PergolyNotre-Dame a dubové trámy: Historie a obnova
Před pouhými několika dny zpustošil jednu z nejslavnějších katedrál na světě ničivý požár, což k ní přitáhlo pozornost a nářky celého světa. Právě tak vznikla Notre-Dame de Paris, perla francouzské gotiky. Její stavba zabrala téměř dvě stě let a na svou dobu byla doslova technologickým a kulturním zázrakem.
Historie katedrály Notre-Dame
Dlouhá staletí před příchodem křesťanství do Francie se na jejím místě vypínal starověký chrám zasvěcený Jupiterovi, bohu hromu a blesku, králi římského panteonu. Změna víry si však vyžádala i změnu místa pro uctívání, a tak na jeho místě postupně vznikla série kostelů. Když se roku 1163 pokládal její základní kámen, se slávou události přihlížel francouzský král Ludvík VII. i papež Alexandr III.
Do historie se ovšem Notre-Dame zapsala dlouho předtím, než byla dokončena. Již roku 1185 povolával jeruzalémský patriarcha Hérakleitos z lůna rozestavěné katedrály třetí křížovou výpravu, jejímž cílem bylo znovu dobýt Svatou zemi z rukou sultána Saladina a jeho válečníků. O pár desítek let později v ní král Ludvík IX. uložil trnovou korunu Ježíše Krista, zatímco se pro ni stavěl její vlastní svatostánek, dnes známý jako Saint-Chapelle, umístěný jen kousek od Notre-Dame. Ta se do ní později vrátila a zůstala tam až do požáru, kdy ji z plamenů hrdinně vynesl kaplan pařížských hasičů. V roce 1431 byl v srdci Notre-Dame korunován Jindřich VI.
Svého času Notre-Dame sloužila jako liber pauperum, tedy ‚Bible chudého muže‘. Jelikož velká část věřících byla po většinu dějin negramotná, hledaly se různé způsoby, jak jim předávat biblická poselství. Kromě bohoslužeb k tomu posloužila i samotná výzdoba katedrály - její bohaté sochy ukazovaly křesťanské příběhy, aniž by potřebovaly písmo či slovo.
Revoluce a Notre-Dame
Ne vždy však byla léta k Notre-Dame přívětivá. Během Velké francouzské revoluce, těsně před koncem osmnáctého století, ji potkaly prudké a neočekávané změny. Dočkala se hrozivého plundrování, někdy dosti absurdním způsobem - sochy biblických králů, původně umístěné na její západní fasádě, byly sejmuty a následně jim byly uťaty hlavy. Důvod? Revolucionáři je omylem považovali za sochy francouzských králů, přičemž proti monarchii byla revoluce vedena. Celé události nasadila pomyslnou absurdní korunu skutečnost, že jen o pár let později v ní byl korunován Napoleon Bonaparte císařem Francie.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o dubovém řezivu
Katedrála jako taková byla navíc v té době dočasně zbavena svého křesťanského svěcení a namísto toho dedikována kultu Rozumu, což byla revoluční představa ‚ateistického náboženství‘, uctívajícího namísto božstva ideál lidského kritického myšlení.
I přes tyto dramatické události však Notre-Dame přežila více i méně ve zdraví až do osudného nedávného požáru. Kromě obrovského duchovního, kulturního, uměleckého a turistického významu má navíc jednu další funkci, o které se téměř neví - na náměstí před ní je umístěný takzvaný ‚Bod nula‘, malinkatý, snadno přehlédnutelný kamenný plát. Právě od něj se měří všechny vzdálenosti vedoucí k Paříži a z ní. Zpravodajský portál Premier uvádí, že Notre-Dame (francouzsky „Panna Maria“) je jednou z nejznámějších francouzských památek. Nachází se v centru hlavního města, dominuje malému ostrovu uprostřed řeky Seiny a zaujímá zvláštní místo v srdcích mnoha turistů i obyvatel města. Dne 15. dubna 2019 všichni s hrůzou přihlíželi, jak budovu zachvátil masivní požár.
Dubové trámy a jejich význam
Podporu obrovské střechy zajišťovala složitá síť třinácti set masivních dubových kmenů, které by zaživa zvládly pokrýt jednadvacet hektarů půdy. Právě proto se této konstrukci říkalo ‚forêt‘, což doslova znamená ‚les‘.
V pařížské katedrále Notre-Dame byl zvednut první dřevěný krov. Pro rekonstrukci střechy bylo vybráno osm dubů, které byly vykáceny v lese Berce v Jupilles v západní Francii. Stavební práce na původní katedrále začaly ve 12. století a trvaly neuvěřitelných 300 let. Zvedání částí dopravených na místo přitahovalo davy lidí na mostě přes řeku Seinu a na jejích březích. Přibližně sto krovů z 1 200 dubů, potřebných k obnově velké střechy, bude na památku umisťováno od konce srpna 2023.
Rekonstrukce katedrály
Dnes, 8. prosince 2024, se v Paříži koná historická událost - slavnostní mše ke znovuotevření ikonické katedrály Notre Dame, která byla vážně poškozena při požáru v roce 2019. Za Českou republiku se ceremonie účastní kardinál Dominik kardinál Duka. Už jen necelý rok zbývá do slavnostního otevření pařížské katedrály Notre-Dame, kterou před pěti lety vážně poškodil požár. Přestavba pokračuje podle plánu a řemeslníci dokončili dřevěnou konstrukci střechy nad hlavním oltářem. Všude kolem se ozývá nadšený aplaus. Rekonstrukce katedrály Notre-Dame|foto:, Český rozhlas„Byli jsme u toho, když nám z lesa přiváželi dřevo. Pak jsme ho opracovávali v dílně a teď celou tu konstrukci vidíme přímo na katedrále Notre-Dame. Budeme na to vzpomínat. Pracovali na základě středověkých výkresů a dodržovali staré postupy.„Čtyři měsíce jsme sekerou otesávali dubové díly. Pracovali jsme osm až deset hodin denně. století. Půjčilo mi ji muzeum ve městě Troyes právě na rekonstrukci katedrály Notre-Dame,“ dodává.
Čtěte také: Využití dubových fošen
Rekonstrukce katedrály byla vedena s cílem co nejvěrnějšího obnovení původního vzhledu. Byly použity tradiční materiály, jako je dubové dřevo na střechu a olovo na věž, aby se zachovala historická autenticita. Do katedrály se vrátila slavná špičatá věž (tzv. fleche), která se zřítila při požáru. V interiéru došlo nejen k obnově uměleckých děl, vitrážových oken a varhan, ale také k modernizaci osvětlovacího a bezpečnostního systému. Katedrála zůstává symbolem francouzské kultury a evropského křesťanství. Slavnostní mši svatou můžete sledovat živě na ČT.
Obnova tesařských technik
Některé techniky a pracovní postupy se ve Francii skoro vytratily. Řemeslníci proto spoléhají na zkušenosti starších kolegů, kteří se učili i v Česku.„Od 80. let jsem ve Francii začal oživovat techniky opracovávání čerstvého dřeva pomocí sekery. Tyto postupy tady úplně zanikly. Stále se ale udržovaly v jiných zemích jako třeba v Česku. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl pracovat s českými mistry,“ pochvaluje si Francois Calame. Vzpomíná na českého tesaře Petra Růžičku, který se specializoval na rekonstrukce historických krovů, a který zemřel loni na jaře.
Fortelná práce přetrvá věkyFrancois je přesvědčený, že starodávné techniky, které se dnes využívají při rekonstrukci katedrály Notre-Dame, najdou užití i při dalších přestavbách. Tesař François Calame, který se staré techniky práce se dřevem učil i v Česku. Vzpomínal na nedávno zesnulého českého tesaře Petra Růžičku|foto:Martin Balucha, Český rozhlas„Obrátili se na mě Slováci, se kterými teď spolupracuji na rekonstrukci části budov v Bánské Štiavnici. Její centrum je zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO,“ upřesňuje. Francouzští řemeslníci doufají, že i díky těmto starým technikám krovy vydrží minimálně tak dlouho jako jejich předchůdci - tedy 860 let.
Olympiáda jako motivace
S částečně opravenou katedrálou Notre-Dame se Francouzi chtějí pochlubit při letních olympijských hrách.„Doufáme, že při olympijských hrách se nad Paříží bude tyčit úzká věžička katedrály Notre-Dame. Rádi bychom taky do té doby sundali lešení ze střechy katedrály,“ doufá Philippe Jost, který vede přestavbu katedrály Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek by se měla veřejnosti otevřít 8.
Čtěte také: Dubové jídelní židle: Recenze
tags: #notre #dame #dubove #tramy #historie
