Praskliny a odchlípnutí omítky: Příčiny a řešení

Objevili jste na své fasádě nevzhlednou prasklinu nebo se vám odlupuje omítka? V tom případě jistě přemýšlíte nad tím, čím může být způsobena a jak se jí efektivně zbavit. Důvodů, proč praská omítka, může být hned několik. Je přitom třeba rozlišovat tři hlavní důvody. Trhlinky v povrchu stavby (omítce) vždy signalizují, že něco není v pořádku. Nejsledovanější jsou statické trhlinky, protože indikují statickou poruchu.

Typy prasklin a jejich příčiny

1. Statické poruchy a narušení konstrukce

Při praskání omítky z důvodu narušení konstrukce se mohou trhliny objevovat v případě, že si stavba ještě sedá nebo se prohýbá. Většinou souvisejí se sedáním objektu, při změně zatížení s deformacemi v konstrukci a často jsou prvotním signálem rozvíjejícího se havarijního stavu. Je nutné pamatovat na to, že výstavba je stále rychlejší, než tomu bylo v minulosti. Hrubá stavba tak mnohdy nemá dostatek času k tomu, aby byla správně připravena na dokončení.

• Sedání základů: U nových staveb nebo staveb postavených na nestabilním podkladu může docházet k sesedání základů, což se projeví podélnými prasklinami.
• Dilatační pohyby: Trhlinka kopírující uložení nadokenního překladu může signalizovat překreslení spáry mezi rozdílnými materiály - překladem a ostatním zdivem. Jde o statickou poruchu omítky, kterou zapříčinil dilatační pohyb relativně dlouhého překladu. Prasklina začíná i u uchycení okapu. Při styku dvou materiálů je zkrátka nezbytná preciznost.
• Špatné kotvení izolantu: Pokud počet nebo typ kotev neodpovídá podkladu, fasáda pracuje jinak v každé části domu.
• Trhliny v rozích: Poměrně častým a nepříjemným problémem jsou trhliny v rozích, které vznikají z důvodu koncentrace napětí v omítce. Tyto trhlinky vznikají diagonálními napětími v rozích prostupových otvorů. Velmi častým místem vzniku trhlin jsou rohy oken a dveří. Pokud nebyly správně vyztuženy, případně chybí diagonální výztuha, napětí se koncentruje právě do těchto míst.
• Praskliny v zakládacím pásu: Praskliny se můžou objevit i v zakládacím pásu, tedy tam, kde začíná u země zateplení. I v tomto případě je způsobuje špatně odvedená práce.

2. Špatný podklad a jeho příprava

Dalším častým důvodem vzniku prasklin v omítce je přítomnost špatného podkladu. Podklad bývá často tvořen několika vrstvami, které disponují odlišnou nasákavostí, pevností a tuhostí. Velmi často se problém skrývá už v tom, na co se omítka nanášela. Pokud není podklad dostatečně pevný, není stejně savý po celé ploše nebo nebyl předem dobře připraven, začne se nová vrstva chovat různě. Na některých místech vysychá rychleji, jinde pomaleji. Tyto rozdíly pak vytvoří napětí, které se po čase projeví jako drobné praskliny na povrchu fasády. Celé kusy omítky často odpadávají, když povrch zdiva nebyl před nanesením dostatečně ošetřen, nebo byl-li příliš vlhký.

• Nerovnoměrná savost: Pokud zdivo ještě není dostatečně vyzrálé nebo chybí správná penetrace, může se omítka při vysychání mírně pohnout a na povrchu se objeví jemné trhliny.
• Nesoudržnost vrstev: Ve starých domech bývá častá příčina odpadání v nesourodosti vrstev použitých omítek a nátěrů. Skladba různých vrstev má různé chemické složení a tudíž i nejednotné chemické vlastnosti.
• Nedostatečná tloušťka omítky: Struktura trhlin kopírující spáry často znamená, že vrstva, kterou jsme nanesli na zdivo s tradiční maltou, byla příliš tenká. Tyto trhlinky většinou kopírují spáry mezi jednotlivými cihlami, případně mohou mít lokálně nepravidelný charakter. Jejich příčinou bývá hlavně větší tloušťka omítky nanesené v jedné vrstvě vzhledem k zrnitosti směsi.

3. Vysychání, smršťování a klimatické vlivy

Vzniku prasklin v omítce je samozřejmě vždy lepší předcházet. Pokud se například jedná o vznik trhlin z důvodu vysychání a smršťování, je vhodnou prevencí dodržení předepsaných pracovních postupů pro konkrétní omítkovou směs. Výsledek práce může výrazně ovlivnit také počasí v době aplikace. Silné slunce, vítr nebo vysoké teploty dokážou způsobit, že omítka ztrácí vlhkost příliš rychle. Materiál se pak začne stahovat dříve, než je ideální. V povrchové vrstvě vzniká napětí a právě to se může ukázat v podobě jemných prasklin.

• Rychlé vysychání: Problémové by mohlo být intenzivní vysušení stavby vytápěním budovy během chladného počasí nebo rychlé vysychání působením slunečního záření.
• Nedodržení technologických lhůt: Obecně platí, že doba zrání jedné vrstvy omítky je na 1 mm tloušťky 1 den, tedy v případě hrubé omítky o tloušťce 20 mm 20 dní, samozřejmě za standardních podmínek, v případě nízkých teplot a vyšší vlhkosti přiměřeně déle. V dnešní době mimořádně krátkých termínů je tento postup pro firmy jenom těžko představitelný, proto se obvykle požadované technologické lhůty zkracují a čeká se, co se stane.
• Teplotní cykly: Praskliny se neobjevují hned po dokončení, ale až ve chvíli, kdy fasáda projde prvními teplotními cykly, deštěm a mrazem.

4. Vlhkost a zatékání

• Zatékání na fasádu: Příčinou opadané omítky na fasádě může být její nekvalitní provedení nebo zatékání na fasádu objektu. Velmi zákeřnou vadou je například špatně odvedená klempířská práce. Kvůli ní pak do zateplovacího fasádního systému prosakuje voda, což samozřejmě špatně, protože to narušuje jeho správnou tepelnou funkci. Nic z toho, co prochází fasádou, totiž do ní nesmí propouštět vodu.
• Vzlínající vlhkost: Opadaná omítka v místě soklu domu naznačuje poškozenou hydroizolaci spodní stavby. Pokud vám opadává omítka v místě soklu domu, ujistěte se, že opadávání omítky nezpůsobuje vzlínající vlhkost ze základů domu.
• Bílé výluhy: Bílé skvrny se na domě mohou objevit v různých podobách, a dokonce již krátce po dokončení zateplené fasády. Způsobuje je takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu.
• Vyplavená celulóza: Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou také objevit jakési bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace. Objevují se tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou.
• Solné výkvěty: Další bílé skvrny, které můžete na fasádě spatřit, jsou solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl, nebo stavební technické soli.

Tabulka 1: Shrnutí typů prasklin a jejich příčin

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Opravy a prevence

Oprava drobných prasklin

Drobné praskliny ve fasádě si zpravidla dokážete velmi dobře opravit svépomocí. Stačit vám k tomu bude fasádní polyuretanový tmel. Velkou výhodou tohoto tmelu je skutečnost, že je elastický a k omítce velmi dobře přilne. Jakmile vhodný tmel vyberete, můžete se pustit do práce. V prvé řadě je důležité fasádu zbavit nečistot. Podle potřeby také povrch odmastíme. Špachtlí následně můžete proříznout narušenou omítku po celé délce opravovaného místa. Následně lze přistoupit k samotné aplikaci tmelu. Tmel je nutné nechat důkladně zaschnout podle pokynů výrobce. Zpravidla se jedná o zhruba 2 až 4 hodiny.

Již zmiňované smršťovací trhlinky lze opravit speciálním nátěrovým systémem, např. disperzním plošným tmelem naneseným po penetraci okolí trhlinek a přetřeným systémovou barvou. K zabezpečení 100% funkčnosti opravy, která má zabránit případným menším pohybům podkladu, doporučujeme do této vrstvy základního tmelu vložit jemnou výztužnou vložku (např. netkanou textilii). Tyto trhlinky je doporučeno zaplnit jemným fasádním tmelem na disperzní bázi s vložkou z jemné skleněné tkaniny s dostatečným přesahem do okolní plochy (minimálně 35 cm). Materiál, např. disperzní tmel, se nanáší opět po předcházející penetraci podkladu. Napojení na okolní plochu je třeba přizpůsobit její struktuře.

Oprava opadané omítky

V některých případech při menším rozsahu poškození omítky není nutné hned odstraňovat komplet celou omítku, ale můžete provést pouze lokální opravy. Nejprve je potřeba prověřit stav stávající omítky a odstranit veškeré poškozené a drolící se části. Poklepem na omítku zjistíte její soudržnost s podkladem. Poškozenou omítku odstraňte, spáry mezi cihlami vyškrábejte a vše důkladně ometením smetáčkem očistěte od prachu a zbytků drolící se omítky. Je-li omítka poškozená pouze menšími prasklinami a jinak se jeví jako soudržná, není nutné ji osekávat. V tom případě pouze například ostrou hranou špachtle proškrábněte praskliny a vymeťte z nich prach a nečistoty.

