PergolyPostup obkladu venkovní zdi na polystyren
Zateplení polystyrenem je dlouhodobě oblíbenou metodou ve stavebnictví, a to díky svým unikátním vlastnostem. Nabízí vyšší tepelnou ochranu budovy, nižší spotřebu energie na vytápění, výborné mechanické vlastnosti a je prakticky nenasákavá. Kontaktní fasádní zateplovací systém (ETICS) s obkladovým páskem je systém, který je vhodný pro novostavby i dodatečné zateplení budov.
Povrchová úprava obkladovými pásky má proti klasickým povrchovým úpravám vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a má samočisticí schopnost. Proto takovýto systém nevyžaduje žádnou údržbu a významně prodlužuje životnost celé fasády.
Z čeho se zateplovací systém skládá?
Zateplovací systém s obkladem se obvykle skládá z následujících vrstev a prvků:
- Zdivo budovy
- Hliníková základní lišta pro přesné založení zateplovacího systému
- Flexibilní lepidlo
- Tepelný izolant - polystyren
- Vrstva stěrky
- Armovací tkanina
- Hmoždinka s ocelovým šroubovacím trnem
- Lepidlo na obklady
- Cihlové obkladové pásky
Volba správného polystyrenu
Mezi dlouhodobě osvědčený materiál ve stavebnictví patří jednoznačně pěnový polystyren (EPS). Pro své unikátní vlastnosti je používán již pár desetiletí. Žádný jiný materiál nevykazuje tak vysokou pevnost a izolační vlastnosti, zároveň se vyznačuje velmi lehkou hmotností a rozumnou cenou. Pro zateplení fasády se nejčastěji používá pěnový polystyren EPS-F.
Vstupní surovinou pro pěnový polystyren je tzv. zpěnovatělý polystyren ve formě perlí nebo granulí. V první fázi výroby zvětší perle svůj objem na dvaceti až padesáti násobek působením syté vodní páry. Poté se perle meziuskladňují v provzdušňovacích silech. Na závěr dochází k tvarování perel ve formách.
Čtěte také: Palubky: moderní design
Příprava podkladu a montáž zakládací lišty
Před zahájením prací se provede kontrola stavu podkladu. Podklady, na které se má tepelněizolační systém aplikovat, musejí vykazovat soudržnost všech vrstev. Měly by být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu, doporučuje se průměrná soudržnost nejméně 200 kPa s tím, že nejmenší jednotlivá hodnota musí být alespoň 80 kPa. V případě místního vyrovnání nebo reprofilace vhodnou hmotou musí být zajištěna soudržnost nejméně 250 kPa.
Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu.
Před ukládáním tepelné izolace se rozměří zakládací úroveň celé plochy a přichytí se zakládací lišty s okapovým nosem. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Zakládací lišta se kotví do podkladu pomocí zatloukacích hmoždinek, které se vloží do předvrtaných otvorů. Hmoždinky jsou od sebe vzdáleny podle profilu lišty a typu podkladu 300-500 mm. Nerovnosti podkladu lze kompenzovat vkládáním vymezovacích podložek pod lištu v místě kotvení hmoždinkou. K podélnému napojení lišt se používají plastové spojky. Je zakázáno napojovat soklovou lištu na nároží nebo v koutech. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Lepení a kotvení izolantu
K zateplení se používají tepelně izolační desky z fasádního pěnového polystyrenu (EPS 70 F, EPS 100 F odpovídající ČSN EN 13 163), nebo fasádní desky z minerální vlny, v daném případě s kolmou orientací vlákna (ČSN EN 13 162). K lepení izolantu použijeme tenkovrstvou cementovou maltu. Lepicí maltu nanášíme vždy na rub desek po obvodu v pásu šířky cca 80 mm a bodově ve 3 bodech v podélné ose desky (platí pro formát desky 1000×500 mm). Desky lze v případech dostatečně rovného podkladu lepit i celoplošně. Lamely z minerální vlny lepíme vždy celoplošně. Lepicí malta nesmí být nanesena na bočních plochách izolačních desek a ani se nesmí vytlačit do spár mezi nimi.
Desky se lepí zespodu směrem nahoru na vzájemnou vazbu. Vylepování izolantu se provádí vždy na tzv. vazbu a to minimálně přesahem 150 mm na deskách. U rohů oken nesmí vzniknout svislá ani vodorovná spára. Proto se vždy musí osadit tzv. hokejka. Samotné lepení se provádí na rámeček z lepidla a tři body ve středu desky. Po přitlačení izolační desky k podkladu by styčná plocha měla být min. 40 % plochy rubu desky. Po vylepení ploch se provádí vylepení ostění a nadpraží. Zde platí vždy pravidlo o vloženém izolantu mezi přesahující izolant z plochy.
Čtěte také: Masivní kuchyně v šedé barvě
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. bruskou na polystyren.
