Omyvatelné nátěry omítek: Vše, co potřebujete vědět o jejich použití a vlastnostech

V minulosti jste se s omyvatelnými nátěry mohli setkat například jako se soklem okolo schodišť v panelových domech na chodbě. Vždycky byly v provedení v lesku a byl tam vidět znatelný rozdíl oproti klasické interiérové barvě.

Pokud se vám stává, že na zeď vyprskne limonáda, děti okopají nebo pomalují stěnu nějakou pastelkou nebo zašpiní rukama od oběda? Tak v těchto případech je lepší opravdu použít omyvatelnou barvu, kterou lze jednoduše natřít válečkem nebo štětcem a to stejné je s přetíráním této vrstvy.

Omyvatelné barvy takřka nerozeznáte od klasické otěruvzdorné. Na první pohled se neliší, jen vlastnosti mají jiné. Potom postačí po zašpinění vzít vlhký hadr a zašpiněné místo otřít. Pokud máte na zdi vlhkost, tak omyvatelná barva není vhodná na nátěr, protože částečně uzavře stěnu a zeď by tzv. "nedýchala". Doporučuje se odstranit zdroj vlhkosti a zlikvidovat plíseň.

Typy omyvatelných nátěrů a jejich specifika

Každý typ barvy má svoji výhodu i nevýhodu.

ECOLOR IN

U nás je to ECOLOR IN omyvatelná barva v bílém provedení, kterou lze i tónovat do různých odstínů dle vaší představy. Postačí dva nátěry a je hotovo! Jak snadné :-)

Čtěte také: Odolné barvy do interiéru

JUB JUPOL Latex satin

JUB JUPOL Latex satin bílá latexová omyvatelná malířská barva na zeď je šetrná k životnímu prostředí, vyrobená na základě vodní disperze moderních polymerních pojiv. Je určena k dekorační ochraně stěn a jiných povrchů v obytných a občanských budovách, školách, mateřských školách, nemocnicích, hotelech, domovech důchodců a jiných objektů, jejichž hygiena se udržuje častým mytím běžnými domácími čistícími prostředky, jakož i agresivními dezinfekčními prostředky. Vhodnými podklady jsou povrchy vyrovnané vyrovnávacími hmotami, papírové a reliéfní tapety, reliéfní tapety ze skelných vláken i sádrokartonové a vláknocementové desky, dřevotřísky, neomítnutý beton, jemné omítky všech druhů a pod. Možné je i nanášení na dobře přídržné staré podklady a dobře přídržné disperzní nátěry odolné proti mokrému otěru. Barva se kromě dobré krycí schopnosti vyznačuje výjimečně nízkým obsahem těkavých organických sloučenin, neobsahuje změkčovadla a těžké kovy. Jednoduše se nanáší a dodává se v široké škále barevných odstínů. Barevný film má středně vysoký lesk, je omyvatelný, resp. dobře odolný proti mokrému otěru, tak že nepříliš přídržné nečistoty můžeme z přemalovaných povrchů umýt hadrem namočeným do roztoku běžných domácích čistících prostředků nebo zdravotnickými dezinfekčními prostředky. JUPOL LATEX SATIN je odolný proti krátkodobému působení běžných zdravotnických dezinfekčních prostředků na základě zředěných alkoholů, chloridů, kyselin, aminů a peroxidů. Do barvy pro dekorační ochranu stěnových a stropních povrchů použité v prostorách, ve kterých z důvodu vysoké relativní vlhkosti vzduchu je velká možnost vzniku kondenzace, zejména v koutech, za skříněmi a na jiných místech, kde je největší pravděpodobnost intenzívního rozvoje různých druhů stěnových plísní (kuchyně, koupelny a jiné sanitární prostory, prádelny, komory apod.), můžeme přidat 5 až 7,5% (50 až 75 ml/l) JUBOCIDU.

Variopaint

Variopaint je nástřikový materiál vytvořený na bázi pryskyřice, ale s vlastnostmi, kterými se podobá syntetickým kaučukům. Po jeho aplikaci se na stěně vytvoří efektní plastický povrch, který je pokryt suchým filmem zabraňujícím šíření nejen plísní, ale dokonce i plamenů při požáru. Nástřik Variopaint má i další praktické vlastnosti. Je to především antistatičnost, díky které se může výrazně upravit prašnost v interiéru, ale i odolnost proti vlhku a oděru. Velká výhoda Variopaintu je právě v tom, že je ho možné využít na všechny druhy povrchů, od klasických omítek, dřeva, betonu, kovu, plastu, až po hladké povrchy (keramické dlažby a sklo). Díky jeho vysoké přilnavosti můžeme při úpravě stěn přestříkat i vypínače, elektroinstalační lišty, nebo také dveře i celou kuchyňskou linku. Variopaint najde široké uplatnění nejen v interiérech veřejných budov - banky, školy, kina, zábavní podniky, ale i v domácnostech. Variopaint získal speciální atest hlavního hygienika ČR a je tedy možné ho použít třeba i v potravinářských provozech. Jelikož je nástřik bez zápachu, je možné jeho využití například i v kancelářích, kdy na stěnách rychle vytvoříme efektní designový prvek. V kanceláři přitom můžeme pracovat už druhý den po nástřiku. Variopaint je skvělým pomocníkem i při rekonstrukcích koupelen, pokud nemáme dostatek financí na výměnu umakartového bytového jádra. Variopaint na jádro skvěle přilne a nová koupelna je hotová.

Extrapaint

Extrapaint je druh omítky s matným vzhledem, který je omyvatelný a má jedinečné protiplísňové a vodoodpudivé vlastnosti. Omítku je možné nanést na všechny druhy podkladů, dokonce i na již natřené stěny s velmi sytými barvami. Je autodilatační a při nanášení nejsou patrné stopy po tazích válečkem či štětcem. Navíc je nátěr netoxický a bez zápachu, tudíž velmi šetrný k životnímu prostředí i lidskému zdraví.

Rinfresca

Rinfresca se vyznačuje stejnými vlastnostmi jak nátěr Extrapaint, ale na stěnách navíc vytvoří elegantní sametově matný efekt. Specifikem tohoto nátěru je uvolňování příjemné osvěžující vůně do prostředí.

Sirius

Sirius je zářivě bílá vysoce krycí barva, která má vynikající plnící schopnost, je vysoce přilnavá a odolná, především díky speciálním aditivům a přírodním pigmentům, které se nacházejí v jejím složení.

Čtěte také: Estetické a snadno udržovatelné nátěry pro schodiště

Příprava podkladu a aplikace omyvatelných nátěrů

Podklad musí být tvrdý, suchý a čistý - bez slabě přídržných částic, prachu, zbytků bednících olejů, mastnoty a jiných nečistot. Nové omítky a vyrovnávací hmoty necháme schnout, resp. zrát za normálních podmínek (T = +20ºC, rel. vl. vzduchu = 65%) minimálně 1 den na každý mm tloušťky, pro betonové podklady je doba schnutí minimálně jeden měsíc. Před malováním musíme dezinfikovat povrchy napadené stěnovými plísněmi. Před prvním malováním je povinen základní nátěr.

Doporučujeme vodou zředěnou AKRYL EMULZÍ (AKRYL EMULZE : voda = 1 : 1) nebo zředěnou barvu (JUPOL LATEX SATIN : voda = 1 : 1), pro náročnější a méně kvalitní podklady (méně kvalitní obklady ze sádrokartonových desek, sádrové omítky, vlákno dřevotřísky a neomítnuté betonové povrchy) vodou zředěný JUKOL PRIMER (JUKOL PRIMER : voda = 1 : 1). Základní nátěr naneseme malířským nebo zednickým štětcem nebo kožešinovým, resp. textilním malířským válečkem s dlouhým vlasem, základní nátěr můžeme nanést i stříkáním. S malováním můžeme za normálních podmínek (T = +20ºC, rel. vl. vzduchu = 65%) začít 6 (AKRYL EMULZE nebo JUPOL LATEX SATIN), resp. 12 (JUKOL PRIMER) hodin po nanesení základního nátěru.

Barvu před použitím jen důkladně promícháme, pokud je třeba zředíme ji vodou (maximálně 5%) na konzistenci vhodnou vzhledem k technice a podmínkám nanášení. Barvu, kterou potřebujeme k přemalování plochy na závěrečný poslední nátěr (nebo ještě lépe: na všechny plochy, které natíráme ve stejném barevném odstínu), v dostatečně velké nádobě egalizujeme. Na velké plochy, kdy takovýmto způsobem technicky nelze zajistit požadované množství barvy ani na jednonásobný nátěr, v egalizační nádobě smícháme nejprve barvu z minimálně tří kbelíků. Když spotřebujeme jednu třetinu takto připravené barvy, do nádoby dolijeme další barvu a se zbytkem barvy v nádobě ji dobře promícháme, atp. Egalizace bílé barvy stejné výrobní šarže nebo stejného data výroby, kterou jsme neředili, není nutná.

Barvu nanášíme ve dvou vrstvách v rozmezí 4 - 6 hodin (T = +20ºC, rel. vl. vzduchu = 65%), kožešinovým, resp. textilním malířským válečkem s dlouhým vlasem (délka vlasu, resp. nití je 18 až 20 mm; použitelná je přírodní a umělá kožešina, resp. textilie z různých syntetických nití - polyamid, dralon, vestan, nylon, perlon nebo polyester), malířským štětcem pro nanášení disperzních malířských barev nebo stříkáním. Při nanášení válečkem používáme vhodnou stírací mřížku. Jednotlivé stěnové plochy malujeme bez přestávek od jednoho krajního rohu k druhému. Nedostupné plochy pro standardní malířský váleček s dlouhým vlasem nebo stříkací pistoli (kouty, rohy, žlaby, úzká ostění apod.) vždy upravujeme nejdříve, při tom si pomáháme vhodnými štětci nebo pro dané podmínky upravenými menšími malířskými válečky. Malování je možné jen za vhodných podmínek, resp. vhodných mikroklimatických podmínkách: teplota vzduchu a stěnového podkladu nesmí být nižší než +5ºC a nesmí být vyšší než +35ºC, relativní vlhkost vzduchu nesmí být vyšší než 80%.

Špachtlí odstraníme z válečku zbytkovou barvu, nářadí poté ihned důkladně omyjeme vodou.

Čtěte také: odolné stěny v kuchyni

Údržba omyvatelných povrchů

Přemalované povrchy nepotřebují žádnou zvláštní údržbu. Nepřídržný prach a jiné nepřídržné nečistoty můžeme zamést nebo vysát. Přídržný prach a skvrny odstraníme jemným drhnutím mokrým hadrem nebo houbou namočenou do roztoku běžných univerzálních domácích čistících prostředků, povrch poté omyjeme čistou vodou. K čištění a dezinfekci přemalovaných povrchů lze použít i vodné roztoky standardních zdravotnických dezinfekčních prostředků. Povrchy, ze kterých nečistoty nebo skvrny nelze uvedeným způsobem odstranit, přemalujeme obnovovacím nátěrem, který obsahuje nový dvojnásobný nátěr barvy, jak je uvedeno v kapitole »Aplikace«.

Omítka a její význam

Omítka je vrstva materiálu, která se nanáší na povrch stěn nebo stropů budov a slouží k vytvoření hladké, rovnoměrné a dekorativní povrchové úpravy. Omítka může plnit různé funkce, včetně estetických, ochranných a tepelně izolačních. Zakrývá nerovnosti zdiva a případné do zdi vestavěné instalace (jako je elektroinstalace, vodovodní nebo odpadní potrubí). Proces omítání zahrnuje aplikaci směsi omítkového materiálu na připravený povrch. Tato směs může obsahovat vápno, cement, písek a další přísady, které zajišťují správnou konzistenci a vlastnosti omítky.

Omítky mohou být různých druhů a používají se v interiérech i exteriérech budov. Mezi hlavní typy omítek patří vápenné omítky, cementové omítky, akrylátové omítky a další. Každý druh omítky má své specifické vlastnosti a vhodnost pro různé podmínky a účely.

Typy omítek podle použití a složení

  • Interiérové omítky: Cementový postřik, známý též jako "špric", je aplikován s cílem zvýšit hrubost povrchu. Vrchní vrstvou vnitřní omítky je pak jemná štuková malta, která vyhlazuje povrch a připravuje ho pro nátěry, malbu nebo tapety. Pokud se plánuje obklad keramickými obkladačkami, štukování není potřeba. Pro omítku stropu se připraví lešení tak, aby zedník dosáhl stropu, když na lešení stojí a má pěst zaťatou nad hlavou. Ideální výška lešení minimalizuje namáhání zedníka. Laik obvykle míchá maltu hustší, domnívaje se, že tak méně spadne. Avšak ve skutečnosti je potřeba mít maltu řidší. Obecně je známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou smíchanou na stavbě, než s pytlovanou omítkou zakoupenou v obchodě.
  • Exteriérové omítky: Venkovní omítka musí být odolná vůči změnám teplot a povětrnostním podmínkám. Zatímco jádrová omítka je podobná omítce určené pro interiérové použití, vrchní štuková vrstva obsahuje vyšší podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku.
  • Sanační omítky: Sanační omítky charakterizuje porézní struktura a částečná hydrofobnost. Jsou vhodné pro použití na vlhkých stěnách, kde porézní struktura podporuje lepší odpařování, a hydrofobní vlastnosti brání vzlínání vlhkosti.
  • Tepelně-izolační omítky: Tepelně-izolační omítky obsahují příměsi materiálů s nízkou tepelnou vodivostí, jako je polystyren nebo perlit.
  • Magnetická omítka: Magnetická omítka obsahuje kovové částečky, například kovové písky, spojené vhodným pojivem.

Fasádní omítka

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí se před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění. Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost.

Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové, neméně pak akrylátové. Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.

Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.

Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi. Vedle tří zmíněných typů pak existují i různé speciální typy omítek s kombinací různých pojiv. Hojně rozšířené jsou například silikon-silikátové omítky.

Nyní znáte základní rozdělení fasádních omítek i jejich vlastnosti, a tak si můžete vybrat vhodný typ a pustit se do omítání.

Problémy s fasádou: Plísně, řasy a mikropraskliny

Fasády mohou být napadeny tzv. mikroorganismy, tj. řasami a plísněmi. Mohou také být poškozeny a znečištěny smogem a kouřem. Můžete je koneckonců vidět na spoustě bytových a rodinných domech po celé České a Slovenské republice.

  • Plísně: Jsou mikroskopické houby, které odolávají teplotám už od -15 °C až po +45 °C. Plísně na fasádách domů jsou hodně škodlivé mikroorganismy, které ubližují lidskému zdraví.
  • Řasy: Zelené řasy jsou z rodu chlorophyta a existuje jich více než 8000 druhů. Řasy potřebují ke svému růstu světlo a teplo (plísně světlo nepotřebují), vlhkost a minerální látky.

Vlhkost na fasádě je základem pro vznik a šíření plísní, řas i mechů. Není to jen vzlínající vlhkost, ale vysrážená vlhkost na povrchu fasády. Na severních stěnách, kde nesvítí slunce, tak povrch fasády nevysychá a zvýšená vlhkost je pro plíseň dostačující. V noci dochází k ochlazení vnější vrstvy zateplovacího systému - fasádní omítky až o několik stupňů (o 2-4 °C). Následkem tohoto ochlazení se vytvoří rosa, která na severní straně pomalu schne. Může se stát, že během dne ani zcela nevyschne a proces se opakuje.

Příčiny vzniku problémů s fasádou

  • Špatně navržený zateplovací systém - nevhodně navržený rosný bod, špatná tloušťka izolantu, neprodyšný izolant - difuzně uzavřený (např. expandovaný polystyren).
  • Malý přesah střechy.
  • Nesprávně použitý materiál realizační firmou (např. akrylátová fasádní barva na minerální omítku s vysokou difúzní propustností).
  • Nedostatečná péče o fasádu, tj. fasáda nebyla nikdy umyta.
  • Je-li na povrchu zateplovacího systému viditelná mikroprasklina, znamená to, že byla špatně provedena armovací vrstva, tedy bylo použito málo lepidla na krytí tkaniny perlinky. Většinou je u takových mikroprasklin již viditelná zelená řasa prorůstající fasádní omítkou.

Řešení problémů s fasádou

Po očištění a mytí fasády je potřeba použít jako první tzv. plnič Novalith fibre nebo Calsilith fibre a mikroprasklinu sanovat. Mikroprasklinu je nutné vyplnit speciálním plničem s vláknem. Tím se vlásečnicová mikrotrhlina uzavře. Na očištěný povrch, který nelze z hlediska použitých materiálů specifikovat, protože neznáme jeho přesné složení (může jít např. o akrylátovou nebo silikonovou fasádní omítku, ale nejsme si 100% jisti), můžeme použít fasádní silikátovou barvu. Silikátová fasádní barva NOVALITH se speciální technologií APS dokáže prodloužit životnost fasády i o 20 let. Víme-li, že povrch tvoří stará silikonová omítka, můžeme použít silikonovou fasádní barvu ARMASIL.

Specifické je čištění, mytí a nátěr fasád pro historické a památkové objekty (domy), které jsou staré více než jedno století. Fasádní nátěry, které lze použít pro tyto domy, musí být určitě paropropustné, difúzně otevřené, aby neuzavřely strukturu povrchu historické fasády. Doporučujeme proto použít co nejvíce přírodní fasádní barvy na bázi silikátu. CALSILITH fasádní silikátová barva je jedna z nejlepších fasádních barev pro historické a památkové objekty na českém trhu. Byla speciálně vyvinuta pro historické objekty a domy, a je léty osvědčena. Životnost fasády domu se po očištění a následném nátěru fasády prodlouží o cca 15-20 let.

Praktické rady pro aplikaci omítek

Oprava staré fasády

Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe. Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.

Omítání zateplení fasády

Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.

Uvažujete-li o vylepšení staré umakartové koupelny či osvěžení vašeho domova něčím zajímavým, jsou stříkané tapety a omyvatelné nátěry tím pravým. Jejich aplikace by měla být precizní a dokonalá, provedená opravdu zkušeným profesionálem.

tags: #omyvatelny #jednonasobny #nater #omitek #informace

Oblíbené příspěvky: