Kompletní průvodce: Oplechování a izolace komínové vložky

Nařízení vlády z roku 2011 ukládá majitelům budov starat se o bezpečný technický stav jejich komínů, což je z hlediska bezpečnosti dobrým krokem. Komín patří mezi nejdůležitější a zároveň nejcitlivější detaily celé střechy. Pokud je oplechování provedené špatně, nebo pokud se komín neudržuje, mohou vzniknout škody za desítky tisíc - zatékání, poškozená izolace, plesnivění i degradace nosné konstrukce. Bezpečné a správné topení je vždy navázáno na správnou funkci komínu.

Kdy je na čase myslet na rekonstrukci komína

Při stavbě nového domu budete dříve nebo později muset řešit komín, pokud však řešíte rekonstrukci domu, zaměřte se i na komín. Možná je v havarijním stavu a je na čase problém řešit, než bude pozdě. O rekonstrukci komínu nebo komínové vložky se zajímejte, když má komín špatný tah, cítíte spaliny, původní vložka je nepoužitelná, přecházíte na jiný druh paliva nebo průduch není v souladu s platnými předpisy. Máte pocit, že vám komín doma nebo na chalupě špatně táhne? Je-li jen trochu zanesený, postačí jej vyčistit a můžete topit dále. Pokud ale například zjistíte, že v místnostech na zdi komínového tělesa vystupují z omítky hnědé mapy nebo skvrny, znamená to, že původní vložka neplní svou funkci a do stěn komínového tělesa proniká kondenzát. Vyvložkování komínu je nejčastější způsob rekonstrukce komínu, pokud již nestačí běžné vyčištění.

Důležitost projektu a výběru spotřebiče

Na prvním místě je projekt. Než se vůbec pustíte do výběru komínové vložky a kamen, tak si najděte šikovného projektanta, který vám zpracuje projekt. V úvahu musíte vzít celou řadu proměnných. Výkon kamen, tepelné úniky, zateplení, případné rekonstrukce, velikost domu a další faktory ovlivňují, jaká kamna vlastně vybrat. U kamen rozhodně neplatí úměra čím větší výkon, tím lepší. Kamna musí být dimenzována speciálně pro určitý dům. Od výběru kamen se potom odvíjí i výběr komínové vložky a dalších komponent. Než si pozvete projektanta, tak si alespoň zběžně promyslete, jakým palivem chcete dům vytápět. Moderní spotřebiče na plynná, kapalná i pevná paliva, kladou vysoké nároky na odtah spalin.

Typy komínových vložek a jejich výběr

Výběr komínové vložky závisí v první řadě na druhu kotle. Na trhu najdeme různé typy komínových vložek od různých výrobců. Obecně je dělíme podle použitého materiálu na vložky hliníkové, z nerezového plechu a keramické s vysokou životností. Vyrábějí se i vložky plastové, které jsou určené pro spaliny s nižšími teplotami (do max. 160 °C). Každý ze zmíněných materiálů se hodí pro jiný způsob použití, a proto se o finální volbě poraďte přímo s kominíky. Významnou roli na volbu vhodného materiálu komínové vložky hraje především nasákavost, odolnost vůči vlhkosti a agresivnímu prostředí a v neposlední řadě odolnost proti vyhoření.

Charakteristika jednotlivých typů vložek:

• Nerezové vložky: Asi nejpoužívanějším materiálem je nerez, používá se u kotlů na tuhá paliva, tekutá paliva nebo u plynových kotlů. Jejich výhodou je nízká cena, relativně dlouhá životnost a snadná manipulace. U nerezových vložek máte na výběr z pevných a ohebných trubek, které se přizpůsobí i zahnutým komínům. Vložky se dodávají v tloušťce plechu 0,6mm (plyn, občasné topení dřevem), 0,8mm (dřevo), 1mm (uhlí).
• Plastové vložky: Plastové komínové vložky se používají u plynových kondenzačních kotlů, kde je nízká teplota spalin. Plastové vložky jsou tvořeny dvěma trubkami v sobě, kdy jedna odvádí spaliny a druhou trubkou je nasáván kyslík do kotle.
• Keramické vložky: Keramické vložky se instalují ke kotlům na tuhá paliva, olejová paliva i plynná paliva. Jejich obrovskou nevýhodou je vysoká hmotnost a téměř nemožnost je spustit do komína, takže se musí část komína ubourat.

Dalším kritériem pro výběr komínové vložky je samotný komín. Pro kontrolu svislosti komínu se může použít jakákoliv trubka požadovaného vložkovaného průměru, kterou spustíte do komínu. Poté navrhneme vhodný průměr komínové vložky. Volíme podle připojovaného spotřebiče a výšky komínu.