Základem správného zateplení je kotvení izolantu. V tomto případě jsme použili závrtnou hmoždinku do zateplení FISCHER Termoz SV ll ecotwist. Výhodou těchto kotev je nulový prostup tepla, snadná montáž a počet ks na m2. Před samotným kotvením bylo nutné zakreslit na izolant trasování elektro rozvodů a přívodu klimatizace. Po kotvení izolantu dojde k zapěnění vpichů v izolantu tepelně izolační pěnou CERESIT WhiteTeq.
Pro bezpečné a efektivní připevnění polystyrenu i obkladů ve vyšších patrech se často využívají pracovní plošiny, které umožňují snadný přístup k těžko dostupným místům, aniž by bylo nutné používat žebříky nebo lešení.
Výztužná vrstva (stěrka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Pro vytvoření armovací vrstvy jsme použili armovací tkaninu Vertex R131 s lepidlem Ceresit CT85.
Jako první se celoplošně ocelovým hladítkem nanesl stěrkový tmel na povrch zateplení o tloušťce cca 2-3 mm. Do čerstvé malty se následně vložila svisle v pruzích výztužná tkanina ze skelného vlákna (s přesahem jednotlivých pruhů min. 100 mm) a zatlačila se do vrstvy tmelu. Do 24 hod od první vrstvy stěrky se pokračovalo druhou vrstvu tmelu o tloušťce cca 1 mm.
Čtěte také: Správná tloušťka obkladových prken
Místa s předpokládanou koncentrací napětí, tj. rohy fasádních otvorů se vyztuží přířezy z tkaniny ze skelných vláken o rozměru nejméně 300×500 mm, situovanými diagonálně v rozích. Vyztužení se realizuje vložením čtverců (30 × 30 cm) nebo obdélníků (25 × 50 cm) ze sklotextilní tkaniny. Tkanina se umístí přes roh ostění pod úhlem 45° a důkladně se zastěrkuje maltou. Nakonec se převáže vnitřní roh okenního otvoru úzkým proužkem síťoviny. Fixace výztužné tkaniny na podklad další vrstvou malty se realizuje vždy shora dolů.
U tepelněizolačního systému s povrchovou úpravou cihlovými pásky se kotvení realizuje talířovými příchytkami se šroubovacím kovovým trnem EJOT přes sklotextilní tkaninu. Tento postup je nevyhnutelný s ohledem na poměrně vysokou hmotnost finální pohledové vrstvy. Na ploše musí být minimálně 8 ks kotev na 1 m2, pokud statický posudek nestanovuje jinak.
Montáž obkladových pásků
Na domě investor požadoval podle vizualizace cihlový obklad. Takto připravený podklad pod cihlový obklad zaručí pevnost podkladu pro jeho aplikaci. Obklady MONSANTO jsou imitací cihly, která je revoluční na trhu cihlových obkladů. Spára je již součástí obkladu. Vzhledem k unikátní konstrukci se nejen velmi snadno montují, ale zaručí i jedinečný charakter vašeho domova.
Dalším pracovním krokem je po vyzrání vystěrkovaných ploch (min. 48 hodin) přesné rozměření a vytvoření kladečského plánu jednotlivých obkladových prvků tak, aby na sebe navazovaly jednotlivé styčné a ložné spáry a dotvářely ucelenou obloženou plochu bez rušivých elementů. Lepení obkladu začíná v úrovni okenního nadpraží. Pro zlepšení přídržnosti se doporučuje na rubovou stranu obkladových pásků nanést vrstvu malty a obklad realizovat metodou oboustranného lepení. Po dokončení nadpraží se zkontroluje rovinnost obkladu a odstraní eventuální nedostatky.
Obkladové prvky se kladou podle rozměřeného kladečského plánu tak, aby se dosáhlo vzájemného provázání jednotlivých prvků, a to o polovinu jejich délky. Obklad lze realizovat pásky s nízkou nasákavostí s převážně hladkým povrchem nebo pásky s rustikálním povrchem, které se vyrábějí řezáním celých cihel. Betonové obklady se vyrábějí ze speciálně upravené betonové směsi, která obkladům dodává vysokou odolnost povětrnostním vlivům, mrazuvzdornost a pevnost.
Spárování obkladů
Spárování keramického obkladu provádějte pomocí spárovací malty POLYBLEND S po dokonalém vytvrdnutí lepidla. Spáry musí být čisté, rovnoměrně hluboké a zbavené prachu, nesoudržných zbytků lepidla, jiných nečistot a volných částic. Před spárováním je potřeba spáry zvlhčit vodou a následně počkat, až dojde k jejímu vsáknutí nebo odpaření ze spár.
Spárovací hmotu připravíme do zpracovatelné konzistence dle technologického postupu výrobce v hustotě, která odpovídá zvolenému způsobu spárování. Spárovací maltu nanášíme v tloušťce, která je rovna minimálně tloušťce obkladového pásku. Vlastní spárovací maltu nanášejte do spár v namíchané polosuché nebo plastické konzistenci (podle zvoleného způsobu spárování) a tlakem vyplňte celý obsah spáry.
Při tzv. mokré metodě použijeme spárovací pytlík, při tzv. suché metodě spárovací špachtli, jejíž pomocí vpravíme tuto směs do všech styčných a ložných spár. Po zavadnutí spárovací maltu vyhladíme ve spáře plastovou hadicí nebo pomocí dřevěného kolíku. Spotřeba je dle formátu obkladových prvků a hloubky spáry cca 4 - 6 kg/m2. Konečné očištění plochy proveďeme lehkým ometením, pomocí smetáčku, po zavadnutí spárovací hmoty.
Dokonalé vytvrdnutí spárovací malty nastane podle povětrnostních podmínek ve 3 - 10 dnech. Po tuto dobu je opět nutné chránit zdivo před vlivem klimatických podmínek. Po provedení povrchové úpravy systému musí být všechny spáry spolehlivě utěsněny proti vnikání srážkové vody. Vodorovné plochy ve fasádě je doporučeno oplechovat, minimální přesahy okapnice jsou 30mm.
Finální úprava a detaily
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.
Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Finální silikonová omítka: Ceresit CT 74.
Při vyměřování tlouštěk izolantu během realizace došlo k problému u ostění vchodových dveří, kde byl rám dveří osazený přímo na boční stěně u vstupu. Nebylo tedy možné tento prostor dostatečně odizolovat tak aby zateplení bylo funkční a nedocházelo zde k promrzání. Na veškerou elektroinstalaci na domě bylo nejdříve potřeba namontovat montážní krabice do zateplení KEZ-zásuvky a vypínače, MDZ-montážní desky do zateplení vhodné pro snadnou montáž světel, kamer, pohyb. senzorů a sirén do zateplení. Dále bylo potřeba provést prodloužení elektro instalace a přívodů vody na zahradní hadici.
Po dokončení první vrstvy stěrky jsme přistoupili k osazení parapetů. Osazený parapet se lepí na univerzální Polyuretanové lepidlo CERESIT CX 10 a šroubuje se do montážní lišty parapetu na vruty opatřené krytkou v barvě parapetu. Na styk ostění a krytky parapetu usazujeme ukončovací lišta omítky 3 mm, aby byla zajištěna dilatace parapetu a nedocházelo zde k odlupování omítky.
Pro zachování správné funkce fasády a k zamezení případného vzniku prasklin je nutné vytvořit v obkládané fasádě dilatační spáry. Maximální velikost jednotlivých bloků obkladu je 4 × 4 metry. Pokud jsou na obkladové ploše rozložena okna v menším rozestupu, není nutné dilataci provádět. U velkých bloků oken se však dilatace doporučuje, stejně tak se doporučuje i v rozích budovy.
Nejčastější poruchy a jejich řešení
Systém s obkladovým páskem je velmi náročný na dodržení technologických pravidel a zásad pro montáž těchto systémů. Nejčastějšími poruchami bývají nestejnobarevnost spárovací malty a vápenné výkvěty.
Vzhledem k tomu, že suchá směs pro výrobu spárovací malty je vyráběna tak, že lze vyloučit barevné odchylky způsobené výrobou, pravděpodobnými příčinami barevných poruch mohou být:
- různé množství rozdělávací vody v jednotlivých záměsích
- vlhkost zabudovaná v konstrukci zdiva
- nedostatečně vyzrálý podklad (lepidlo)
- zvlhnutí fasády v průběhu hydratace spárovací malty
Důsledkem zvlhnutí zrající spárovací malty mohou být kromě barevných odchylek i vápenné výkvěty, které se mohou objevit nejen na spáře, ale i na povrchu obkladového pásku. I velké rozdíly teplot, případně vzdušné vlhkosti mohou mít částečný vliv na výsledný odstín spáry. Také voda použitá pro rozdělávání spárovací malty musí být čistá, nejlépe z vodovodního řádu. Nečistoty ve vodě, zvláště zbytky vápna nebo cementu např. po mytí nářadí, mohou způsobit vznik vápenných výkvětů.
Údržba fasády s obkladovými pásky
Pokud je systém s obkladovým páskem proveden správně, technologií, která je pro montáž tohoto systému obvyklá, údržba fasády je minimální. Údržba se provádí čištěním za sucha, mokrým čištěním nebo např. nanesením impregnačního hydrofobizačního nátěru, který snižuje nasákavost a špinivost fasády.
Čištění se provádí tlakovou vodou. Tlak vody se musí přizpůsobit daným podmínkám na základě provedené zkoušky čištění tak, aby nedošlo k porušení povrchu zateplovacího systému. Snižování tlaku se provádí zvětšením vzdálenosti trysky od čištěného povrchu. Zakazuje se používat pro čištění látky s podílem organických rozpouštědel, hydroxidy, kyseliny nebo jiné chemikálie. Čištění se doporučuje provádět v době, kdy lze vyloučit zmrznutí vody, která by mohla způsobit vznik trhlin v systému, nejlépe v létě. Základním smyslem pravidelného čištění je vedle estetického účinku především odstranění prachového náletu a spadu z povrchu. Tyto nečistoty by mohly zapříčinit vznik plísní a řas na fasádě.
tags: #postup #obkladu #venkovní #zdi #na #polystyren
