Sytá barva fasády: Jak zajistit trvalost a odolnost?

Spousta lidí chce mít pěkně sytou barvu fasády. Jak to tedy udělat, aby výrazná barva výraznou zůstala? Uvažujeme o tmavém tónu fasády - sytě červená barva - od známých ale víme, že tyto fasády mají tendenci na sluníčku rychle blednout a dokonce praskat vlivem změn teplot. Dá se nějak těmto problémům zabránit? Vyžadují tmavší fasády speciální technologii nanášení, případně volbu speciálního izolantu?

Pro povrchovou úpravu kontaktních zateplovacích systémů dlouhá léta platila omezení ve výběru barevnosti finální omítky. Rozhodující byla hodnota součinitele odrazivosti světla 25-30 HBW, podle druhu použité omítky. Tím byla škála barev omezená a tmavé barvy se nedoporučovaly. Souvislosti hledejme v průběhu povrchové teploty zateplené konstrukce, kdy teplota z vnějšího povrchu se nemůže přes izolant vstřebat do zdiva tak jako u vnějších stěn nezateplených. Proto u tmavých odstínů mohlo docházet nejen k poruše omítky, ale i k poruše vlastního izolantu. Pro představu je možno na tmavé fasádě naměřit i 80 stupňů Celsia. Proto je pro vás rozhodující, zda dům zateplujete, či nikoliv. U domu bez zateplení nenastane problém, pro zateplené domy již ale také existuje řešení.

Řešení pro syté barvy na zateplených fasádách

K řešení tohoto problému byli výrobci kontaktních zateplovacích systémů vlastně donuceni poptávkou, neboť tmavé barvy fasády se staly velmi žádané a architekty velmi často navrhované, obzvláště i v kontrastu světlých a tmavých ploch. Uvedu příklady některých výrobců a dodavatelů těchto systémů, kteří navrhují řešení pro tmavé barevné odstíny omítek.

Baumit CoolColors - Inovativní cool pigmenty

Díky inovovaným recepturám a speciálním pigmentům, tzv. cool pigmentům, lze nyní používat úplně všechny odstíny vzorníku Baumit Life na zateplovací systémy, tedy i všechny tmavé. Je to díky právě cool pigmentům, kdy omítky zůstávají chladnější, neboť tepelná složka slunečního záření je částečně odrážena. Povrch fasády se tak výrazně oproti jiným odstínům nezahřívá. Cool pigmenty ve struktuře materiálů snižují povrchovou teplotu tmavých a výrazných odstínů fasády až o desítky stupňů Celsia. Zmíněnou výhodu lze získat i v případě použití kontaktního zateplovacího systému. Uvedené vlastnosti fasádních omítek a barev Baumit umožňují prakticky nekonečný výběr libovolných odstínů, včetně těch nejintenzivnějších ze vzorníku Baumit Life.

Pro posuzování účinnosti těchto cool pigmentů, které pracují především s koeficientem celkové světelné odrazivosti, slouží nově zaváděná hodnota TSR (Total Solar Reflectance). Oproti původní metodologii se nyní stanovení hodnoty koeficientu celkové odrazivosti váže k celému slunečnímu spektru, tedy včetně ultrafialového a infračerveného záření. Tento stav mnohem více reflektuje reálné poměry v praxi.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Další řešení od jiných výrobců

Podobné řešení nabízejí i jiní dodavatelé a výrobci, firma STO např. s matnou fasádní barvou StoColor X-black s použitím speciálních pigmentů NIR, odrážející velkou část sluneční energie. Firma uvádí schopnost udržovat maximální povrchovou teplotu pod 70 stupňů Celsia. Další řešení je program Capatect Carbon s rozptýlenými uhlíkovými vlákny, působícími jako výztuž v drátkobetonu, zvyšujícími mechanickou odolnost jednotlivých materiálů.

Zkrátka, nebojte se tmavé fasády, nicméně si vyberte výrobce, se kterým svoji fasádu a barevnou představu zkonzultujte.

