Kompletní průvodce omítkami pro přesné zdivo: Druhy, vlastnosti a aplikace

Výběr správné vnější omítky je klíčovým krokem při stavbě nebo rekonstrukci domu. Fasádní omítka nejen chrání exteriér před povětrnostními vlivy, ale také výrazně ovlivňuje vzhled celé stavby. Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Vnější omítky představují první obrannou linii mezi konstrukcí domu a vnějším prostředím. Kvalitní fasádní omítka chrání zdivo před vlhkostí, mrazem, UV zářením a mechanickým poškozením. Zároveň má estetickou funkci - ovlivňuje celkový vzhled domu a jeho začlenění do okolí. Aplikace fasádní omítky patří mezi poslední kroky stavby nebo rekonstrukce, její výběr ale rozhodně nepodceňujte. Pokud zvolíte správně, bude vám dobře a dlouho sloužit.

Rozdělení fasádních omítek

Na trhu existuje několik typů omítek, které se liší složením, vzhledem, odolností a nároky na údržbu. Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou.

Pastovité omítky naproti tomu odpovídají trendu moderní doby, která klade nároky na jednoduchost a rychlost zpracování. Jsou předem namíchané a připravené k nanášení na podklad. Jedná se o materiály již namíchané do aplikační konzistence v kbelíku k okamžitému použití. Pastovité omítky jsou tenkovrstvé, strukturované a probarvené. Jejich konzistenci můžete dále upravit naředěním s vodou. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

Způsoby nanášení a struktura

Podle způsobu nanášení rozdělení patří asi mezi nejznámější. Pokud při nanášení točíte finální vrstvu fasády hladítkem, dostanete tzv. točenou nebo také zatíranou či hlazenou omítku. Setkat se můžete také s názvem zrno na zrno. Fasádě můžete ale také dodat strukturu. Podle zrnitosti je volba zcela na vaší představě o výsledném vzhledu fasády. Vybírat můžete z jemnějších či hrubších omítek. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Typy fasádních omítek a jejich vlastnosti

Minerální omítka

Minerální omítka nepatří mezi nejmodernější materiály, nicméně je možné ji použít. Její výhodou je poměrně nízká cena. Nevýhodou je ovšem obtížnější aplikace, protože se jedná o sypkou pytlovanou směs, kterou je potřeba míchat s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Akrylátová omítka

Akrylátová omítka je cenově nejdostupnější, pevná a voděodpudivá. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Je nutné počítat s menší odolností proti ušpinění a hlavní nevýhodou je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi, ale nedoporučuje se na zateplovací systémy s minerální vlnou. Akrylátové omítky jsou velmi odolné vůči vodě i oděru, ovšem o něco hůře dýchají a hůře se čistí.

Silikátová omítka

Silikátová omítka je paropropustná omítka používaná zejména na izolant z minerální vlny, přirozeně odolná proti mechům a řasám. Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Silikátové omítky se vyznačují vysokou odolností a prodyšností. Představují ideální volbu pro vlhké zdivo nebo v případě, kdy renovujete starší dům, který potřebuje dýchat. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách; ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.

Silikonová omítka

Silikonová omítka spojuje nejlepší vlastnosti ostatních typů omítek a vyniká navíc výbornou pružností a nejmenší špinivostí, čemuž odpovídá i cena. Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Jsou hydrofobní, chrání fasádu proti vzniku plísní a řas a dobře odolávají teplotním výkyvům. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.

Silikon-silikátová omítka

Silikonsilikátová omítka má základem silikátovou omítku, ovšem se zvýšenou odolností proti ušpinění. Tyto omítky spojují vlastnosti obou předchozích typů. Jsou velmi prodyšné, odpuzují vodu a díky samočisticím schopnostem mají nízké náklady na údržbu.

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Jak vybrat fasádní omítku

Stále nemáte jasno, jaký typ fasádní omítky zvolit? Při výběru se můžete řídit také typem nemovitosti, který budete omítat, klimatickými podmínkami, požadavky na údržbu a v neposlední řadě rozpočtem.

Podle typu zdiva a nemovitosti

Typ stavby výrazně ovlivňuje výběr vhodné omítky. Pokud se chystáte na renovaci starého domu, stavení nebo chaty a neplánujete zateplovat, bude dům potřebovat dýchat a fasádní omítka by měla být dobře paropropustná. Historické budovy vyžadují paropropustné omítky, jako jsou minerální nebo silikátové, které umožňují „dýchání“ zdiva. Nejlepších výsledků docílíte s pastovitou omítkou na bázi silikátu. Dobrým řešením budou také silikonovo-silikátové směsi. Jejich výhodou je, že nemají sklony k ulpívání nečistot a jsou vodoodpudivé. Vhodným řešením může být i silikonová omítka.

Pokud vybíráte fasádní omítku na novou suchou budovu nebo zateplený dům, vaše možnosti jsou takřka neomezené. Moderní novostavby kladou důraz na estetiku a odolnost, vhodné jsou silikonové nebo akrylátové omítky s hladkým nebo strukturovaným povrchem. Zateplené domy vyžadují omítky kompatibilní s izolačními systémy - obvykle silikonové nebo akrylátové. Do prašného prostředí bude nejvhodnější volbou silikátová omítka, případně směs se silikátem. Tyto výrobky poskytnou fasádě vynikající ochranu proti ulpívání nečistot a sníží tak vaše náklady na údržbu.

Podle klimatických podmínek

Různé klimatické podmínky kladou různé nároky na odolnost omítky. Věnujte pozornost následujícím faktorům:

• Vlhké oblasti: Vyberte omítky s vysokou paropropustností a odolností proti řasám a plísním - ideální jsou silikátové nebo silikonové omítky. Do míst s vyšší vlhkostí bude vhodná omítka na bázi silikonových pryskyřic. Ochrání fasádu proti růstu mikroorganismů.
• Suché a slunné oblasti: Důležitá je UV odolnost a pružnost - doporučují se akrylátové nebo silikonové omítky.
• Horské oblasti: Omítky musí odolávat mrazu a častým změnám teplot - vhodné jsou minerální nebo silikonové omítky.

Podle požadavků na údržbu a životnost

Životnost a údržba omítky jsou klíčové z hlediska dlouhodobých nákladů. Obecně platí, jak je uvedeno v tabulce výše, že minerální omítky vyžadují pravidelnou kontrolu, ale snadno se opravují. Silikonové omítky mají samočisticí efekt a minimální údržbu. Silikátové omítky se vyznačují nízkou údržbou a vysokou odolností. Akrylátové omítky jsou snadné na údržbu, ale mají nižší paropropustnost.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

Estetické hledisko a barevné možnosti

Fasádní omítka výrazně ovlivňuje vzhled domu. Při výběru barvy a struktury zvažte okolní zástavbu, aby fasáda ladila s okolními budovami. Styl domu je také důležitý, tradiční domy snesou rustikální struktury, moderní domy naopak hladké povrchy. Praktičnost je též klíčová: světlé barvy více odhalují nečistoty, tmavé barvy se více zahřívají. Výběr barvy bývá vnímán jako ryze estetická záležitost. Nicméně barevnost může mít i praktické dopady. Světlejší fasády se méně ohřívají, díky čemuž nezvyšují teplotu uvnitř budovy, což oceníte především v letních měsících. Při samotném výběru barvy fasády doporučuji dodržet několik základních pravidel. Vyhýbat se hodně tmavým odstínům, které zvyšují tepelné namáhání fasády a povrchové napětí. Nedoporučuji ani hladké povrchové úpravy, i ty totiž zvyšují povrchové napětí. Barvu je nejlepší volit v odstínu o 2 až 3 stupně světlejší, než je ta vybraná.

Cena a rozpočet

Cena omítky závisí na typu, výrobci a náročnosti aplikace. Orientační ceny za materiál (bez práce) jsou následující:

Cena pastovitých omítek je vyšší než u minerálních omítek, ale odpadá zde nutnost použití fasádní barvy. Nezapomeňte připočítat náklady na penetraci, síťovinu, lepidlo a práci. Celkové náklady se mohou pohybovat mezi 500-800 Kč/m².

Příprava podkladu a aplikace omítky na jednovrstvé zdivo

Omítnutí jednovrstvého obvodového zdiva je lehčí, než se zdá. Vnější omítka se na jednovrstvé zdivo nanáší ve dvou variantách. Aplikace vnější omítky je náročný proces, který vyžaduje zkušenosti. Doporučuje se nechat aplikaci na odborné firmě, která zaručí správnou přípravu podkladu a rovnoměrné nanesení. Důležité je dodržovat technologické postupy výrobce, zejména teplotní podmínky a dobu zrání omítky. Také je potřeba věnovat pozornost detailům - rohy, parapety, dilatační spáry musí být správně ošetřeny.

Příprava zdiva

Před samotným zahájením prací je nejprve nutné změřit vlhkost zdiva takzvaným vlhkoměrem. Pohybovat by se měla do 6 hmotnostních procent v letním období a do 4 hmotnostních procent v zimě. Dále je potřeba ověřit, zda ve zdivu nejsou spáry mezi cihlami širší než 5 milimetrů. Aby byl podklad rovný, používá se k vyplnění drážek a spár zdicí malta. Lze také použít polyuretanovou pěnu. Po jejím vytvrdnutí se musí pěna vyříznout do hloubky cca 3 cm a tento prostor opět vyplnit zdicí maltou. Vyhneme se tím riziku vzniku trhlin v těchto místech.

Usazení omítkových lišt

Po přípravě podkladu se usazují omítkové lišty, které vymezují budoucí rovinu omítky. Používají se různé druhy lišt - rohové, soklové lišty a okenní profily. Soklové lišty se usazují podle budoucí úrovně spodní hrany zdiva do zdicí malty. Při provádění si lze lištu zafixovat do požadované polohy pomocí hřebíků a po vytvrdnutí malty hřebíky odstranit. Rohové lišty se osazují do zdicí malty, která je v rohu zdiva nanášena s rozestupy zhruba po půl metru. Okolo oken se poté nalepí okenní profily, které zajišťují pružné připojení omítkových vrstev k rámu oken či dveří.

Strojní zpracování a nanášení jádrové omítky

Hned následující den se může začít omítat. Nejčastějším způsobem zpracování moderních omítkových systémů je strojní zpracování za použití omítacího stroje. Současné omítkové systémy jsou vytvořeny tak, že v sobě obsahují speciální složky. Jedná se o výztužné vlákna a kuličky pěnového polystyrenu. Moderní lehčené omítky, které se používají na tepelněizolační zdivo, obvykle nevyžadují vrstvu v podobě tradičního cementového šprice.

Plocha zdiva bez armovací tkaniny se omítá ve dvou pracovních krocích metodou čerstvá do čerstvé. Vybraná místa zdiva, kde dochází k výraznějšímu namáhání konstrukce, ale musí být vyztužena armovací tkaninou. Jsou to například překlady nad okenními a dveřními otvory nebo schránky pro stínící techniku. Druhá vrstva se aplikuje ihned po jejím lehkém zavadnutí (15-20 minut) a doplní se na konečnou tloušťku. Poté dojde ke stažení H-latí, ale už ne pouze nahrubo jako u vrstvy první, ale naopak přesně do roviny. Na omítce můžeme po jejím zatuhnutí provést seškrábnutí takzvaným škrabákem. Tím docílíme toho, že se nám otevře struktura, uvolní se napětí a omítka bude dobře vysychat. Jádrovou omítku necháváme vysychat zhruba 2-3 týdny v závislosti na její tloušťce, teplotě a vlhkosti prostředí.

Aplikace pastovitých omítek a strukturování

Na takto připravenou jádrovou omítku můžeme vytvořit několik variant finální povrchové úpravy. Nejčastěji se používají pastovité omítky. Jedná se o tenkovrstvé pružné povrchové úpravy s dobrou paropropustností a zároveň s vysokou odolností proti povětrnostním vlivům.

Ještě před finální barevnou úpravou se na omítku nanese penetrační přípravek, který slouží ke snížení a sjednocení nasákavosti omítky. Materiál je před použitím potřeba důkladně promíchat. Na plochu se aplikuje válečkem. Na připravenou plochu po penetraci je už konečně možné nanést omítku ve zvoleném barevném odstínu. Materiál se nanáší nerezovým hladítkem a okamžitě se do plochy strukturuje krouživými pohyby plastovým hladítkem. Následně se plocha strukturuje na čisto. Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm.

Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.

Omítání s armovací tkaninou

Další variantou je omítání s využitím armovací tkaniny. Aplikuje se především na rodinné domy bez přesahu střechy, domy s výškou nad 2 podlaží a pro bytové domy. V tomto případě se nejprve nanesou 2/3 tloušťky omítky, srovná se fasádní latí a poté se do ní zapracuje armovací tkanina. Po ztuhnutí se omítka doplní na konečnou tloušťku. Každý výrobce omítkových systémů může mít odlišné postupy a skladby, které se pak mohou lišit v počtu a druhu vrstev omítky (výztužná, štuková apod.) a v jejich způsobu provádění.

Obnova staré fasády minerálními omítkami

Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe. Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.

Výhody jednovrstvého zdiva

Broušené cihly akumulují teplo srovnatelně jako klasické 30 cm bloky s dodatečným vnějším zateplením, a tak splní i ty nejvyšší nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb. Cihly obsahují velké dutiny plněné hydrofobizovanou minerální vatou a díky tomu disponují výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Tento materiál je sice přírodní, ale díky speciální úpravě nenasákne vodou. To zajišťuje optimální regulaci vlhkosti v domě a zdravou domácnost. Zdivo garantuje také nehořlavost a funguje i jako zvuková izolace. Jednovrstvé zdivo je energeticky úsporné a efektivní díky vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem. Omítnuté jednovrstvé cihelné zdivo má vynikající akustické vlastnosti. Díky jednovrstvému zdivu je domov zdravý s příjemným vnitřním prostředím, dostatkem světla a čerstvého vzduchu. Cihly se vyrábějí z přírodních surovin - jílu a vody. Cihelné zdivo neobsahuje látky znečišťující ovzduší interiéru, a proto nevyvolává žádné zdravotní komplikace. Zdění s cihlami je snadné, rychlé a efektivní.

tags: #omitka #na #presne #zdivo #druhy #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Vše o fasádách v Kuníně
• Tipy pro vrtání do dřevotřísky
• Jak správně řezat pórobeton
• Vše o betonových deskách a údržbě hrobu
• Kompletní průvodce fasádou na Porothermu