Naučná stezka Břidlice: Cesta historií a přírodou Nízkého Jeseníku

Krajinou břidlice vede celkem 5 propojených okruhů o celkové délce přes 50 km. Stezka je vlastně rozšířenou expozicí Muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou. Naučné tabule informují o obcích, samotné břidlici i její těžbě. Nosným tématem naučné stezky je břidlicové hornictví. Na stezce se seznámíte s historií těžby jílovité břidlice - nejtypičtější nerostné suroviny Nízkého Jeseníku se specifickými přírodními podmínkami a místopisem obcí, kterými trasa prochází. Cestou objevíte několik zaniklých důlních děl, malebné břidlicové haldy, jezírka v zatopených těžebních jámách a možná i zkameněliny živočichů a rostlin.

V období od května do října 2025 probíhá revitalizace Břidlicové stezky a stezky Dědictví břidlice. V rámci projektu budou původní rozcestníky a informační tabule nahrazeny novými. Po trase naučné stezky vás povedou kolíky - rozcestníky. Na nich jsou vedle šipky, která udává směr dalšího postupu, také čísla následujících zastavení. Na každé informační tabuli je orientační mapka s vyznačením místa, na kterém se nacházíte.

Nástup na trasu je vyznačen od železniční stanice Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice a Čermná ve Slezsku nebo také Muzea břidlice. Celková délka trasy je cca 50 km, ale můžete si ji zkrátit i po několika značených spojkách. Trasa je vyznačena malovanými značkami - bílý čtverec se zeleným příčným pruhem. Stezka je vhodná pro pěší i cykloturisty.

Jednotlivé trasy Naučné stezky Břidlice

Trasa A: BUDIŠOVSKÝ OKRUH

Trasa A začíná od Muzea břidlice (1) údolím říčky Budišovky. Prvním významným místem je důlní dílo Woodboys (A1), těžené již ve 2. polovině 19. století. Vstup do tohoto dolu, který je v podzemí nebezpečný a nepřístupný, lze objevit nad břidlicovou haldou.

Dále za řekou se nachází důl Lesní zátiší (A2), který vyrůstal od roku 1971 na původních německých stařinách z počátku 20. století. Důl je v soukromém majetku a je veřejnosti nepřístupný.

Čtěte také: Tabulový nátěr pro vaši kreativitu

Okruh pokračuje do Svatoňovic (A3). V obci se dochovalo několik zajímavých venkovských stavení, domů a stodol vyzdívaných z břidlice. Dominantou obce je kostel Nejsvětější Trojice a kulturní památkou je empírová hřbitovní brána z 19. století. Na věži kostela i bráně je možné spatřit původní krytí střech břidlicí. Na okruh je možné nastoupit také z železniční stanice Svatoňovice, kde se křižují turistické trasy.

Poslední zastávkou je Zemská hranice (A4), připomínka starých zemí Moravy a Slezska, kde stojí hranečník a bývalá hospoda. Okruh končí v Budišově nad Budišovkou.

V Budišově nad Budišovkou se nachází stálá expozice „Břidlice včera a dnes“, která mapuje historii i současnost nedoceněné regionální nerostné suroviny - jílové břidlice. K vidění jsou ojedinělé exponáty, historické fotografie a mapy zatopených lomů, historické nářadí i překvapivé umělecké výrobky z břidlice.

Trasa B: Oldřůvecká

Na tuto trasu je možné odbočit z údolí Budišovky. Trasa mapuje významnou hornickou činnost ve starooldřůveckém katastru. Prochází zastavením Ďáblova tlama (B1), což je bývalý břidlicový jámový lom v podobě propasti se srubem vybudovaným na původním zdivu štípárny břidlice.

Další zastavení je v obci Staré Oldřůvky. Starooldřůvecký mlýn (B2) připomíná těžbu břidlice a především těžbu stříbrných a olověných rud v údolí řeky Odry. Mlýn se nachází ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá.

Čtěte také: PVC desky: Vlastnosti a použití

Na Skalce (B3) je popsána hlubinná těžba pokrývačských břidlic, kde se dochovaly zbytky těžních budov, zajímavé opěrné zdi a bývalá správní budova. Celý hlubinný komplex je dnes zatopen a slouží jako zdroj pitné vody.

Zastavení Štoly nad Oldřůvkou (B4) připomíná těžbu břidlice v nedaleké lokalitě ve vojenském prostoru. Štoly jsou v současnosti nepřístupné, leží ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá.

Trasa C: ČERMENSKÝ OKRUH

Na trasu lze nastoupit u železniční zastávky Čermná ve Slezsku, také v údolí Budišovky a spojkou od Klokočova a Vítkova. Čermná ve Slezsku (C1) připomíná historii obce.

Pokračování údolím Čermenského potoka vede k lokalitě Žlutý květ (C2) s několika doly z poloviny 19. století. Zde se nachází Dřevěná štola a lomové jezírko. Na haldě jsou ruiny hornických staveb.

V okolí zastavení Pod studnou (C3) a Čermenský mlýn (C4) je několik břidlicových lomů a dolů. Zdejší Čermenský mlýn v historii dobývání břidlice v Nízkém Jeseníku patří mezi nejvýznamnější lokality. Místo se nachází pod velkým odvalem (haldou) břidlice. Nad odvalem se nachází čtyřpatrový zatopený hlubinný důl. Kolem silnice v údolí k Čermné ve Slezsku leží další tři štoly na břidlici (Lelkův důl, Žlutý květ, Dřevěná štola), jižně za řekou Jezerní důl a Modrá štola.

Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin

Zajímavá je mohutná halda s kamennou zdí táhnoucí se kolem cesty. Nejvýznamnější čermenský, dnes zatopený důl leží nad haldou. V lokalitě jsou také ruiny staveb a bývalá správní budova.

Dál údolím Budišovky se pokračuje k průzkumné štole U řeky (C5) a přes zastavení Na Hadince (C6) Baletkovou dolinou k zastavení s lomovým jezírkem - Díry (C7). Díry jsou lokalitou bývalé průzkumné těžby břidlice v hlubokém jámovém lomu. V místě je oddychový přístřešek.

Odtud je možné se vrátit zpět do Čermné ve Slezsku, nebo pokračovat směrem do Vítkova. Z Čermné ve Slezsku a z trasy C vede spojka do Vítkova. Na spojce je u Klokočova altán "Pod Františkovým dvorem" s tematickou zmínkou o chovu Slezského norika. Norika můžete vidět na Františkově Dvoře a může vás i povozit.

Trasa D: SVATOŇOVICKO-TĚCHANOVICKÁ

Trasa začíná u železniční stanice Svatoňovice, křižovatky turistických tras. Pokračuje na Svatoňovické haldy (D1) s ukázkou štoly, odvalů a jámového lomu.

Dále trasa vede k zastavení V aleji (D2) s historií krajinných prvků a krajových ovocných odrůd. Zde se cesta dělí na dva směry.

Směr na Mlýnský náhon (D3) a Davidův mlýn se zabývá tradičním mlynářstvím vodních mlýnů na řece Moravici. Zde navazuje na Čermákovu naučnou stezku.

Směr k obci Staré Těchanovice vede přes vyhlídku a k obnovené Kapli 14 pomocníků v nouzi (D4). V obci Zálužné se napojuje na stezku Dědictví břidlice. V první polovině 19. století se v Zálužném a okolí začala těžit břidlice a vznikaly tu jedny z největších hlubinných břidlicových dolů ve Slezsku. Hornická práce byla těžká a při tehdejší technické úrovni hlubinné těžby docházelo při práci v dolech k častým úrazům.

Obec Zálužné, německy zvaná Moradorf, byla založena v roce 1785 a původně byla osadou dřevařů. Kolonie Moradorf byla založená na pozemcích rozparcelovaného dvora, zvaného „Saluschen“. Zálužné je dnes místní částí Vítkova.

Nittmannův důl je mohutný třípatrový důlní komplex nacházející se přímo v centru obce Zálužné. Je největším důlním dílem na trase naučné stezky. Důl je situován v poměrně příkrém svahu kopce Morabergu nad řekou Moravicí a má, při hloubce cca 80 m, tři vzájemně propojená patra.

Na haldě dolu Carl, která se vypíná nad hornickými domky na úpatí kopce Morabergu, došlo v roce 1885 k průvalu spodních vod do všech dolů v Morabergu. Pro další činnost v dole bylo nutné snížit hladinu důlních vod.

Trasa E: ÚDOLÍM POTOKA HORNÍKU

Tato trasa je hlavní spojkou mezi obcí Čermná ve Slezsku a Zálužné. Zastavení Černý důl (E1) přibližuje život letounů na třípatrovém hlubinném komplexu. K spatření je vstup do dolu s mohutnou úklonnou jámou a haldy odpadových břidlic. Důl je nazýván také Třípatrový důl, jeho úklonná jáma sloužila v minulosti k těžbě štípatelných jílových břidlic.

Zastavení Starý důl (E2) leží v blízkosti zavalené štoly do spodního patra Černého dolu. Cestou k místu je k vidění několik starších povrchových dobývek a jam, některé jsou zatopeny vodou.

Jezírko (E3) je velký jámový lom na břidlici na odlehlém místě uprostřed hlubokých lesů. Jedná se o Jezerní důl, malebné místo s důlním dílem z počátku 20. století. Na haldě u bývalého lomu stojí velký odpočinkový altán. Původní jáma Jezerního dolu hluboká 12 m je oplocená a nepřístupná veřejnosti. V místě je komiksová naučná stezka K Jezernímu dolu o délce 400 m, která má podobu interaktivní hry.

Trasa pokračuje údolím potoka Horníku k zastavení Barabové (E4), které se zabývá osadou Barabů a výstavbou Kružberského tlakového přivaděče. Dále se napojuje na stezku Dědictví břidlice.

Doly v údolí Horníku: V místní trati zvané „Hornigsgrund“ v údolí potoka Horníku, na katastru Starých Těchanovic, jsou dodnes dochované haldy vytěžené břidlice. Jedná se o doly, které zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab. Raabova štola je veřejnosti zpřístupněné důlní dílo. Je jednou ze sedmi štol tzv. Raabových podzemních lomů a skrývá se v levém svahu údolí potoka Horník. Podzemní lomy zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab v roce 1873. Název potoka „Horník“ protékající údolím zvaným „Hornigsgrund“ vypovídá o skutečnosti, že v údolí potoka probíhala hornická činnost.

Naučná stezka Dědictví břidlice provází historií těžby břidlice, přírodními poměry na haldách a v opuštěných štolách v okolí Zálužného. Začíná a končí v Mokřinkách v objektu RS Bílá Holubice, kde se nachází expozice věnovaná těžbě břidlice - Imaginárium břidlice (13). Celková délka naučné stezky je přibližně 7 km. Na trase stezky je 15 zastavení s 21 informačními tabulemi a 3 odpočívadly. Je vhodná i pro rodiny s dětmi. K spatření jsou romantická zátiší břidlicových hald, rozmanitá květena, staré lomy, rozsáhlé hornické dílo Nittmannův důl (5, 6, 16), Raabovy štoly (10), Ruiny hornických staveb (11), Hornické domky (3) a Hornická kaple (14). Za návštěvu stojí také blízká hornická obec Nové Těchanovice (15, 33) s břidlicovou architekturou.

Kromě popsaných okruhů se v regionu nachází i další zajímavá místa spojená s břidlicí a hornictvím:

• Guntramovice: Kostel sv. Jakuba Většího byl vybudován v roce 1736 a byl obehnán silnou zdí se vstupní bránou a později pokrytou deskami břidlice velkých formátů. V obci jsou zajímavá venkovská stavení s využitím břidlice jako stavebního kamene především soklů a zdiva. Na hřbitově je hromadný hrob padlých v bitvě u Guntramovic r. 1758.
• Podlesí: Malebné krajinné místo zelených pastvin doplňuje paleta šedí venkovských stavení, převážně selských dvorů. Dále kaple krytá břidlicí, hřbitov obehnaný břidlicovou zdí a jiná zajímavá zákoutí.
• Staré Oldřůvky: Obec patřila mezi první vesnice založené na Budišovsku a Libavsku ve 13. století. Ke stavbě fary a kostela Navštívení Panny Marie, ale i dalších venkovských stavení v obci byla využita břidlice jako stavební kámen.

Přehled tras a zastávek

tags: #naucna #tabule #stezka #bridlice #informace

Oblíbené příspěvky:

• proč zvolit vinylové podlahy Step Style
• Ochrana dřevostavby před vlhkostí a škůdci
• Umělecké profese v Olomouci: Jaké jsou platové podmínky?
• Jak správně laťovat střechu?
• Příčiny a řešení trhlin v betonu