Obvodové stěny s provětrávanou mezerou: Způsob uchycení izolace

V posledních letech se i u nás setkáváme s celou řadou objektů opatřených větranou fasádou. Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení, kdy se mezi izolací a vrchním pláštěm fasády ponechává provětrávaná mezera. Tento systém je oblíbeným řešením nejen u novostaveb, ale zejména i u rekonstrukcí. Na nosné konstrukci je aplikována tepelná izolace z důvodu požadavků na dodatečné zateplení v souladu se současnou normou ČSN 73 0540, ke které se vztahují i předpisy zakotvené v zákoně 177/2006 Sb.

Princip fungování provětrávané fasády

Provětrávaná fasáda, nazývaná také odvětrávaná, případně zavěšená, je konstruována tak, že mezi obvodovou stěnou, respektive mezi jejím zateplením a vnějším obkladem je vzduchová mezera. Aby systém správně fungoval, musí vzduch v mezeře proudit. Ten se ohřívá od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru), stoupá vzhůru a tím dochází k proudění průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m/s. Teplý vzduch má jednu dobrou vlastnost: absorbuje do sebe výrazně vyšší množství vlhkosti než vzduch studený. Díky provětrávání se tepelná izolace poměrně rychle vysuší a je opět dokonale tepelně izolačním materiálem. Navíc proudící vzduch odebírá vlhkost i z minerální tepelné izolace, která se do ní difunduje z interiéru přes vlastní nosnou konstrukci (nejvíce v zimním období, ale teoreticky se to děje prakticky kdykoliv, když je teplota exteriéru nižší než interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce.

Vzduchová mezera zajišťuje odvádění vodních par prostupujících izolací a nosnou zateplenou konstrukcí objektu. Její velikost přitom sehrává zásadní roli při spolehlivosti a funkčnosti tohoto systému. Aby v ní mohl vzduch volně proudit, je potřeba počítat se šířkou alespoň 4 cm, ideální velikost vzduchové mezery je 6 cm. Provětrávání přitom zásadním způsobem ovlivňuje i životnost fasádní konstrukce. Norma ČSN 73 1901 udává hodnoty minimální doporučené tloušťky větrané vzduchové mezery pro střechy. Například při sklonu střechy nad 45° je min. doporučená mezera 40 mm.

Rosný bod a vlhkostní režim

Rosný bod je poměr teploty, vlhkosti a tlaku ve zdi, kde dochází ke kondenzaci. V případě provětrávaných fasád je důležité, aby se rosný bod posunul co nejvíce do exteriéru. Správně provedená provětrávaná fasáda umožňuje díky větrání udržovat optimální vlhkostní režim celého souvrství. Doporučovaná hodnota vlhkosti v interiéru by měla být 40 až 50 %. V případě realizace provětrávané paropropustné fasády se plísní nemusíme obávat. Ta totiž umožní vodním parám volně procházet až k paropropustné fólii, na jejímž povrchu se vlhkost dostane do kontaktu s proudícím vzduchem v mezeře. Vlhkost je tedy odvedena do vnějšího prostoru, aniž by se začala kumulovat ve zdivu.

Výhody provětrávaných fasád

Vytvořené souvrství má proti klasickému zateplovacímu systému několik výhod:

Čtěte také: Obvodové lišty na koberce

• Aktivní vysoušení konstrukce: Provětrávaná mezera představuje velkou výhodu pro průběh difuzní vlhkosti obvodovým pláštěm. Díky ní můžeme brát skladbu zateplení jako difuzně otevřenou bez ohledu na vnější plášť.
• Zabraňuje přehřívání: V letních měsících větraná fasáda pomáhá konstrukci, jež je vystavena nadměrnému zahřívání, ochlazovat. V letním období zamezuje provětrávaná dutina přehřívání konstrukce, v zimě zaručuje tepelná izolace pod obkladem tepelnou pohodu.
• Zlepšení akustických vlastností: Skladba s předsazeným opláštěním, provětrávanou vzduchovou dutinou a pohltivou výplní z minerální vlny také efektivně zvyšuje neprůzvučnost konstrukce, laicky řečeno tlumí hluk přicházející z ulice. Popsaná skladba difúzně otevřené fasády výrazně tlumí hluk, což je dáno přerušením zvukových mostů různorodostí použitých materiálů.
• Odolnost vůči povětrnostním vlivům: V zimě se fasáda postaví nepříznivým povětrnostním vlivům jako štít. Vzduchová mezera zde plní nezastupitelnou funkci a chlad ani sníh nemají šanci dostat se na obvodové stěny domu.
• Flexibilita v designu: Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly, dřeva, po ocel a přírodní kámen.
• Snadná údržba a rekonstrukce: Vrchní obklad lze kdykoli odejmout, nosný rošt posunout, vrstvu tepelné izolace rozšířit a nový nebo stejný obklad nasadit zpět. U dodatečného zateplení starších domů provětrávanou fasádou není nezbytně nutné nesoudržné povrchy omítek upravovat a čekat na jejich vyschnutí.
• Řešení pro vlhké zdi: Větraná mezera je také výhodná pro rekonstrukce budov s nadměrnou vlhkostí ve stěně, kdy je požadován efektivní odvod vlhkosti.

Skladba a montáž provětrávané fasády

Skladba provětrávané fasády se od kontaktního systému zateplení liší vložením provětrávané vzduchové mezery mezi vrstvu tepelné izolace a vrstvu vnějšího obkladu. Základem systému provětrávaných fasád jsou tepelněizolační desky, jež se montují v návaznosti na technickém řešení roštů pro osazení vnějšího obkladu. Při zateplení v podobě provětrávané fasády je tepelná izolace z kamenné vlny ROCKWOOL uchycena k nosné stěně nebo vložena mezi rošt.

Typy izolace a uchycení

Při řešení provětrávané fasády je důležitá správná volba izolace. Izolační vrstva musí být z kvalitních tvarově stálých desek disponujících dostatečnou hustotou povrchu, díky níž se zabrání pronikání proudícího vzduchu do hloubky desky. Výběr izolace závisí na konstrukčním řešení systému provětrávané fasády, na požadavcích z hlediska tepelného, akustického a protipožárního. Z hlediska požární bezpečnosti vyhovuje pouze nehořlavý izolant, polystyren užít nelze.

Zateplení obvodového zdiva kamennou vlnou podstatně sníží úniky energie, zvýší požární bezpečnost domu a přispěje i k útlumu hluku pronikajícího zvenčí do interiéru. Výborné řešení pro zateplení provětrané fasády představuje Venti MAX. Jedná se o desku z kamenné vlny s patentovanou dvouvrstvou strukturu. Horní tuhá vrstva o tloušťce do 2 cm odolává mechanickému namáhání a profukování. Venti MAX je nehořlavá, má dobré zvukoizolační vlastnosti, je paropropustná a odolná proti vlhkosti. V případě provětrávaných fasád se Venti MAX kotví pomocí talířových hmoždinek nebo držáků. Tato izolace je vhodná rovněž pro vkládání mezi kovové nebo dřevěné rošty. Izolační desku Venti MAX lze využít i do sendvičového zdiva, kdy je přikotvena k nosné zdi pomocí spřahujících kotev opatřených distančními talířky. Desky lze pořídit jak v klasické podobě bez povrchové úpravy, tak s jednostranně lepenou černou netkanou sklotextilií, tzv. fleecem; izolační deska s fleecem má označení Venti MAX F. Tato izolace s povrchovou úpravou splňuje specifické optické a estetické požadavky.

Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější stačí pak kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. Izolaci je možné k nosné stěně i mechanicky přikotvit. Pro upevnění tepelné izolace doporučujeme použít kombinovanou příchytku izolace s okapničkou. Minerální vlna je propustná pro páry, nehoří, dobře izoluje a izoluje. Vhodný pro jakoukoli základnu. Izolace pro odvětrávané fasády by měla mít horní část zhutněnou do 120 kg/m³. Hustá vrstva se vytváří pouze na povrchu desek o tloušťce do 5 mm. Výsledkem je tepelná izolace chráněná před vyfouknutím. Vlastnosti desky umožňují jejich instalaci bez větruvzdorné vrstvy. Při pokládání běžné izolace je nutné pokládat membránu. Například pro ilustraci máme příklad velice dobře izolující minerální izolace pro provětrávané fasády Isover Fassil NT. Desky se ke stěně mechanicky kotví pomocí talířových hmoždinek s průměrem talířku minimálně 90 mm (optimálně 140 mm).

Konstrukce roštů

Konstrukce roštu je obvykle provedena z oceli, hliníku nebo dřeva. Představuje spojení mezi nosnou konstrukcí s fasádním obkladem. Provedení roštů závisí na zvoleném druhu a formátu fasádního obkladu. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn požárními předpisy. Oba pláště, tj. vnitřní konstrukci a režné zdivo (přizdívku) je nutné spojit ocelovými sponami z nerezavějící oceli. Vzdálenost spon má být ve svislém směru alespoň 500 mm a ve vodorovném alespoň 750 mm, což odpovídá cca 5-6 sponám na 1 m². První vrstvu spon uložíme co nejníže. Zpravidla používáme spony s hmoždinkou do vnitřního zdiva. Existují různé subkonstrukce těchto systémů, hlavně se liší materiálem použitým při výrobě:

Čtěte také: Jak funguje ikonický čip NE555

• Hliníkový systém;
• Subsystém z pozinkovaného kovu;
• Systém z nerezové oceli.

Pokud při montáži hliníkové ventilační fasády použijete pozinkované spojovací prvky, kov ve spojích se zhroutí za 1-2 roky. Důvodem je, že hliník a železný kov reagují rychle, tento jev se nazývá galvanický pár, kdy dochází ke korozi.

Větrací otvory a fólie

Vnější plášť by měl být dole a nahoře zdi opatřen větracími otvory, stejně tak pod okny a nad okny. Větrací otvory jsou nevyplněné svislé spáry, ideálně zakryté mřížkou. Aby celá skladba mohla fungovat, je třeba umožnit vzduchu volně proudit vytvořenou mezerou. Proto po celé délce fasády v její spodní části vyřízneme v pravidelných rozestupech otvory, které zabezpečíme mřížkami proti vnikání myší a hmyzu. Horní část fasády odvětráme stejně. Tím docílíme takzvaného komínového efektu - tedy cirkulace vzduchu mezi zadní stranou fasády a paropropustnou fólií s tepelnou izolací. Otvory v horní části fasády, které slouží pro odvod přirozeně nasátého vzduchu, je třeba chránit pro změnu před ptactvem.

Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difúzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce. Místo běžné difúzně otevřené folie se u fasád dají použít i speciální desky s obdobnými parametry sd ≤ 0,03 m, které plní stejné funkce, jako mají difúzně otevřené folie. Pro kvalitní instalaci parozábrany je nutné dodržovat několik pravidel. Parozábrana musí být upevněna hladkou stranou ven. Je přípustné umístit membránu svisle i vodorovně, ale je bezpodmínečně nutné, aby se na spojích vytvořily přesahy nejméně 50 cm. Deska by měla usnadňovat odvod vlhkosti, která se hromadí pod obkladovým materiálem. Omotejte koncové části tepelného izolátoru poblíž dveří a oken tak, aby membrána prošla pod izolaci nejméně o 25 cm, aby nedošlo k vyfouknutí.

Srovnání s kontaktní fasádou

S pojmem zateplená fasáda se pojí dva typizované způsoby provedení zateplení - kontaktní a bezkontaktní, neboli provětrávané. Jak název napovídá, u kontaktní fasády jsou veškeré vrstvy spolu ve vzájemném spojení. Na konstrukci stěny se lepí desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka. Naopak provětrávaná fasáda si udržuje od zbytku souvrství odstup. Vnější zateplení domu kontaktním způsobem, mezinárodně označované zkratkou ETICS (External thermal insulation composite system), je nejčastěji využívaným řešením u novostaveb i rekonstrukcí, kdy jednotlivé vrstvy skladby systému - nosná, tepelně izolační a pohledová jsou navzájem celoplošně spojeny.

Dodatečné kontaktní zateplení domu vyžaduje suchý, řádně očištěný, vyrovnaný a únosný podklad. Vzlínající zemní vlhkost, která je nejčastějším trápením starších staveb bez funkční hydroizolace, musí být před samotným zřízením kontaktní fasády odstraněna dodatečnou hydroizolací. Původní zaprášené zvětralé omítky, zdivo nebo panelové dílce je nutné mechanicky očistit či otryskat tlakovou vodou. Tloušťka tepelné izolace a její materiál se volí s ohledem na konstrukci domu, jeho kondici a to, jakým podmínkám je vystaven. Optimálním a stále častěji používaným materiálem na kontaktní zateplení fasád je minerální vlna.

Čtěte také: jak vybrat obvodové lišty pro PVC podlahy

Tabulka srovnání systémů uchycení izolace

Následující tabulka porovnává hlavní charakteristiky uchycení izolace u kontaktních a provětrávaných fasád:

Sanace vlhkosti u starších staveb

Problémem starších staveb však nebývají jen nedostatečné tepelněizolační vlastnosti zdiva, ale mnohdy je tu třeba řešit i vzlínající vlhkost, což vyžaduje provést hydroizolaci a sanaci zdiva. I po realizaci všech kroků potřebných k tomu, aby konstrukci stavby již neohrožovala vlhkost, se vyplatí nechat zdivu možnost volně dýchat. Řešením je v tomto případě provětrávaná fasáda. Provětrávaná mezera je také výhodná pro rekonstrukce budov s nadměrnou vlhkostí ve stěně, kdy je požadován efektivní odvod vlhkosti.

Zejména ve vyšších polohách je sníh pro obvodové nosné zdivo zničujícím elementem. Nafoukaná vrstva sněhu, která se opírá o dům, začne při doteku s neizolovanou fasádou tát. Omítka pak vodu saje a na jaře jsou chalupy vodou přímo nacucané. I na takové stavby je možné provětrávanou fasádu nainstalovat, ovšem za dodržení některých podmínek. Než se ale pustíme do zateplování, je třeba vyřešit některé zásadní věci. Vodu - dešťovou, povrchovou, tlakovou zemní i vzlínající do nosných konstrukcí - je třeba bezpečně „uklidit“. Vodní rozvody a odpady od WC, prádelny atd. musí být těsné. Mnohdy se zapomíná na kapající ústřední topení nebo netěsnost topné soustavy ve zdivu. Nejlepším řešením je porada se stavebním odborníkem a každý případ vyřešit individuálně.

Drenáže kolem základů

Jedním z mnoha způsobů jak se zbavit vlhkosti je obkopání základů a vytvoření drenáže, tedy odvodu vody směrem od domu. Nejdříve je třeba udělat výkop kolem základů domu. Potom na stěnu natáhnout nopovou fólii. Vložená vlhkostní zábrana má na sobě mnoho výstupků, kterými se opírá o základy domu, vzduch okolo nich tedy může volně proudit a odvádět vlhkost. Pak se na dno výkopu nasype vrstvička štěrku, na ni se položí „husí krk“ tak, aby jeden konec ohebné hadice byl těsně nad terénem a druhý konec ústil výše. Tímto opatřením vytvoříme další komínový efekt, tentokrát u základů, kam dostaneme čerstvý vzduch, který stále odvádí případnou vlhkost. Pokud máme dost místa, můžeme udělat takovéto systémy dva nad sebou, čímž docílíme většího efektu. Lepší a účinnější je také používat větší průměry trubek, kterými bude proudit více vzduchu. Celý výkop zasypeme štěrkem tak, aby okraj fólie zůstal několik centimetrů nad štěrkovým zásypem. Všechny konce hadic ukončíme perforovanými víčky, které zabrání vniknutí hmyzu, hlodavců a dešťových kapek. Až si štěrk sedne, podle potřeby ho dosypeme a nopkovou fólii zarovnáme tak, aby nenápadně převyšovala štěrkový zásyp. Nakonec ji ukončíme speciálními lištami.

Historie a moderní aplikace

Provětrávaná fasáda je velice starý vynález. Můžeme se s ní setkat na kamenných stěnách hradů, malebných selských staveních i dřevěných chalupách. Její vývoj byl čistě praktický, protože návětrná stěna domu byla enormně namáhána povětrnostními vlivy. Člověk chtěl zabránit, aby ledový vítr a voda společně s mrazem a sněhem neničily nosné konstrukce budov. Proto postavil na vnější stěně nosný rošt a na něj pak připevnil dřevěnou krytinu - prkna nebo šindele. Tímto jednoduchým opatřením zabránil pronikání nežádoucích vlivů do stěn a výrazně tím snížil jejich ochlazování. Vytvořil tak první provětrávanou fasádu - obvodové zdi udržel suché a dům zateplil. Tento způsob se používal několik století. Časem ověřená ochrana zdí byla vylepšena paropropustnou tepelnou izolací a v kombinaci s provětrávanou mezerou se zrodil moderní zateplovací systém, který splňuje ty nejnáročnější požadavky.

tags: #obvodova #steny #s #provetravanou #mezerou #zpusob

Oblíbené příspěvky:

• Odvodňovací žlaby se suchou klapkou
• Elegance a funkčnost nočních stolků
• Podrobný přehled kotev Hilti M16 do betonu
• význam rohové obkladové lišty
• Prodej šedého polystyrenu Smíchov