Ochrana půdy vápennými přípravky před škůdci a podpora zdraví rostlin

Zahrádkáři se často potýkají s dlouhou řadou půdních škůdců, jako jsou drátovci, larvy, lalokonosci, chrousti a osenice. Tito škůdci mohou způsobit značné škody na bramborách a další zelenině, vytvářejíce dírky a poškozují úrodu. Zahrádkářská odbornice Ludmila Dušková dokonce říká, že jich přibývá. K boji proti larvám lze podle specialisty Jana Kopřivy zkusit rotavátory. Letos se navíc díky suchu objevil velký nedostatek vápníku, což se projevilo suchými skvrnami na paprikách nebo rajčatech. Proto nastal čas na zásah v podobě dezinfekce půdy vápennými přípravky.

Dusíkaté vápno: Dezinfekce a hnojivo v jednom

Dusíkaté vápno, neboli kyanamid vápenatý (CaCN2), je nejen skvělé hnojivo, ale také výborně slouží jako dezinfekce půdy. Je to snadná, poměrně levná a hlavně efektivní metoda, jak ošetřit záhony po sklizni. Vápno nejen dezinfikuje, ale současně likviduje zárodky škůdců, některé patogenní houby a také semena plevelů.

Aplikací dusíkatého vápna se zbavíte všech půdních škůdců, jako jsou plži, háďátka či ponravy, kteří by si rádi pochutnali na vaší zelenině. Dusíkaté vápno zvyšuje přirozenou úrodnost půdy a pozitivně ovlivňuje růst rostlin. Díky své zásaditosti také napomáhá okyselování půdy. Při vhodných klimatických podmínkách probíhá uvolňování účinných látek po dobu 6-8 týdnů, proto chrání půdu dlouhodobě.

Jak dusíkaté vápno funguje?

Z pohledu chemika je dusíkaté vápno žíravina, která jako hnojivo působí alkalicky. Má modrošedou barvu a v práškové podobě silně práší, proto se granuluje. V půdě probíhá rozklad dusíkatého vápna přes řadu meziproduktů, z nichž některé jsou toxické. Nejprve vlivem vlhkosti vzniká volný kyanamid a z něj pak hlavně močovina, která se dále mění na amoniak (čpavek) a nitrátový dusík. Rychlost těchto přeměn závisí na vlhkosti a teplotě půdy (sucho a chladno proces zpomaluje). Právě volný kyanamid, který působí toxicky, očišťuje půdu od živočišných škůdců, jako jsou háďátka, drátovci, slimáci apod., klíčících plevelů, choroboplodných zárodků a hub. Dusíkaté vápno bohužel zlikviduje i řadu užitečných organismů, z dlouhodobého pohledu jeho přednosti ale převažují.

Aplikace dusíkatého vápna

Množství použitého dusíkatého vápna se liší v závislosti na účelu použití. Na podzim se doporučuje k dezinfekci půdy v množství asi 100 g na m2, na jaře k základnímu hnojení v menším množství cca 50 g na m2. Aplikace by měla proběhnout minimálně 14 dnů až tři týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou. Podle Ludmily Duškové je to jednoduché, na 10 m2 se doporučuje půl kila dusíkatého vápna. Jedním kilovým sáčkem se dá dobře obsáhnout menší skleník nebo fóliovník.

Čtěte také: Prevence plísní na dřevěné podlaze

Granulát se rovnoměrně rozprostře po ploše, hráběmi se zapraví do země a půda se důkladně zalije. Vlhkost způsobí uvolnění účinné látky, která proniká až do hloubky 15 centimetrů. Poté se půda musí přikrýt fólií, kterou tam necháte zhruba další tři týdny. Tento postup má svá rizika, jak uvádí Jan Kopřiva. Je důležité půdu důkladně prolít vodou, a to tak, že třeba po týdnu odkryjete fólii a zem opět skropíte. Když je totiž vápno v suché půdě, k žádné reakci nedochází. Pokud se tato procedura nestihne na podzim, je možné ji udělat i na jaře. Ale je tam „ochranná lhůta“ tří až čtyř týdnů před sadbou. Pokud není zem dostatečně vlhká a zasadíte rostliny, vápno je spálí.

Nejúčinnější dezinfekce půdy dosáhnete koncem léta, kdy je půda ještě teplá a vlhká. Záhony se zapraveným dusíkatým vápnem zalijte a zakryjte nepropustnou fólií (zvýší účinnost) a ponechte takto až tři týdny.

Dusíkaté vápno do kompostu

Kvůli schopnosti dusíkatého vápna ničit choroboplodné zárodky se doporučuje ho občas přidávat i do kompostu, a to v dávce asi 100 g na 1 m2 povrchu každé 20 cm vysoké vrstvy kompostu, tj. 0,5 kg/m3.

Vápník jako nezbytný prvek pro zdraví rostlin

Vápník je vůbec nezbytným prvkem pro růst, vývoj a dobrý zdravotní stav rostlin, i když ne všech. V půdě je vápník přirozeně se vyskytujícím prvkem, jehož obsah však klesá pěstováním rostlin, vyplavováním vodou, reakcí s kyselými hnojivy a exhalacemi. Nejnáročnější na vápník je přitom zelenina, která snižuje zásobu vápníku rovnou dvojím způsobem: vlastní vysokou spotřebou a vyplavováním vodou, jelikož je právě zelenina (a obzvláště ta plodová a listová) náročná na zálivku.

Vápněním zajistíme náhradu vyčerpaného vápníku, upravujeme půdní reakci na příznivou neutrální, která vyhovuje většině rostlin, případně mírně zásaditou, čili alkalickou.

Čtěte také: Jak chránit OSB desky?

Typy vápnění

Vápník do půdy doplňujeme dvěma základními způsoby:

  • Meliorační vápnění: méně častěji a nepravidelně, zato však většími dávkami. Nejčastěji se při melioračním vápnění používá dolomitický vápenec a mletý vápenec, přičemž dávky nesmí překročit 1,2 až 2 tuny CaO na hektar (neboli 0,12 - 0,2 kg CaO/m2, což odpovídá 0,5 - 0,6 kg CaCO3/m2). Optimální interval melioračního vápnění je obvykle jednou za 3 až 4 roky.
  • Udržovací vápnění: pravidelné vápnění ploch menšími dávkami v závislosti na pěstované kultuře, kyselosti a druhu půdy. Udržovacím vápněním doplňujeme do půdy pravidelně zásobu vápníku prostřednictvím hnojiv s obsahem vápníku. Vždy přitom platí, že dávka by měla odpovídat množství vápníku odčerpaného rostlinami, ale i ztrátám vymýváním, používáním kyselých hnojiv a ztrátám vlivem exhalací. Průměrná dávka je 0,022 kg CaO/m2, což odpovídá cca 0,04 kg CaCO3/m2. Udržovací vápnění nevyžadují pouze půdy s vyšším obsahem uhličitanů (nad 0,3 %).

Kdy vápnit půdu?

Vhodná doba pro vápnění je většinou mimo vegetaci, to znamená prosinec až únor. Vápník je pomalu rozpustný a pomalu přijatelný prvek, jeho účinky se tak projeví často až 2 až 4 roky po aplikaci, proto je výhodnější udržovací pravidelné hnojení tímto prvkem.

  • Pokud chceme pěstovat košťáloviny, vápníme 2 až 3 týdny před výsevem či výsadbou.
  • Pro kořenovou zeleninu a luskoviny vápníme zásadně na podzim či v zimě.
  • Skleníky a fóliovníky vápníme 3 až 4 týdny před výsevem a výsadbou, neboť časem zde dochází k únavě půdy.

Košťáloviny (např. zelí, květák, kapusta, kedlubny) jsou na vápník vůbec nejnáročnější. V případě kyselejších půd vápníme půdu i okurkám, paprice, cibuli a česneku, celeru a špenátu a další zelenině s nižšími nároky na vápník.

Kdy vápnit vůbec nesmíme?

Vápno zásadně nepřidáváme:

  • Pokud je pH půdy vyšší než 7,2.
  • Ke kyselomilným (kalcifobním) rostlinám.
  • Těsně před pěstováním brambor, celeru, jahod, hrachu, rajčat, kukuřice a rebarbory.
  • S vápnem zásadně nepoužíváme zároveň chlévský hnůj, jelikož by z něj rychle vyprchal dusík ve formě čpavku.

Jak zjistit potřebu vápníku v půdě?

Potřebu vápníku v půdě můžeme zjistit agrochemickým rozborem půdy. Pokud však v půdě pěstujeme intenzivně právě zeleninu, musíme počítat jak s každoroční potřebou udržovacího vápnění vápennými hnojivy, tak vápnění melioračního jednou za 3 až 4 roky.

Čtěte také: Ochrana dřeva: Podlahy

Pro správné nastavení doplnění vápníku do půdy je potřeba znát pH půdy v místě pěstování rostlin a dále druh pěstované rostliny. pH zjistíme nejčastěji odběrem vzorku a odesláním do specializované laboratoře, kde vám zjistí nejen pH, ale i další makro a mikro prvky včetně stopových prvků, případně výskyt toxických prvků. Tato metoda je přesná, ale nákladnější. Častěji zahradníci a zahrádkáři používají lakmusové papírky pro určení pH půdy z roztoku půdy, který si sami připraví. Tato metoda je rychlá, nenáročná, ale také méně přesná.

Podle plevelů lze do jisté míry odhadnout kyselost půdy (resp. půdní reakci), jde však o metodu nejméně přesnou. Na kyselých půdách rostou mechy, přeslička rolní, máta polní, šťovík menší, jitrocel kopinatý, chmerek roční, vlčí bob a violka trojbarevná.

Půdní reakce a nároky rostlin

Obsah vápníku v půdě se různí, obecně záleží nejvíce na tom, zda je půdní reakce zásaditější, neutrální či kyselejší. A právě vápník je vynikajícím prostředkem vůči kyselé půdní reakci. Potřebu množství dodatečně vpraveného vápníku pak ovlivňuje jak půdní reakce, tak rostlinná skladba, čili druhy pěstovaných rostlin. Kyselomilným rostlinám však vápník zásadně nepřidáváme, některé jej vyloženě nesnáší.

Půdní reakce a nároky rostlin
Hodnota pH Popis půdní reakce Příklady rostlin
pH 7,7 a více Silně alkalické
pH 7,3 - 7,7 Alkalické ječmen, vojtěška (bazifilní)
pH 6,6 - 7,2 Neutrální Většina rostlin (neutrofilní)
pH 5,5 - 6,5 Mírně kyselé žito, pohanka, brambor (slabě acidofilní)
pH 4,6 - 5,5 Kyselé
pH 4,4 a méně Silně kyselé brusnice borůvka (silně acidofilní)

Druhy vápenných přípravků

Vápník se do půdy dodává ve dvou základních formách:

  • Pálené vápno (CaO): Oxid vápenatý (CaO), jinak se také říká nehašené vápno. Je to bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Využívá se zásadně mimo vegetaci, je to krystalická žíravá hmota vznikající pálením vápenných hornin při teplotách nad 825 °C. Je vhodný pro dezinfekci půdy, protože je agresivnější, ale zároveň není vhodný pro použití do skleníků a lehčích půd těsně před vegetací. Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno.
  • Mletý vápenec (CaCO3): Pomaleji působící forma vápníku. Na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. Mleté vápence je možné využít i za vegetace.

Další používané vápenné hmoty zahrnují:

  • Dolomitický vápenec: CaCO3 + MgCO3 min. 95% z toho MgCO3 min. 41,2 %.
  • Směsi vápenatých hmot: Například 50 % CaO + 46 % CaCO3 + MgCO3 nebo 30 % CaO + 65 % CaCO3 + MgCO3.

Důležité je přitom vždy stejnoměrné rozhození vápenatého hnojiva. V zahradách a vůbec na menších plochách je ideální ruční rozmetadlo.

Ochrana stromů vápennými nátěry

Vápenný nátěr je tradiční způsob ochrany dřevin, který má dlouhou historii. Poskytuje stromům komplexní ochranu před nepříznivými vlivy počasí, škůdci i patogeny. Bílá barva vápenného nátěru efektivně odráží sluneční paprsky, což zabraňuje nadměrnému zahřívání kůry během zimních slunečných dnů a následnému popraskání. Vápenný nátěr také vytváří ochrannou vrstvu, která mnoha druhům škůdců znemožňuje přezimování a kladení vajíček do kůry. Vápno má přirozené dezinfekční vlastnosti, které pomáhají v boji proti houbovým a bakteriálním chorobám. Další významnou výhodou je zpomalení jarního rašení, což zabraňuje předčasnému probuzení pupenů během teplých dnů na konci zimy. Díky komplexní ochraně dochází k přirozené regeneraci kůry.

Jak vápnit stromy?

Pro efektivní a bezpečné vápnění stromů je zásadní použít správný typ vápna. Zahradnické vápno (hašené vápno, hydroxid vápenatý) je ideální volbou pro natírání stromů. Nikdy nepoužívejte nehašené vápno (oxid vápenatý) k natírání stromů.

Příprava kvalitního vápenného nátěru je jednoduchá:

  • Dávkování: Smíchejte 1 kg zahradnického vápna s přibližně 5 litry vlažné vody.
  • Konzistence: Výsledná směs by měla mít konzistenci řidšího mléka. Pokud je příliš hustá, přidejte trochu vody.
  • Bezpečnost: Při míchání i aplikaci používejte ochranné rukavice a brýle.
  • Použití: Připravený nátěr použijte co nejdříve.

Samotná aplikace vápenného nátěru vyžaduje pečlivost a dodržování určitých zásad. Ne všechny stromy potřebují vápenný nátěr. Za běžných podmínek vydrží nátěr 3-4 měsíce. Vápnění za mrazu se nedoporučuje. Teplota vzduchu by měla být alespoň několik stupňů nad nulou, aby směs dobře přilnula ke kůře a zaschla. Při správném použití je vápnění stromů ekologicky šetrná metoda. Hašené vápno je přírodní látka, která se časem rozloží a nemá negativní dopad na okolní přírodu. Mladé stromky (3-10 let) jsou dokonce k vápnění nejvhodnější, neboť jejich kůra je tenká a náchylná k poškození mrazem a sluncem.

tags: #ochrana #půdy #vápennými #přípravky #před #škůdci

Oblíbené příspěvky: