PergolyNátěr střech SOKRATES® TITAN a fascinující svět titanu
Firma BUILDING PLAST spol. s r. o. nabízí nátěrovou hmotu SOKRATES® TITAN - vysoce kvalitní produkt, který se vyznačuje aktivní adhezí k podkladu. SOKRATES® TITAN je dvouvrstvá vodou ředitelná barva na kovové střechy a oplechování budov, která je v rámci nátěrového systému certifikována pro stavebnictví a schválena pro venkovní a vnitřní prostředí.
Vlastnosti a použití SOKRATES® TITAN
SOKRATES® TITAN je určen k nátěrům pozinkovaných, hliníkových, titanzinkových, měděných a mosazných podkladů, které se vyskytují v různých kombinacích na plechových střechách a na oplechování budov. Používá se na nové nebo starší podklady. Je také určen k povrchové ochraně pozinkovaných plechů, pozinkovaných konstrukcí, okapů, svodů, kovových zábradlí, kovových plotů, PVC podkladů, plastového nábytku a potrubí z PVC. SOKRATES® TITAN lze také použít k nátěrům porézních minerálních podkladů, včetně betonu v interiéru s nízkým až středním pochozím zatížením a dřevěných prvků.
TITAN je jednovrstvá barva, což znamená, že dva nátěry jsou již konečným nátěrem. Používá se ve dvou nátěrech jako základní a vrchní barva, které tvoří základní a vrchní barvu současně. I když není typickou antikorozní barvou, má antikorozní vlastnosti. Obsahuje inhibitory bleskové koroze a antikorozní pigmenty. Proto se čisté ocelové podklady musí předem ošetřit základní antikorozní barvou.
SOKRATES® TITAN je vyroben na bázi zcela nových generací pryskyřic, které splňují náročný požadavek na maximální adhezi k podkladu, rychlý nárůst zesíťování a maximální odolnost na povětrnostní vlivy. Nátěr je silně odolný proti odlupování a dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům. Poskytuje povrchy dostatečně tvrdé a vzdorné na oděr, na střeše pochozí, a přitom zcela extrémně odolný na ohyb. Povrch je příjemně polomatný vzhled. Absolutní světlostálost je zajištěna díky anorganickým pigmentům.
Barva je rychle schnoucí a poskytuje dokonalé povrchy. Zaschnutí pro manipulaci - pochozí - je dle teploty a vlhkosti ovzduší po 2 až 4 hodinách. Další nátěr je možný po 4-6 hodinách. Odolnost trvalému dešti je od 8 hodin. Příchod deště bez poškození nátěru je až po odpaření veškeré vody.
Čtěte také: Jak natřít dřevo venku
Odstíny: bílý, šedý, hnědý, zelený, červený a antracit.
Přednosti produktu SOKRATES® TITAN
- K základním i vrchním nátěrům na nové i staré kovové povrchy
- Extrémní adheze ke kovovým podkladům, se kterými vytváří vazby
- Vynikající adheze k plastovým podkladům
- Silná odolnost proti odlupování a oděru
- Dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům
- Absolutní světlostálost díky anorganickým pigmentům
- Velmi dobře omyvatelný povrch
- Příjemně polomatný vzhled
- Typická „jednošichtová“ barva, používá se jako základní a vrchní nátěr
Příprava podkladu a aplikace
Podklad musí být odmaštěn a očištěn od mechanických nečistot. Hrubé nečistoty, včetně starých nesoudržných nátěrů, musí být dokonale odstraněny. Nové plechování střechy: povrch střechy odmastit vhodným odmašťovacím prostředkem, opláchnout vodou, nejlépe tlakovou. Povrch střechy musí být očištěn. Pod jehličnatými stromy pozor na znečištění pryskyřicemi. Ty je nutné odstranit mechanicky spolu s vhodným rozpouštědlem. Povrch celé střechy opět odmastit a opláchnout vodou - tlakovou. Místně zkorodovaný povrch mechanicky očistěte, a to až na čistý kov. Nesmíte dovolit, aby se barva aplikovala na odlupující se částečky rzi. Barvu neřeďte více jak 5 % vody. Barvu před použitím dokonale rozmíchejte.
Aplikace se provádí štětcem, stříkáním nebo válečkem. Minimální teplota nátěrové hmoty, podkladu a ovzduší, nesmí klesnout po celou dobu aplikace a zasychání pod +10 °C. Nízká teplota zablokuje tvorbu filmu a zničí adhezi k podkladu. Vysoká teplota je také nevhodná, urychluje zasychání a tím zhorší adhezi i kvalitu nátěru a podmínky pro vlastní aplikaci. Optimální teplota pro aplikaci je v rozmezí 16 °C až 23 °C. Doporučená teplota pro aplikaci je v rozmezí od +18 °C do +20 °C. Nesmíte nikdy natírat při plném letním slunci, kdy povrchová teplota střechy je vyšší jak 30 °C až 50 °C.
Při nátěrech horských chat s plechovými střechami je třeba dbát na velké teplotní rozdíly. Pokud se natírání střechy neukončí včas, do 16 hodin, a barva nemá dostatek času na řádné zaschnutí, pak hrozí, že s nástupem večerního ochlazení může dojít k orosení povrchu a k jeho trvalému poškození.
Spotřeba SOKRATES® TITAN
Vydatnost: 8-10 m2/kg nebo 10-12 m2/kg barvy.
Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání
- První vrstva: Aplikujte SOKRATES® Titan v tloušťce mokrého nátěru 100 až 125 mikronů, což by mělo pokrýt přibližně 6-8 m2 na 1 kg barvy.
- Druhá vrstva: Aplikujte druhou vrstvu SOKRATES® Titan ve stejné tloušťce mokrého nátěru.
Titan - chemický prvek
Titan (Ti) je šedý až stříbřitě bílý lehký kov, objevený britským amatérským geologem pastorem Williamem Gregorem v roce 1791. Nový prvek pojmenoval v roce 1795 německý profesor chemie Martin Heinrich Klaproth. Chemická značka Ti je z lat. Je relativně tvrdý a velmi odolný proti korozi, a to i ve slané vodě.
Průměrný obsah titanu v zemské kůře činí 0,61 %, jedná se o desátý nejrozšířenější prvek periodické soustavy. V přírodě se titan vyskytuje značně rozptýlen, bývá obsažen téměř v každé půdě. Nejvíce se vyskytuje v ilmenitu, minerálu s chemickým složením FeTiO3, který tvoří asi 90 % titanu v zemské kůře. Z minerálů má nejvyšší obsah titanu (77,37% Ti) osbornit TiN, hongquiit TiO obsahuje 74,95% Ti. Celkem bylo mineralogicky popsáno více než 430 nerostů s obsahem titanu.
Přírodní titan je směsí pěti stabilních izotopů. Nejrozšířenější je izotop 48Ti s podílem 73,8%. Na vzduchu je titan stálý, s fluorem reaguje při 150 °C za vzniku fluoridu titaničitého TiF4, s chlorem reaguje za vzniku chloridu titaničitého TiCl4 až při teplotě 300 °C, s ostatními nekovy se slučuje až za mnohem vyšších teplot. Má značnou afinitu k uhlíku a křemíku a snadno se slučuje na karbid TiC a silicid TiSi2, s dusíkem reaguje za vzniku nitridu TiN. S kyslíkem tvoří oxid titanitý Ti2O3 a titaničitý TiO2. Patří mezi neušlechtilé kovy a snadno vytěsňuje ušlechtilé kovy z jejich solí. Sloučeniny titanu v oxidačních stavech +II a +III bývají obvykle zbarvené fialově či zeleně, sloučeniny čtyřmocného titanu jsou většinou bílé či bezbarvé. Titan má značný sklon k tvorbě komplexních sloučenin, ve kterých vystupuje obvykle s koordinačním číslem 6, méně často 4.
Těžba a zásoby titanu
V roce 2015 se nejvíce ilmenitu vytěžilo v Číně - 900 kt, v Austrálii 720 kt a ve Vietnamu 540 kt. Nejvíce rutilu se vytěžilo v Austrálii 144 kt, v Sierra Leone 110 kt a na Ukrajině 63 kt. Největší zásoby obou hlavních rud titanu má Čína 200 Mt, Austrálie 140 Mt a Indie 85 Mt. Celosvětové zásoby ilmenitu se pohybují okolo 740 Mt, zásoby rutilu se pohybují na úrovni 55 Mt. Na území ČR nejsou evidována žádná ložiska titanových rud, veškerá domácí spotřeba je hrazena dovozem.
Průmyslová výroba titanu
Průmyslová výroba titanu se provádí poměrně složitým, značně energeticky náročným procesem z chloridu TiCl4 redukcí roztaveným hořčíkem nebo sodíkem (Krollův proces výroby titanu) nebo aluminotermicky.
Čtěte také: Nový vzhled pro lamino
Pokud je surovinou rutil TiO2, je postup jednoduchý: ruda se smísí s uhlím v poměru 3:1, briketuje se a poté kalcinuje v redukční atmosféře při teplotě 700 °C. Chlorid titaničitý vzniká v párách a poté kondenzuje jako nažloutlá kapalina.
Jestliže se použije ilmenit FeTiO3, musí se nejprve provést jeho selektivní redukce v obloukové peci na surové železo, titan tvoří snadno chlorovatelný karbid, který přejde do strusky. Pokud se redukce ilmenitu provádí za přídavku vzduchu nebo amoniaku, přechází titan do snadno chlorovatelného nitridu.
Krollův proces probíhá při teplotách 850 - 900 °C v železných nádobách v ochranné atmosféře helia nebo argonu. Produktem je houbovitý titan, který se usazuje na stěnách kelímku. Nezreagovaný hořčík a vzniklý chlorid hořečnatý se odstraní promýváním kyselinou chlorovodíkovou nebo vakuovou destilací.
Modifikací původního Krollova postupu je Maddexův-Eastwoodův postup, který spočívá v redukci plynného chloridu titaničitého kapalným hořčíkem za zvýšeného tlaku. Produktem je suspenze kovového titanu v tavenině chloridu hořečnatého. Suspenze z redukční pece kontinuálně odtéká do elektrické pece, kde dojde k odpaření nezreagovaného hořčíku a chloridu hořečnatého.
Ve stádiu poloprovozních zkoušek je velice perspektivní a levná výroba titanu elektrolytickou redukcí. Tento postup je po svém objeviteli prof. Frayovi pojmenován jako Frayův proces výroby titanu (FFC proces). Elektrolyzují se pelety TiO2, elektrolytem je tavenina CaCl2, katoda i anoda jsou z grafitu. Pracuje se s napětím 2,8-3,2 V za teploty 950-1000 °C v inertní atmosféře. Redukčním činidlem je vápník vznikající na katodě. Výhodou FFC procesu je zejména rychlost a jednoduchost celého postupu. Stejným způsobem se pokusně podařilo vyredukovat příslušné kovy i z Cr2O3, Nb2O5, ZrO2, Ta2O5, WO3, CeO2. FFC procesem se také se podařilo připravit několik zajímavých intermetalických sloučenin.
Byly vyvinuty i další alternativní technologie výroby titanu.
Využití titanu a jeho sloučenin
Titan je známý kov. Mnoho lidí ví, že se používá ve špercích, protetice, tenisových raketách, brankářských maskách, nůžkách, rámech jízdních kol, chirurgických nástrojích, mobilních telefonech a dalších vysoce výkonných výrobcích. Titan je stejně pevný jako ocel, ale váží přibližně o polovinu méně. Titan se kombinuje se železem, hliníkem, vanadem, niklem, molybdenem a dalšími kovy a vytváří vysoce výkonné slitiny. Například Nitinol 60 je slitina obsahující 60 % niklu a 40 % titanu, která se používá k výrobě ložisek a řeší problém s korozí bez ztráty pevnosti.
Titan se používá zejména jako přísada do speciálních slitin. Přídavek titanu podstatným způsobem ovlivňuje jejich mechanické vlastnosti. Slitiny titanu nalézají rozsáhlé využití jako konstrukční materiál zejména ve zbrojní výrobě nebo v chemickém průmyslu. Pro některé účely se používá slitina titanu se železem - ferotitan.
Ze sloučenin titanu má největší využití oxid titaničitý TiO2, který se pod názvem titanová běloba používá jako vydatný bílý pigment v řadě aplikací. Pod označením E 171 se používá jako potravinářské barvivo k barvení žvýkaček, mléka, želé, džemů a krmiv pro zvířata. Výroba titanové běloby se může provádět spalováním čistého chloridu titaničitého v proudu kyslíku při teplotách 900-1400 °C nebo rozkladem ilmenitu pomocí kyseliny sírové a následnou hydrolýzou vzniklého sulfátu titanylu.
Chlorid titaničitý TiCl4 se používá v pyrotechnice jako náplň dýmovnic - při styku se vzdušnou vlhkostí snadno hydrolyzuje za vzniku bílého dýmu TiO2 a HCl. Ve směsi s organokovovou sloučeninou hliníku triethylaluminium (C2H5)3Al se jako Zieglerův-Nattův katalyzátor používá k iontové katalýze beztlaké polymerace alkenů.
Velmi tvrdý nitrid titanu TiN2 a diborid titanu TiB2 se používají jako brusivo a k povrchové úpravě břitů obráběcích nástrojů. Stejně jako karbid wolframu (WC) a karbid tantalu (TaC) je také důležitou součástí cementovaných karbidů používaných pro řezné nástroje. Nanočástice karbidu titanu mají velký povrch a jsou účinnější z hlediska vlastností a použití.
Chlorid titanitý TiCl3 slouží jako nejdůležitější katalyzátor při výrobě polypropylenu, hexafluorotitaničitan sodný Na2[TiF6] slouží jako mořidlo při barvení tkanin, síran titanitý Ti2(SO4)3 se používá jako analytické činidlo pro stanovení látek oxidační povahy - titanometrie. Karbid titanu TiC slouží k výrobě žáruvzdorné keramiky. Disulfid TiS2 se používá k výrobě katod do některých typů lithiových baterií, disilicid TiSi2 slouží k výrobě polovodičů.
Titan (Saturn VI) je největší z 83 do roku 2021 objevených měsíců planety Saturn. Je jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra, a kromě Země je jediným objektem ve vesmíru, u něhož byla s jistotou ověřena přítomnost stálých kapalných struktur na jeho povrchu.
tags: #natrit #strechu #titan #informace
