PergolyJádrová omítka v pytli: Základní informace a praktický průvodce
Omítky jsou zpravidla vícevrstvé. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. O vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu.
Typy jádrových omítek
Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
Vápenná omítka
Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost. Zpravidla se používá pro vnitřní použití, kde je méně odolná a pevná. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). V exteriéru se však často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
Vápenocementová omítka
Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
Sanační omítka
Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů. Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Čtěte také: Složení venkovní omítky
Tepelně izolační omítka
Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit nebo granulovaný polystyren). Obsahují dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáží posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, mají vysokou vydatnost a jsou dobře zpracovatelné. Vynikají silnou paropropustností, díky čemuž dokáží přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Využití jádrové omítky
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Příprava jádrové omítky z pytle
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.
| Typ materiálu (25kg pytel) | Vydatnost plochy (přibližně) | Cena |
|---|---|---|
| Směs jádrové omítky | 0,8 m2 | Podobná |
| Maltovinové pojivo (bez písku) | 6 m2 | Podobná |
Postup omítání svépomocí
Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépocí. Následující kroky vám pomohou dosáhnout kvalitního výsledku:
Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt
- Příprava podkladu
Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot. Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Stejně tak tomu je v případě, že omítáte starou stěnu, která je vlhká.
- Navlhčení podkladu a „špric“
Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Jedná se o řídkou směs cementu, vody a písku frakce 0 - 4 mm. Cementový postřik na stěnu nahazujte zednickou lžící, lépe však zednickou naběračkou. Rychlým švihem se postřik rozprskne po stěně a vytvoří na ni hrubý podklad pro další krok omítání.
- Použití omítníků
Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Žádná stará a mnohdy i nová stěna není dokonale rovná a je potřeba ji omítkou vyrovnat. K tomu slouží omítníky, které se aplikují do nahozených „buchet“ omítky a vyrovnají do roviny pomocí vodováhy, olovnice a hliníkové latě. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Na stěnu se nahodí „buchty“ omítky v rastru cca 1,2 x 1,2 m (příp. 1,5 x 1,5 m). Do těchto buchet se vloží omítníky tvořené dřevěnými latěmi či pevným ocelovým drátem o průměru cca 6 - 8 mm.
- Nahození omítky
Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Konzistence malty na omítání má velký vliv nejen na průběh omítání, ale i na výslednou kvalitu vnitřních omítek. Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka, lidově nazývaná fanka. Zednickou naběračkou, příp. zednickou lžíci naberte maltu a uvolněným zápěstím omítku nahoďte na stěnu. Pohyb ruky při omítání je nejdůležitější a závisí na něm uchycení malty na stěně. Stěna se omítá od spodu nahoru.
- Stržení omítky
Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše. Omítka se nahodí mezi omítníky přibližně v půl metru širokém pásu a poté se pomocí hliníkové latě či dřevěné ohoblované desky strhne do roviny.
Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody
- Dokončení a zrání omítky
Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Jak omítka zatvrdne, prázdná místa po omítnících zamázněte maltou a srovnejte do roviny. Než se pustíte do štukování nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1 mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Speciální jádrové a jednovrstvé omítky
Minerální jednovrstvá omítka Ytong
Minerální jednovrstvá omítka Ytong má nízký součinitel tepelné vodivosti a vysokou paropropustnost. Lze ji použít pro vnější i vnitřní omítky, které slouží ke zvýšení tepelněizolačních vlastností hotových stěn, omezení hluku a snížení rizika šíření požáru. Díky svým hydrofobním a paropropustným vlastnostem napomáhá lehčená omítka Ytong odstranit vlhkost, čímž zamezuje vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce.
Příprava a aplikace Ytong omítky
Do čisté nádoby nalijeme odpovídající množství vody (7-8 l vody pro 1 pytel 20 kg) a do ní za stálého míchání přidáváme suchou směs. Používáme samospádovou míchačku nebo elektrické pomaluběžné míchadlo. Mícháme do té doby, než bude mít omítka optimální konzistenci. Omítku naneseme na stěnu ručně zubovou stěrkou se zubem o rozměrech 10 × 10 mm nebo strojově v tloušťce cca 5-6 mm a následně pročešeme zubovou stěrkou se zubem výšky 10 × 10 mm. Doporučujeme nanášet nebo pročesávat se sklonem stěrky 45°. Zubová stěrka dávkuje a rozprostírá omítku na plochu v potřebné tloušťce a množství.
Do srovnané vrstvy vtlačíme výztužnou mřížkovou tkaninu Ytong. Překrytí styků musí být minimálně 10 cm. Překryjeme a vyrovnáme další vrstvou omítky. Výztužná tkanina musí být uložena v 1/2 až 1/3 tloušťky omítky od vnějšího povrchu.
Knauf „Štuk a omítka“ - řešení „all in one“
Máte vyzděnou stěnu z klasických cihel, pórobetonu nebo vápenopískových bloků? Obvykle se dokončení skládá ze dvou kroků: nejdřív se nanese jádrová omítka a teprve poté finální štuk, což znamená dva materiály, dva technologické kroky a více času. Knauf teď přichází s řešením, které na trhu chybělo - novinkou „Štuk a omítka“, která v duchu „all in one“ zvládne obojí v jediném kroku.
Novinka „Štuk a omítka“ je materiál z jednoho pytle, se kterým můžete jednoduše štukovat anebo také provést relativně větší tloušťku omítky od 2 do 10 mm v jednom pracovním kroku, což je jistě výhoda oproti jiným materiálům. Materiál natáhnete, zatočíte nebo rozfilcujete hladítkem, aniž byste pak museli štukovat. Dalším benefitem nového materiálu je možnost používat jej jako štuk v interiéru i exteriéru. „Štuk a omítka“ má jemnou zrnitost 0,6 mm - na povrchu stěny je zrno decentně vidět, což je záměr.
Postup práce s Knauf „Štuk a omítka“
Tloušťka vrstvy se odvíjí od typu zdiva. U přesného zdiva, jako je Ytong nebo broušený Porotherm, si vystačíte s jednou vrstvou větší tloušťky omítky. Na klasické cihelné zdivo doporučujeme provést vrstvy dvě. Jestli budete dělat jednu vrstvu v jednom kroku, nebo dvě vrstvy, záleží na tom, jak silnou tloušťku budete potřebovat, což se odvíjí od toho, jak moc je potřeba podklad vyrovnat. Pracovní postup je jednoduchý: nejprve podklad ošetříte penetrací (např. Knauf Haftemulsion), která podklad zpevní (sváže). Pak směs „Štuk a omítka“ naházíte nebo natáhnete na stěnu, čímž se vytvoří základní vrstva omítky. Latí povrch strhnete a necháte vyschnout (vyzrát třeba i dva dny). Potom je možné tím samým materiálem povrch stěny vyštukovat. „Štuk a omítku“ můžeme použít také na již provedenou jádrovou omítku.
Protože je to jemný vápenocementový materiál, je možné na jeho povrchu udělat takové ty klasické zednické úpravy - modelování povrchu špachtlí apod. Pro zpevnění můžete použít armovací síť. A pokud se rozhodnete „neštukovat“, můžete po nanesení omítky povrch upravit s pomocí stěrky - například Roll & Spray MAX.
Hlavní přednost nového materiálu se projeví hlavně při menších rekonstrukcích a opravách starých štukovaných stěn. „Štuk a omítka“ má v zásadě jediné omezení - nesmí se používat na zateplovací systémy v exteriéru. Kvůli tepelným změnám a pnutí materiálu by mohly vznikat praskliny.
Příprava materiálu Knauf „Štuk a omítka“
Příprava materiálu je velmi jednoduchá. Na 25kg pytel použijete asi 6 litrů záměsové vody. Vše dohromady rozmícháte míchací vrtačkou po dobu tří minut, aby proběhly potřebné chemické reakce. Takto připravenou směs necháte 3 až 5 minut odstát, a ještě jednou promícháte.
Důležité upozornění a bezpečnost
Omítání stěn může být prováděno pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla +35 °C. Nezpracovávejte při teplotách vzduchu a zdiva nižších než +5 °C. Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení. Omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik. K rozdělaní malty je nutné použit pitnou vodu, nebo vodu odpovídající ČSN EN 1008.
Použijete-li suché maltové či omítkové směsi, ať už od kterékoli firmy, dbejte pečlivě návodu a doporučení výrobce. Jsme země kutilů a vševědů, a tak se často upouští od doporučené úpravy podkladu, pracuje se v nevhodném počasí nebo se opomíjí penetrace. Výsledek bývá tristní - omítka vám opadá anebo začne praskat, a to nikoli vinou výrobce.
Při práci se směsí dodržujte platné předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví. Při manipulaci používejte ochranné rukavice, případně brýle. Při zasažení očí vymývejte proudem čisté vody a vyhledejte lékařskou pomoc.
tags: #informace #o #omitka #maly #pytel
