Historie a metody natírání dřeva: Od volské krve po moderní ochranu
Dřevo je jeden z nejstarších stavebních materiálů a vděčí za to své dostupnosti, pevnosti a relativně snadnému opracování. Jako stavební materiál přicházejí v úvahu jen některé z bezpočtu druhů listnatých a jehličnatých stromů. Včasným a kvalitním nátěrem a v případě potřeby jeho opakováním můžeme dřevo proti poškození chránit. Venkovní nátěry by těmto nežádoucím jevům měly zabránit. Před čím vlastně potřebujeme dřevo chránit? Co dřevu škodí? UV záření, vlhko a změny teplot. Následky vlhka a střídání teplot jsou vážnější: do dřevní hmoty se pustí dřevokazný hmyz, napadnou ji dřevokazné nebo dřevozbarvující houby, plísně a mechy.
Tradiční metoda: Natírání volskou krví
Dříve se chalupy, chlívky nebo ploty natíraly v létě volskou krví. Natírání dřeva volskou krví bylo v dobách dřevních zaručeným receptem na jeho dlouhověkost. Jde o velmi starou techniku povrchové úpravy dřeva, která nesledovala ani tak jeho ochranu před škůdci, ale používala volské krve (4 díly) ve směsi s vápennou vodou (1 díl tekutiny vzniklé nalitím dešťové vody na nehašené vápno) jako povrchového laku v době, kdy vosk byl velmi cennou surovinou.
Spojením hovězí krve (je lehce alkalická - pH 7,56) s vápenným hydrátem dochází k tvorbě nevratné sloučeniny silně pojivých vlastností, která se postupně vytvrdí. Na dřevě opravovaném širočinou, pořízem nebo hoblíkem vznikal po tomto nátěru velmi lesklý a tvrdý povrch, který spolehlivě bránil odchlipování vláken dřeva. Navíc dřevo barevně sjednocuje. Významnou roli hraje albumin a krevní barvivo pro odolnost povrchu a pak fermentace krve, při níž vznikají dusíkaté sloučeniny, které působí zřejmě jako biocid.
Způsoby přípravy a aplikace
- Čerstvá, vlažná krev: Pro dobré vnikání do povrchu, kdy fermentace probíhá přímo na dřevu.
- Chladná fermentovaná krev: Bez sedimentu, využívala se pouze krevní plazma.
- Směs s vápennou vodou: Kdy se účinky obou složek kumulovaly.
Historické i moderní přístupy k ochraně dřeva
Kromě volské krve využívali naši předkové řadu dalších metod, jak chránit dřevo proti vlivům povětrnosti, dřevokazným houbám a hmyzu. Vápenný nátěr dřevěných stěn a stropů vytvářel povrchovou bariéru proti přístupu hmyzu a určitou izolační vrstvu proti kondenzující vlhkosti. Ochranný účinek jílu byl založen rovněž na jeho výborných izolačních vlastnostech proti vlhkosti. V některých oblastech bývaly roubené stěny doplněny mohutnou vrstvou důkladně prohnětené jílové hlíny. Takové domy byly nazývány stavbami “v kožichu”.
Srovnání ochranných nátěrů
| Metoda | Princip ochrany |
|---|---|
| Volská krev | Vytvrzení albuminu, biocidní dusíkaté sloučeniny |
| Vápenný nátěr | Změna pH povrchu, dezinfekce, mechanická bariéra |
| Jílová omazávka | Izolace proti vlhkosti, mechanická ochrana proti hmyzu |
| Moderní lazury | Biocidy, UV filtry, elasticita nátěru |
Zásady údržby dřevěných prvků
Při nátěru je nutné dodržovat základní pravidla pro zachování životnosti materiálu:
Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru
- O kvalitě nátěru rozhoduje dobře připravený podklad.
- Nové dřevo je třeba při venkovním použití naimpregnovat proti hnilobě, dřevokazným houbám atd.
- Dřevo nenapouštějte fermeží ani jinými prostředky, které po zaschnutí zůstávají mastné.
- Plochy málo vystavené povětrnostním vlivům se natírají dvakrát, plochy, které jim jsou vystaveny silně, minimálně třikrát.
Dřevo si při vhodných podmínkách uchovává po dlouhou dobu svůj původní vzhled, strukturu a vlastnosti. Včasným a kvalitním nátěrem a v případě potřeby jeho opakováním můžeme dřevo proti poškození chránit.
Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu
Čtěte také: Doporučení pro ekologické nátěry
tags: #nater #dreva #volskou #krvi #informace

