PergolyOdvodnění ploché střechy a odtah spalin: Kompletní průvodce
Odvodnění ploché střechy je klíčové pro její dlouhou životnost a bezproblémové fungování. Plochá střecha vypadá elegantně a moderně, ale má svá specifika - a jedním z nich je odvodnění. Aby na ní nevznikaly kaluže a nedocházelo k zatékání či poruchám izolace, je třeba už při návrhu i realizaci myslet na funkční systém odvodu dešťové vody. I malá nerovnost nebo nefunkční vtok může způsobit, že se na ploše střechy začne držet voda. A ta je nepřítelem č. 1 - zatěžuje konstrukci, degraduje hydroizolaci, podporuje růst řas a mechu. V zimě navíc může docházet ke vzniku ledu, což zvyšuje riziko mechanického poškození.
V tomto článku se podíváme na nejčastější způsoby odvodnění, jejich výhody a doporučení z praxe. Zjistíte, proč je důležité mít nejen funkční vtoky, ale i bezpečnostní přepad a jaké chyby se při návrhu nejčastěji dělají.
Typy odvodnění plochých střech
V zásadě rozlišujeme dva hlavní typy odvodnění - vnitřní a vnější.
Vnitřní odvodnění (vpusti)
U plochých střech máte dvě možnosti. Buď je odvodníte jako klasické pultové střechy, tedy povrchově okapem k jedné straně, nebo vtokem někde v ploše střechy. Druhá varianta je častější a elegantnější, musí se však správně provést. Vnitřní odvod (vpusti) najdeme převážně u větších budov jako jsou výrobní haly nebo výškové budovy. Pravdou však je, že se jedná o estetickou záležitost, a proto vidíme vnitřní vpusti i u rodinných domů, respektive nevidíme. Střešní vtoky na trhu v dřívějších dobách prakticky neexistovaly, nebo jen velmi vzácně. Místo nich jste tedy na střechách vídali hrdla od potrubí. Doba naštěstí pokročila, vnitřní odvodnění přes vtoky se používá nejen u velkých průmyslových staveb, ale i u rodinných domů.
Vtok v ploše střechy ústí do svislého odpadního potrubí. Nejběžnějším řešením je umístění střešních vpustí napojených na svislé odpady. Voda je svedena přes hydroizolační manžety a sifony do vnitřního kanalizačního systému. Doporučuje se také použít sifonové vpusti s lapačem nečistot a tepelnou izolací proti zamrznutí.
Čtěte také: Předpisy pro vedení plynu
Na co by se nemělo zapomínat při plánování vtoků na střeše?
- Vtoky musí být provedeny pečlivě, zejména co se týká hydroizolačních fólií a asfaltových pásů.
- Odpadní potrubí by mělo být aspoň po délce dvou podlaží opatřeno ochranou proti kondenzování vody, jinak se bude opocovat.
- K potrubí nikdy nesmíte připojovat zařizovací předměty (odtoky kondenzátu z chladicích boxů, výparníky z klimatizace atd.).
- Ideální průměr svodu je 100 mm. Minimálně se setkáte se 70 mm, ale jak se říká - jistota je jistota. Větší průměr zmenší riziko ucpání.
- Zároveň by veškerá hrdla vpusti měla mít minimální odstup 0,5 m od atiky či zdiva z důvodu osazování hydroizolace nebo jiných materiálů. Naopak maximální vzdálenost se udává na 15 m.
- Ony ochranné koše, které můžete vidět vyčnívající na plochých střechách, mají též svůj důvod. Musí vyčnívat alespoň 40 mm. Důvod je prostý. V případě zamezení vpusti vody dovnitř nenastane problém zneprůchodnění. Střešní vpusť musí být vybavena ochranným košem, který chrání vpusť přes ucpáním různými nečistotami.
- Co se týká především vnitřního odvodnění, potrubí nesmí být vedeno šikmo, už vůbec ne s náznaky vodorovnosti.
- Pro odvodnění ploché střechy je nutné zřídit 2 střešní vpusti se samostatným odpadním potrubím.
Vnější odvodnění
Vnější odvodnění bychom mohli rozdělit podle umístění žlabů. Zaatikové a mezistřešní odvodnění se převážně nevyužívá. Kdyby to však konstrukční řešení vyžadovalo, žlaby by musely být v šířce min 500 mm (spíše se volí úžlabí s povlakovou hydroizolací). Dále máme podokapní žlaby, které se provádí ve sklonu min 0,5 %. U vnějšího typu bude zapotřebí i klempířské činnosti. Odvodnění střechy bude vyžadovat i lapač splavenin v úrovni terénu.
Pokud má střecha atiku (nízký zvýšený okraj), je možné vodu odvádět pomocí chrličů - otvorů ve stěně, které vodu vyvedou mimo dům. Při tomto typu odvodnění je ale nutné pamatovat na dostatečný spád střechy směrem ke chrličům a na odolnost proti zanesení.
Další možností odvodnění střechy se nabízí skrz atiku. Atika je součástí domu nad posledním patrem budovy. Svým vzhledem protáhne celou fasádu objektu a tím i opticky zvýší její výšku. Během návrhu odtokového otvoru v atice musíme dodržovat jednotlivá pravidla. Spodní hrana otvoru musí být nad výškou bezpečnostní střešní vpusti. V této úrovni se zároveň nacházíme v požadované tlakové výšce vody (nouzové odvodnění).
Nouzové a bezpečnostní přepady
Ať už se rozhodnete jen pro povrchový odvod vody přes okapy, nebo pro vpusti, nikdy nesmíte zapomenout na pojistný přepad. Pokud se vpusť ucpe, měla by voda unikat bezpečnostním přepadem dál od konstrukce objektu. Každá správně navržená plochá střecha by měla obsahovat také tzv. pojistný přepad - tedy doplňkový otvor nebo chrlič, který zajistí odtok vody v případě, že hlavní vtok selže (např. kvůli zanesení listím). Bez pojistného přepadu hrozí v extrémních případech zatopení střechy, zatížení konstrukce a poškození interiéru.
Tzv. bezpečnostní přepad nám slouží jako pojistka. Řekněme, že budou silné deště a vaše vpusti nebo svody budou přehlceny, nebo se ucpou na základě většího předmětu, který na střechu nepatří (nejčastěji to bývá míč, listí či jiný organický materiál), co potom? U návrhu bezpečnostního přepadu musíme být obezřetní. Abychom zabránili přetížení konstrukce střechy, přepad by měl být ve výšce maximálně 10 cm. Stejně tak nesmí sloužit k proniknutí vody do objektu, tudíž by měl být veden přes atiku, dál od konstrukce. U větších ploch střech se doporučuje zvolit více pojistných přepadů.
Čtěte také: Moderní infrastruktura s betonovými skořepinami
Střešní vtoky a na ně navazující kanalizační potrubí se podle ČSN 75 6760 dimenzují na intenzitu deště 0,03 l/(s.m2). Při vyšší intenzitě deště (např. při stoletém dešti), kdy nemohou být srážkové vody kanalizací odvedeny, musí být k dispozici spolehlivé nezávislé nouzové odvodnění, které zajistí spolehlivé odvádění srážkových vod. Nouzové odvodnění se navrhuje, aby nedocházelo k přetížení střešní konstrukce a aby se zabránilo poškození stavebních konstrukcí. V praxi je často nouzové odvodnění opomíjeno. Pokud nejsou nouzové přepady dostatečně nadimenzovány, nebo dokonce nejsou navrženy vůbec, dochází při mimořádných srážkách ke zvýšení hladiny srážkové vody na ploché střeše a k většímu namáhání hydroizolační vrstvy. To může vést k pronikání srážkové vody do tepelné izolace, a tím ke skrytým vadám a velkým nákladům na opravy.
Nouzové odvodnění se navrhuje nouzovými přepady v atice střechy, popř. výšková úroveň nouzových přepadů nebo nouzových střešních vtoků nad rovinou střechy, podlahou balkonu nebo lodžie musí být taková, aby byla zajištěna výška hladiny vody na střeše, podlaze nebo ve žlabu potřebná ke správné funkci střešních vtoků nebo výtoků ze střešních žlabů, nebylo překročeno dovolené zatížení střechy nebo podlahy a nemohlo dojít k vniknutí srážkových vod do vstupů na střechu, balkon nebo lodžii, střešních oken, světlíků, vyústění potrubí vzduchotechniky apod. U střech s velkou plochou je vhodné nouzové odvodnění rozdělit do více nouzových přepadů nebo nouzových střešních vtoků. Nouzové odvodnění střechy se dimenzuje na intenzitu stoletého pětiminutového deště, která činí 0,07 l/(s.m2).
Pro tento příklad byla vypočítána požadovaná délka nouzového přepadu 4,9 m (zaokrouhleno). V praxi se takto dlouhé nouzové přepady nenavrhují, proto je možné celkovou délku rozdělit na ekvivalentní počet menších.
Doporučený sklon a normy
Minimální doporučený sklon ploché střechy jsou 3 %. S odvodněním také souvisí spád střechy, který je u plochých střech do 5 % (optimální jsou 3 % - při tomto sklonu by se neměly tvořit louže).
Veškeré detailní požadavky na odvodnění ploché střechy naleznete v příslušných normách. V České republice platí ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760.
Čtěte také: Bezpečnost plynového potrubí na fasádě
Jednoduchý výpočet, vytažený z normy ČSN 75 6760, najdete níže:
C = součinitel odtoku, který má pro standardní střechy hodnotu 1; u velkého rizika vniknutí vody do objektu hodnotu 2 a u vysokého stupně ochrany budovy hodnotu 3.
Plánujete rekonstrukci ploché střechy? Ať už jde o střechu fóliovou, asfaltovou, zelenou, případně užitkovou (terasa), vždy musí být navrženy nejméně dvě střešní vpusti se samostatným odpadním potrubím (ČSN 73 1901).
Odtah spalin od spotřebičů na plynná paliva
Článek obsahuje výtah z nového TPG 941 02 Řešení odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest. Pravidlo navazuje, cituje a odvolává se na ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Pravidlo platí pro kouřovody a komíny, kterými se odvádí spaliny od všech typů spotřebičů na plynná paliva s přirozeným odvodem spalin nebo přetlakem spalin na spalinovém hrdle od 200 Pa do 5 000 Pa.
Vyústění spalin a ochranná pásma
Vyústění spalin musí být min. vzdálenost od oken, resp. Příklad stanovení ochranného pásma (vymezující vlečkou), tvořeného nad půlkruhem pod vývodem spalin, s výškou vlečky H je na obr. 1. Hodnoty z obr. Tvar a rozměry vlečky se stanoví podle tab. Příklad společného vyústění dvou spotřebičů s výkony 10 kW na ploché fasádě. Příklad stanovení ochranného pásma pro vyústění od dvou spotřebičů s výkony 10 kW (vymezující vlečkou), tvořeného nad půlkruhem pod vývodem spalin, s výškou vlečky H je na obr. 2. Hodnoty z obr.
V současné době řeší technická normalizační komise návrh změny Z1 ČSN 73 4201. U navrhovaných změn však prozatím nebylo dosaženo konsenzu odborníků.
Důležitost správného návrhu a realizace
Ať už jde o konstrukci základů, nosných stěn, stropních konstrukcí nebo střechy, není dobrým nápadem návrh a jeho realizaci podceňovat. Co se konkrétně odvodnění týká, při špatném postupu může dojít k zatékání do konstrukce. Vlhkost způsobí degradaci materiálu a vaši novou plochou střechu můžete rázem měnit. Dobře navržený a provedený systém odvodnění je základní podmínkou pro dlouhou životnost ploché střechy. Ať už zvolíte vnitřní vtoky, nebo chrliče přes atiku, vždy platí, že voda nesmí na střeše zůstávat.