Samočisticí omítky pro dlouhotrvající čistotu

Odolnost fasády dnes nevnímáme pouze z pohledu působení vlhkosti, vysokého rozdílu teplot či mechanického namáhání. Často řešeným požadavkem je zachování čistoty omítek i po mnoha letech působení venkovních vlivů a negativním působení dlouhodobě usazených mikroorganismů ve struktuře omítky. Baumit vsadil na aktivní využití fyzikálně-chemických principů. V prémiové řadě fasádních probarvených omítek a barev nesou tyto produkty označení Baumit Nanopor. Vynikají vysoce funkční a unikátní samočisticí schopností, která se principem opírá o aktivní fotokatalytický efekt.

Princip samočisticího účinku Baumit NanoporTop

Kapka vody se na běžné hydrofobní omítce chová jako malá kulička. Ta s sebou vezme jen ty nečistoty, které volně ulpěly na povrchu a stojí zmíněné kapce v cestě při stékání po povrchu fasády. Omítka Baumit NanoporTop úspěšně kombinuje vysokou nasákavost povrchu s výraznou vodoodpudivostí vnitřních vrstev. Kapka vody na této omítce ztrácí povrchové napětí, které ji drží pohromadě. Poté je vtažena do horní hydrofilní vrstvy a následně rychle navrácena spodní hydrofobní vrstvou zpět do okolního prostředí. Vlhkost masivně vystupující z omítky s sebou unáší i částice nečistot z povrchu fasády. Za dalším faktorem samočisticího účinku stojí síla denního světla a také nová složka fotokatalyzátoru. Denní světlo totiž aktivuje fotokatalyzátor obsažený v omítce nebo barvě, ten reaguje s vodou a kyslíkem a rozkládá částice organických nečistot z povrchu. Společně s mikroskopicky hladkým povrchem fasádních omítek Baumit NanoporTop, Baumit NanoporTop Fine a fasádní barvy Baumit NanoporColor tak samočisticí účinek fotokatalýzy obohacuje tyto produkty o další velmi účinnou ochranu před organickými nečistotami, které by za běžných okolností po odpaření vlhkosti a po dešti ulpěly na fasádě.

Drypor efekt pro zrychlené vysychání

Jedná se o multifunkční reakci zrychleného vysychání povrchu fasády, kterou využívají prémiové produkty, konkrétně omítka StarTop a fasádní barva StarColor. Tajemstvím složení obou materiálů je složka speciálně vyvinutého unikátního plniva s označením PCC (Precipitated Calcium Carbonate - vysrážený uhličitan vápenatý), které dokáže zvýšit odolnost fasády vůči silným nepříznivým povětrnostním vlivům. Multifunkční efekt zrychleného vysýchání je založen na dvou hlavních principech. Speciálně vyvinutý povrch Baumit StarTop a StarColor aktivně brání dešťové vodě, aby zůstávala na povrchu fasády. Omítka dokáže být suchá dokonce i za mlhy či nadměrné vzdušné vlhkosti. Částice vody ulpělé na fasádě např. z dlouhotrvající mlhy, stejně jako zbytky dešťové vody, jsou díky extrémně poréznímu PCC plnivu s vysokým měrným povrchem přeměněny na jemný vodní film tím, že je vlhkost absorbována pod povrch materiálů StarTop a StarColor. Slunce a vítr poté přispějí k ještě rychlejšímu odpaření této vlhkosti do okolního prostředí. Odborně se tomuto procesu říká hydrofilně-hydrofobní funkce.

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Prémiové řady omítek a barev Baumit Nanopor, Star a Pura jsou moderní materiály, které přinášejí svým majitelům vždy něco navíc. Samočiisticí fasáda je poslední vrstva na fasádě, které fasádě dodá jedinečné vlastnosti.

Druhy fasádních omítek

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů.

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí se před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

  • Silikátové omítky: Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.
  • Silikonové omítky: Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.
  • Akrylátové omítky: Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost.

Vedle tří zmíněných typů pak existují i různé speciální typy omítek s kombinací různých pojiv. Hojně rozšířené jsou například silikon-silikátové omítky.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

Omítání zateplení fasády

Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem.

Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídíte vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy.

  • Rýhovaná struktura: Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu.
  • Škrábaná struktura: Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít.

