Odvodňovací kanál pro svod ze střechy: Kompletní průvodce

Správně navržený systém odvodňovacích žlabů je nezbytnou součástí každého stavebního projektu, ať už plánujete výstavbu domu, rekonstrukci komunikace, nebo úpravu areálu. Odvodnění je jeden z finálních kroků, který zajišťuje funkčnost a dlouhodobou ochranu stavby. V tomto článku se podíváme na přehled odtokových žlabů a odvodňovacích systémů, rozdíly mezi žlaby z kompozitního plastu či betonu a zjistíme, z čeho se takový odvodňovací systém skládá.

Typy odvodnění střech

Životnost a funkčnost střešního pláště nezávisí pouze na zvoleném hydroizolačním systému a provedení detailů, ale také na způsobu a rychlosti odvodnění plochy střechy. Vodu ze střech je možné svést dvěma způsoby:

  • Vnější odvodnění: Vnější odvodnění je zpravidla aplikováno do podokapních, nástřešních, římsových nebo zaatikových žlabů půlkruhových nebo hranatých tvarů a následně do svodu. Nejčastěji je tento typ odvodnění tvořen klempířskými prvky, např. titanzinkem, hliníkem, lakovaným plechem. Vnější žlaby se doporučuje navrhovat dle ČSN EN 12056-3.
  • Vnitřní odvodnění: S vnitřním odvodněním se nejčastěji setkáváme u plochých střech. Voda je vedena vnitřně do vpusti a svodného potrubí. Střešní vpusti se dimenzují na dešťový odtok, podle jehož se stanoví počet vpustí, které jsou potřeba k odvodnění dané plochy, případně se navrhne bezpečnostní odvodnění. ČSN 1253-1 předepisuje minimální průtok střešní vpustí, který musí každý výrobce splnit laboratorním měřením.

Dešťová voda ze střech se odvádí do dešťové nebo jednotné kanalizace, provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu však má právo požadovat likvidaci dešťových vod přímo na pozemku nemovitosti.

Prvky odvodňovacího systému

  • Žlab: Základní prvek systému, který zajišťuje sběr, dočasné zadržení a následné odvedení dešťových nebo technologických vod. Podle umístění se rozlišují žlaby nástřešní, podokapní, zaatikové, nadřímsové, mezistřešní a speciální.
  • Kryty (rošty/mříže): Kryty přesně pasují do žlabu a spolu s rámem, který je fixuje, by měly být "utopené" cca 3-5 mm pod úroveň okolní plochy. Systémové kryty jsou nabízeny v různých třídách zatížení podle normy ČSN EN 1433 (A 15 - F 900) a v různých designech. Rošty zároveň slouží k ochraně systému před vnikem nečistot a pevných částic.
  • Zakončovací čelní stěny: Tyto prvky představují jednoduché a efektivní řešení pro uzavření větve liniových žlabů. Díky přesnému tvarování a materiálové kompatibilitě se snadno instalují bez nutnosti dalších úprav.
  • Zakončovací čelní stěny s nátrubkem: Umožňují vodorovné napojení na kanalizační potrubí, kde se průměr trubky volí podle hydraulických požadavků a rozměru žlabu.
  • Modulární revizní šachty a vpusti: Umožňují napojení na odtok a navíc přístup při čištění systémů (s pevnými kryty). Také poskytují dodatečnou retenční kapacitu.
  • Žlabové kotlíky: Kónické spojovací prvky s průměrem spodního vyústění (hrdla) shodným s průměrem odpadního potrubí, bývají hranaté nebo kuželové. Voda tudy putuje do potrubí, přičemž spád žlabu ke kotlíku je 1:200 až 1:100 a délka žlabu od žlabového čela ke kotlíku by neměla být větší než 15 m.

Liniové a štěrbinové odvodnění

Pojmy liniové odvodnění nebo venkovní odtokové žlaby označují odvodňovací systém složený z uzavřeného žlabu s roštem nebo štěrbinovým krytem na úrovni povrchu. Všechny konfigurace liniových žlabů zajišťují účinný odvod povrchové vody.

  • Konstantní hloubka: Po celé délce linie se používají žlaby stejné šířky a hloubky.
  • Stupňovitý spád: Směrem k napojení na kanalizaci se instalují žlaby s postupně větší hloubkou.
  • Vestavěný spád: Žlaby mají spád už z výroby (obvykle 0,5 % nebo 0,6 %) a instalují se v přesném pořadí.

I když spadají do stejné kategorie jako liniové žlaby, ty štěrbinové se odlišují vstupním otvorem - místo roštu mají úzkou štěrbinu na povrchu.

Čtěte také: Betonové podlahové kanály: Průvodce

Materiály odvodňovacích žlabů

Existuje pestrá nabídka odvodňovacích systémů z nejrůznějších materiálů. Výběr je vhodné podřídit architektonickému stylu domu a barevnému ladění objektu.

