Sedlová střecha a obestavěný prostor: Vše, co potřebujete vědět

Střecha je nedílnou součástí našeho domu. Nejenže chrání dům před povětrnostními vlivy, ale střecha také utváří podobu celého objektu. Zapomenout nesmíme ani na její užitnou hodnotu. Proto ji architekti nazývají „pátou fasádou“ domu. Střecha sama o sobě má opravdu mnoho funkcí. Vedle už zmíněné ochrany před deštěm, sněhem, větrem nebo slunečním zářením patří mezi nejdůležitější konstrukční prvky každého rodinného domu. Zakončuje a uzavírá stavbu svým tvarem, materiálem krytiny i provedením doplňků a detailů a rozhodujícím způsobem ovlivňuje podobu celé stavby.

Dnes si můžeme při stavbě rodinného domu vybírat z mnoha druhů střech. Při výběru zohledňujeme tvar, sklon, počet plášťů nebo funkci střešní krytiny. Mezi nejrozšířenější typy patří sedlová, plochá a valbová střecha.

Sedlová střecha: Tradice a funkčnost

Sedlová střecha je v našich zemích asi nejtradičnějším typem střešní konstrukce a je oblíbená už stovky let. Tvarově se jedná o šikmou střechu, která má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty.

Výhody a nevýhody sedlové střechy

• Základní výhodou sedlové střechy je větší obestavěný prostor při opticky nižší stavbě.
• Realizace je rychlá a méně nákladná.
• Nevýhodou může být obtížné řešení tepelné izolace.

I navzdory tomu jsou u nás sedlové typy střech stále nejoblíbenější, především díky své funkčnosti a dobré ceně.

Porovnání se sedlovou střechou s jinými typy střech

• Valbová střecha: Valbová střecha je vlastně jiný typ sedlové střechy, která má místo štítů dvě valby. Dohromady tvoří čtyři střešní plochy ohraničené na všech stranách okapem. Může mít různý střešní sklon i úhel zkosení, stejně tak může být pokryta jakoukoliv střešní krytinou. Sklon i typ krytinu valbové střechy si zvolíte podle místních podmínek, ve kterých se objekt nachází. Na dnešních novostavbách můžeme také často vidět valbové a polovalbové střechy. Ty skvěle plní vedle stoprocentní funkčnosti i estetickou roli. Rozdíl mezi valbovou a polovalbovou střechou je pouze ve výšce okapů - jsou-li všechny okapy ve stejné výšce, jedná se o střechu valbovou.
• Plochá střecha: Ploché střechy jsou u rodinných domů častým řešením. Toto řešení umožňuje maximální využití vnitřního vytápěného prostoru. Plochá střecha je střešní konstrukce nebo střecha se sklonem nanejvýš 5 °. Ploché střechy se u nás ve větší míře začaly užívat až v 1. čtvrtině 20. století, jejich masivní rozšíření pak přišlo s panelovými domy. Ploché střechy mají jednoduchou konstrukci, a použijete-li kvalitní materiály a dodržíte správné pořadí jednotlivých vrstev, bude vaše plochá střecha naprosto bezproblémová, a navíc vám může ušetřit i náklady na vytápění.

Obestavěný prostor stavby

Obestavěný prostor stavby (OP) je součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje. Měření a výpočet výměr staveb pro účely oceňování podle vyhlášky č. 441/2013 Sb. se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. Postupy a definice pojmů při jejich zjišťování stanovuje příloha č. 1 oceňovací vyhlášky.

Čtěte také: Průvodce výběrem pohovky s dřevěnými nohami

Definice dílčích prostorů pro výpočet OP

• Obestavěný prostor spodní stavby: Je ohraničen po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem; dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m; nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.
• Obestavěný prostor vrchní stavby: Je ohraničen po stranách vnějšími plochami staveb; dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. V případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy v 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží; nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
• Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar: Se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

Co se nezapočítává do obestavěného prostoru

• Neodečítají se otvory a výklenky v obvodových zdech; lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně; nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.
• Neuvažují se balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi; římsy, pilastry, půlsloupy; vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

Co se připočítává k obestavěnému prostoru

• Připočítají se balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m (objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m).

Definice souvisejících pojmů

• Zastavěnou plochou stavby: Se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny (izolační přizdívky se nezapočítávají).
• Podlažím: Se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m, oddělená dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží, nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží. U nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení. U staveb a nejvyšších podlaží (např. podkroví, která nemají strop), vnějším lícem hřebene střechy.
• Výškou podlaží: Se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu.
• Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop: Je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.
• Světlou výškou podlaží: Se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.
• Zastavěnou plochou podlaží: Se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají.
• Podlahovou plochou: Se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí.

Příklad výpočtu

Pro lehkou ocelovou halu s půdorysnými rozměry 9,51 x 17,20 m, zastavěnou plochou 164,00 m², užitnou plochou (přízemí) 152,49 m² a podlahovou plochou 152,49 m², činí obestavěný prostor 810,00 m³.

Výška stavby činí +5,255m. Jedná se o sedlovou střechu se sklonem 10°, přízemní stavbu =1NP.

Opotřebení staveb

Opotřebení staveb se významným způsobem podílí na výši stanovení ceny. Jeho určením se proto podrobně věnuje příloha č. 21 oceňovací vyhlášky. Podle ustanovení § 11 vyhlášky se cena stavby nákladovým způsobem zjistí podle vzorce:

CSN = ZCU × Pmj × (1 - o / 100)

kde:

Čtěte také: Klíčové informace o podstřešním prostoru

• CSN je cena stavby v Kč určená nákladovým způsobem,
• ZCU základní cena upravená v Kč za měrnou jednotku,
• Pmj počet měrných jednotek stavby,
• o opotřebení stavby v %.

Opotřebení stavby se určí způsobem uvedeným v příloze č. 21 vyhlášky. K ceně stavby po opotřebení se připočte cena technologického zařízení určujícího účel užití stavby, určená podle výše nákladů na jeho pořízení, snížená o jeho opotřebení. U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby se cena sníží o opotřebení přiměřeně. Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti a životnost uvedená v příloze č. 21 se sníží o 20 až 40 %. Tak lze postupovat i v případě dočasné stavby, pokud je její dočasnost doložena. Při výpočtu opotřebení stavby, která je kulturní památkou, se přihlédne ke konstrukcím a vybavení, které jsou uměleckým nebo uměleckořemeslným dílem, popřípadě jsou tato díla jejich součástí. U těchto děl se opotřebení neuvažuje. Je-li dílo poškozeno, je nutné oprávněnost uplatněného snížení ceny doložit.

Rekonstrukce a stavební povolení

Při rekonstrukci střechy, zejména pokud dojde ke změně jejího typu (např. z pultové na sedlovou) nebo k navýšení stavby, je nutné zohlednit místní regulace a stavební předpisy.

Zvýšením stavby dochází k její „nástavbě“. Pokud je výška domku navýšena například o 1 až 1,5 metru uprostřed a do prostoru pod střechou nebude přístup, ta část nebude obyvatelná a nebude sloužit ani jako odkládací prostor, je k takovému zásahu potřebné stavební povolení.

Pokud územní plán omezuje obestavěný prostor, například na max. 110 m³, je nutné toto omezení dodržet i při změně typu střechy na sedlovou, což může omezit "obytnost" podkroví.

Izolace sedlové střechy

Při zateplení sedlové střechy je klíčové správné vrstvení materiálů pro prevenci problémů s vlhkostí a kondenzací. Účelem parozábrany je zabránit pronikání vzduchu resp. vodní páry ve vzduchu obsažené do tepelné izolace. Je možné použít difuzní folii o hmotnosti 150-170g namísto parozábrany, avšak je důležité, aby skladba byla správná.

Čtěte také: Požárně nebezpečný prostor: Kdy je přesah střechy kritický?

Při půdní vestavbě a zateplení střechy zespodu, kde poslední vrstvou bude obklad smrkovou palubkou, a izolace z minerální vaty bude mezi krokvemi, je třeba dbát na správné pořadí vrstev mezi prkny střechy (s nepískovanou lepenkou a kanadským asfaltovým šindelem) a palubkou.

Nejdůležitější je zajistit, aby nedošlo k problémům s vlhkostí a vodou, která bude kondenzovat pod střechou. Zde je orientační skladba pro zateplení sedlové střechy z interiéru:

Při jakýchkoli pochybnostech ohledně správné skladby je vždy nejlepší konzultovat situaci s odborníkem na stavební fyziku nebo projektantem, aby se předešlo budoucím problémům s vlhkostí a plísněmi.

tags: #obestavěný #prostor #sedlová #střecha

Oblíbené příspěvky:

• výhodný nákup použitých betonových panelů
• Vlastnosti a využití půlkulatých palubek
• Složitost střech v moderním stavitelství
• Jak vybrat přírodní izolaci pro váš domov
• Podrobné srovnání Marmolea a Korku najdete zde