Příprava podkladu pro fasádní omítku

Dříve, než se pustíte do nanášení povrchové úpravy na stěnu, měli byste si posvítit na podklad. Před nanášením omítky musí být podklad suchý, zbavený prachu a mastnot. Volné části, jako například staré nátěry, ze stěny jednoduše okartáčujte. Podklad musí být suchý, prostý prachu, volných kousků a výkvětů, nosný, nezmrzlý a nesmí být vodoodpudivý. Podklad musí být maximálně rovinný a spáry mezi stavebními dílci musí být vyplněné. Díry nebo prohloubeniny vyplňte a vyhlaďte pomocí stěrkovací hmoty.

Na plochu stěny poté naneste hloubkovou penetraci. Ta zajistí lepší absorpční schopnost podkladu, sama je však neviditelná. U tenkých omítek, které nebudou přetřeny barvou, byste měli dát přednost bílé hloubkové penetraci. Pro zlepšení adheze zdiva je velmi vhodné přímo na konstrukci provést podkladní postřik cementovou maltou SikaWall-50 Kontakt. Povrch se navlhčuje v případě velmi savých materiálů (cihly, tvárnice). U málo savého podkladu (beton, pórobeton) se vždy dělá plně kryjící postřik cementovou maltou SikaWall-50 Kontakt.

Oprava staré fasády

Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe.

Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.

Obecné informace o omítkách

Omítka je vrstva materiálu, která se nanáší na povrch stěn nebo stropů budov a slouží k vytvoření hladké, rovnoměrné a dekorativní povrchové úpravy. Omítka může plnit různé funkce, včetně estetických, ochranných a tepelně izolačních. Zakrývá nerovnosti zdiva a případné do zdi vestavěné instalace (jako je elektroinstalace, vodovodní nebo odpadní potrubí). Proces omítání zahrnuje aplikaci směsi omítkového materiálu na připravený povrch. Tato směs může obsahovat vápno, cement, písek a další přísady, které zajišťují správnou konzistenci a vlastnosti omítky. Omítky mohou být různých druhů a používají se v interiérech i exteriérech budov.

Vícevrstvé omítky

Omítky jsou zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Jedna vrstva nestačí. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.

Cementový postřik, známý též jako "špric", je aplikován s cílem zvýšit hrubost povrchu. Vrchní vrstvou vnitřní omítky je pak jemná štuková malta, která vyhlazuje povrch a připravuje ho pro nátěry, malbu nebo tapety. Pokud se plánuje obklad keramickými obkladačkami, štukování není potřeba. V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.

Aplikace jádrové a štukové omítky

Jádrová omítka SikaWall-100 Ruční anebo SikaWall-110 Strojní se aplikuje ve vrstvách silných 10 až 30 mm. Omítka se nanese na podklad strojně nebo ručně v tloušťce 10 - 15 mm a srovná se latí. Před nanesením štukové vrstvy je vhodné zdrsnit spodní zavadnutou jádrovou omítku mřížkovou škrabkou. Finální vrstva omítkových systémů před malbou nebo tapetami stropů a stěn je štukování. Slabá vrstva štuku (2 mm) zaplní drobné trhlinky a vzduchové póry v omítce. Po zavadnutí se povrch omítky zatočí. Hotová omítka je po zatočení plstěným hladítkem vhodným podkladem.

Speciální druhy omítek

Mezi hlavní typy omítek patří vápenné omítky, cementové omítky, akrylátové omítky a další. Každý druh omítky má své specifické vlastnosti a vhodnost pro různé podmínky a účely.

