Oprava mezistřešního žlabu na hale s PVC krytinou

Ploché střechy a střechy velkoplošných hal, zejména ty chráněné PVC fólií, se v průběhu své životnosti potýkají s řadou problémů, především s lokálními defekty a zatékáním. Mezistřešní a zaatikové žlaby jsou často zdrojem těchto potíží. V tomto článku se zaměříme na možnosti opravy mezistřešních žlabů s využitím moderních technologií a produktů, které zajišťují dlouhodobou vodotěsnost a prodlužují životnost střešního pláště.

Charakteristika a problémy mezistřešních žlabů

Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky, ale častěji bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako lůžkové žlaby v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstrukčním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku.

Plechové zaatikové a mezistřešní žlaby jsou poměrně často zdrojem zatékání u plochých, ale také u šikmých střech. U průmyslových budov je spádování plochých střech obvykle řešeno pultovými střechami s odvodněním do žlabů. Starší průmyslové budovy, výrobní a skladové haly mají většinou ploché střechy pokryté povlakovými hydroizolacemi z asfaltových pásů a žlaby mají z plechu různého druhu a tvaru.

V mnoha případech bohužel nemají dostatečný spád. V případě přívalových dešťů se takové žlaby zaplní vodou a především spoje plechů v nich jsou opakovaně namáhány tlakovou vodou. K problematickým místům v oblasti žlabů patří také ukončení asfaltových pásů na oplechování, kde jsou hydroizolace nataveny na plech. V těchto detailech dochází mezi hydroizolacemi a oplechováním v důsledku jejich rozdílné teplotní roztažnosti k poměrně velkým dilatačním pohybům.

Nerovnosti konstrukcí, zatížení plechů ve žlabech vodou, nesprávné vyspádování žlabů spolu s nekvalitním provedením oplechování nebo izolací jsou některé z dalších obvyklých příčin jejich zatékání. Problémy se zatékáním se vyskytují v oblasti žlabů například i u šedových střech nebo střech ve tvaru oblouku. U plechových žlabů se někdy bohužel vyskytují i boční odvodňovací prvky, které při deštích brání plynulému odtoku dešťové vody ze střechy. Určitá část žlabu nebo úžlabí střechy s bočními vtoky se totiž většinou zaplní vodou i za dešťů menší intenzity. Situace je kritická především u plochých střech s vrchní krytinou z trapézových plechů, protože skladba takové střechy je většinou z boku v oblasti žlabu otevřená, tedy nevodotěsná.

Čtěte také: Svépomocná oprava parketové podlahy

Doporučení pro údržbu a spádování

Mezistřešní a zaatikové žlaby je nutné pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich nečistoty. Zanedbávání údržby střech rovněž nepříznivě ovlivňuje jejich vodotěsnost. Protože je u průmyslových budov možnost značného zanášení žlabu popílkem nebo jinou nečistotou, doporučuje se do hrdel vkládat drátěné košíčky a žlaby často čitit, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy.

Minimální spád žlabů u budov, které byly postaveny před novelizací normy ČSN 73 1901 Navrhování střech, tj. před lednem 1999, byl stanoven spolu s požadavky ČSN 73 3610 Stavební práce přidružené klempířské pro podokapní a nástřešní žlaby 0,5 % a pro mezistřešní a zaatikové žlaby 1 %. Mezistřešní a zaatikové žlaby se nyní doporučuje provádět z povlakových krytin. Na spád povlakových krytin se ovšem podle ČSN 73 1901 vztahuje tento požadavek: sklon povlakových hydroizolací má být nejméně 1° (1,75 %) k odvodňovacím prvkům, a to včetně úžlabí. Ohledně žlabů a úžlabí je v ČSN 73 3610 z března 2008 čl. 13.9 uvedeno: „Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí.“

Při provádění spádování střechy je třeba zohlednit např. i průhyby nosné konstrukce střechy. I při dodržení těchto požadavků se mnohdy na ploché střeše vyskytují místa, kde po deštích stojí voda. Ke spádování plochých střech a k průhybům konstrukcí je nutné poznamenat, že střešní vpusti jsou převážně umístěny v blízkosti sloupů a nosných stěn, tedy v místech, kde bývá průhyb konstrukcí u střechy nejmenší. Pokud se část střechy po deštích zaplní vodou, střešní plášť se ještě více přitíží a u konstrukce střechy dojde k dalším deformacím, ke zvětšení průhybů konstrukcí.

Ke vzniku jezer v oblasti úžlabí by na ploché střeše vůbec nemuselo dojít, kdyby byly při výstavbě střechy použity spádové (úžlabní) klíny z tepelné izolace například z desek z minerálních vláken. Klíny z minerálních vláken mohou být vyrobeny v jednostranném spádu například 2 %, většinou se používají k úpravě spádu v ploše střechy. Úžlabí můžeme také vyspádovat ke vpustím úžlabními klíny. Jejich podélný spád je 2 % a příčný 8 %.

Moderní technologie pro opravy žlabů s PVC krytinou

Vzhledem k rozvoji používání PVC fólií na ploché střechy a střechy velkoplošných hal se rozvíjí i technologie oprav. Systémy PLASTONIT jsou již také úspěšně aplikovány i na povrchy doposud chráněné PVC fólií. Použité hydroizolační pásy z PVC fólie při své životní degradaci vykazují mnohdy závažné lokální defekty, které lze jen těžko opravovat dostupnými prostředky.

Čtěte také: Oprava dřevěného nábytku s tvrdým olejovým nátěrem

Produkty PLASTONIT

Produkty PLASTONIT jsou uzpůsobeny pro použití na PVC fólie. Svým charakterem přímo vybízejí k tomuto použití. Lze je využít na lokální opravy akutních havárií, kdy do objektu zatéká. V případě velkého rozsahu havárie nebo konce životnosti hydroizolační fólie jsme schopni dosáhnout úplné regenerace. Penetrační vrstva se spojí s podkladem a následně je do ní položena sklotextilie, která vytvoří oporu pro hlavní hydroizolační hmotu.

PLASTONIT efektivně opravuje jak lokální průsaky a defekty, tak poskytuje možnost vytvoření nové kompaktní hydroizolační vrstvy technologií PLASTONIT HYDROSHIELD, která se dokonale spojí s podkladem a prodlouží tak její životnost i na dalších 10 let. Technologie PLASTONIT umožňuje rychlé a spolehlivé řešení akutních problémů plynoucích z defektů na střeše. SOS opravy nejen zajistí okamžité zamezení zatékání díky produktu PLASTONIT MASTIC, ale následně umožní pokračovat v dalších opravách, které připraví střechu ke generální opravě formou technologie PLASTONIT HYDROSHIELD.

Systémy PLASTONIT poskytují širokou variabilitu možností hydroizolace plochých průmyslových střech. Jejich jedinečnost potvrzuje více jak 2 mil. m2 aplikovaných střech. Nejvíce jsou využívány technologie lokálních SOS oprav, opravy detailů na střechách (světlíky, atiky, atd.), celkové rekonstrukce a renovace pomocí technologie PLASTONIT HYDROSHIELD i využití reflexních vlastností vrchní hydroizolační vrstvy PLASTONIT SILVER.

PLASTONIT SILVER nabízí unikátní spojení hydroizolačních vlastností s reflexní schopností odrážet sluneční energii a tím prokazatelně snižovat teplotu a náklady spojené s klimatizací objektů. Většinu průmyslových objektů trápí v letních měsících enormní teplotní zatížení střešního pláště a tím zvyšování teploty uvnitř objektů.

Polyuretanové membrány nanášené za studena

Aktuálně získávají stále větší popularitu mezi stavbaři tzv. polyuretanové membrány, nanášené za studena, formou vrstvených nátěrů pomocí válečku nebo airless stříkáním. "Pro aplikaci PUR membrány není nutné pořizovat žádné drahé specializované nářadí. Jedná se o 100 % bezešvou technologii, a tím pádem je zde nulové riziko netěsnosti materiálu ve spojích. PUR membrána je navíc trvale elastický materiál, který neobsahuje změkčovadla, a je odolný vůči UV záření," vyjmenovává výhody oproti starším řešením ing. Pavlína Sobotíková z Weber. Díky jednoduché aplikaci spolehlivě vyřešíte střešní detaily. Navíc bez problémů snese zatížení chůzí, v případě použití vhodného nátěru i pojezd automobilů. Díky svým vlastnostem je tak PUR membrána vhodná k renovaci asfaltových pásů i folií z měkčeného PVC. Použít ji můžete ale i na kompletně novou střechu.

Čtěte také: Oprava dýhovaného nábytku krok za krokem

Postup renovace ploché střechy s PUR membránou:

1. V první fázi renovace ploché střechy je třeba důkladně očistit povrch původních PVC pásů.
2. Ve druhém kroku je důležité vytvořit napojení na veškeré prostupy ve střeše a napojení na svislé konstrukce.
3. Samotné provedení plošné hydroizolace za studena aplikovanou PUR membránou se provádí rozválečkováním vylitého nátěru, na který se ve vodorovných pruzích pokládá (do čerstvého nátěru) geotextilie.
4. V dalším kroku ihned po položení geotextilie se na její povrch opět vylije PUR membrána a rovnoměrně se po celém povrchu rozválečkuje vhodnými válečky.

Pokud mají střechy větší sklon a hrozilo by stékání materiálů, je nutné do nátěru ještě před zahájením válečkování přidat aditivum, urychlovač, který zrychlí počátek tuhnutí nátěru. Eliminuje tak stékání nátěru ze střechy do okapních žlabů a současně umožní nanášení v silnější vrstvě.

Opravy světlíků

Opravy světlíků vyžadují odlišný postup, aby se zachoval jejich účel - osvětlení prostor pod střešním pláštěm. Celý povrch světlíku umyjeme a očistíme pomocí houby nebo mopu s penetrací. Dle povětrnostních podmínek za 1-2 hodiny naneseme válečkem 1 nebo 2 vrstvy transparentní PUR membránu.

Praktický příklad opravy zaatikového žlabu

Plechovými zaatikovými žlaby během více než dvacetiletého provozu budovy často zatékalo. Původní střecha se zaatikovými žlaby z plechu byla ve špatném stavu. Po provedených modelových tepelnětechnických výpočtech střešního pláště a po vyhodnocení stávajícího stavu střešního pláště a různých možností řešení opravy střechy byla stávající plechová krytina na střeše ponechána, střecha byla zateplena pěnovým polystyrenem a byla realizována nová dvouvrstvá krytina z modifikovaných asfaltových pásů.

Před montáží nových vrstev izolací byly alespoň části stěn atik a vyšších částí budovy v oblastech, kde byly následně položeny nové vrstvy izolací, zednicky opraveny a upraveny pro natavování hydroizolací. Plechový zaatikový žlab byl nejdříve zaplněn tepelnou izolací z minerálních vláken o konstantní tloušťce se spádem k místům budoucích vpustí. Spád ve žlabu zatím kopíroval původní spád plechového zaatikovéno žlabu. Uprostřed vzdálenosti mezi vpustmi byl žlab naplněn pouze do výšky vrstvy nové parozábrany.

Na krytinu z pozinkovaného plechu byly do plochy mezi drážky plechové krytiny položeny přířezy z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S o tloušťce 3 cm. Na vyrovnanou plochu střechy byla volně položena parozábrana (asfaltový SBS modifikovaný pás o tloušťce 4 mm, s nosnou vložkou z hliníkové fólie a ze skleněné zesílené rohože). Parozábrana byla v přesazích kotvená skrz původní plechovou krytinu až do podkladní vrstvy betonu a v přesazích byla řádně natavena. Na povrch parozábrany byly nalepeny desky pěnového polystyrenu o tloušťce 120 mm. Nalepeny byly aktivováním THERM pruhů na povrchu parozábrany plamenem hořáku.

Na desky pěnového polystyrenu byla nalepena vrstva hydroizolace: samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás. Okraj u zaatikového a mezistřešního žlabu byl pod úrovní parozábrany vyztužen dřevěnými deskami. V oblasti nad původním zaatikovým žlabem byl vybudován klín z pěnového polystyrenu, který vytvořil podél atiky dvě úžlabí. Podél atik byly provedeny klíny s příčným spádem 10 %. Na klín z tepelné izolace byl z plochy střechy nalepen samolepicí modifikovaný asfaltový pás.

Nyní je již možné dát si klíny z pěnového polystyrenu vyrobit s různým spádem na míru a na střeše je „jen“ správně přiříznout do příslušného tvaru. Vybudování klínů v oblasti zaatikových žlabů a vybudování úžlabí na střeše vyžaduje určitou zručnost a představivost. Technická příprava, technologický postup jednotlivých prací anebo projektová příprava by se neměla podceňovat. U střechy byly osazeny sanační vtoky a manžety vpustí byly řádně vodotěsně nataveny. Jako vrchní pás byl na celé rozvinuté ploše nataven SBS modifikovaný asfaltový pás shora s ochranným posypem z drcené břidlice proti UV a tepelnému záření.

Použití vyrovnávací asfaltové drtě Villaplan

Povrch podkladních konstrukcí včetně okolí žlabů je někdy nerovný a ani desky tepelné izolace spádových klínů se ne vždy podaří položit tak, aby vytvořily plynulý přechod z plochy střechy na klín (klíny). Pro vyrovnání drobných nerovností u přechodů ploch, pro vybudování rozvodí na části střechy nebo pro vybudování náběhů u detailů (u strojoven výtahů, u nástaveb pro vzduchotechnické zařízení) lze použít například vyrovnávací asfaltovou drť Villaplan.

Asfaltová drť se poměrně snadno aplikuje na podklad, na tepelné izolace i na asfaltové hydroizolace. Při zpracování asfaltové vyrovnávací drtě nejsou potřeba žádná lepidla, jedná se o tzv. „studený svár“. Asfaltová drť se vysype z pytle na místo, na plochu, na které potřebujeme upravit spád, vyrovnat nerovnosti apod. Pokud vyrovnáváme nebo upravujeme větší plochu střechy, doporučuje se drť postupně nasypávat mezi vodítka (například mezi příslušně upravené dřevěné latě osazené ve spádu).

Vyrovnávací drť se hutní, a proto se při tloušťce vrstvy, kterou vyrovnáváme, tj. cca do 4 cm, nasype vyrovnávací drť přibližně do výšky o 1/3 vyšší, než je požadovaná tloušťka zhutněné vrstvy. Zhutnění vyrovnávací drtě se provádí ručně mírným tlakem ocelovým pěchem na vyrovnávací asfaltovou směs, resp. obdobným nářadím. Pro vyrovnávací vrstvy o tloušťkách větších než 6 cm je nutné nasypat vyrovnávací drť a hutnit ji postupně po menších vrstvách.

Po zhutnění vyrovnávací drti je možné na zhutněné ploše okamžitě pokračovat v práci, tedy prakticky ihned natavovat asfaltové hydroizolační pásy. U sanací střech, kde se vyrovnávací asfaltová drť většinou používá pro úpravu spádů na povrchu ploché střechy pouze lokálně, jen u některých míst, detailů apod., většinou není nutné vrchní povlakovou krytinu vzhledem k použité vyrovnávací drti dokotvovat. U podkladů z asfaltových hydroizolací je vhodné ještě před vysypáním vyrovnávací drtě na místo, které vyrovnáváme, povrch hydroizolací lehce nahřát plamenem hořáku.

Velkou výhodou vyrovnávací drtě je, že při jejím zpracování lze přebytečný materiál včetně již zhutněného opět zpracovat na jiném místě. Při zpracování vyrovnávací asfaltové drtě nevzniká odpad. Vyrovnávací asfaltová drť má ve srovnání s asfaltovými pásy i poměrně dobré tepelnětechnické vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti zhutněné asfaltové drti je 0,07 W/(m.K).

Porovnání starších a moderních metod hydroizolace

V následující tabulce je shrnuto porovnání tradičních a moderních metod hydroizolace plochých střech a žlabů.

Při opravě střechy je potřeba zohlednit rozměry střechy a reálné možnosti pracovníků izolatérů provést skladbu střešního pláště na určité části plochy střechy tzv. na jeden záběr, aby skladba (tepelná izolace) byla při opravě střechy zajištěna proti zatečení.

Při provádění opravy střechy bez zateplení je možné nejdříve zaplnit žlaby tepelnou izolací, vybudovat klíny z tepelné izolace a dále postupně provádět montáž hydroizolací od vpustí až k nejvyšším místům na střeše. Jestliže provádíme opravu klasické jednoplášťové střechy se zateplením, obvykle je potřeba nejprve provést skladbu střechy s hydroizolacemi v ploše střechy, a to před provedením, resp. dokončením příslušných úprav u žlabů.

tags: #oprava #mezistresniho #zlabu #na #hale #pvc

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní návod pro instalaci elektroměrového pilíře
• izolace a estetika soklu domu
• Detaily o anhydritových podlahách
• Parozábrana a šikmá střecha: Průvodce systémem TOPDEK
• O moderních cihlových domech