Nátěrové hmoty: Složení, použití, rizika a moderní řešení

Nátěrové hmoty představují souhrnný název pro výrobky, jejichž plnidlem je obvykle organická filmotvorná látka. Jedná se o látky, které po nanesení na podklad utvoří v tenké vrstvě celistvý a přilnavý povlak. Nanášejí se v tekutém nebo pastovitém stavu vhodnou nanášecí technikou, aby byl vytvořen nátěr požadovaných vlastností. Nátěr je pak zaschlý povlak nátěrové hmoty nanesené na očištěný předmět. Může mít jednu nebo více vrstev.

Složení a typy nátěrových hmot

Nátěrových hmot existuje široká škála - co do možnosti použití i jejich složení. Svým složením jsou to v podstatě směsi pigmentů, plnidel, aditiv a dalších látek v disperzi makromolekulárních látek (často vodní) nebo roztoku organických rozpouštědel.

• Pigment: je práškovitý materiál, jehož částice mají vhodnou velikost a určité pigmentové vlastnosti. Je v pojivu nerozpustný, je tam jen rozptýlen.
• Plnidlo: je práškový materiál, nemá vlastnosti pigmentu, nekryje, nebarví. Slouží k úpravě vlastností nátěrové hmoty včetně zbarvení.
• Barvivo: se v některých složkách plně rozpouští.
• Pojivo: je roztok pojiva. Pojivo je filmotvorná látka, nebo jejich směs, která udrží rozptýlené částice pigmentů a plnidel v zaschlém nátěru.
• Filmotvorné látky: jsou schopny po nanesení v tenké vrstvě vytvořit film (přírodní a syntetické pryskyřice, oleje, deriváty celulózy, kaučuku, asfalty a tmely).
• Ředidlo: je směs různých rozpouštědel. Používá se k dosažení potřebné konzistence nátěrové hmoty.
• Tužidlo: je složka nátěrové hmoty, která s ní reaguje a napomáhá vzniku nátěru s požadovanými vlastnostmi.
• Tmel: je nátěrová hmota s vysokým obsahem plnidel a pigmentů. Má pastovitou konzistenci a používá se k vyrovnání nerovností povrchu.

Nátěrový postup je postup práce při nanášení nátěrové hmoty. Podle použití může být vnější a vnitřní. Vnější nátěry dobře odolávají povětrnostním vlivům a vnitřní méně.

Příklady nátěrových hmot

• Pigmentové nátěrové hmoty:
  • Barva latexová vnitřní LATEX: Používá se na dřevo, DVD, stavební hmoty, omítky atd.
  • Disperzní akrylátová barva univerzální BALAKRYL: Je vhodná pro vnitřní i venkovní nátěry dřeva, DTD, DVD, cihel atd. Venkovní nátěr se obnovuje za 3-5 let. (Tvoří základní i vrchní vrstvu nátěru).
  • Tmel disperzní akrylátový na dřevo: Používá se k vyrovnání nerovností pod vnitřní i venkovní nátěry pigmentových nátěrových hmot.
• Lazurovací laky:
  • Disperzní lazurovací lak na dřevo LAZUREX: Je určen pro venkovní použití (v exteriéru), odolává povětrnostním vlivům a UV paprskům. Aplikuje se na povrch napuštěný disperzním napouštědlem ve třech vrstvách. Vyrábí se v několika odstínech vzájemně míchatelných.
  • Disperzní akrylátový lazurovací lak DIXOL: Je vhodný k nátěrům dřeva v interiérech i exteriérech, např. oken, dveří, obložení, plotů atd. Není vhodný pro nátěry přicházející do styku s potravinami a pitnou vodou. Vyrábí se v mnoha barevných odstínech, bezbarvý je jen pro interiéry.

Ekologické a zdravotní aspekty nátěrových hmot

Většina nátěrových hmot obsahuje značné množství škodlivých látek. Jejich neblahý vliv na životní prostředí i lidské zdraví se projevuje už při výrobě, použití i při jejich likvidaci (odstraňování a zneškodňování starých nátěrů). Hlavním zdrojem rizika jsou především těkavé organické látky (označované jako VOC), zbytky monomerů z polymeračních systémů nátěrových hmot a některé sloučeniny těžkých kovů. Těkavé organické látky najdeme i ve většině vodou ředitelných nátěrových hmot.

