Aplikace pastovitých omítek v zimě

Fasáda tvoří kabát stavby. Stejně jako šaty u lidí musí plnit dvě základní funkce, a to ochrannou a estetickou. Stejně tak se dají rozdělit i trendy ve vývoji omítek. Nejčastěji používané jsou pastovité probarvené omítky, kterých se vývoj týká nejvíce. Na českém trhu se pastovité omítky začaly objevovat v 90. letech minulého století.

Výhody pastovitých omítek

  • Snadná probarvitelnost, díky které mohli domy zazářit jasnými barvami.
  • Snadná aplikace v jednom kroku.
  • Mnoho textur (zrnité, rýhované, hladké).
  • Při správné údržbě i vysoká životnost.

Ochranná funkce je zřejmá. Omítka musí chránit budovu před rozmary počasí a zajistit dlouhou životnost celého objektu. Aby měl stavebník radost ze svého díla, musí omítka také dobře vypadat a přidělávat majiteli do budoucna co nejméně starostí. Proto se nyní vývoj pastovitých omítek, z pohledu ochranné funkce, nejvíce soustředí na odolnost vůči zašpinění a růstu řas na fasádě.

Kdy aplikovat fasádní omítky?

Prvním důležitým faktorem je kvalita podkladu. Podklad musí být rovný, očištěný a bez trhlinek. Dalším faktorem je počasí. Teplota prostředí i podkladu při aplikaci a 48 hodin po aplikaci musí být v rozmezí +5°C až +30°C (lépe +8°C až 25°C).

Penetrování podkladu

Před aplikací fasádní pastovité omítky je potřeba podklad napenetrovat omítkovým podkladem. Tato penetrace (obsahující jemný písek) by měla být probarvená do stejného odstínu jako finální pastovitá omítka. Penetraci jednoduše natřeme válečkem na vyzrálý připravený podklad.

Příprava omítkové směsi

Balení obsahuje směs již připravenou k aplikaci, není třeba nic přidávat, pouze promíchat. Promíchání doporučuji provést vrtačkou s míchací metlou při otáčkách cca 400 otáček za minutu a míchejte dokud nebude hmota připravená. Postupujte tak, aby nedocházelo k napěnění omítkoviny.

Čtěte také: oprava omítky svépomocí: praktické tipy

Aplikace fasádní omítky

Před aplikací je dobré zkontrolovat, zda je veškerá omítkovina stejné šarže. Pokud máte vše připravené a zkontrolované, můžeme začít s aplikací. Omítkovina se nanáší nerezovým hladítkem rovnoměrně při vrstvě 1,5 násobku tloušťky zrna. Vždy si připravte dostatek materiálu na celou jednu plochu "od rohu k rohu". Aby nevznikly viditelné přechody, je potřeba dělat celistvé plochy bez přerušení. Omítku je třeba napojovat ještě před jejím zavadnutím tzv. "do živého". Nanesenou omítku zarovnejte stržením přebytečné vrstvy a důkladně vyhlaďte.

Typy struktur a jejich aplikace

Pak postupujte podle toho, jakou chcete mít finální strukturu omítky.

  • Rýhovaná struktura: Nechte krátce zaschnout a rýhy vytvořte buď krouživými, nebo rovnými pohyby plastového, případně polystyrénového hladítka.
  • Škrábaná struktura: Vytvoří se, když hned po nanesení omítky použijete plastové hladítko a krouživými pohyby omítku zatřete.
  • Vyhlazené struktury: Tyto struktury se docílí dvěma kroky. První krok je shodný s postupem při škrábané struktuře s použitím zrna 1 mm. Ve druhém kroku (min. 12 hodin po prvním kroku) se celá plocha přetře hladkou omítkou s menší zrnitostí (např. 0,5 mm) a ta se ihned po nanesení zahladí umělohmotným hladítkem krouživými či přímočarými pohyby.

Omítka musí mít na jedné ploše stejnou tloušťku i finální úpravu. Pro rýhovanou či škrábanou strukturu je třeba použít omítku připravenou právě pro tuto finální úpravu.

Spotřeba pastovitých omítek

Spotřeba se odvíjí od velikosti zrna použitého pro omítkovinu a dle připraveného podkladu.

Zrnitost (mm) Množství (kg) Vydatnost (m²)
1,5 25 10

Časté chyby při realizaci omítek

Aplikace omítky samotné a její konečný vzhled jsou do značné míry ovlivněny zkušeností toho, kdo ji nanáší. Velmi důležitým momentem pro dobře zhotovené dílo je nejen dobrá teoretická znalost technologického postupu, ale i vlastní zkušenost a znalost vlastností používaného materiálu. Zaměřme se na chyby, které vycházejí z chybné aplikace samotných tenkovrstvých omítek, nikoli z důvodu chybně provedeného podkladu.

Čtěte také: oprava poškozené omítky krok za krokem

Chybné aplikace

  • V těchto případech jsou patrné vzhledové nesourodosti provedené fasády s místy různých tlouštěk nanesené omítky. V těchto případech byl vynechán technologický krok č. 2 - stržení přebytečné vrstvy omítky - a rovnou se strukturovalo.
  • Velmi podstatným východiskem dobrého díla je rovnoměrné počáteční rozmíchání omítkové směsi s vodou či omítky samotné. Pokud dojde k sedimentaci křemenných kamínků již v nádobě či v zásobníku, je velmi náročné docílit rovnoměrné struktury omítky a je třeba zrno dodávat do tzv. hladkých míst.
  • S místy strukturování příliš zavadlého materiálu se setkáváme zejména v místech přechodu mezi pracovními etapami. Nejčastějším přechodem jsou místa úrovní podlážek lešení. Přestože dochází ke snaze dodržet technologický postup, stává se, že krajní partie předešlé etapy jsou již příliš zavadlé a následným přetažením nové vrstvy omítky dochází v určité partii k zatření původní struktury a na konci samotném k vlečení zrna s pojivem za hladítkem.
  • V dnešní době velmi často dochází k vytváření škrábané struktury v materiálu, který nemá vhodné stadium zavadnutí. K těmto případům dochází také v situacích, kdy byla dodržena technologicky předepsaná přestávka, ale omítka byla příliš zředěná, a tím se značně omezila strukturovací schopnost zrna.
  • Konečný vzhled fasády může působit homogenně přesto, že při detailnějším průzkumu jsou patrné nepravidelnosti v točení. Hranice přijatelnosti bývá překročena v okamžiku, kdy se na fasádě střídají nepravidelnosti krouživého točení s vertikálními či horizontálními přechody.
  • Veliký vliv na celkový vzhled fasády může mít také barevná nesourodost egalizačního nátěru či rozlišná hydrofobita povrchu.

Kritická místa při aplikaci

Na základě zkušeností a provedených analýz je možno obecně lokalizovat místa, která se vyznačují větší náročností na provedení díla a měla by jim být věnována náležitá pozornost od projektantů přes prováděcí firmy po stavební dozor a investora:

  • místo styku jednotlivých pracovních etap, tj. místa, kde dochází k setkání dvou pracovníků, kteří vytvářejí strukturu omítky, nebo místa, kde dochází ke krátkodobé časové prodlevě mezi napojením (např. obědová pauza, technologická přestávka).
  • místa styku pracovních fází, tj. přechody mezi různými konstrukcemi (např. ostění vs. parapet, ostění vs. stěna).
  • všechny zdobné detaily (např. římsy, šambrány, bosáže).

Doporučení pro bezchybnou aplikaci

Finální povrchová úprava fasády má nejen rozměr technický, ale také velmi významný rozměr estetický. Článek poukazuje na oblasti, kterým je nezbytné věnovat pozornost při vytváření konečných povrchů fasád.

  • Před prováděním je nezbytné naplánovat a plošně rozdělit jednotlivé pracovní etapy tak, aby byl v rámci jedné proveden jeden konstrukční celek (přirozeně ohraničený úsek jako např. celý štít, rizalit, nika aj.) nebo jednobarevná plocha části konstrukčního celku (např. celá plocha mezi okny).
  • Na jednotlivé fáze díla by měl být nasazen dostatečný počet pracovníků (např. dva až tři zedníci na fasádu rodinného domu, jeden pracovník na namíchání směsi, jeden na podávání).
  • Napojování jednotlivých etap by nemělo probíhat v přímé vertikále či horizontále, ale např. "zubatě".
  • Pro fasády v exteriéru se doporučuje volba strukturované finální omítky se zrnem min. 2 mm.

Na český trh bylo dodáno 4.200.000 m² chytrých omítek od uvedení na trh, což odpovídá zhruba 28.000 rodinných domů.

Na stránkách weber.color design můžete vytvářet barevné vizualizace vašeho domu přímo do fotografie, výkresu nebo náčrtu.

Čtěte také: Průvodce adhezními nátěry pro sádrové omítky

tags: #omitky #pastovite #v #zime #aplikace

Oblíbené příspěvky: