Omítka na opukové zdivo: Informace a řešení problémů s vlhkostí

Opuka patří mezi nejstarší a nejtrvanlivější stavební materiály, často využívaný pro venkovní konstrukce a designové projekty. Tato sedimentární hornina se skládá z jílovitých a prachovitých částic, vápencových složek a jehlic mořských hub mikroskopických rozměrů. Má světle šedou, šedou až žlutou barvu. Vzhledem k jejímu složení je však nezbytné věnovat zvýšenou pozornost omítání a řešení problémů s vlhkostí, které mohou mít negativní dopad na zdraví obyvatel i na konstrukci budovy.

Proč opadává omítka a jak se chová vzlínající vlhkost

Vzlínající vlhkost je typická tím, že nejvíce vody je dole u země. Čím výše ve zdi, tím množství vody klesá a zeď je méně vlhká. A čím je vody méně, tím lépe se odpařuje. Právě v opadaném pásu se voda odpařuje nejlépe. Vzlínající vlhkost s sebou do zdi přináší soli. Když se voda odpaří, odejde do vzduchu, ale soli zůstanou v omítce. Když sůl usychá, zvětšuje se její objem, vytváří krystalky a přitom se zvětšuje, někdy až 12x. A když se v omítce něco 12x zvětší, omítka to nevydrží a roztrhne se.

Dole u země je zeď mnohem vlhčí. Pokud skoro nikdy neuschne, soli nestihnou zkrystalizovat a omítka je tak méně namáhána. To ale neznamená, že problém s omítkou je jen v opadaném pásu. Pokud by majitel opravil jen opadané části, omítka by opadala o kus vedle. Skutečným řešením je úplně zbavit budovu vlhkosti a pak opravit omítky až do výše, do které jsou v nich usazené soli. Tuto výšku lze určit například chemickým rozborem nebo si lze pomoci například povrchovým vlhkoměrem. A pokud takovou možnost nemáte, rozhodně omítky okopejte alespoň 50 cm nad poslední viditelné projevy. Až do této výše bývají v omítkách usazené soli. Zbavte se jich. A nikdy nedělejte nové omítky, dokud nevyřešíte přísun vlhkosti.

Použitelnost injektážní technologie pro opukové zdivo

Mnoho dotazů se týká použitelnosti injektážních technologií, jako je například AquaStop Cream, pro opukové zdivo. Již bylo potvrzeno, že tato technologie je účinná i pro opukové zdivo. Je důležité poznamenat, že systém je použitelný i pro opukové zdivo, kde spára není vodorovná, a tak by se muselo vrtat z velké většiny do opuky. Lidé, kteří již injektážní krém AquaStop Cream používali v cihlové části domu a byli s ním spokojeni, plánují jeho aplikaci i na opukové zdivo. Injektáž lze realizovat i v zimním období do opukové zdi, kdy se v místnosti netopí a stěny jsou prochladlé (chalupa).

Postup vrtání a aplikace pro opukové zdivo

Při provádění vrtů do opukového zdiva se doporučuje vrtat kolmo na stěnu domu, nebo v mírném úhlu. Průměr vrtu 14 mm je často dostačující. Optimální metoda navrtávání pro aplikaci AquaStop Cream u opukového zdiva (tloušťka 50-90 cm) je s mírným sklonem (např. 15° pro smíšené zdivo). V případě absence průběžné spáry se doporučuje zvolit rozestup vrtů 80 mm.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Některé domy, stavěné z opuky, mají vnitřní podlahy cca 1 metr nad zemí. Zdi uvnitř místností mohou mít mapy od vlhkosti, ale drží pevně na zdech a není ani vidět prosolení. V takovém případě je doporučeno navrtat díry spíše zevnitř. Díry je možné vrtat jak ve spárách, tak i do kamenů. Pokud narazíte na tvrdý kámen a není možné díry udělat, je možné zkusit jiný vrták.

Příklad navrhovaného postupu a výpočtu spotřeby při zvolené rozteči vrtů pro nepravidelně loženou opuku:

  • Hloubka vrtů: 450 mm v mírném sklonu.
  • Rozestup vrtů pro absenci průběžné spáry: 80 mm.
  • Celková délka zdiva: 25 bm.

Pro cihlové zdivo bez možnosti nalezení průběžné spáry (zhotoveny omítky), s ohledem na poréznost a vlhkost starých cihel:

  • Hloubka zdí: 300-350 mm, hloubku vrtu ukončit 30-40 mm před jejím koncem.
  • Rozestup vrtů: 100 mm.
  • Každý jednotlivý vrt před aplikací krému zavlhčit.
  • Celková délka zdiva: 24 bm.

Poslední aplikace pro cihlu bez možnosti spáry:

  • Rozestup vrtů: 100 mm.
  • Tloušťka zdi: 150 mm.
  • Délka zdiva: 5 bm.

Injektáž je možné provádět i v řadové zástavbě, například v případě, že jsou společné zdi z opuky 60 cm a podlahy jsou vykopané. V případě řadového domu, kde jsou společné zdi z opuky 60 cm a podlahy jsou vykopané, je vhodné provést injektáž.

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Preventivní injektáž a obklad soklu

Pokud jsou omítky v domě v perfektním stavu a zeď nemá žádnou izolaci, je možné provést injektáž spíše preventivně. V takovém případě je možné zeď zvenku obouchat do výšky cca 40 cm na opuku, doplnit spáry a injektovat. Po technologické pauze je možné na obouchaný a injektovaný sokl nalepit kamennobetonový obklad.

Volba omítky pro opukové zdivo

Proč opukové zdivo vůbec omítat? Tato otázka se nabízí při rekonstrukcích, kdy se mění architektonické ztvárnění domu a opuka může vylepšit exteriér domova. Kvůli svému složení by se opuka neměla nikdy omítat cementovými a vápenocementovými omítkami s vysokým obsahem cementu, protože s cementem špatně reaguje. To má za následek, že omítka odpadne, někdy až s odtržením 3 cm opuky. Stejný problém by mohl nastat i v případě pískovců, ale v těchto případech záleží vždy na kvalitě pískovce. Ve finále pak rozhoduje množství cementu v maltě, do 3-4 % by problém nastat neměl.

Co nám tedy zbývá? Odpověď je vcelku jednoznačná - musí se omítat pouze materiály, které jsou na bázi vápna a které jsou maximálně difúzně otevřené. Při omítání opuky se musí brát ohled také na vlhkost, protože opuka by měla mít určitou tzv. pracovní vlhkost. V některých případech totiž, když se opuka omítne a provádějí se opatření, aby zdivo nebylo vlhké, může dojít ke změně vlhkostních poměrů uvnitř kamene a ten začne následně sesychat.

Při aplikaci sanační omítky na vlhkou zeď je nutné důkladně připravit podklad. Odstranění staré omítky je nezbytné do výšky minimálně 1,5násobku tloušťky zdiva nad nejvyšší viditelnou úrovní vlhkosti. Spáry mezi cihlami je třeba vyškrábat do hloubky asi 2 cm a zdivo důkladně očistit. Pro vlhké zdivo je nejvhodnější volbou sanační omítka. Tato omítka je speciálně navržena pro zdivo trpící nadměrnou vlhkostí. Díky své nízké nasákavosti a vysoké paropropustnosti umožňuje odpařování vlhkosti ze zdiva, čímž napomáhá jeho postupnému vysychání. Aplikace sanační omítky vyžaduje několik vrstev, které zajistí její správnou funkci.

Postupujeme takto: opuku musíme nejprve celoplošně odseparovat vápenným postřikem (Cemix 2750) v tloušťce 3-4 mm, který má pevnost CSII. Postřik se však musí nechat delší dobu vyzrát. Po odstranění staré omítky a přípravě podkladu následuje navlhčení zdiva a aplikace řídké malty, která pokryje přibližně dvě třetiny stěny. Po zatvrdnutí této vrstvy nanášíme jádrovou omítku v požadované tloušťce. Posledním krokem při aplikaci omítky na vlhkou zeď je natažení fajnové (štukové) omítky. Je důležité dodržovat pravidlo, že směrem od zdiva, kde musí být přídržnost a pevnost největší, musí být každá další vrstva měkčí, a to až k povrchové omítce, která bude nejměkčí.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

Aplikace sanační omítky na vlhkou zeď přináší i určitá rizika. Pokud není příčina vlhkosti odstraněna, může dojít k opětovnému poškození omítky. Důležité je také dbát na obsah solí ve zdivu, které mohou snižovat životnost a funkčnost sanační omítky.

Postup při aplikaci sanační omítky na vlhkou zeď

Krok Popis Doporučený materiál
Příprava podkladu Odstranění staré omítky, očištění zdiva Nástroje na čištění zdiva, zednické kladivo, škrabka
Aplikace řídké malty Špric - cementový podhoz Malta na vlhké zdivo
Nanášení jádrové omítky Tvorba základní vrstvy Jádrová sanační omítka
Finální vrstva Aplikace štukové omítky Štuková omítka

Pokud se jedná o starou cihlovou stavbu, zdivo nepodříznuté, s drenáží z vnitřní i vnější strany a omítkou Klimasan nataženou do výšky cca 1,5 m plnící funkci sanační omítky, je možné v tomto případě použít klasický vápenný štuk (např. Hasit 160). V případě použití vnitřní klimatické omítky Klimasan Perlit W je vhodné použít nátěr Aqua Salt Stop a poté nanést omítku Klimasan Perlit. Pod štukovou vrstvu je možné natřít nátěrem AquaStop SanFix.

tags: #omitka #na #opukove #udivo #informace

Oblíbené příspěvky: