Oprava střechy v podnikání: Daňové aspekty a rozdíly mezi opravou a technickým zhodnocením

Při správě majetku v podnikání je klíčové správně rozlišovat mezi výdaji na opravy, údržbu a technické zhodnocení. Tato klasifikace má zásadní dopad na účetnictví a daňovou uznatelnost nákladů. Nesprávné posouzení může vést k problémům s finančním úřadem.

Oprava a údržba hmotného majetku

Opravy a údržba majetku se týkají jeho uvedení do původního či provozuschopného stavu. Tyto výdaje jsou obecně daňově uznatelné okamžitě v tom roce, kdy jsou uhrazeny.

Definice opravy

Zákon o daních z příjmů sice neuvádí přesnou definici opravy, nicméně pro daňové účely je směrodatné vymezení podle účetních předpisů. Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se opravou:

• odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení majetku (pozvolný proces stárnutí majetku v důsledku jeho používání) nebo
• odstraňuje poškození majetku (jednorázový proces zestárnutí majetku) za účelem uvedení majetku do předchozího nebo provozuschopného stavu.

Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Například výměna rozbitého kotle, malování, oprava střechy stejnou krytinou apod. jdou přímo do nákladů v tom roce, kdy je uhradíte. Podle pokynu GFŘ č. D-22 se za změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to ani v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken.

Příklady daňově uznatelných oprav:

• Výměna dveří v ordinaci o stejných rozměrech.
• Oprava kotle ústředního vytápění.
• Vyspravení vnitřních omítek.
• Výměna stávajících rozvodů elektroinstalace.
• Výměna střešní krytiny za krytinu z jiného materiálu, protože původní dosloužila.
• Nahrazení běžných omítek sanačními omítkami.
• Výměna dřevěných oken za plastová o stejných rozměrech.
• Výměna vodovodního potrubí za plastový rozvod o stejných parametrech.
• Oprava fasády.

Definice údržby

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Je daňově uznatelným výdajem (nákladem) stejně jako oprava.

Čtěte také: Svépomocná oprava parketové podlahy

Rozdíl mezi opravou a údržbou

Rozdíl spočívá v tom, že opravou se řeší následné fyzické opotřebení resp. poškození majetku, zatímco údržbou se předchází tomuto opotřebení. V obou případech se však jedná o daňově uznatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pokud je majetek zahrnut v obchodním majetku nebo je najímán za účelem podnikání.

Technické zhodnocení hmotného majetku

Technické zhodnocení na rozdíl od opravy není jednorázový náklad. Musí se promítnout formou odpisů - zvýší vstupní cenu nemovitosti a odepisuje se postupně. Technické zhodnocení má investiční charakter.

Definice technického zhodnocení

Podle § 33 odst. 1 ZDP se technickým zhodnocením rozumějí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu částku 80 000 Kč. Hranice 80 000 Kč pro vymezení technického zhodnocení se posuzuje u jednotlivého majetku a v úhrnu. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Ke zvýšení hranice pro technické zhodnocení z dosavadních 40 000 Kč na 80 000 Kč došlo zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021.

Pojmy související s technickým zhodnocením:

• Nástavba: Změna dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje (např. přidání nového podlaží).
• Přístavba: Změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou (např. nové křídlo budovy).
• Stavební úpravy: Změny dokončené stavby, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (např. přestavba umakartového jádra v bytě na zděné kvalitní jádro, zateplení pláště stavby).
• Rekonstrukce: Zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo jeho technických parametrů (např. změna administrativní budovy na obytný dům, zlepšení technických parametrů u elektroinstalace nebo střechy).
• Modernizace: Rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku (např. nahrazení plynového kotle tepelným čerpadlem či výkonnějším plynovým kotlem).

Příklady technického zhodnocení:

• Výměna dřevěných oken za plastová, pokud se zásadně změní parametry (např. počet skel se změní, nové řešení zvyšuje užitnou hodnotu).
• Přestavba umakartového jádra v bytě na zděné kvalitní jádro.
• Vybudování nové koupelny.
• Zateplení domu polystyrenem.
• Přístavba balkónu.
• Výměna kotle ústředního vytápění za výkonnější.
• Zesílení elektroinstalace v objektu.
• Instalace žaluzií nebo mříží do oken budovy.
• Rozšíření oken a dveří.
• Zavedení těsnění do oken.
• Změna trasy vedení vody, elektrické energie, trubek ústředního vytápění resp. jejich zesílení.
• Provedení pevně lepené podlahové krytiny.

Pokud náklady na tyto činnosti převýší částku 80 tis. Kč u jednoho inventurního čísla hmotného majetku, půjde vždy o technické zhodnocení předmětného majetku.

Technické zhodnocení pronajatého majetku

Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing, jsou-li hrazené nájemcem nebo uživatelem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení zatřídí nájemce technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

Čtěte také: Oprava dřevěného nábytku s tvrdým olejovým nátěrem

Důležité aspekty a judikatura

Hranice mezi technickým zhodnocením a opravou či údržbou majetku může být velice tenká a daňový subjekt musí být schopen své rozhodnutí řádně odůvodnit. Důkazní břemeno prokázat, zda jde o opravu či technické zhodnocení je vždy výhradně na straně poplatníka. Je vždy dobré, aby na faktuře nebo v přiloženém rozpisu dodavatelská firma vždy uvedla podrobný rozpis čeho se oprava týkala.

Z rozsudků lze vyčíst, že ani v případě havarijního stavu majetku není ještě zaručeno, že jeho odstranění musí být opravou. Zároveň však změna technických parametrů musí představovat dostatečně závažný zásah do majetku, který přinese jeho technické zhodnocení.

Příklad z praxe: Oprava střechy a zateplení pěstební haly

V jednom soudním sporu, který se týkal společnosti C., Finanční úřad v Turnově dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob kvůli nesprávnému účtování některých dodavatelských faktur vystavených na základě oprav hmotného majetku, které však ve skutečnosti byly technickým zhodnocením. Jednalo se o výdaje vynaložené na rekonstrukci střešní krytiny a zateplení pěstební haly, čímž mělo dojít ke zlepšení technických parametrů ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., a tedy k technickému zhodnocení.

Žalobce nesouhlasil s posouzením části prací souvisejících s dodávkou a montáží tepelné izolace prováděných v souvislosti s výměnou střešní krytiny jako s technickým zhodnocením budovy. Provedené práce spočívaly ve výměně materiálů, což nelze posuzovat jako technické zhodnocení. Soud shledal důvodnou námitku žalobce, že zjištění skutkového stavu týkající se posouzení charakteru výdaje na opravu střechy nebylo ze strany žalovaného ani finančního úřadu dostačující. Správce daně se nevypořádal se všemi skutečnostmi a důkazy předkládanými žalobcem, což bylo porušení pravidel dokazování.

Pro posouzení, zda vybavení střechy izolační vrstvou materiálem ORSIL je změnou původních technických parametrů či nikoli, je zjištění původních parametrů zcela zásadní skutečností. Pokud by původní střecha budovy byla vybavena izolací, která se působením času poškodila natolik, že ztratila postupně svou funkci, pak by položení nové izolační vrstvy mohlo být ze strany správce daně hodnoceno shodně jako výměna střešní krytiny - tedy nahrazení původního materiálu novým, což v souladu s pokyny Ministerstva financí D-130 i D-190 není považováno za změnu technických parametrů. Je zřejmé, že izolace instalovaná v roce 2000 bude mít lepší technické parametry než případná původní z roku 1964, tato změna je však přisuzována přirozenému technickému pokroku a sama o sobě neznamená technické zhodnocení namísto opravy.

Čtěte také: Oprava dýhovaného nábytku krok za krokem

Shrnutí rozdílů a příklady

Následující tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi opravou a technickým zhodnocením:

Před proúčtováním jakéhokoli zásahu do majetku je klíčové vyhodnotit, zda má charakter opravy, údržby nebo technického zhodnocení. Opravy a údržbu lze naúčtovat ihned do nákladů. Technické zhodnocení majetku ovlivní náklady postupně, prostřednictvím odpisů. Účetní jednotky mají snahu nastavit své vnitřní účetní předpisy tak, aby se daňovým pravidlům co nejvíce přiblížily. Technické zhodnocení musíme vykazovat převýší-li souhrn nákladů u jednotlivého majetku hodnotovou hranici 80 000 Kč, účetní jednotka se však může dobrovolně rozhodnout, že tak bude vykazovat i částky nižší. V případě pochybností je možné požádat přímo správce daně o tzv. závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technického zhodnocení, nebo ne, jak umožňuje § 33a ZDP.

tags: #oprava #střechy #podnikání #náklady #daně

Oblíbené příspěvky:

• Nízká skříňka: rozměry a využití
• zkušenosti s polskými obklady
• Informace o truhlářské škole v Kladně
• Kompletní sortiment pro stavbu a rekonstrukci u KODRLA
• Sádrokartonové konstrukce Studenec