Ochrana staveb proti vysokému radonovému riziku

Ozáření z přírodních zdrojů záření představuje nejvýznamnější složku celkového průměrného ozáření obyvatel, mnohem vyšší než ozáření z běžného provozu jaderných zařízení nebo z použití zdrojů ve zdravotnictví. Z něho největší podíl (cca 50 %) má ozáření z radonu v budovách. Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn, který vzniká z uranu v zemské kůře. Vyskytoval se v zemské atmosféře a také v lidských obydlích vždy a vždy se v nich vyskytovat bude. Koncentrace radonu je v České republice regulována v ovzduší budov s obytným a pobytovým prostorem a na pracovištích. Regulace je založena na systému referenčních úrovní; v oblasti ozáření obyvatel z přírodních zdrojů nejsou stanoveny limity. Aby se riziko vzniku rakoviny plic snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v obytných místnostech novostaveb tzv. směrnou hodnotou 200 Bq/m3. Cílem projekčních a následně stavebních prací je snížit, či zcela eliminovat, co nejvíce z výše uvedených faktorů.

Radon a jeho vliv na zdraví

Radon se samovolně přeměňuje na radioaktivní atomy pevných prvků - 218Po, 214Pb, 214Bi a 214Po, které se po vdechnutí usazují v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření. Toto ozáření je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považováno hned po kouření za druhou nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Odhaduje se, že způsobuje 10-15 % ze všech rakovin plic. Radon se v plicích rozpadá na pevné částice polonia a bismutu, které se usazují na dýchacích cestách a emitují částice alfa. Tyto mikro-bombardéry poškozují DNA buněk plicního epitelu, což může vést k rakovinnému bujení. Statistiky jsou neúprosné - radonu je v ČR připisováno přibližně 900 úmrtí ročně, což jej činí druhou nejčastější příčinou rakoviny plic hned po kouření. Zásadním poznatkem je synergický efekt s kouřením. Karcinogenní účinky radonu a tabáku se nesčítají, ale násobí. Poškozené plíce kuřáka mají sníženou schopnost samočištění, čímž radioaktivní částice zůstávají v tkáni déle. Ochrana stavby je tak pro kuřáky a jejich rodiny ještě kritičtější než pro zbytek populace.

Legislativní rámec a normy

Aktuálně od 1.1.2017 platí zákon č. 263/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů (atomový zákon), a vyhláška č. Tato problematika je podrobně rozebrána v normě ČSN 730601, Ochrana staveb proti radonu z podloží. Tato norma jasně stanoví, kdy a jaká opatření je třeba navrhovat a jak je dimenzovat. Revize ČSN 73 0601 platná od 1.10.2019 zavedla podstatné změny v oblasti navrhování a provádění protiradonových opatření. Protiradonová opatření se nově volí podle typu stavby a ne podle radonového indexu stavby; nová je i koncepce navrhování podle návrhových hodnot vstupních parametrů. Nejvýraznější změnou je však zcela nová metodika navrhování protiradonových izolací. Podle ní lze na ochranu stavby použít jen takovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Stavby ale navrhujeme a provádíme tak, aby v dokončeném domě při intenzitě větrání splňující hygienické podmínky nebyla koncentrace radonu vyšší než 100 Bq/m3. To je hodnota, která je běžně dosažitelná.

Radonový index a jeho stanovení

Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Atomový zákon ukládá každému, kdo navrhuje umístění nové stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, povinnost stanovit radonový index pozemku. Radonový index pozemku je indikátor rizika pronikání radonu do stavby v daném místě a je to základní údaj pro projektanta. Nejspolehlivější metodou je měření na pozemku postupem podle doporučení. Osoby provádějící stanovení radonového indexu pozemku musí mít příslušné povolení, které vydává Státní úřad pro jadernou bezpečnost, a jejich aktuální seznam je uveden na webových stránkách úřadu. Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem zpravidla původního, neupraveného terénu a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku:

  1. Nízký radonový index
  2. Střední radonový index
  3. Vysoký radonový index

Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je ale tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost (např. hutnění, stabilizace, zřizování propustných štěrkopískových vrstev) a přítomnosti podzemní vody. Radonový index stavby rovněž nabývá hodnot nízký, střední a vysoký. Při zatřiďování se používá stejné tabulky jako u radonového indexu pozemku. Radonový index stavby se v tabulce vyhledá podle koncentrace radonu a propustnosti zemin ve skutečné hloubce založení s přihlédnutím k úpravám podloží majícím vliv na propustnost. Obecně se pro stanovení koncentrace radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin na úrovni základové spáry doporučuje využít zejména přímá měření in situ, výsledky inženýrskogeologického průzkumu, metody odborného posouzení atd.

Čtěte také: Prevence plísní na dřevěné podlaze

Kudy se radon dostává do budovy?

Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m3. Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3. K hromadění radonu v domě přispívá nesprávně navržená nebo nedostatečná ochrana staveb, šetření energií, které má za následek nedostatečné větrání, utěsňování oken a stavebních konstrukcí, ale také zvyšující se doba pobytu uvnitř budov.

Z podloží

Pokud se ve spodní stavbě vyskytují netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru. Dům tak funguje jako aktivní vývěva, která transportuje radon z hlubin přímo do obývacích pokojů a ložnic. Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.

Ze stavebních materiálů

Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další. Je třeba také upozornit na nebezpečí, které hrozí při použití starých neproměřených stavebních surovin a materiálů např. některých druhů škváry, starších materiálů vyrobených z popílků, apod.

Z vody

Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Při územním řízení by také mělo být známo, zda je k dispozici zdroj vody vyhovující i z hlediska obsahu radonu a dalších přírodních radionuklidů.

Princip protiradonových opatření

Při ochraně objektů se používá buď pasivní nebo aktivní ochrana. Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby.

Čtěte také: Jak chránit OSB desky?

Pasivní ochrana

Pasivní ochrana spočívá v položení protiradonových izolací do podlah a základových desek. Dostatečnou ochranu objektu na nízkém radonovém riziku vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu. Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuze radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace. Je třeba také zajistit dokonalé utěsnění všech prostupů inženýrských sítí touto deskou stále pružnými tmely (silikon, butadien, lukopren apod.), aby při tepelné dilataci např. odpadových potrubí nedocházelo ke vzniku trhlin. Jako protiradonová izolace nesmí být použity asfaltové pásy s hliníkovými výztužnými vložkami, protože jsou náchylné na poškození. Kvůli velmi špatné těsnosti spojů se nesmí používat ani plastové profilované (nopové) fólie.

Aktivní ochrana

Aktivní ochrana spočívá v prováděném trvalém odvětrání jednotlivých pobytových místností pomocí ventilace instalované v celém objektu. Do ventilace musí být zařazen rekuperátor, který zajišťuje, aby ztráty tepla v objektu byly co nejmenší. Aktivní ochrana se používá výjimečně, a to většinou v objektech, kde dochází k zamoření radonem a jeho dceřinými produkty ze stavebních materiálů. Tento způsob ochrany objektu je vysoce efektivní, ale energeticky a nákladově velmi náročný. Větrací systémy mohou být navrženy centrálně pro celý dům, nebo pro jeho části. Dále je velmi perspektivní instalace samostatných vzduchotechnických jednotek do každé místnosti. Podstatnou výhodou je odstranění hygienicky problematického vzduchotechnického potrubí a možnost optimálního přizpůsobení výkonu jednotky potřebám dané místnosti. Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Vzduchotechnické systémy jsou v těchto případech primárně dimenzovány a řízeny podle vývinu vlhkosti, popřípadě oxidu uhličitého CO2. Lze je však také použít pro snížení koncentrace radonu v domě. Zkušenosti z řady realizovaných staveb však ukazují, že není dobré ponechat vyřešení radonu jen na vzduchotechnických systémech. Nepodaří-li se totiž provést kontaktní konstrukci v dostatečné těsnosti, může být přísun radonu do domu tak veliký, že pro snížení koncentrace radonu pod směrnou hodnotu by bylo nutné provozovat větrací systém s takovými intenzitami větrání, které nejsou vůbec energeticky efektivní.

Protiradonová opatření pro novostavby

Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonového průzkumu.

Nízký radonový index

Při nízkém radonovém indexu stavebního pozemku se žádné projekční a ani stavební opatření neprovádějí. V této kategorii rizika se nevyžaduje žádné speciální opatření. Dostatečnou ochranu objektu vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu.

Střední radonový index

Při zjištění středního radonového indexu stavebního pozemku pronikání radonu z podloží je nutno provádět tzv. jednostupňovou ochranu, která většinou spočívá v položení plynotěsné protiradonové izolace. Protiradonových izolací je velké množství. Jedná se o pásy z oxidovaného nebo kaučukem modifikovaného (typ SBS) asfaltu, příp. syntetické fólie. Pro střední hodnoty radonu se doporučuje použít optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy. Bude-li staveniště zatříděno k dolní hranici vysokého radonového rizika (koncentrace radonu v podloží nepřesahuje dvojnásobek koncentrace oddělující střední a vysoké riziko), postupujeme při ochraně objektu stejně jako na pozemku se středním rizikem.

Čtěte také: Ochrana dřeva: Podlahy

Vysoký radonový index

Při zjištění vysokého radonového indexu stavebního pozemku se zpravidla navrhuje a provádí tzv. dvoustupňová ochrana. Ta spočívá v tom, že se kromě výše uvedené ochrany protiradonovými fóliemi provede odvětrání podloží pod základovou deskou objektu. Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné).

Odvětrání podloží

Jedním z možných způsobů odvětrání podloží je ten, kdy se do vrstvy štěrku, zhutnělého mezi základovými pasy budoucího objektu, položí drenážní odvětrávací systém z perforovaných trubek. Tyto trubky se vyvedou z pod základů objektu a ukončí se na fasádě objektu nad volným terénem nejlépe mřížkou z umělé hmoty. Odvětrání základů je nejúčinnější za předpokladu, že větší část odvětrávacích trubek je položena ve směru převládajících větrů v dané lokalitě. Druhou možností je perforované trubky uložit ve štěrku paprskovitě a napojit je na odvětrávací komín, který je vyveden až nad střechu. Úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou. Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m. Truby se uspořádají tak, aby docházelo k odvětrávání drenážní vrstvy ve všech místech půdorysu. Průměry potrubí se volí v rozmezí 60 - 150 mm. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100 - 150 mm nad střechu objektu. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru. V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace.

Odvětrávaná vzduchová mezera

Další možností izolace podloží je použití nopových fólií. Úkolem odvětrávané vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie např. Platon, Delta, Tefond, Penefol-Lithoplast atd. Tyto fólie vytvářejí jak vzduchovou mezeru, tak protiradonovou izolaci nad ní. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Větší spolehlivosti a účinnosti se dosáhne odvětráním vzduchové mezery svislým potrubím nad střechu objektu. Doporučuje se, aby byl v mezeře udržován podtlak (např. pomocí speciálního zařízení).

Protiradonová opatření u stávajících staveb (rekonstrukce)

Před vydáním stavebního povolení by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově. Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky -uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření. Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.

Utěsnění vstupních cest a zvýšení intenzity výměny vzduchu

Jsou-li obytné místnosti odděleny od podloží sklepem nebo v nich hodnota EOAR nepřevyšuje 400 Bq/m3 (a to i když jsou v kontaktu s podložím), otevírá se majitelům takovýchto domů velký prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, spočívající v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu.

Aktivní odvětrání radonu z podloží

Velmi efektivním a účinným opatřením může v řadě případů být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst umístěných tak, aby byl umožněn pohyb vzduchu pod celým půdorysem objektu. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží. Optimální podlahou jsou z tohoto důvodu betony (nemusí být izolované), méně vhodné jsou prkenné podlahy. Dále toto opatření vyžaduje vysoce nebo středně propustné podloží nebo alespoň přítomnost propustné drenážní vrstvy pod objektem. Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům, velké účinnosti a možnosti rychlé realizace je toto opatření v zahraničí velmi rozšířené.

Výměna podlahových konstrukcí

Opatření spočívající ve výměně podlahových konstrukcí jsou vhodná pouze u těch stávajících objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nachází obytné místnosti a podlahy jsou ve velmi špatném stavu a netěsní (např. dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží). Je tomu tak proto, že vytvoření nových podlah je opatření velmi drahé. Připočteme-li časově náročnou realizaci a nejistou účinnost, neměly by být preferovány. Uplatnění ale naleznou v případech, kdy je třeba provést kombinaci těsné podlahy s drenážním systémem nebo s odvětrávanými vzduchovými mezerami. Je třeba řešit i vlhkostní problémy (např. v případě betonování).

Nucená mírně přetlaková ventilace vnitřního vzduchu

Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu ke snížení interiérové koncentrace je ve stávajících stavbách, kdy je zdrojem radonu podloží, podmíněno poměrně kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Tam, kde je zdrojem radonu stavební materiál (např. domy z rynholeckého škvárobetonu typu START), je nucená ventilace považována za jedno z nejefektivnějších, ale poměrně nákladných opatření. Návrh a dodávku ventilačních zařízení provádějí specializované firmy. Ventilační zařízení se seřídí podle změřené rychlosti přísunu radonu do jednotlivých místností a může pracovat buď nepřetržitě nebo cyklicky s dobou spínání závislou na rychlosti přísunu radonu do interiéru, nebo pouze v době pobytu osob v budově. Ventilační zařízení by mělo být vybaveno rekuperací tepla a filtrem vnějšího vzduchu.

Odstraňování aktivních panelů a jejich výměna

Zpravidla lze odstraňovat jen nenosné konstrukce (štuky, omítky, příčky, tepelně-izolační násypy podlah ze škvár a popílků atd.). U objektů z rynholeckého škvárobetonu, kde jsou zdrojem radonu i zvýšeného záření gama obvodové a štítové panely a nosné vnitřní stěnové panely, není tento přístup nejvhodnější. Odstraňování aktivních panelů a jejich výměna neaktivními nebo nahrazení jinými materiály (např. keramickými) není zpravidla z důvodů statických vhodná. Drobného snížení exhalace lze dosáhnout použitím elastických nátěrů nebo tapet z PVC (papírové tapety jsou zcela neúčinné). Nevýhodou tohoto způsobu sanace je však nízká účinnost a malá životnost způsobená velkou náchylností vzduchotěsné povrchové úpravy k perforaci.

Důležité body při realizaci protiradonových opatření

  • Měření: Pro měření radonu využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
  • Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách radonového indexu (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
  • Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky. Protiradonová izolace může být tvořena asfaltovými pásy, syntetickými fóliemi, stěrkami různého chemického složení atd. Materiály na protiradonové izolace (nejčastěji asfaltové pásy nebo polymerní fólie) musí podle ČSN 73 0601:2006 dostatečně omezovat množství jimi pronikajícího radonu (tato vlastnost se ověřuje pomocí tzv. součinitele difuze radonu) a mít dostatečnou životnost, která odpovídá předpokládané životnosti stavby.
  • Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
  • Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).

tags: #ochrana #staveb #proti #vysokemu #radonovemu #riziku

Oblíbené příspěvky: