Smaltované skleněné obklady: Historie, výroba a moderní aplikace

Smaltované sklo, i když se v architektuře a interiérovém designu začalo více uplatňovat až od druhé poloviny 20. století, má historii dlouhou přes 3 000 let. Tato tradiční technologie se nepřestala vyvíjet ani v 21. století a nabízí celou řadu unikátních vlastností a možností, které nejsou v architektuře ještě plně doceněné.

Historie smaltování

Smaltování bylo používáno již ve starověku v zemích dálného východu (Japonsko, Indie, Čína, Egypt). Výraznější zlom v použití smaltu nastal v období Byzance, kdy se jím zdobily reliéfy z kovů (technikou cloisonné) v 5. až 7. století n. l. technologie smaltování byla přenesena i do Evropy. V českých zemích je nejstarší použití smaltu zaznamenáno na českých korunovačních klenotech (svatováclavská koruna) a na kříži Přemysla Otakara II.

V ozdobnictví byly nejdříve používány barevné smalty na zlatě, výjimečně na stříbře. Smalt jako povrchová úprava kovů se využíval přibližně v polovině 19. století, kdy se smaltovaly železné nádoby na vodu, pekáče, kbelíky, a následně i celé litinové vany na koupání.

Základním principem smaltování je natavení skloviny na kovový základ. Od 19. století se začíná rozvíjet technický smalt na slitinách železa jako je litina nebo ocel. Smalt plní nejen funkci barevné povrchové úpravy kovů, ale díky svým vlastnostem je zároveň chrání proti korozi i celé řadě dalších nepříznivých vlivů.

Výroba smaltovaného skla

Smaltovaná skla jsou vyráběna nanesením barvy na jednu stranu tabule běžného nebo čirého skla (stříkáním, barvícím válcem nebo přes síto), a následným vypálením. Tím se sklo tepelně vytvrdí. Proces smaltování spočívá v precizní aplikaci speciálních keramických barev na skleněné tabule za pomoci pokročilého válcového nanášecího zařízení. Výsledkem je rovnoměrná vrstva v přesně definované tloušťce. Po nanesení barvy prochází sklo sušením a důkladnou kontrolou kvality. Následuje kalení v peci při teplotě okolo 630 °C, během něhož se barva trvale propojí s povrchem skla. Takto vzniká extrémně odolná, hygienická a barevně stálá povrchová úprava.

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Teplotou výpalu v peci vykazuje vlastnosti na rozhraní skla a porcelánu. I když je smalt křehký, dokáže bez změny barvy i lesku přečkat stovky let. Technologie používaná ve společnosti HELUZ IZOS umožňuje smaltování i na ploché sklo a využívá právě vlastností smaltu, jehož barvy elegantně balancují na hranici mezi sklem a porcelánem. V produktové řadě smaltovaných skel IZOS DESIGN ožívá tisíciletá tradice smaltování v novém, technicky dokonalém provedení.

Smalty se vyrábí v celé škále barevných odstínů od opakních (neprůsvitných), transparentních i opálových. Složení barev se stále vyvíjí a přizpůsobuje potřebám 21. století. Možných způsobů aplikace skloviny je celá řada. Podle potřeby se nanáší máčením, stříkáním, potahovaním, štětcem, pneumatickým nebo elektrostatickým stříkáním. Smalt se obvykle nanáší a vypaluje několikrát a jednotlivé vrstvy se výpalem spolu napevno propojí. Při správném nanesení vznikne souvislý, hladký a velice odolný povrch. Délka pálení i teplota se liší podle typu a síly použitého kovu, barev, techniky i počtu pálení.

Typy a vlastnosti skla pro obklady

Dekorativní skla lze použít v interiérech (některá také v exteriéru) a do nábytku. Z hlediska designu může být dekorativní sklo již při výrobě či dalším zušlechťováním: čiré nebo zabarvené, vzorované nebo hladké, opatřené lakem nebo potiskem. Nejčastěji používaná skla v interiéru jsou čirá skla (Planibel® Clearlite, Planibel® Clearvision= vysoce čiré) a skla barvená ve hmotě (Planibel® Bronze, Green, Grey, Dark Grey aj.), lakovaná skla (Lacobel®, Matelac®), matovaná skla (Matelux), smaltovaná skla (Colorbel), skla s potiskem (Artlite), zrcadla (Mirox® MNGE), vzorovaná skla škály Imagin Oltreluce.