Čtěte také: Jak vybrat schodové lišty, které ochrání a zkrášlí vaše schody

Vložkování komína krok za krokem

Vložkování komínu je poměrně náročná činnost a pravděpodobně si ji nebudete provádět sami, ale zavoláte si profesionální firmu. Vložkování komínů je dokonalý, rychlý a cenově výhodný způsob rekonstrukce zejména starších komínů. Celá podstata vložkování spočívá v tom, že se stávající komínový průduch opatří novou nerezovou vložkou příslušného rozměru, která zaručí, že Váš komín získá všechny potřebné parametry a především bude bezpečný. Samotná montáž komínové vložky nepředstavuje žádný zásadní problém. U většiny komínů ji lze instalovat do původního průduchu bez větších úprav. Technologie vložkování komínů je navržena tak, aby celý proces probíhal shora bez nutnosti komín bourat, nebo jakkoli „otevírat“.

Přípravné práce

V první řadě je třeba prohlédnout komín, kde odborně způsobilá osoba posoudí, zda je komín ve vhodném technickém stavu a podle zvoleného typu kotle určí, jaká velikost a typ komínové vložky bude potřeba. Změřte průměr a délku komína, abyste si mohli objednat správnou velikost vložek. Vložky by měly být o něco menší než průměr komína, aby se daly snadno zavést. Toto pravidlo je platné pouze pro rovné komíny. Vyčistěte komín od sazí, popela a nečistot. Zkontrolujte stav komína a opravte případné trhliny nebo poškození. Dále je potřeba vyzkoušet, zda zvolená vložka projde komínem a popřípadě průduch upravit frézováním. Odebrat jde jen určitá část zdiva, z komína musí něco zbýt, protože jinak hrozí nestabilita a komín by mohl spadnout. Pokud komín rozměrově nevyhovuje, je třeba ho nejprve vyfrézovat. V případě, že je průměr stávajícího průduchu nedostatečný, lze takový průduch přizpůsobit rozměru nové vložky pomocí komínové frézy. Do stávajícího, řádně vyčištěného komínového tělesa připravíme montážní otvory. Při provádění otvorů nesmí být narušena statika stávající komínové konstrukce.

Izolace komínové vložky

V případě, že je v komíně dostatek prostoru, je vhodné na vložku navléct speciální izolační pouzdro. Pokud je rozměr zděného komínu dostatečně velký, je vhodné nerezovou komínovou vložku osadit do izolační skořepiny (FU3925). Izolace má tloušťku 25mm, zajistí stabilnější teplotu spalin, tedy optimální tah a snížení kondenzace. Pro její použití musí být tedy komín větší alespoň o 60mm, než je vnitřní průměr vložky. V tomto případě je také vhodné pro vystředění použít sponu (FU40). U novostaveb se nejčastěji instalují prefabrikované dvojstěnné komíny, kde je izolace již integrovaná mezi vnitřní nerezovou vložkou a vnějším pláštěm. Při rekonstrukcích se často vkládají izolované vložky do stávajícího komínového tělesa. Zvláštní pozornost vyžadují střešní průchodky, kde musí izolace plynule navazovat bez přerušení. Doporučuje se použití speciálních komínových prostupů s integrovanou izolací.

Instalace a spojování komponent

Samotnou montáž komínových vložek začneme usazením kondenzační jímky. Do paty komínu osadíme kondenzační jímku (FU95B). Jímka je ve variantě s bočním vývodem, bez vývodů a se spodním vývodem. Pro osazení jímky je třeba ve zdivu připravit otvor. Do tohoto sběrače kondenzátu vsuneme komínový díl s kontrolním otvorem. Do jímky se zasune další prvek, a to čistící prvek (FU07). Čistícím prvkem probíhá kontrola paty komína a výběr sazí při čištění. Před tento díl se na vnější plášť vložkovaného komínu osadí komínová dvířka (FU13). Poté následuje napojovací ´T´kus (sopouch), který usadíme do požadované výšky pro napojení topidla. T-kus volíme se sklonem dle požadavku spotřebiče 90°(FU15) nebo 45°(FU16). Tento díl má odnímatelnou vodorovnou část, tudíž se otvor v plášti komínu realizuje jen o trochu větší, než je svislý průměr vložky. Tedy pro průměr 150mm stačí kruhový otvor max. 180mm (větší pro zajištění svislé dilatace T-kusu vůči stávajícímu zděnému komínu směrem vzhůru). Při použití klasického T-kusu a v případě, že komín není uvnitř rozměrově dostatečný, se otvor ve zdivu musí připravit na výšku alespoň 350mm. Kondenzační jímku a díl s kontrolním otvorem doporučujeme pro lepší stabilitu komínové vložky pevně zazdít. V místě, kde ´T´kus prostupuje stěnou je nutné tento sopouch obalit tepelnou izolací o síle cca 15 mm. Po usazení a zazdění ´T´kusu (sopouch) pokračujeme s dalšími vložkami. Když je komín připravený, nejprve se dovnitř shora spouští komínová vložka. Komínové vložky můžeme spouštět z místa vyústění komínu. Pokud spouštíme vložky z ústí komínu, upevníme na požadovaný prvek (nejčastěji T-klix) háček na laně, kterým postupně celou sestavu spouštíme. Při spouštění je vhodné použít spouštěcí třmen, který uchytíme na první spouštěné vložce. Při spouštění nerezových komínových vložek je nutné dbát na správné orientaci (hrdlo nahoře). Druhou možností je komínové vložky vsunout do komínového průduchu ze spodu. Poté dle potřeby se osadí nerezová trubka o délce 1000, 500 nebo 250mm. Komínové vložky je možné krátit. Komínové vložky a ostatní tvarovky jsou na jednom konci rozšířené (hrdlo). Toto hrdlo je vždy při montáži nahoře. Spojování komínových vložek se provádí ´po vodě´. Každý spoj musí být pevný a těsný a musí být zajištěn tak, aby při čištění komínových vložek nemohlo dojít k jejich rozpojení. Hloubka hrdla 80 mm zaručuje dostatečně těsný, pevný a hladký spoj. Průměr komínové vložky se nesmí zmenšovat ani zvětšovat. Vložkování musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dilatace nerezové vložky v komínovém průduchu. Poté plynule používáme nerezové roury požadovaných délek až po ústí.

Připojení spotřebiče a dokončovací práce

Do T-kusu se napojuje spotřebič. Připojte vložky ke kotli pomocí vhodného kouřovodu z nerezu nebo černé oceli. Pokud je výstupní průměr komínové vložky odlišný s výstupním průměrem ze spotřebiče, použije se redukce. Na ní se pro správné připojení rozdílných materiálů, tedy nejčastěji nerezovou komínovou vložkou a černým kouřovodem od spotřebiče, může osadit dvojitá zděř. V případě požadavku na dopojení ke spotřebiči je možné použít nerezové díly nebo černou kouřovinu. Na stávající ukončené zdivo komínu nad střechou se osadí kryt hlavice s límcem, přes který se protáhne poslední vložka. Na vložku se osadí límec, který zabraňuje zatékání dešťové vody, případně stříška. Provedení krycí desky komína musí zabezpečit dilataci komínové vložky v komínovém průduchu. Dokončovací práce jsou už hračka. Instalace nerezové čepice, kam ústí komínová vložka, ukončuje celou práci. Po důkladné kontrole spalinové cesty je posouzena i požární bezpečnost a komín je připraven na topnou sezónu. Zkuste zapnout kotel a zkontrolujte, zda funguje správně a bezpečně. Před uvedením spotřebiče do provozu musí být na spalinovou cestu vystavena revizní zpráva dle NV č. 91/2010 Sb.

Čtěte také: Postup montáže okapového plechu

Oplechování komínu

Oplechování komínu musí být provedeno přesně. Každý ohyb, každý přesah a každá drážka má svou funkci. Pokud je oplechování provedené špatně, mohou vzniknout škody za desítky tisíc - zatékání, poškozená izolace, plesnivění i degradace nosné konstrukce.

Údržba a čištění oplechování

Na povrchu plechu se v průběhu roku usazují pyl, saze, mech, prach a mastnota. Tyto nečistoty mohou postupně narušovat lakovanou vrstvu a zkracovat životnost oplechování. Správné čištění jednou ročně výrazně prodlužuje životnost a u prefalzeného oplechování je dokonce doporučeno výrobcem. Oplachování se doporučuje alespoň 1× ročně.

Co při oplachování používat

• Bezpečné prostředky: čistá voda, jemný saponát (např. jar v nízké koncentraci), měkký kartáč nebo houba, hadice se slabým tlakem.
• Zakázané prostředky (ničí lak): aceton, benzín, nitroředidla, kyselé přípravky, drátěné kartáče, vysokotlaké čističe zblízka.

Postup oplachování komínu

1. Předmáčení povrchu - jemně opláchni komín hadicí odshora dolů.
2. Očištění - měkkým kartáčem odstraň usazeniny (pyl, saze, mech).
3. Oplach čistou vodou - odstraníš tím zbytky saponátu.
4. Kontrola spár - zkontroluj silikon v horní části oplechování a případně doplň neutrálním silikonem.
5. Kontrola spojů - zaměř se na zadní lem (vaničku) a boční falce.