Betonové žlaby FASERFIX (HAURATON)

HAURATON vyrábí odvodňovací žlaby ze speciálně vyvinutého betonu, který se neustále inovuje. Produktová řada FASERFIX je proslulá svou vysokou stabilitou, dlouhou životností a odolností vůči extrémnímu zatížení. Tělo žlabu z betonu vyztužené čedičovým vláknem odolává vysokému dynamickému zatížení až do třídy F 900. Jsou ideální volbou pro střední až těžké provozní zatížení.

  • RECYFIX STANDARD: Ideální volba pro střední až těžké provozní zatížení.
  • RECYFIX PRO: Navrženy pro provozy s velmi vysokým zatížením, kde působí velké dynamické síly. Tento systém s obetonávkou z výroby a dodatečnou litinovou ochranou pojížděné části zvládá dlouhodobý provoz v nejnáročnějších podmínkách.

Kompozitní žlaby RECYFIX (HAURATON)

Materiál RECYFIX je moderní řešení odvodnění, které spojuje odolnost, ekologii a snadnou manipulaci. Žlaby se vyrábějí z kompozitu (polypropylenu) a i přes nízkou hmotnost nabízejí vysokou pevnost a extrémně dlouhou životnost.

  • RECYFIX STANDARD: Nejoblíbenější odvodňovací žlab střední třídy zatížení (až D400), ideální pro parkoviště, občanské a železniční stavby. Pevný 20 mm plastový rám perfektně drží kryty, které jsou bezpečné i pro podpatky chodců.
  • RECYFIX PLUS: Pozinkovaný rám jinak kompozitního žlabu spolu s litinovým roštem s bezpečnostní úpravou tvoří ideální kombinaci pro veřejné a průmyslové instalace, kde je potřeba spolehlivost i pěkný vzhled.
  • RECYFIX HICAP: Žlab s jednou z nejvyšších průtokových kapacit vůbec. Elegantní štěrbinový kryt na povrchu, robustní tělo s velkou retenční kapacitou pod povrchem.
  • RECYFIX MONOTEC: Štíhlý tvar šetří místo, ale díky své hloubce zvládne hodně. Žlab s nenápadným štěrbinovým nátokem z pozinkované nebo nerezové oceli skvěle zapadne do citlivějších prostor - do městských center, kolem historických budov nebo v komerčních zónách.
  • RECYFIX POINT: Odolné kompozitní tělo a robustní litinová mříž dělají z tohoto žlabu ideálního parťáka pro náročné provozy - od čerpacích stanic přes sběrné dvory až po těžší průmyslové areály.

Hliníkové odvodňovací systémy PREFA

PREFA střešní žlaby a svody jsou z hliníku, a proto nerezaví. Díky povrchové úpravě P.10 se odvodňovací systém opticky perfektně hodí také k matným P.10 fasádním a střešním systémům. PREFA nabízí kompletní hliníkový odvodňovací systém včetně montážního příslušenství z jedné ruky. Povrch P.10 je vysoce kvalitní a tvárná povrchová úprava, která se neloupe. Odpadá tak únavné přetírání nebo opravování.

  • PREFA půlkulatý žlab: Klasický žlab, který vaši střechu perfektně zakulatí. K dostání ve 4 rozměrech v délkách 3 nebo 6 metrů v mnoha standardních barvách také v kvalitě P.10.
  • PREFA hranatý žlab: Hranatý protějšek k půlkulatému žlabu. K dostání ve 4 rozměrech a ve dvou délkách (3 a 6 metrů). Společně s hranatým svodem dodává domu moderní vzhled.
  • PREFA nástřešní žlab: Je na střechu montován pomocí háků jako kontrast k půlkulatým a hranatým žlabům. Perfektně se hodí ke střešním plochám na hranici pozemku, protože tak okap nijak nevyčnívá.
  • PREFA svod: Osvědčený svod se hodí ke všem typům domů a odvádí spolehlivě dešťovou vodu od střechy. Vedle početných standardních barev je k dispozici také v robustním provedení s šířkou 1,6 mm.
  • PREFA hranatý svod: Díky skrytému ukotvení a hranatému designu bývá PREFA hranatý svod často použit u moderních staveb.

Všechny PREFA odvodňovací systémy jsou doplněny o rozsáhlé systémové příslušenství, jako jsou sběrné kotlíky, žlabové kotlíky, žlabové háky, lapače listí atd.

Čtěte také: Kompletní průvodce kabelovým kanálem PVC 60x20

Ostatní materiály

U standardních materiálů, jako je titanzinek, pozinkovaný plech a měď, bývají spoje pájené. Materiály, které nelze pájet, se spojují pomocí pryžových těsnění nebo tmelů.

Instalace a dimenzování odvodňovacích systémů

Při instalaci je třeba dbát na centimetry i způsob položení. Není to jen o hloubce zabudování, ale i vzdálenosti od domu nebo garážových vrat. Dbát na umístění žlabu, výběr materiálu, jeho šířky i druhu roštu tak, aby zvládl pojmout nejen drobný, ale i silný déšť.