Čiré a extračiré sklo

Obecně lze rozdělit skla na dva typy z hlediska průhlednosti. Jedná se o čiré (FLOAT) nebo extračiré sklo (DIAMANT). Cenově dostupnější čiré sklo tzv. FLOAT je nazelenalé a zkresluje výslednou barvu. Sklo extračiré tzv. DIAMANT je upraveno tak, že je více průzračné a má tedy minimální zelenkavý nádech. Toto sklo používáme u realizací se světlými odstíny. Zkreslení do zelena se u diamantu téměř neprojeví. Oba typy skel prodáváme výhradně tvrzená a mají naprosto stejné mechanické i tepelné vlastnosti. Tvrzená skla jsou až 7x odolnější vůči rozbití oproti obyčejnému sklu.

Float je čiré sklo lakované do barvy dle RAL či NCS. Toto sklo je nazelenalé a zkresluje výslednou barvu a je vhodné použít při výběru tmavších odstínů. Skla Float standardně vyrábíme v délce 3200 mm, za příplatek umíme dodat v délce až 4200 mm z jednoho kusu. Diamant je extračiré sklo lakováno do barvy dle RAL či NCS. Toto sklo je téměř průhledné a výslednou barvu zkresluje minimálně. Sklo Diamant je nezbytné použít k dosáhnutí sněhově bílé barvy. Sklo diamant doporučujeme i pro většinu světlejších odstínů. Skla Diamant standardně vyrábíme v délce 3200 mm, za příplatek umíme dodat v délce až 4200 mm z jednoho kusu.

Čtěte také: Obklady do kuchyně – dekor dřeva

Lakovaná skla Lacobel® a Matelac®

Lacobel® a Matelac® jsou určeny pouze pro interiérové aplikace (pro exteriérové aplikace doporučujeme kalitelnou verzi Lacobel® T / Matelac® T). Neprůhledného vzhledu se dosáhne nanesením vysoce kvalitního laku na zadní stranu skla technologií výroby lakovací clonou. Lacobel® a Matelac® mají odlišný vzhled: Lacobel® se vyznačuje především vysokou reflexí a leskem (lak + sklo float), Matelac® naopak má saténovou povrchovou úpravu (lak + sklo float matované kyselinou). Výhodou obou verzí lakovaných skel je dlouhodobé uchování vzhledu.

Pro ochranu před poškozením je zadní lakovaná strana vždy umístěna na povrch, který obkládáme. Toto umístění také zajišťuje zachování barvy a vzhledu skla po dlouhou dobu. Nespornou výhodou je snadná montáž a údržba - povrch skla je velmi homogenní, neporézní, proto se snadno čistí (nepoužívejte prostředky obsahující abrazivní složky).

Lacobel je obyčejné sklo tl. 4 mm, které není tvrzené - bezpečnostní. Je již z výroby lakováno do 14 standardních barev. Lacobel je poměrně špatně odolný vůči mechanickým a tepelným vlivům. Tento typ skla nedoporučujeme pro použití jako obklad do kuchyně, protože můžou samovolně prasknout při kontaktu s horkým hrncem nebo rázem při běžné práci v kuchyni. Sklo Lacobel nelze použít za plynový sporák. Skla Lacobel dodáváme bez záruky proti prasknutí. Sklo Lacobel se používá zejména jako výplň posuvných dveří a dvířek v interiéru.

Kalitelná lakovaná skla Lacobel® T / Matelac® T

Některé aplikace vyžadují mnohem odolnější lakované sklo, které lze bez obav použít pro riziková místa, kde hrozí riziko tepelného šoku (rozdíly teplot na jedné tabuli skla až do 200 °C). Lacobel® T / Matelac® T je vysoce kvalitní lakované sklo vyráběné stejnou metodou jako Lacobel®. Použitý lak je však kalitelný, tzn., že jej lze zapravit do povrchu metodou tepelného tvrzení (kalení). Lak se tak stane neoddělitelnou součástí skla podobně jako smaltované sklo. Skleněný obklad ze skla Lacobel® T / Matelac® T nabízí vysokou odolnost proti nárazům, tepelným šokům a poškrábání. Je lehký a odolný proti UV záření, nemění barvu a je velmi odolný proti vlhkosti. Může být použit jak v interiéru (zejména jako obklad za plynovými hořáky varných desek), tak v exteriéru. Má téměř nulovou emisi těkavých organických sloučenin.

Bezpečnostní skla

V závislosti na požadované aplikaci a současných normách lze zvolit skla vrstvená, tepelně tvrzená nebo opatřené bezpečnostní fólií SAFE nebo SAFE+. Taková skla mají za úkol ochránit uživatele před poraněním (příp. propadnutím) nebo majitele před nezvanými hosty. Opomenout nelze ani protipožární skla, která podléhají přísným požadavkům a speciálním normám, zvláště v případě komerčních staveb.

Čtěte také: Typy dřevěných obkladů pro váš interiér

Testy ve smyslu normy ČSN EN 12600 jasně demonstrují, že skla od tloušťky 3 mm s fólií SAFE nebo SAFE+ mají podobný model rozbití jako vrstvené sklo (typ B), z čehož vyplývá, že zrcadla a skla Lacobel® / Matelac® SAFE/SAFE+ mohou být použita ve velkých formátech na stěny, jelikož splňují bezpečnostní normu 2B2 resp. Do skleněných příček můžete zvolit vrstvená bezpečnostní skla (Stratobel) s čirou, průsvitnou či barevnou fólií dle vašich představ. Sklo s folií SAFE může být fixováno silikony pouze v případě aplikace aktivátoru na fólii (více škála AGC Fix-In - systém pro profesionální lepení skel - nebo k dostání na www.agc-store.com).

Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo (ESG)

Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo (Thermally toughened glass, Thermisch vorgespanntes Einscheibensicherheitsglas - ESG) nesprávně označované jako „kalené“, je popsáno normou ČSN EN 12150. Tepelně ztvrzené sklo je možné vyrobit z jakéhokoliv monolitického skla bez drátěné vložky řízeným zahřátím na teplotu přibližně 620°C a následným ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání. Každé sklo, které má být tepelně upraveno musí mít opracovány hrany (sraženy), protože by jinak došlo při tepelném procesu k destrukci. Taktéž musí být na skle provedeny veškeré mechanické úpravy - řezání, opracování hran, broušení, vrtání - před provedením tepelného zpevnění. Po tepelném zpevnění lze na sklo nanést povlak metodou katodového rozprašování ve vakuu (tzv. „měkké“ pokovení).

Tepelně tvrzené sklo je považováno za bezpečné, protože v případě rozbití se láme na množství drobných úlomků, jejichž hrany jsou obecně tupé. Ve sklovině se vyskytují inkluze sulfidu nikelnatého (NiS), jehož krystaly mají jinou tepelnou roztažnost než sklovina, a při procesu tepelného zpevnění způsobí výrazně zvýšené napětí v povrchové vrstvě skla. Toto zvýšené lokální napětí způsobuje samovolný lom (samoexplozi), kdy tepelně tvrzené sklo samovolně bez dalších vlivů praskne. Toto riziko se výrazně sníží procesem prohřátí tepelně zpevněného skla (HST - Heat Soak Test) podle ČSN EN 14179-1, kdy je sklo ohřáto na teplotu okolo 300°C a na této teplotě se udržuje po dobu 2 hodin. Většina tabulí, které obsahují kritické inkluze NiS, praskne.

Tepelně zpevněné sklo (TVG)

Tepelně zpevněné sklo (Heat strengthened glass, Teilvorgespanntesglas - TVG) nesprávně označované jako „polokalené“, je popsáno normou ČSN EN 1863-1. Tepelně zpevněné sklo je možné vyrobit z jakéhokoliv monolitického skla bez drátěné vložky řízeným zahřátím na teplotu přibližně 620°C s postupným ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání. Každé sklo, které má být tepelně zpevněno musí mít opracovány hrany (sraženy), protože by jinak došlo při tepelném procesu k destrukci.

Vrstvená skla

Jedná se o kompozici dvou a více tabulí spojených v celé ploše mezivrstvou, která je z polyvinylbutyralové (PVB) nebo etylenvinylacetátové (EVA) fólie, nebo z pryskyřice. Takto slepené mohou být nejen tabule skleněné, ale mohou být pro určité specifické aplikace použity i tabule akrylátové, nebo polykarbonátové. Při použití vrstvených bezpečnostních skel s PVB fólií v exteriéru, nebo ve vlhkém prostředí, je nutné dbát na správný způsob zasklení a ochranu „volných“ hran před trvalým zatížením vlhkostí.

Zkušební těleso o hmotnosti 50 kg (kovový válec opatřený dvěma pneumatikami) se pouští na kyvadlovém závěsu proti svisle osazenému sklu z výšky 190 mm (3), 450 mm (2) a 1200 mm (1). Pro omezení radiace (EW) nebo zajištění izolace (EI) se používají skla vrstvená s jednou nebo více speciálními mezivrstvami, které jsou tvořeny roztoky solí, nebo polymery, a jsou čiré.

Tabulové sklo používané ve stavebnictví je vyrobeno ze sodnovápenatokřemičité skloviny získané roztavením směsi křemenného písku (70% až 72%), sodného tavidla (14%), stabilizátoru ve formě vápence (10%), a oxidů kovů pro získání specifických vlastností. Tabulové sklo plavené (float) se vyrábí roztavením směsi základních surovin a recyklovaného skla při teplotě kolem 1550°C, tavenina se při teplotě okolo 1000°C plaví po hladině roztaveného cínu, čímž se dosáhne dokonalé rovinnosti. Roztahováním nebo stahováním válci se upravuje tloušťka finálního skla. Kontinuální pás plastické skloviny je oddělován od hladiny cínu a prochází chladící pecí, kde se teplota sníží z teploty 620°C na teplotu 250°C a dále se kontrolovaně ochlazuje, aby se sklo zbavilo vnitřního pnutí. Vychlazený pás skla se řeže na základní formát 6000 mm x 3210 mm (tzv. Jumbo). Tažené sklo se vyrábí vertikálním taháním skloviny přes válce.

Základní sklářský kmen obsahuje oxid železitý, který způsobuje zelené zabarvení skleněné hmoty a projevuje se zejména u silnějších tabulí. Extračiré sklo je dodáváno pod různými obchodními názvy. Sklo je probarvené ve hmotě příměsí oxidů kovů pro zvýšení ochrany proti slunečnímu záření. Zabarvení skla je možné do různých odstínů (zelený, šedý, modrý, hnědý). Sklo značnou část slunečního záření pohlcuje do své hmoty, a proto je tepelně velmi namáhané. Z toho důvodu se obvykle doporučuje tato skla tepelně upravit.

Pokovená skla

• Pyrolytickou technologií přímo v lince na výrobu plaveného skla (tzv. tvrdé pokovení). Tato vrstva je odolná proti klimatickým vlivům, zlepšuje protisluneční vlastnosti skla, zvyšuje reflexi. Sklo je možné použít v izolačním dvojskle jako vnější tabuli s pokovenou vrstvou na pozici 1 nebo 2. Pokovení na pozici 1 má větší reflexi, na pozici 2 způsobuje větší tepelné namáhání skla a doporučuje se sklo tepelně upravit.
• Metodou katodového rozprašování ve vakuu (tzv. měkké pokovení), čímž sklo získá nízkoemisivní vlastnosti. Pokovení se nanáší jak na sklo v základním formátu, tak na kompletně obrobenou tabuli (naformátovaná, obroušená, tepelně zpracovaná). Tento kovový povlak není obecně odolný vůči technologickým a klimatickým vlivům, protože je náchylný k oxidaci. Proto se sklo používá výhradně do izolačních skel (dvojskel a trojskel) pokovenou vrstvou do meziskelní dutiny. Pozice povlaku může mít vliv na tepelně technické parametry izolačního skla. Většina výrobců nízkoemisivních skel v současné době vyrábí i tzv. strukturální zasklení.