Základní části oplechování komínu

Základní části oplechování komínu zahrnují: Přední lem (okapní část), Boční lem (pravý + levý), Zadní lem / vanička (nejdůležitější část) a Nástřešní lišta / kontra lem (zapouštění do drážky).

Krokový postup oplechování podle ČSN

1. Příprava podkladu: ČSN požaduje, aby byl komín oplechován na pevném podkladu. Používá se OSB 3, prkna nebo trapézový plech s vloženou deskou. Fólie (DHV) se musí vyvést min. 150-200 mm nahoru po zdivu komínu.
2. Přední lem (okapní část): Tento plech odvádí vodu po spádu střechy. Normové požadavky zahrnují výšku svislého ohybu min. 100 mm (ČSN 73 3610), přesah pod krytinu min. 120 mm a šířku plechu cca 250-300 mm. Svrchní hrana předního lemu se ohýbá do komínu, spodní hrana se zasouvá pod falce.
3. Boční lem (pravý a levý): Boční lemy propojují přední a zadní lem. Normové rozměry stanovují výšku svislého ohybu min. 120-150 mm a napojení na krytinu drážkou, nikoliv šroubem. Dilatace musí být volná, protože plech pracuje. Boční lem nesmí být pevně sešroubován s krytinou, jinak po čase praskne.
4. Zadní lem (vanička / back-pan): Zadní lem odvádí vodu směrem do stran a je nejdůležitější část celého systému. ČSN požaduje zadní svislý ohyb min. 150 mm, boční vývod pro odtok vody, pevné spojení se stojatými drážkami bočních lemů a minimální sklon dna vaničky 3° (doporučení výrobců). Tento prvek zajišťuje, aby se voda nehromadila za komínem.
5. Nástřešní lišta (protislem): Nástřešní lišta musí být vložena do drážky vyfrézované do komínu. Norma určuje drážku 10-15 mm hlubokou, vložení plechu min. 30 mm a spáru uzavřít neutrálním silikonem (NE kyselým). Lišta zakrývá horní hrany všech lemů a brání zatékání vody po zdivu.
6. Napojení na falcované pásy: Finální krok je zasazení všech lemů pod krytinu a správné uzavření drážek. Důležité je použít dvojitou stojatou drážku, nešroubovat - falc je nosný prvek, a dodržet dilataci min. 5-8 mm. Po dokončení se kontroluje rovinnost falců, dotažení drážek a těsnost spojů.

Časté chyby a doporučení

Časté chyby, kterým se vyhnout:

• Příliš nízké svislé ohyby: Nesplnění ČSN může vést k zatékání vody při silném větru.
• Absence zadní vaničky: Voda se hromadí za komínem, což je nejčastější příčina zatékání.
• Pevné šrouby do falců: Falc se musí hýbat. Pevné šrouby způsobují praskání za 1-3 sezóny.
• Kyselý silikon: Rozleptává povrch hliníku.
• Flexa na plech: Spálí lak a může způsobit korozi.
• Chyby při instalaci izolace: Nedostatečné utěsnění spojů, stlačení izolace v ohybech (což snižuje její účinnost) a nesprávné napojení na topidlo.

Doporučení z praxe:

• Oplechování komínu dělejte vždy kladivem a ohýbačkou, nikdy flexou.
• Zadní lem vyrábějte vždy jako vaničku - ne rovný plech.
• Do drážky dávejte výhradně neutrální silikon.
• Falce uzavírejte ručně kleštěmi - zajistíte přesný tlak a neponičíte lak.
• Nepodceňujte pravidelnou údržbu komína.
• Od kvality komínové vložky se odvíjí celková životnost komínu. Nešetřete na nekvalitních materiálech, ve finále utratíte daleko více peněz, protože za pár let budete řešit rekonstrukci.
• Dejte si pozor na podezřele nízké cenové nabídky. Někdy firmy tlačí ceny dolů díky vynechání nýtů a vložky do sebe jen zapojí, což je nebezpečné. Zeptejte se u vybrané firmy i na tyto drobné detaily, ať nejste ve finále nepříjemně překvapeni.
• Odborné firmy nabízejí komplexní služby. Provedení opravy nebo rekonstrukce spalinové cesty byste měli v každém případě svěřit odborníkům.
• U dřevostaveb je montáž izolace obzvlášť kritická a vyžaduje odborný přístup s důsledným dodržením bezpečnostních odstupů.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

tags: #postup #oplechovani #a #izolace #kominove #vlozky

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj poštovních schránek
• Více o dlažbách z BAUHAUS
• spolehlivá ochrana střech a objektů
• Od řemesla k technologiím: historické cihly
• Mendělejevova tabulka