Na menší rozsah oprav je ideální použití hotových maltových směsí, které si snadno připravíte podle návodu a můžete si je koupit pouze v takovém množství, které vám bude pro opravu opadané omítky vyhovovat. Měli byste použít takovou směs, aby co nejvíce odpovídala stávající omítce. Pro opravu opadané omítky zvolte stejný typ omítky, jaký byl použit dříve. Pakliže se jedná o starší budovu, pravděpodobně si vystačíte s cementovým špricem, vápenocementovou jádrovou omítkou a vrchní štukovou (fajnovou) omítkou. Omítku aplikujte na opadané místo dle návodu uvedeném na výrobku. Po zaschnutí a zabroušení už je omítka připravena k výmalbě.

Prevence vzniku problémů

Vzniku prasklin v omítce je samozřejmě vždy lepší předcházet. Správně udělaná a udržovaná fasáda by měla vydržet sloužit svému účelu 25 let. To znamená, že prováděcí firma musí při její instalaci dodržovat technologické postupy a lhůty.

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

• Dodržení technologických postupů: Abychom preventivně zabránili vzniku trhlin, musíme se vyvarovat tomu, co je způsobuje. Abychom se jim vyvarovali, musíme nanášet vrstvu omítky až po dostatečném vyzrání podkladu.
• Vhodné materiály: Především musíme zvolit vhodnou jádrovou omítku s odpovídajícími vlastnostmi (pevnost v tahu), kterou nikdy nenanášíme na příliš vlhké zdivo.
• Zajištění vyzrání: Před aplikací finální úpravy by se vždy měla ověřit vlhkost a vyzrání podkladu.
• Vlhčení omítky: Dalším opatřením, které se doporučuje, je nezanedbat vlhčení omítky v prvních dnech.
• Diagonální výztuž: Vzniku trhlin v rozích prostupových otvorů se dá zabránit vložením diagonální výztužné tkaniny doprostřed vrstvy omítky ve fázi její aplikace. Jde o pruh sklotextilní síťoviny o rozměru nejméně 300×200 mm (zhruba papír A4), která chrání kritická místa, v nichž je síťovina výztuže na ploše vystřižena do písmene L a tedy oslabena. Pokud tyto výztuhy chybí, dochází často k praskání omítky v rozích otvorů.
• Správné řešení dilatací: Praskliny se velmi často objevují také v místech napojení různých konstrukcí - například mezi zateplenou stěnou a soklem, u atiky nebo v místě styku s balkonem. Pokud není řešena dilatace, fasáda nemá kam „uhnout“ a napětí se vybije v nejslabším místě.
• Kvalitní klempířské práce: Důležité je také, aby všechny ostatní zúčastněné firmy odvedly svou práci bezvadně, ať již to jsou klempíři, nebo ti, co instalují různé stínící prvky. Nic z toho, co prochází fasádou, totiž do ní nesmí propouštět vodu.

Kdy vyhledat odborníka

Pokud si nejste jisti, proč trhlina vznikla, bude nutná konzultace s odborníkem. Statik musí prověřit, zda se nejedná o závažný problém nosné konstrukce domu (sedání základů, průhyb nosníků, vibrace od přilehlé komunikace atp.). Takové praskliny nestačí pouze odstranit, je nutno nejprve vyřešit příčinu, tedy zajistit statiku budovy. Odstranění samotného projevu poruchy - tedy praskliny by nedávalo smysl.

Nestabilní praskliny jsou ty, které vlivem změn teplot pracují a dále se rozšiřují. Čili se zvětšuje poškození fasády. „Jakmile takové praskliny identifikujete, je potřeba jednat.“ Z hlediska dlouhodobé životnosti fasády je klíčové, aby praskliny nebyly jen „zatmeleny a přetřeny“. Takový zásah problém pouze zakryje. Správný postup vždy začíná pochopením, proč k prasknutí došlo, a teprve poté volbou vhodného řešení.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

tags: #omitka #nad #perlinkou #se #odchlipka #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Praktické řešení pro interiér
• Průvodce vedením elektroinstalace v OSB podlaze
• Přehled produktů a služeb HELUZ
• Kompletní průvodce údržbou betonové krytiny
• Vlastnosti dřevěné podlahy z palubek