Nejnižší třída betonu a jak vybrat správný typ pro vaši stavbu
Beton je kompozit s mnoha aplikacemi. Obvykle se používá k pokládání základů, podlah budov a schodišť nebo k vytvrzování podkladů. Architektonický beton se používá například pro úpravu interiérů a fasád. Při výběru směsi pro konkrétní projekt musíme věnovat pozornost třídě betonu. Výběr správné třídy betonu není jednoduchý. V potaz je třeba brát mnoho faktorů, situaci pak neulehčuje ani změť kódových označení, či příslušných norem.
Co je třída betonu a jak se určuje?
Beton, neboli umělý kámen, je stavební surovina skládající se z plniva, pojiva, vody a speciálních příměsí. U běžného betonu je pojivem kvalitní portlandský cement. Beton je směs písků a štěrků nebo drtí, obecně nazývaných kamenivem do betonu, spojená pojivem tvořeným cementem, vodou a přídavkem příměsí a chemických přísad. V čerstvém stavu může být beton podle složení zcela tekutý, plastický nebo tzv. zavlhlý.
Třída betonu původně označovala jeho pevnost v tlaku. Je to parametr, který definuje pevnost materiálu v tlaku, vyjádřenou v megapascalech (MPa). Ta se určovala podle velikosti napětí, které bylo potřeba k porušení struktury zkušebního betonového vzorku. Pevnostní zkoušky se provádějí na betonových blocích ve tvaru válce nebo krychle. Pevnostní třída betonu se volí dle jeho určení.
Standardně je pevnostní třída betonu deklarovaná podle pevnosti betonu v tlaku dosažené při normových podmínkách (ve vodě a při 20 °C) ve stáří 28 dní. Zrání betonu a zvyšování pevností betonu ovšem probíhá stále dále i po tomto termínu, jen se snižující se rychlostí. Při použití aktivních příměsí do betonu, jako je popílek, mikromletá vysokopecní struska a podobné materiály, pokračuje znatelný vývoj pevností betonu ještě po 28 dnech. V těchto případech je možné deklarovat pevnost betonu po 56 dnech nebo i po 90 dnech zrání. Takto deklarované betony jsou ekonomicky výhodné a je možné je použít zejména v teplejším období roku. Při době zrání jiné než 28 dní je nutno pevnostní třídu betonu doplnit údajem o době zrání.
Objemová hmotnost obyčejného betonu po správném zhutnění se pohybuje obvykle v rozmezí 2150-2350 kg/m3 a to v závislosti na složení betonu a jeho konzistenci.
Čtěte také: České normy pro minimální šířku stěn cihlových domů
Označování tříd betonu: staré a nové normy
Ve velkoobchodech se stavebninami nebo v produktových katalozích internetových obchodů najdeme různá označení betonu. Symboly obsahují velká písmena následovaná dvěma číslicemi. Jak číst symboly jako: beton C25 nebo beton B100? Stavitel nebo architekt je snadno dekóduje. Neprofesionálové však často nevědí, jak interpretovat zkratku obsaženou v popisu produktu. Tato písmena a číslice označují jakost betonu.
Dříve se pevnostní třída betonu označovala velkým písmenem B a číslem podle normy ČSN 732400. Tato norma už je však zastaralá a nepoužívá se. Místo ní platí od 1. 7. 2014 norma ČSN EN 206.
Písmeno C znamená beton. C a LC jsou nové třídy betonu, které vznikly jako výsledek zavádění evropských norem na místní trhy stavebních materiálů. Co bychom měli vědět o betonu třídy C a jeho aplikacích? Nové označení jakosti betonu platí v celé Evropské unii. Standardizace výrazně usnadnila stavebníkům výběr vhodných materiálů, které odpovídají konstrukčním předpokladům. Kromě toho laboratoře po celém světě pracují na zlepšování pevnostních vlastností betonu. Trh stavebních materiálů nabízí stále nové, vylepšené výrobky, což vyžaduje novelizaci a aktualizaci příslušných norem.
Stavebníci, kteří dlouhá léta používali označení B pro betony, často stále používají staré názvosloví. Dřívější označení beton B35 odkazuje na skupinu betonů C30/37. Chudý beton (třída B10) je nyní označen jako beton C8/10. Beton C20/25 (B25) se široce používá například v rodinném bydlení. Je to proto, že je snadno zpracovatelný, relativně levný a velmi odolný. Tento běžně dostupný kompozit vykazuje dobré pevnostní parametry: pevnost krychlového vzorku je 20 MPa. U válcových vzorků je index měrné pevnosti 16 MPa.
První číslo (například C20) definuje měrnou pevnost betonu v tlaku, stanovenou na válcových vzorcích po 28 dnech zrání. Hodnota za znaménkem /, známá jako modul nebo lomítko, představuje specifickou pevnost při stlačení krychlového vzorku o rozměrech 15 cm × 15 cm × 15 cm, stanovenou po 28 dnech. Například třída C 25/30 znamená charakteristickou pevnost betonu 25 MPa (tj. 250 kg/cm2) stanovenou na tělese tvaru válce a pevnost 30 MPa (tj. 300 kg/cm2) stanovenou na tělese tvaru krychle. Dříve používaný a dodnes běžný způsob stanovení pevnosti je na krychelných vzorcích o rozměru 150 mm, tato pevnost je uvedena v označení vždy až za lomítkem. Charakteristická, dříve označovaná jako zaručená, pevnost betonu je minimální pevnost betonu, kterou musí správně zpracovaný beton dosáhnout po zatvrdnutí v konstrukci.
Čtěte také: Přečtěte si článek o flexibilní terasové plastové dlažbě.
Beton je vyráběn s určitou rezervou v pevnosti, proto musí minimální pevnost vyhovujícího betonu při výrobě zkušebních vzorků na betonárně dosahovat pevnosti o 4 MPa vyšší než je pevnost charakteristická. Pevnost betonu je závislá na době a teplotě zrání; výše uvedené hodnoty pevností předepsaných normami musí být dosaženy po 28 dnech zrání za laboratorních podmínek při teplotě uložení 20 °C a v prostředí 100% relativní vlhkosti vzduchu nebo přímo při uložení ve vodě. I při nižší teplotě zrání, např. 10 °C, dojde k dosažení pevnosti po 28 dnech, ale rychlejšího nárůstu pevnosti se dosáhne při vyšších teplotách.
Přehled starých a nových označení betonu
Nejvíce zažitá byla stará norma ČSN 73 2400:1989. Tu po letech nahradila SN EN 206-1. V roce 2018 pak vyšla nová, aktuálně platná, norma ČSN EN 206+A1.
| Staré označení (ČSN 73 2400:1989) | Nové označení (SN EN 206-1 / ČSN EN 206+A1) |
|---|---|
| B3,5, B5 | C 5 |
| B 7,5 | C 7,5 |
| B 10, B 12,5 | C 8/10 |
| B 13,5, B 15 | C 12/15 |
| B 20, B 25 | C 16/20, C 20/25 |
| B 28, B 30, B 35 | C 25/30, C 30/37 |
| B 40, B 45 | C 35/45 |
| B 50, B 55, B 60 | C 35/45 a další |
Pokud do vyhledávacího nástroje zadáme výraz „třídy betonu“, snadno najdeme aktualizovaný seznam a nová označení betonu, která jsou často prezentována jako tabulka.
Vliv prostředí na beton a indikativní třídy
Ztvrdlý beton podléhá vlivům okolního prostředí. Pro zajištění očekávané trvanlivosti a správné funkce betonové konstrukce v dlouhodobém horizontu je nutné, kromě požadavku na pevnostní třídu, dále upřesnit charakter prostředí, kterému bude konstrukce vystavena. Určuje to tzv. stupeň vlivu prostředí.
Podle normy ČSN EN 206+A1 se beton rozlišuje podle prostředí, ve kterém bude použit:
Čtěte také: montáž sádrokartonových podhledů a příček
- X0 (beton bez nebezpečí koroze nebo narušení)
- XC1 až XC4 (beton s nebezpečím koroze vlivem karbonatace)
- XD1 až XD3 (beton s nebezpečím koroze vlivem chloridů)
- XF1 až XF4 (beton vystavený mrazu a rozmrazování)
- XF1 a XF3 (beton bez CHRL)
- XF2 a XF4 (beton vystavený CHRL)
- XA1 až XA3 (beton vystavený chemicky agresivnímu prostředí)
- XM1 až XM3 (beton s pohyblivým mechanickým zatížením)
Jak vidíme, při výběru vhodné třídy betonu je nutné brát v potaz jeho zatížení fyzickými, chemickými a mechanickými vlivy. Jednotlivé třídy jsou rozděleny velmi podrobně, nemělo by se proto stát, že budete váhat mezi dvěma alternativami.
Indikativní (minimální) třída betonu
Indikativní (minimální) třída betonu závisí na stupni vlivu prostředí, který je definován v tabulce 4.1 normy EN 1992-1-1. Indikativní třída betonu je dána tabulkou E.1N:
| Stupeň vlivu prostředí | Indikativní pevnostní třída |
|---|---|
| X0 | C12/15 |
| XC1 | C20/25 |
| XC2 | C25/30 |
| XC3 | C30/37 |
| XC4 | C30/37 |
| XD1 | C30/37 |
| XD2 | C30/37 |
| XD3 | C35/45 |
| XS1 | C30/37 |
| XS2 | C35/45 |
| XS3 | C35/45 |
| XF1 | C30/37 (C25/30) |
| XF2 | C25/30 (provzd. min.4%) |
| XF3 | C30/37 (C25/30 provzd. min.4%) |
| XF4 | C30/37 (provzd. min.4%) |
| XA1 | C30/37 (C25/30) |
| XA2 | C30/37 |
| XA3 | C35/45 |
Poznámka: hodnoty v závorce odpovídají národní příloze pro Česko, tabulce E1.CZ. Pokud není splněn požadavek na minimální provzdušnění, je nutné použít vyšší třídu.
Další důležité parametry betonu
Konzistence betonu
Konzistence betonu udává jeho tekutost a zpracovatelnost v rozsahu od zavlhlého (skoro suchého) betonu (S1) přes tuhý (S1/S2), plastický (S2) až tekutý (S3) a velmi tekutý (S4-S5) beton. Konzistenci betonu je nutné volit podle způsobu dopravy betonu a podle možností jeho dobrého zhutnění v konstrukci. Zkoušky se provádějí v době ukládání betonu nebo v případě transportbetonu, v době dodání. Pro vibrovaný beton netenkostěnných konstrukcí s nehustou výztuží, např. základové desky, stěny, stropy, se nejčastěji používají betony konzistence S2 až S3, u kterých se dosahuje řádného zhutnění vibrací. Pro pohledové betony a pro „tekuté" potěry je nutné zvolit betony konzistence S4 až S5. Nedostatečné zhutnění (obsah vzduchových pórů u neprovzdušněného betonu nad 3 %) významně snižuje pevnost betonu, směrně o 6 % na každé procento vzduchových pórů.
Obsah chloridových iontů
Chloridové ionty (Cl-) v betonu způsobují korozi ocelové výztuže a tím postupně degradaci celé betonové konstrukce, proto je jejich obsah v betonu omezován.
- Kategorie Cl1,0 - max. 1,0 % Cl/cementu
- Kategorie Cl0,2 - max. 0,2 % Cl/cementu
- Kategorie Cl0,1 - max. 0,1 % Cl/cementu
Doprava a zpracování betonu
Standardní doba zpracovatelnosti betonu od namíchání po uložení do bednění je 60 až 90 minut v závislosti na druhu betonu a teplotě prostředí. Doprava čerstvého betonu závisí na jeho konzistenci, tj. tekutosti. Beton zavlhlé konzistence může být dopravován běžnými nákladními automobily, pro beton plastické a tekuté konzistence se používají automíchače (automixy, autodomíchávače), umožňující beton během přepravy průběžně promíchávat a udržet tak jeho dokonalou homogenitu a dobrou zpracovatelnost. Zpracování čerstvého betonu zahrnuje včasné uložení betonu do bednění nebo formy (korytem z mixu, čerpadlem, rozvoz stavebním kolečkem apod.) a jeho řádné zhutnění.
Obecně je jakékoliv přidávání vody nebo přísad při dodání zakázáno. Ve zvláštních případech, pokud je to na zodpovědnosti výrobce, je možné přidat vodu nebo přísady za účelem úpravy konzistence na požadovanou hodnotu, a to za předpokladu, že nejsou překročeny mezní hodnoty uvedené ve specifikaci a přidání přísady je obsaženo v návrhu složení betonu. V každém případě musí být jakékoliv množství vody nebo přísady přidané do autodomíchávače zaznamenáno na dodacím listě. Při dodatečném zamíchání nesmí být doba kratší než 1 min/m3 a ne kratší než 5 minut po přidání přísady. Jestliže je na staveništi přidáno do autodomíchávače větší množství vody nebo přísady než připouští specifikace, pak tuto záměs nebo dávku je nutno zaznamenat na dodací list jako „neshodná".
Jak vybrat správný beton pro vaši stavbu?
Řešíte, jaký typ betonu použít pro Vaši stavbu? Pevnost betonu definuje pevnostní třída. Pro základy běžných rodinných domů na rovinatých pozemcích je zpravidla dostačující beton C12/15 nebo již zmíněný C16/20, beton na základovou desku bývá o třídu vyšší a pro monolitické stropy je nutné využít pevnostní třídu minimálně C20/25.
V současné době platí pro výrobu betonu v ČR souběžně několik předpisů. Je to evropská technická norma ČSN EN 206+A1 a doplňková česká technická norma ČSN P 73 2404. Obě normy zahrnují stejné pevnostní třídy betonu se stejnými požadavky na pevnosti betonu, liší se ovšem v dalších požadavcích podle stupně vlivu prostředí (SVP). Obě normy zahrnují část betonů naprosto identických a v části betonů s odlišují. Navíc ČSN P 73 2404 obsahuje požadavky na betony s životností 50 let (tab. F.1.1) a zpřísněné požadavky na betony s životností 100 let (tab. F.1.2.) Kromě technických norem jsou v ČR požadavky na beton obsaženy ještě ve zvláštních předpisech některých investorů, a to pro pozemní komunikace (TKP SPK), pro železniční stavby (TKP staveb SD) a vodní stavby (TKP staveb ŘVC). Pro běžné konstrukce bez speciálních požadavků se obvykle používá beton specifikace podle ČSN P 73 2404.
Objednávka betonu musí mj. obsahovat jednoznačné požadavky na typ a kvalitu betonu, které jsou popsány formou tzv. specifikace. Specifikace betonu je soubor parametrů betonu, sloužící k jednoznačnému výběru vhodné typové receptury betonu do objednávky. Mezi povinné parametry patří česká technická norma, podle které je beton specifikován.
Výše uvedené specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci.
Vlastnosti čerstvého a ztvrdlého betonu jsou deklarovány a zaručeny podle příslušných technických norem ČSN P 73 2404 a ČSN EN 206+A1. Dosažení zaručených vlastností ztvrdlého betonu a celé betonové konstrukce je dodavatelem betonu garantováno pouze za předpokladu správného postupu ukládání, hutnění a ošetřování betonu v konstrukci podle výše jmenovaných norem a norem souvisejících (mj. ČSN EN 13670).
tags: #nejnizsi #trida #betonu #informace