Dopady na životní prostředí a zdraví

• Organická rozpouštědla halogenovaná (obsahující v molekulární struktuře fluor nebo chlor) za specifických podmínek v ovzduší reagují a dávají vznik velmi nebezpečným sloučeninám, účinným již při nízkých koncentracích (např. dioxiny).
• Rozpouštědla na bázi aromatických uhlovodíků (mají v molekulární struktuře benzen) se podílejí na vzniku „fotochemického smogu“, který mimo jiné zhoršuje zdravotní stav osob s nemocemi dýchacích cest a srdce.
• Kromě toho páry organických rozpouštědel negativně ovlivňují ozonosféru Země.
• Nátěrové hmoty určené pro vnější prostředí obsahují zpravidla agresivnější rozpouštědla (více těkavých organických sloučenin) a připouštějí i pigmenty s vyšším obsahem toxických sloučenin těžkých kovů (např. olovo, arsen). Odpovídající normy pro ně jsou obecně méně přísné.

Bezpečné používání a značení

Při používání nátěrových hmot je zásadou číslo jedna důkladně číst návod pro použití výrobku, seznámit se se všemi značkami na obalu upozorňující na hlavní vlastnosti výrobku a možná rizika. Často zde také najdeme doporučení, jak jim předcházet. Povinnými značkami jsou zde zejména značky upozorňující na nebezpečné vlastnosti výrobku.

Čtěte také: Ekologické nátěry z mléčných proteinů

Jsou to takzvané R- a S-věty:

• R-věty: označují rizikovost výrobku (žíravina, hořlavina, zdraví škodlivý, dráždivý, apod.).
• S-věty: jsou věty bezpečnostní, specifikující doporučené zacházení s výrobkem.

Dále na obalu najdeme často značku tvořenou písmeny CCZ. Jedná se o českou značku shody deklarující respektování příslušných technických norem. Značka „Zelený bod“ se vztahuje výhradně k obalu, o kterém říká, že je recyklovatelný. Skutečnou ekoznačkou je označení „Ekologicky šetrný výrobek“, které mají některé vodou ředitelné barvy. Toto označení konkrétním výrobkům propůjčuje Ministerstvo životního prostředí. Nutno však poznamenat, že se jedná o ekoznačku, o jejíž propůjčení musí výrobci sami zažádat. Řada výrobců používá k označení svých převážně vodou ředitelných nátěrových hmot větu „Ekologicky šetrná barva“.

Ve vnitřním prostředí je nezbytné používat pouze přípravky pro toto prostředí určené! Při použití zbytku barvy "z plotu" v domácnosti vystavujete zbytečně své zdraví nebezpečí. Žádné pigmenty ani sloučeniny nejsou stoprocentně stabilní a postupně uvolňují látky.

Správná aplikace a údržba nátěrů

Další zásadou je přesné dodržení technologie (návodu) doporučené výrobcem pro použití nátěrové hmoty. Jedná se zejména o dodržení teploty prostředí doporučené pro aplikaci a intervalu mezi jednotlivými nátěry. Při nižší teplotě se totiž může stát, že neproběhne žádaná reakce (zrání barvy), což může výrazně ovlivnit jak vlastnosti nátěru tak dobu uvolňování VOC z nátěru. Při předčasné aplikaci druhé vrstvy zase dochází k uzavření nevytěkaných látek pod nátěrem s důsledkem jejich dlouhodobého postupného uvolňování.

I při natírání platí zásada, čím méně, tím pro životní prostředí lépe. Správná volba vhodné nátěrové hmoty nám může často usnadnit práci při další údržbě zařízení domácnosti i předmětů běžného užívání. Při renovaci původního nátěru je u barev a laků nezbytné odstranění staré vrstvy a to buď chemicky, mechanicky či opálením. To vyžaduje svůj čas, úsilí a koneckonců je to i zdrojem dalších škodlivin a nebezpečných odpadů. Z hlediska domácího prostředí jsou nejméně závadné výrobky mající atest pro použití na hračky a pro styk s potravinami. Dobrým a spolehlivým vodítkem je ekoznačka „Ekologicky šetrný výrobek“.

Čtěte také: více o nepromokavých nátěrech

Zkoušení a skladování nátěrových hmot

Nároky na vlastnosti nátěrových hmot se stále zvyšují, proto vzrůstá i význam jejich zkoušení. Ověřují se:

• vlastnosti nátěrových hmot ve stavu, v němž se dodávají do zpracovatelských závodů,
• způsoby a podmínky, při nichž se nátěrové hmoty aplikují,
• vlastnosti tuhých filmů.

Zkoušení vlastností nátěrových hmot před zpracováním

Viskozita: je vnitřní tření molekul při pohybu (opak tekutosti). Ovlivňuje zpracovatelnost nátěrové hmoty. Každý způsob nanášení vyžaduje určitý stupeň viskozity. K měření viskozity se používají viskozimetry.

Metody měření viskozity:

• Laboratorní zkoušení: využívá například Höpplerův viskozimetr, který měří viskozitu jako dobu pádu kuličky měrnou trubicí naplněnou nátěrovou hmotou. Nátěrová hmota musí přitom mít přesně 20 °C.
• Provozní podmínky: se nejvíce používá Fordův výtokový pohárek válcového tvaru s trychtýřovitým zakončením a s výtokovou tryskou ve spodní části. Pohárek se až po okraj naplní nátěrovou hmotou a měří se doba v sekundách, za kterou proteče celý obsah výtokovou tryskou. Teplota nátěrové hmoty je 20 ± 0,5 °C. Měření se provádí třikrát a z výsledků se vypočítá aritmetický průměr.

Tabulka 1: Orientační viskozita pro různé metody aplikace

Inovativní řešení: Nátěrová hmota CREPEX®

Nátěrová hmota CREPEX® dokáže zastavit již rozběhnutý korozní proces přímo na korozí napadeném povrchu. V kombinaci s kvalitní vrchní barvou je schopen prodloužit životnost ošetřeného povrchu až několikanásobně. Schopnost zabránit vzniku koroze a jejímu šíření vzniká při chemické reakci aktivních složek s povrchem materiálu, kdy se pod nátěrovým filmem tvoří antikorozní pigment, který je následně pevně zakotven v samotném podkladu. Tím se povrch ošetřovaného materiálu pasivuje a vznikne tak kompaktní a homogenní materiál.

Výsledný nátěrový systém - sestávající z nátěrové hmoty CREPEX® a vrchní nebo krycí barvy o celkové síle od 100 µm - je nejen výrazně tenčí, lehčí a levnější, ale zároveň několikanásobně účinnější než jiné, dnes používané ochrany kovových povrchů. Navíc s nesrovnatelně jednodušší aplikací bez nutnosti speciálních úprav povrchů před jeho nanesením, jako např. pískování abrazivem apod. Lehčí nátěrový systém rovněž méně zatěžuje ošetřované konstrukce a méně mění statické vlastnosti mostů, konstrukcí apod.

Čtěte také: Zjistěte více o barvách ETERNAL

Povrchy ošetřené produktem CREPEX® je možné bez problému svářet. Během sváření aplikovaný nátěr nikam „neodlétává“ a nerozptyluje se do okolí. V současné době se vybírají a následně testují nové komponenty a aditiva, aby bylo možné vyhovět všem odběratelům z různých odvětví a zprostředkovat pro ně takový produkt, který bude splňovat jejich očekávání a zcela naplňovat jejich představy o ochraně ošetřovaného povrchu.

tags: #naterova #hmota #na #vykrese #informace

Oblíbené příspěvky:

• Realizace staveb Chotěboř
• Vše o zakládání staveb
• Průvodce tvorbou graffiti šablon
• Průvodce sádrokartonem a fóliemi
• Jak vybrat ocelový drát pro betonové konstrukce