Dekorativní a ornamentální skla

Dekorativní a ornamentální skla se strukturovaným povrchem se vyrábějí válcováním plaveného skla válci s požadovaným vzorem a mohou být probarvena ve hmotě. Jinou alternativou jsou ornamentální skla s drátěnou vložkou.

Izolační skla

Do izolačního skla lze slepit většinu výše uvedených typů skel a samozřejmě skla vrstvená, či tepelně upravená. Mezi jednotlivé tabule se po obvodu vkládá distanční rámeček o tloušťce 8 mm až 24 mm. Rámečky jsou vyrobeny z profilů hliníkových, nerezových, plastových s kovovou fólií, nebo z profilovaných provazců silikonových, či butylkaučukových. Meziskelní dutina se plní vysušeným vzduchem nebo inertním plynem (Ar,Kr,Xe). Oba hodnocené parametry, světelná propustnost LT a celková energetická propustnost g, jsou vzájemně v přímé fyzikální souvislosti. S použitím nejmodernějších technologií nanášení selektivních vrstev jsou v současné době vyráběna skla s koeficientem selektivity > 2.

Aplikace smaltovaných skel

Škála aplikací dekorativních skel je velmi rozmanitá a zahrnuje: obklady stěn, sprchové zástěny, dveře (posuvné nebo křídlové), nábytek (horizontální a vertikální aplikace), dělicí příčky, zrcadla, balustrády, podlahy a schodiště, prosklené stropy a světlíky, rámování. Dekorativní výrobky lze instalovat lepením, mechanickým uchycením (bodově nebo do rámu) nebo jiným způsobem. Při instalaci dekorativních sklářských výrobků AGC se řiďte montážními pokyny AGC.

Zatímco digitální tisk je vhodný pro přenos grafiky, textu, fotografií či obrázků ve vysokém rozlišení a plné barevnosti, smaltovaná skla jsou volbou pro celoplošný jednobarevný tisk prakticky v libovolné barvě a odstínu. Nanášecí válce umožňují tisk i vodorovných rovnoběžných pruhů a čar. Předností smaltovaných povrchů je rovnoměrná intenzita barvy po celém skle. Smaltování je vhodné zejména pro větší jednobarevné nebo pruhované plochy s rovnoměrnou barevnou intenzitou ve všech bodech skla a po celé smaltované ploše.

Použití smaltu v architektuře a designu

Na základě hlavních výhod smaltu lze konstatovat, že díky uvedeným vlastnostem lze smaltované panely bez obav uplatnit jako obklady v metru, v nemocnicích, na silech, nádržích, čističkách odpadních vod, v koupelnách, bazénech, sušičkách i na pláštích budov. Smaltované ocelové obklady z vítkovické produkce se u nás používají od šedesátých let. Vyráběla se typická zemědělská modrá sila, která najdeme dosud v mnoha vesnicích a městech. Výjimečný je u nás i modrozelenými smaltovanými deskami pokrytý dům Teplotechny v Ječné ulici v Praze od architektky Věry Machoninové. Zaoblený tvar části modrého vítkovického sila zakomponovali do soukromé vily i architekti Karel Prager a Jan Louda.

Na příkladech je patrné, že panely nemusí být pouze jednobarevné nebo rovné či vzniklé průmyslově a ve větších sériích. Nabízejí se i možnosti využití smaltu jako zajímavého designového nebo uměleckého prvku. Barevné i autorsky pojaté smaltované díly se mohou uplatnit jako obložení stolů, skříní, krbů, kuchyní, plotů, židlí, stolečků, zdí či dělících příček. V exteriéru je možné autorské smalty použít jako prvky na zahradách, osvětlení, na zastávkách veřejné dopravy. Odolnější technické smalty se ideálně hodí pro použití v exteriéru i interiéru a jsou vhodné na větší plochy. Smalt se doposud těší zájmu pouze malé skupině architektů a stavařů, přestože jeho potenciál je daleko širší.

Křehčí a výrazně dražší smaltované obklady na stanici metra Národní se používají obvykle na menší předměty uměleckého řemesla a menší obrazy a objekty. Jejich jedinečný lesk a barevnost ale může být využit pro menší plochy, kterým je třeba dodat exkluzivní vzhled. Použity tak mohou být i jako drobné úchyty a ozdoby na nábytku. V architektuře se používají méně často, ale přesto existují i s nimi velice rozsáhlé realizace. Fred Uhl Ball (1945-1985) je autorem The Way Home, čtyřpatrových garáží v Sacramentu.

Konstrukční aspekty a montáž

Strukturální zasklení je takové uložení skla, kdy tabule není osazena po obvodu do zasklívací drážky nebo připevněna přítlačnou lištou, ale je přilepena strukturálním lepeným spojem na nosnou konstrukci, nebo je mechanicky připevněna příponkami v prostoru distančního rámečku, případně přichycena bodovými příponkami. Jedná se i o případy, kdy je tabule po dvou stranách připevněna přítlačnými lištami, a dvě strany jsou pouze zatmeleny.

Ve všech případech je lepený spoj izolačního skla namáhán zatížením vnější tabule tlakem a sáním větru, vlastní hmotností vnější tabule, je vystaven působení UV záření prostupujícího vnější tabuli, a je v kontaktu s těsnícím tmelem vyplňujícím spáru mezi skly. Z těchto důvodů nemůže být pro slepení izolačního skla použit běžný polyuretanový nebo polysulfidový tmel, protože není odolný vůči UV záření, není kompatibilní s těsnícími silikonovými tmely, a není schopen přenést zatížení působící na vnější tabuli. Proto se používají pro výrobu izolačních skel pro strukturální zasklení výhradně silikonové tmely. V současnosti jsou na trhu systémy pro strukturální lepení skel od firem DowCorning, Sika a Tremco illbruck.

U vnější tabule izolačního skla určeného pro strukturální zasklení se doporučuje provedení s broušenou hranou - jednak proto, aby nedocházelo ke zranění při tmelení, instalaci a údržbě, a také pro zvýšení odolnosti proti poškození. Při použití tabulí s „měkkým“ povlakem obvykle musí být tento odbroušen, aby byla zajištěna dostatečná adheze a koheze materiálů lepeného spoje.

Používané materiály při konstrukci obvodových plášťů

Nerezová ocel má díky svým vlastnostem široké použití při konstrukci lehkých obvodových plášťů. Kromě uplatnění, především své vysoké pevnosti na některých nejvíce namáhaných uzlových bodech konstrukce, používá se hlavně na spojovací materiál, jako jsou samořezné a metrické šrouby. Z běžné oceli, ať už upravené pozinkováním nebo jinak ochráněné proti korozi, se vyrábí převážně kotevní prvky, popřípadě i některé profily. Na izolátory, resp. přerušení tepelných mostů, se používají různě tvarované profily či pásky z tepelně izolujících plastů (polyamidu, polythermidu nebo polyuretanu vyztužených skelným vláknem, PVC, laminátů, apod.). Převážnou část spojovacích prvků systémů ocelových a hliníkových lehkých obvodových plášťů tvoří šrouby z nerezové oceli. Pro zakončující díly konstrukcí nebo součásti kování se používají součástky z plastů. Výhodou těchto dílů je možnost zjednodušení výroby. Prefabrikované díly mají často velmi složité tvary, které by se běžným obráběním komplikovaně vyráběly. Různé druhy lepidel a tmelů našly široké uplatnění při výrobě i montáži rámových konstrukcí i lehkých obvodových plášťů.

Přemýšlíte o skleněném obkladu do kuchyně a nevíte jaký typ skla objednat? Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové vlastnosti různých typů skel vhodných pro obklady.

tags: #obklady #smaltovane #sklo #informace

Oblíbené příspěvky:

• Moderní obklady stěn
• Vše o extrudovaném polystyrenu pro dveřní výplně
• Výhody dřevěného hřebenu
• Nerezové a chromové doplňky pro Hyundai i30
• Co znamenají kontrolky na palubní desce SL 350