PergolyNátěr starého betonu vodním sklem: Jak na to
Vodní sklo má mnoho využití, a to nejen v domácnosti, ale i ve stavebnictví. Vyrábí se nejčastěji z křemičitanu sodného nebo draselného a jeho použití je různorodé. Látka je známá už od roku 1895, kdy se také spustila jeho průmyslová výroba. Dnes existují dva základní druhy a zpomalovače či urychlovače. Vodní sklo se dá jednoduše charakterizovat jako roztok křemičitanu sodného. Vyrábí se buď ze sklářského písku za pomoci alkalických tavidel, nebo hydrotermální reakcí.
Využití vodního skla ve stavebnictví
Vodní sklo se používá ve stavebnictví k urychlení tuhnutí cementových směsí a k mineralizaci dřevěných konstrukcí, čímž se zvyšuje jejich ochrana proti požáru. Využití vodního skla v domácnosti je poměrně široké, ačkoliv nejznámější je pravděpodobně jeho schopnost konzervace vajíček. Své místo má ale také při stavbě a při rekonstrukcích, kde se přimíchává do betonu, používá se k protipožárním nátěrům, urychluje hydrataci nebo mineralizuje dřevo.
Vodní sklo a beton
U betonu je důležitá vlastnost vodního skla už v přípravě betonu. Přibližně na dvě kolečka deci křemičitanu sodného výrazně urychluje tuhnutí betonu. Potěr betonu s vodním sklem zvyšuje hydrofobní vlastnosti a odolnost betonu. Například se vodním sklem potírají i silnice, aby více vydržely. Pokud použijete správný poměr, tak beton ztvrdne třeba za pět minut, takže se používá na rychlé utěsnění méně náročných aplikací. Tento parametr se zohledňuje v případě, že chcete vodní sklo přimíchávat do betonu. Záleží tedy na tom, zda potřebujete dobu schnutí zkrátit či prodloužit.
Vodní sklo a betonové podlahy
Voda je nedílnou součástí mnoha rozšířených stavebních materiálů. Beton totiž tvrdne díky hydrataci cementu, tj. jeho reakci s vodou. Jedná se o chemicky poměrně složitý proces, jak co do množství probíhajících reakcí jednotlivých minerálů, tak i co do časového průběhu. Tuhnutí, tedy přechod z kapalného do pevného skupenství, které nastává cca po 24 hodinách, je jednou z teprve počátečních fází hydratace. K dominantnímu nárůstu pevnosti betonu (cementového potěru) dochází až následně, tedy v době, kdy materiál má již pevné skupenství. Druhým faktem k připomenutí pak je skutečnost, že hydratace cementu se zastaví v okamžiku, kdy jsou spotřebovány materiály, které do ní vstupují, nebo pokud se nepříznivě změní podmínky. Spotřebování veškerého cementu je teoreticky ideálním stavem, kdy je cement ve směsi maximálně využit. V betonu je tedy voda třeba a nelze se bez ní obejít. Vodní sklo má nezastupitelnou roli v montáži a finální fázi dokončení minerálních betonových podlah.
Na druhé straně při pokládce nášlapných vrstev je nadměrná vlhkost nežádoucí. Může být příčinou vyboulení dřevěné podlahy či rozevírání jejích spár, příčinou vzniku puchýřů na povlakových krytinách či neprodyšných stěrkách, odlupování nášlapných vrstev od podkladu v důsledku osmotického tlaku, vzniku plísní atd. Optimální parametry zbytkové konečné vlhkosti uvádíme níže.
Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru
Tabulka 1: Optimální parametry zbytkové konečné vlhkosti pro nášlapné vrstvy
| Typ nášlapné vrstvy | Optimální zbytková vlhkost (%) |
|---|---|
| Dřevěné podlahy | < 2.0 |
| Povlakové krytiny | < 3.0 |
| Neprodyšné stěrky | < 3.0 |
| Keramické dlažby | < 4.0 |
Hydroizolace starých zdí vodním sklem
Izolaci tímto způsobem je vhodné provést u starších domů, kde bývá boj se vzlínající vodou složitý. Použití vodního skla je snadné, rychlé, levné a dostupné. Do zdi se navrtají co nejhlubší otvory (minimálně 5 - 10 cm, podle toho, jak to zeď umožňuje), do kterých se poté např. injekční stříkačkou aplikuje roztok tak dlouho, dokud zdivo saje. U nejsavějších materiálů je třeba doplňovat vodní sklo i desetkrát. Izolační vrstva se vytvoří vysycháním roztoku, který takto krystalizuje. Navrtáním starých zdí nad základovou spárou mnoha dírami v řadě a natlačením většího množství vodního skla do těchto děr se snižuje vzlínavost vody.
Ochrana dřeva
Mineralizace vzdušným oxidem uhličitým ve spojení s vodním sklem funguje i u dřeva. Na ochranu dřeva proti požáru se používá vodní sklo už od nepaměti. Nevýhodou je poměrně nízká účinnost. Běžnější je to sodné, které se používá na ochranné a zpevňující nátěry nebo k impregnaci.
Použití v kamnářství
Asi nejznámější použití vodního skla je v kamnářství. Používá se k lepení šamotu. Smíchá se se šamotovým materiálem a po zapálení v kamnech reaguje s oxidem uhličitým, se kterým se vytvrdí. I betonové krby potírají ředěným vodním sklem, aby se vytvořila mineralizovaná ochrana stěn.
Příprava starého betonu pro nátěr
Správná příprava starého betonu je základem pro kvalitní povrch. Betonová podlaha je praktická a odolná, ale časem ztrácí svůj vzhled a začíná se prášit. Povrchová úprava na nepřipraveném podkladu dlouho nevydrží. Nátěr se může loupat, špatně přilne a ztrácí funkčnost.
Postup přípravy betonu
- Broušení starého betonu: Staré vrstvy nátěrů, nečistoty a nesoudržné části je nutné odstranit. Nejlépe poslouží bruska s diamantovým kotoučem.
- Vysátí a čištění: Důkladně odstraňte prach a nečistoty vysavačem nebo průmyslovým vysavačem.
- Penetrace: Použijte hloubkovou penetraci určenou pro beton.
- Opravy defektů: Vyplňte praskliny a díry pomocí opravné malty nebo epoxidové směsi.
- Finální nátěr: Na takto připravený podklad naneste vybranou finální vrstvu na betonovou podlahu. Pro garáže a dílny sáhněte po dvousložkových epoxidových nátěrech.
Penetrace betonu
Beton, teraco a minerální podlahové povrchy se penetrují z různých důvodů. Ve většině případů je třeba povrch chránit proti vodě a dalšímu opotřebení vlivem povětrnostních či zátěžových podmínek či je nutné snížit prašnost či vylepšit vzhled cementových, minerálních povrchů. Penetrační hmoty se od sebe navzájem liší co do složení, odolnosti vůči chemikáliím, mechanické a zátěžové odolnosti a především funkční životnosti. Penetrace povrchu betonu vhodným prostředkem a jeho odizolování proti zemní vlhkosti. Penetrace je vlastně pronikání nosného média (vody, silikátů a dalších chemikálií) do podkladu. Penetrační hmota obsahuje účinnou látku, která zajišťuje po aplikaci nátěru trvanlivost požadovaných vlastností podkladu. Penetrace betonu a minerálních povrchů se provádí kvůli vlastnostem podkladu a přilnavosti či spojení krycí finální vrstvy. Penetraci lze tedy přirovnat k základovým nátěrům například kovových či metalických povrchů. Penetrace betonu je velmi podstatná část finální úpravy minerálních podlah na cementové bázi (portlandský cement & vápenné složky).
Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu
Jak penetrace funguje
Penetrace betonu proniká hluboko do povrchu, reaguje s volným vápníkem nacházejícím se v betonu, dochází k hydrataci na krystalickou strukturu připomínající sklo a vytváří hydrát křemičitanu vápenatého (CSH). Póry jsou “zaskleny” a vytvrzují horní vrstvu betonu. Penetrace betonu nezpůsobuje žádné nebo jen nepatrné barevné změny povrchu. Absorpce vody se sníží a povrch zůstává otevřený pro difúzi. Systém penetrace je použitelný́ pro všechny vápencové povrchy, jako jsou například broušené / leštěné a hlazené betonové podlahy / potěry, teracové dlaždice / teraco, atd. Penetrace je pro beton zcela klíčová, jelikož beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysoko pevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton, a jiné.
Výběr penetračního systému
Nejdůležitější je pro správné provedení podkladové úpravy betonových povrchů vhodný výběr penetračního systémů. Ten musí vždy chemicky odpovídat konkrétní povrchové úpravě, ale i vlastnostem podkladu a ideálně jeho chemickému složení. Do penetračního nátěru je dokonce možné přidat trochu barvy, kterou budeme později povrch natírat či finálně uzavírat. Penetrace betonu, penetrace betonových podlah, repase betonových podlah, čištění a ochrana betonových podlah vyžaduje vhodné a odpovídající technologické zázemí prováděcí kamenické firmy a dlouhodobé zkušenosti a poznatky z oblasti vývoje a změn stavebního a kamenického trhu. Díky rychlým změnám z hlediska technologického vývoje to je vskutku náročná disciplína, jelikož se materiálová a technologická nabídka obměňuje. Penetrace betonu, penetrace betonových podlah a inspekce betonových podlah zkoumá a hodnotí také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovi stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Pozor - nevhodný je výběr penetrace od takzvaných odborníků ze stavebních super a hypermarketů.
Technologie OBTEGO pro renovaci minerálních podlah
Technologie Obtego je vhodná na všechny cementové povrchy. V občanské a bytové výstavbě se nejčastěji používá pro stěrky a samonivelační potěry, teraso apod. Mezi hlavní přednosti technologie Obtego patří možnost provádění renovace podlah za provozu. Nejde o těkavé látky a nikoho neohrožují. Technologii není třeba provádět v celé ploše kontinuálně. Práci lze libovolně přerušovat. Této přednosti se využilo např. u jedné z dalších realizací: překladišti zavazadel na terminálu 2 pražského letiště.
OBTEGO® P-3
OBTEGO® P-3 je vysoce reaktivní křemičitan draselný́ a lithný́. Produkt se používá na vytvrzení a zpevnění hlazených betonů, ale rovněž i broušených betonů během procesu broušení. OBTEGO P-3 vytváří hydrát křemičitanu vápenatého (CSH) = póry jsou “zaskleny” a vytvrzují horní vrstvu betonu. Směs oxidu křemičitého zlepšuje hustotu a tvrdost betonu a snižuje nasákavost i pronikání nečistot. Při použití OBTEGO® P-3 dochází k níže uvedeným parametrům úpravy vlastností betonové - minerální podlahy.
Odstraňování stop od pneumatik
Nejrozšířenějším jevem na podlahách bývají všudypřítomné stopy od vysokozdvižných vozíků. Problematické pak je uvolňování horní cementové vrstvy při i jen krátkodobém stání vozíku a ulpívání této vrstvy na pneumatikách. Stopy od pneumatik se odstraňovaly tzv. diamantovým padem. Podle hrubosti padu jde buď o hloubkové čištění nebo o lehkou renovaci. V případě, kdy jsou stopy od pneumatik odolné, lze si pomoci chemií - zde se používalo Obtego C-10. Pokud jsou stopy hluboko v povrchové vrstvě, je třeba je obrousit. Broušení obecně je spojeno s jevem, který může být pro některé investory nežádoucí. Na podlaze, o které byla řeč v rozhovoru, byly kamínky vidět ještě před začátkem renovace. Pokud nemají být kamínky vidět, je třeba použít nikoliv transparentní impregnaci, ale např. Obtego R-40, což je obdobný materiál, ale opatřený pigmentem. Jedná se také o silikát prováděný ve dvou vrstvách.
Čtěte také: Doporučení pro ekologické nátěry
tags: #nater #stareho #betonu #vodnim #sklem #jak