  • Sanační omítky: Sanační omítky charakterizuje porézní struktura a částečná hydrofobnost. Jsou vhodné pro použití na vlhkých stěnách, kde porézní struktura podporuje lepší odpařování, a hydrofobní vlastnosti brání vzlínání vlhkosti. Používají se pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
  • Tepelně-izolační omítky: Tepelně-izolační omítky obsahují příměsi materiálů s nízkou tepelnou vodivostí, jako je polystyren nebo perlit. Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
  • Magnetická omítka: Obsahuje kovové částečky, například kovové písky, spojené vhodným pojivem.
  • Dekorativní omítka Marmorino: Umožňuje imitaci přírodních nátěrů s lesklou i matnou strukturou jako je mramor, travertinový kámen a beton. Vytváří odolný povrch. Omítka zakryje drobné nerovnosti. Designová omítka je určena pro dekoraci téměř všech povrchů vnitřních prostor. Materiál vypadá atraktivněji, když na něj dopadá velké množství světla, stejně jako na velkých plochách: chodby, schodiště, obývací pokoje, haly, ložnice atd. Průměrná spotřeba 0,20 kg/m2. Dekorativní omítku Marmorino lze aplikovat na jakýkoliv savý povrch (jádrová omítka, sádrokarton, štuk, ztracené bednění, starý beton). Okolní teplo by mělo dosahovat od 5 do 20°C. Omítka se nanáší v tenké rovnoměrné vrstvě nerezovou špachtlí nebo hladítkem. Poté se vytvoří vzor špachtlí, hladítkem nebo jinými dekorativními nástroji. První vrstva se nanáší tence a rovnoměrně nerezovou špachtlí nebo hladítkem. Obrázek se vytvoří špachtlí, zednickou lžící nebo jinými dekorativními nástroji. V případě potřeby je možné aplikovat finální, voděodolný vosk Cera, zajišťující další dekorativní lesklý efekt. Nanáší se houbičkou nebo štětcem.
  • Moderní válečkované a rýhované omítky: Moderní válečkované nebo dekorativní rýhované omítky jsou nejvhodnější pro vytvoření zajímavé struktury na stěnách. Variace v zrnitosti a barvě poskytují kreativní svobodu tvoření. Omítání však vyžaduje trochu zručnosti a cviku. Dekorativní rýhovaná omítka má poněkud větší zrnitost než válečkovaná omítka. Po nanesení ji roztírejte plastovým hladítkem vodorovnými, příčnými nebo krouživými pohyby. Tak vzniknou rýhy a žlábky a typicky hrubý povrch.

Postup omítání jádrové omítky

  1. Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
  2. Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
  3. Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
  4. Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
  5. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů. Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.

Pro omítku stropu se připraví lešení tak, aby zedník dosáhl stropu, když na lešení stojí a má pěst zaťatou nad hlavou. Ideální výška lešení minimalizuje namáhání zedníka. Laik obvykle míchá maltu hustší, domnívaje se, že tak méně spadne. Avšak ve skutečnosti je potřeba mít maltu řidší. Obecně je známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou smíchanou na stavbě, než s pytlovanou omítkou zakoupenou v obchodě.

Míchané omítkové směsi

Všechny druhy omítek dnes není nutné míchat. Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.

Barevná omítka a struktura

Kdo má rád barvy, může omítku probarvit. Jednoduše vámi vybranou tónovací barvu (na disperzní bázi) přidejte do omítky a nejlépe vrtačkou s míchadlem důkladně promíchejte. V BAUHAUSu se informujte o vhodných barvách a maximálním množství příměsi. Má-li být barva sytější, natřete disperzní barvu přímo na zaschlou omítku. Barvu naneste na stěnu například štětcem a z povrchu vyvýšených ploch ji poté odstraňte suchou houbou. Zajímavé barevné variace vznikají i použitím efektových válečků nebo stíracích rukavic. Povrch strukturujte pomocí různých nástrojů, jako špachtlí, hub, štětců, kartáčů nebo šablon na stěny. U jemných omítek je možné i přidání např. Po ukončení omítkářských prací se musí v místnosti po několik dnů větrat, aby se odpařila voda z nového obkladu stěn. Ať již pracujete se strukturovacím válečkem, štětcem, štětkou, špachtlí nebo hladítkem, vaší fantazii se meze nekladou.

Bezpečnost práce

Omítky s obsahem cementu vážou vodu a mohou vyvolávat podráždění pokožky. Při práci s omítkou proto vždy používejte rukavice, a nejlépe i ochranné brýle. Pokud Vám přesto něco vnikne do oka, vypláchněte jej velkým množství čisté vody a rychle vyhledejte lékaře.

Tipy pro jednotný vzhled

Omítku by měla zpracovávat vždy jen jedna osoba. Jinak vzniknou viditelné rozdíly ve struktuře a možná i v barvě. Pokud jste ještě nikdy neomítali, procvičte se předem na kousku sádrokartonové desky.

tags: #omitka #syta #barva #informace

Oblíbené příspěvky: