a nechat zaschnout. Stěrka bude lépe držet.

Základní penetrační nátěr na savé podklady (omítky, dřevo, beton atd.) pro snížení savosti a zároveň zlepšení přilnavosti vrchního nátěru. Penetrace je důležitá před štukováním starých i nových stěn s jádrovou omítkou. Pokud se chystáte štukovat i stropy, začněte s jejich penetrací. Při štukování celých místností doporučujeme začínat od stropu. Při štukování nepodceňujte význam hloubkové penetrace, která má za úkol zpevnit podklad a sjednotit jeho savost. Na podklad ji nanášejte pomocí válečku nebo štětky.

Penetrační nátěr REMAL UNIVERZÁLNÍ je již naředěná suspenze, která je po protřepání připravena k použití. Po penetraci vám zůstává stěna připravená na vlastní malování. Obroušenou stěrku napusťte penetrací, kterou rozředíte vodou v poměru 1:5. Pouze štětkou a je velmi důležité stěrku kvalitně napustit. Celou stěrku dostatečně napustit. Struktura, kterou váleček po sobě zanechává.

Po těchto krocích přichází na řadu penetrace. Penetrační nátěr je můstkem mezi natíraným povrchem a nátěrem. Jeho funkcí je sjednotit savost různorodých povrchů, zpevnit je a tím zajistit lepší přilnutí barvy. Vhodnou penetraci volíme podle prostředí, které se chystáme malovat.

Typy penetrací:

• Univerzální penetrace je vhodná na všechny minerální povrchy. Použít ji můžete na nové a dostatečně zatvrdlé povrchy (vápenné a vápenocementové omítky, beton a sádrokartonové desky).
• Hloubková penetrace se použije na problematické povrchy. Tento penetrační nátěr proniká do hloubky podkladu, zpevňuje podklad a omezuje tvorbu vlasových trhlinek. Hloubková penetrace je stejně jako Univerzální penetrace vhodná na vápennou nebo vápenocementovou omítku, beton i sádrokartonové a jiné typy nasákavých lisovaných desek.
• Protiplísňová penetrace je ideální na povrchy, které trápí plísně. Tento speciální penetrační prostředek omezuje tvorbu plísní díky aktivním fungicidním složkám a proniká hluboko do podkladů. V tomto případě je důležité před samotnou penetrací povrch napadený plísněmi nebo řasami ošetřit vhodným desinfekčním přípravkem, který plísně a řasy odstraní.

Na aplikaci je vhodný váleček nebo štětec. Váleček doporučujeme Vestan s délkou vlasu 12-18 mm a štětec z umělých štětin, přírodních štětin a jejich kombinací. Pokud je povrch po natření penetrací nerovnoměrný, použijte brusný papír zrnitosti 150-180 pro odstranění nežádoucích částic.

Postup aplikace penetrace

1. Před samotnou aplikací je nejprve nutné pečlivě promíchat, případně naředit dle druhu penetrovaného podkladu. Potřebné množství penetrace vypočtěte s výměry jednotlivých ploch a údajů o průměrné vydatnosti.
2. Aplikujte rovnoměrně v jedné vrstvě pomocí doporučených pracovních prostředků.
3. Důležité je povrch tzv. nepřepenetrovat, penetrace se musí do podkladu vsáknout.

Nanášení stěrky

S interiérovou vyrovnávací a brousitelnou stěrkovou hmotou známé značky Soudal se například pracuje tak, že nejprve zkontrolujete stěny, na něž má hmota přijít, a v případě potřeby odstraníte nesoudržné části staré omítky či malby. Poté se na připravené stěny natahuje tenká vrstva stěrky. Nemusí to platit pro všechny hmoty tohoto typu, ale u stěrky Soudal uvádí výrobce i její vyrovnávací schopnost, takže doporučuje natažení vrstvy v tloušťce 1-3 mm s tím, že pro vyrovnání nerovností, prasklin či vrypů se počítá s vyšší tloušťkou v rámci doporučených hodnot. Pak je nutné počkat, až stěrka zcela zaschne. Dokonalého vyrovnání do hladka docílíte přebroušením povrchu smirkovým papírem nebo brusnou mřížkou. Takto upravený povrch interiérových stěn můžete opatřit jakýmkoli malířským nátěrem.

Stěrkování provádíme, chceme-li mít stěny naprosto hladké a rovné. Stěrkových hmot je velká řada. Stěrku musíte namíchat z prášku. Nejpoužívanější sypká hmota se jmenuje Nivelin. Stěrku musíte namíchat sami, přijde jeho koupě levněji než u rozdělaných hmot. Nivelinu dodržujte předepsaný návod. Většina stěrkových materiálů jsou použitelné do tloušťky 1, maximálně 2 mm. Snadnější je to špachtlí, ale trvá to déle. Začněte vždy stropem, nejlépe v rohu u okna. Aby byl celý povrch jednolitý. Nanesenou hmotu ještě několikrát uhlaďte. Jiné nečistoty vám budou psát (dělat rýhy). Nanášejte jen čistou stěrku. Z nádoby nabírejte hmotu jen od shora. Jinak rychle začne nasychat a v hmotě se začnou vytvářet hrudky. Po nanesení nechte stěrku dokonale zaschnout.

Používáme k němu malířské špachtle, navlhčená filcová hladítka nebo houbičky. Pokud máme nové filcové hladítko, namočíme je do vody a někde stranou zkusíme několik tahů, takzvaně vlákna obrousíme, aby se neuvolňovala při filcování a nezůstávala v barvě na stěně. Štukem opravíme i odštípané rohy a jiné drobné defekty. Filcovým hladítkem nanášíme řídký štuk rovnou na stěny. Lépe však vypadá, když štukem potáhneme celou stěnu a filcovým hladítkem ji srovnáme dohladka. Drobné otvory a praskliny nevadí, příliš hladké plochy můžeme naopak rozrýpat hranou špachtle, aby štuk ke stěně lépe přilnul. Lze použít i gumová či molitanová hladítka, ale ta filcová drží nejlépe plochu a štuk nevymývají. Štuk nabereme na umělohmotné hladítko, tahem jej nanášíme na povrch stěny, natahujeme hmotu jak vedle sebe, tak i napříč a roztíráme ji, aby plocha byla stejnoměrně zakrytá a vyrovnaná. Po částečném zaschnutí (při doteku rukou se již netvoří stopy po prstech, ale štuk ještě není světlý) namočeným filcovým hladítkem točivými pohyby plochu uhlazujeme. Spáry mezi stěnami přiléhajícími pod kolmým či ostrým úhlem zakončujeme jedním tahem tak, aby byly naprosto rovné. Chceme-li hranu zakulatit, opatrně přes ni přejedeme jednou nebo dvakrát filcovým hladítkem. Naopak venkovní rohy dokončíme šikmými pohyby, aby měl štuk všude stejnou sílu, a závěrečným pohybem odshora dolů vytvoříme ostrou hranu. Po úplném zaschnutí pak celé stěny nebo strop přebrousíme a ometeme. Tím máme srovnané plochy a vše vypadá jako novostavba.

Stěrku na stěnu natahujeme ocelovým hladítkem podobně jako štuk, tedy do kříže, snažíme se plochu co nejvíce vyrovnávat, abychom pak měli méně práce s broušením. Stěrka je jemnější než štuk a natahuje se tedy snadněji. Pokud přesto někde zanecháme nerovnosti, třeba nechtěně hranou hladítka, nic se neděje, v průběhu malování je jednoduše stejnou stěrkou poopravíme. Stěrkování je snazší než štukování. Zatímco stropy a stěny vyrovnávané štukem musí vyzrát a nemůžeme na ně hned nanášet barvy, protože by se vlivem chemických procesů vytvořily fleky, u stěrky nic takového nehrozí. Vyzrávání štuku lze chemicky urychlit.

Různí výrobci nabízejí stěrky v práškové formě, nebo již rozředěné a připravené k okamžitému použití. Například Remal Stěrka umožňuje vytvářet vrstvy silnější než 1,5 mm, aniž by popraskaly. Navíc se velmi dobře brousí a snadno se natahuje na různé podklady, na kterých pevně drží.

Broušení stěrky

Brusné mřížky obdélníkového tvaru se prodávají na kusy podobně jako např. výseky smirkových papírů do vibrační brusky. Kupte si k nim držák s plastovým madlem, práce bude značně pohodlnější. Spokar držák na brusnou mřížku o rozměru 225 × 80 mm bílé barvy. Ucelené balení obsahuje 10 ks, za cenu 1 170,00 Kč.

Po zaschnutí stěnu přebrousíme sádrokartonářským hladítkem s mřížkou nebo smirkovým papírem, odstraníme z ní prach a znovu ji natřeme penetrací. Broušení stěrky není opravdu nic příjemného při vdechnutí. Proto dbejte bezpečnostních zásad. Nasaďte si na obličej respirátor, pracovní oblek s dlouhými nohavicemi a rukávy a mějte také rukavice a pokrývku hlavy. Mějte stále otevřené okno. Na broušení je nejlepší brusná mřížka upnutá na podložce (násada pod mřížku). Všech prodejnách barev a laků nebo v hobbymarketech. Až na omítku. Jen tak, aby stěrka byla hladká. Brusnou mřížku občas vyměňte. Tupá mřížka vám akorát způsobí rýhy. Broušení provádějte všemi směry nebo krouživými pohyby. Také střídejte při práci ruce. A opadnutím prachu ještě všechny stěny zkontrolujte a případně dobruste. Zbavte se veškerého prachu. Něco se dá smést, ale zbytek musíte odsát vysavačem, i stěny. Na omítce nesmí zůstat vůbec žádný prach. Vybroušených míst. Neváhejte a vše dostěrkujte malířskou patentní škrabkou.

Závěrečné kroky před malováním

Po vyschnutí vybruste plochu sádrokartonářským hladítkem s mřížkou nebo smirkovým papírem, oprašte a proveďte další penetrační nátěr. Účelem penetračního nátěru je dostatečně zpevnit podklad. Aplikuje se nejlépe štětkou, eventuelně k penetraci určeným válečkem.

V připravené nádobě si rozřeďte REMAL PLUS/REMAL COLOR/REMAL SNĚHOBÍLÝ/REMAL VINYL do požadované hustoty podle toho, na jaký podklad a jakým způsobem se rozhodnete barvu nanášet. Barvy REMAL můžete nanášet štětcem, válečkem či stříkáním. Malé plochy a členitější části - například plochy kolem zásuvek, futer a také rohy místností nejprve natřete štětcem. Velmi pohodlná je práce s malířským válečkem, obzvláště na velkých plochách. Při nanášení barvy na malířský váleček použijte originální stírací mřížku, která vám zaručí rovnoměrné nanesení nátěrové hmoty, což výrazně zjednodušuje práci, a také zabrání kapaní barvy. Tahy se snažte propojovat a také křížit. Čerstvý nátěr se tak slije v jeden celek. Vzniklou vrstvu lze po zvážení samozřejmě zdvojnásobit.

Přehled vybraných malířských barev REMAL

Omítky a stěrky na bázi sádry se vám budou hodit při rekonstrukci i v novostavbách. Aplikovat se totiž dají na různé druhu podkladů. Díky sádře dokáží absorbovat přebytečnou vlhkost v místnosti a později ji opět uvolnit do ovzduší. Jejich hlavní předností je rychlá aplikace, skvělý výsledný vzhled a pozitivní vliv na vnitřní prostředí.

tags: #jak #nanášet #malířské #stěrky

Oblíbené příspěvky:

• Jak přísady ovlivňují beton?
• Vše o dřevěných podlahách na jednom místě
• Čištění fasády svépomocí
• Problematika parozábrany u foukané izolace stropu
• Zlomená výplň autosedačky Römer Safefix: Co dělat?