Doporučený spád u podokapních žlabů představuje 0,5 %. Dilatační spoje by měly být po každých 15-20 m. Sousední čela jsou od sebe vzdálena 20 až 30 mm. Délka žlabů, měřená od čela, rohu nebo rozvodí ke žlabovému kotlíku, by neměla být větší než 15 m.

Pro dimenzování žlabů se používá tzv. Stricklerův vzorec s hodnotami rychlosti vody ve žlabu, koeficientem drsnosti povrchu a dalšími parametry. Průměr odpadního potrubí se určuje podle velikosti plochy střechy (na 1 m² střechy přibližně 1 cm² plochy průřezu odpadního potrubí či trouby).

Odvodnění garáží

Před garáže můžete podle požadované zátěže zvolit krycí rošty určené pro pojezd osobních aut nebo těžších dodávek. V případě většího množství vody, například na rozhraní ulice a garáže, nebo u větších spádů, můžete zvolit větší šířky žlabů až do 200 mm. Obecně platí, že pokud máte do garáže větší spád, je lepší použít širší žlab, aby přívalová voda žlab nepřeskočila a nedostala se do objektu. Ocelový mřížkový rošt má lepší schopnost vodu zachytit než třeba litinový. U garáže se také doporučuje žlab od vrat trochu odsadit, třeba 20-30 cm a vytvořit před vstupem v místě žlabu mírné úžlabí. Při těžkém dešti se tak voda, která by se dostala za žlab, zase vrátí a odteče bezpečně žlabem. Každý odvodňovací systém by měl mít nějaké sítko nebo košík na hrubé nečistoty.

Čtěte také: Kompletní průvodce betonovými kanály a víky

Odvodnění teras a fasád

U terasy nebo fasády obvykle stačí žlab šířky 100 mm a záleží spíše na vašem estetickém cítění, jaký design roštu zvolíte. Nejnovější typ roštu je plastový rošt s podélnými žebry a zvládne zatížení A15 kN. Můžete ale také zvolit nenápadný štěrbinový nástavec. Žlab je schovaný pod dlažbou a pouze úzká, téměř neviditelná štěrbina sbírá dešťovou vodu z povrchu.

Odvodnění zpevněných ploch

Spadlá voda se do trávníků sama vsákne, ale voda z dlažby nebo betonu musí někam odtéct. Řízený svod vody a její další využití usnadní liniové odvodnění, žlaby s roštem. Problém se spádováním plochy se zjednoduší tím, že podélný žlab umožní nasměrovat sklon dlažby jen jedním směrem.

Řešení odvodnění ploch se ale neomezuje pouze na liniové žlaby. Pokud je třeba, můžete využít také bodové vpustě. Ty mají v základu koš na hrubé nečistoty a volitelně i sifon. Přímo před vchody domů se osvědčily rohožky s vanou integrovanou do dlažby. Rohožka zachytí při čištění nejen hrubé nečistoty z bot, ale také dešťovou vodu.

Recyklace dešťové vody

Dešťovou vodu ze zpevněných ploch nebo ze střech můžete odvést rovnou do kanalizace. Nebo pokud to typ zeminy umožní, můžete ji přímo vsáknout na pozemku. Vodu lze přivést do podzemních nádrží, využít ji na zalévání a teprve přebytek nechat vsáknout nebo pustit do kanálu.

Podtlakové odvodnění

Kromě popsaného tradičního (beztlakového) odvodnění se v praxi využívá i odvodnění podtlakové. Kýžený podtlak vzniká při zaplnění vodou celého (100 %) průřezu svislé části potrubí. Dešťová voda z několika svodů se nejčastěji svádí ležatým potrubím do jednoho dešťového odpadního potrubí, jehož plným průřezem odtéká, a vzniklý podtlak způsobuje odsávání vody z ležatého potrubí a střešních vtoků. Jedním takovým potrubím lze efektivně odvodnit střechu o ploše 2 až 2,5 tis. m². Při tomto jevu navíc dochází k samočistitelnosti potrubí.

Závěr

Výběr žlabu zdaleka nemusí být procházka růžovou zahradou. Je to technická záležitost, kterou chcete mít vyřešenou správně - a hlavně napoprvé. Je důležité dbát na správné dimenzování a profesionální pokládku, aby se zabránilo pronikání vlhkosti na zdivo a tím rozsáhlým škodám v důsledku poškození vodou.

Možností, jak vyřešit odvodnění zpevněných ploch, je mnoho. Záleží to jen na vašich požadavcích a nárocích na kvalitu, další využití a také na vizuálním dojmu. To, že jste zvolili správné řešení, si ani neuvědomíte, protože kolem domu nebudete chodit v kalužích a voda bude svedena dál od základů.

tags: #odvonovaci #kanal #pro #svod #ze #strechy

Oblíbené příspěvky: