Natloukací hmoždinka do betonu: princip, vlastnosti a použití

Hmoždinka je malý, ale velmi důležitý pomocník, který umožňuje pevné a bezpečné kotvení vrutů a šroubů do různých typů stavebních materiálů - od sádrokartonu přes polystyren až po beton. Při zašroubování vrutu se roztáhne a vytvoří pevný úchyt. Díky tomu můžete zavěsit i těžší předměty bez rizika vytržení.

Potřebujete připevnit polici na zeď, namontovat markýzu nebo třeba přišroubovat konzoli klimatizace na zateplenou fasádu? Pak je vám jasné, že se neobejdete bez hmoždinek, které se v materiálu pevně vzepřou a zajistí stabilitu připevňovaných předmětů. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ.

Výběr správné hmoždinky

Výběr hmoždinky je klíčový. Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu.

Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Zvláštní pozornost pak věnujte při vrtání a upevňování předmětů do zateplovacích systémů. U nich je potřeba zabránit riziku pronikání vlhkosti a vytváření tepelných mostů, které mohou negativně ovlivnit energetickou náročnost domu.

Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejího průměru. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu.

Čtěte také: Vše o natloukací hmoždince Knauf K 6 / 35 s límcem

Materiály a speciální hmoždinky

  • Hmoždinky do betonu - vyžadují vyšší odolnost a často se kombinují s kovovými kotvami. Do betonu je možné použít celokovové hmoždinky. Vhodné k ukotvení těžkých prvků. Některé celokovové hmoždinky fungují stejně jako hmoždinky plastové, to znamená, že se po zašroubování kotvícího prvku ve zdi roztáhnou.
  • Hmoždinky do sádrokartonu - jsou speciálně tvarované, aby se pevně uchytily i v tenké desce. Zkráceně by se dalo říci, že jsou více široké, než dlouhé. Pro upevnění předmětů do sádrokartonových předstěn, stropů nebo jiných SDK konstrukcí sáhněte po speciálních hmoždinkách určených právě do sádrokartonu. Jsou vybavené ostrým samozřejmým závitem, a tak se instalují bez předvrtávání. Na těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu. Neexistuje univerzální doporučení, pro jaký typ hmoždinky do SDK sáhnout. Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky. Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá.
  • Hmoždinky do polystyrenu - delší a lehké, vhodné například pro upevnění prvků na fasádu. Do polystyrenu vždy volte takovou hmoždinku, která pronikne celou její vrstvou. Do polystyrenu se využívají talířové hmoždinky.
  • Hmoždinky do Ytongu (pórobetonu) - konstruované tak, aby se v pórobetonu neroztrhly. Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se do zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.
  • Hmoždinky do duté cihly - využívají rozpěrné nebo chemické kotvy, které se v dutinách lépe roztáhnou. Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Do děrovaných cihel se aplikují většinou univerzální hmoždinky, s límcem nebo bez. Nabízí se i možnost aplikace hmoždinek v podobě drátěných sítí. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru.
  • Fasádní hmoždinky - tzv. talířové hmoždinky jsou určené pro montáž zateplovacích systémů. Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.
  • Hmoždinky do dřeva - využívá se speciální typ talířových hmoždinek se šroubem do dřeva.

Hmoždinky s límcem nebo bez límce?

Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce.

  • Hmoždinka bez límce je vhodná především pro průvlačnou montáž. Díky své konstrukci zapadne celá do vyvrtané díry a získáte tak rovnou dosedací plochu. Z tohoto důvodu nemůže překážet při umisťování předmětů, které se na zeď upevňují.
  • Hmoždinka s límcem najde uplatnění například v případě, že vrtáte do dutinových a děrovaných materiálů, jelikož oproti variantě bez límce do předvrtaného otvoru nezapadne. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Čím delší bude okraj, tím lepší bude pevnost při kotvení.

Nosnost hmoždinek

Nosnost hmoždinky je vždy závislá na její velikosti a druhu stavebního materiálu, do kterého se vkládá. Zpravidla je udávaná výrobcem na obalu. Maximální zatížení hmoždinky se odvíjí od materiálu, ve kterém je kotvena. Níže je uvedena tabulka s příkladem nosnosti oblíbených univerzálních hmoždinek FISCHER DuoPower 10 × 50:

Materiál Nosnost (kg)
Beton 219
Plná cihla 122
Pórobeton 61
Sádrokartonová deska (síla 12,5 mm) 15

Je tedy vidět, že nosnost se u dané hmoždinky může lišit opravdu rapidně.

Typy hmoždinek

Konečně se dostáváme k samotnému rozdělení hmoždinek podle konstrukce a způsobu použití.

Univerzální hmoždinky

Mezi nejrozšířenější typ hmoždinek patří ty univerzální, které by měl mít po ruce v dostatečném množství každý kutil i řemeslník. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení. Vyrábí se typy s límečkem i bez něj. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí. Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují.

Čtěte také: Upevnění kabelů hmoždinkou

Natloukací hmoždinky

Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Jsou to vlastně komplet plastové části s kovovým vrutem již částečně zavrtaným do hmoždinky. Stačí jen předvrtat otvor, hmoždinku zatlouct a vrut přitáhnout. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci. Natloukací hmoždinky jsou jednoduchý kotevní prostředek vyvinutý pro rychlé upevňování plechů či latí do betonu nebo plných cihel. Nejnižší nosnost mají zpravidla natloukací hmoždinky. Ty lze využít do plných stavebních materiálů, jako je beton, plná cihla, kámen a jiné. Jejich výhodou je jednoznačně velmi rychlá montáž. Používají se například pro upevnění profilů, uchycení lišt pro kabely apod. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž.

Na trhu jsou k dostání v obrovském rozsahu velikostí a rozličného provedení pro aplikaci do všech podkladových materiálů vyjma dutin. Pro milovníky kvalitního nylonu a nereznoucích materiálů jsou v nabídce zatloukací hmoždinky Fischer. Roky a beznadějně tvrdíme, že do děrovaných cihel natloukací hmoždinky nepatří a nedrží.

Další speciální hmoždinky

  • Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
  • Talířové hmoždinky mají jednoznačnou funkci. Díky zvětšené talířovité části jsou schopny spolehlivého zajištění polystyrenových desek přilepených k zateplovaným zdem. Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky.
  • Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.
  • Ocelové kotvy tvoří samostatnou kategorii, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Ocelová zarážecí kotva je dostupná s vnitřním závitem M6-M20. Dostupná je také speciální varianta pro připevnění diamantové vrtačky. Využití naleznou u pergol, zárubní, teras.
  • Turbošrouby se používají pro uchycení zárubní oken a dveří. Tento upevňovací prvek je vyráběn z pozinkovaného hutního železa a k fixování ve zdivu nepotřebuje již žádný další prvek. Turbošrouby se uchytí v předvrtaném otvoru samořezný závitem.
  • Pružinové sklopné nebo také jinak rozpěrné kotvy se montují nejčastěji do stropů a dutých stěn. Na šroubu jejich upevňovacího prvku jsou výklopná křidélka.
  • Síťkové hmoždinky jsou vhodné do nestabilních nebo drolících se materiálů.

Postup montáže hmoždinky

Výběr vrtáku

Před samotnou montáží hmoždinky je důležitým krokem výběr vrtáku pro vyvrtání otvoru, do kterého se hmoždinka ukotví. Vybrat správný vrták je velmi jednoduché. Jeho průměr musí být stejný jako průměr hmoždinky. Není v tom tedy žádná věda. Samozřejmostí je volba vhodného vrtáku, který je určen pro vrtání do daného materiálu. Do deskových a děrovaných materiálů (např. duté cihly, sádrokarton) vrtáme bez příklepu. Pokud si nejste jisti, do jakého materiálu se chystáte kotvit, poznáte to podle prachu z vyvrtaného otvoru. Do měkkých stavebních materiálů se doporučuje vyvrtat díru o 1 mm menší než je průměr hmoždinky.

Vrtání otvoru

Vyvrtaný otvor pro hmoždinku musí být vždy hlubší než je délka hmoždinky. Obecně je doporučeno vrtat otvor hlubší o velikost průměru hmoždinky. Pokud byste nevyvrtali dostatečně hluboký otvor, vrut by nebylo možné správně zavrtat. Při maximálním zašroubování vrutu musí špička vrutu přesáhnout přes konec hmoždinky. Otvor vyčistěte od prachu (např. vysavačem).

Výběr vrutu

Pro pevné ukotvení je nutné vybrat vrut vhodné délky, vrut musí být dostatečně dlouhý. Po zašroubování by měl vrut o několik milimetrů přesahovat hmoždinku, tak zaplní prázdný prostor, který jste vyvrtali navíc. Správnou délku vrutu už víme, neméně důležité je také vybrat správný průměr vrutu. Pokud byste zvolili malý průměr vrutu, mohl by z hmoždinky vyklouznout. Do sádrokartonu nepřetahujte vrut - mohl by hmoždinku poškodit.

Čtěte také: Rychlé a Snadné Ukotvení s Den Braven Hmoždinkami

Jak vyndat hmoždinku?

Vybrat hmoždinky nyní jistě perfektně zvládnete, občas přijde na řadu ale i otázka, jak hmoždinku vyndat. Nespokojíte-li se pouze se zatlačením do zdi, bude nejjednodušší vyšroubovat vrut a pomocí kleští hmoždinku opatrně vytáhnout. Pokud se vám to nepodaří, můžete ji zatlačit dovnitř a otvor poté zatmelit. Jednou z variant je naopak zašroubovat vrut nebo šroub o jeden rozměr větší a vytáhnout hmoždinku kleštěmi. Kovovou hmoždinku můžete zatlouci hlouběji do zdi nebo vyvrtat větším vrtákem.

tags: #natloukací #hmoždinka #do #betonu #princ #popis

Oblíbené příspěvky: