Difuzní vlastnosti OSB desek a jejich vliv na obvodové pláště staveb

Příspěvek se zabývá difuzními vlastnostmi desek OSB (Oriented Strand Board) a jejich významem v moderním stavitelství. Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva, zejména během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.

Význam difuzních vlastností v moderním stavitelství

V současné době jsou díky rozvoji staveb v pasivním energetickém standardu kladeny přísnější požadavky na obalové konstrukce budov na bázi dřeva než v minulosti. Probíhající změna středoevropského klimatu a jeho vliv na stavební konstrukce je dlouhodobě sledován. Z pohledu globálního oteplování se velmi často mezi odbornou veřejností zmiňuje problematika přehřívání konstrukcí. Moderní stavitelství směřuje k plnění ambiciózních cílů evropské direktivy (EPBD II), která systematicky pracuje na snížení provozní energetické náročnosti budov stále především v zimním období. Na obálku moderních staveb jsou kladeny čím dále přísnější parametry z pohledu stavební tepelné techniky, které jsou přímo závislé na fyzikálních a materiálových parametrech stavebních materiálů. Pro udržení principů trvale udržitelného rozvoje budov, při plnění optimálně nákladové úrovně, je vždy nutné pracovat s přesnými fyzikálními tepelnětechnickými parametry obálky budovy.

Kondenzace vodních par a trvanlivost konstrukcí

V legislativě týkajících se tepelné ochrany budov [5] jsou pro zimní období obsaženy poznámky týkající se tepelně-vlhkostního chování obalových konstrukcí. Konkrétně se jedná o kondenzaci vodních par v obvodových pláštích [6], [7], kdy může dojít k ohrožení a omezení statické trvanlivosti především těch budov, které jsou realizovány z konstrukcí na bázi dřeva. Ve stavební praxi, kde se využívají různé stavební tepelné izolace, jsou případná rizika kondenzace vodních par eliminovány návrhem tzv. difuzně otevřené konstrukce obvodového pláště [8]. OSB desky po zasažení nadměrnou vlhkostí a následném vysušení změní své difuzní vlastnosti, a tak díky odlišnému faktoru difuzního odporu již neodpovídají původnímu návrhu skladby stěny dřevostavby. Cílem práce je popsat změnu difuzních vlastností laboratorně změřenou a tuto zakomponovat do reálné skladby stěny dřevostavby a posoudit její funkci pomocí počítačové simulace.

Splnění požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí je určeno zejména pro konstrukce s dřevěnými prvky, ve kterých by případná kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce Mc [kg/m².rok] mohla způsobit trvalé poškození a mohla by ohrozit její funkci (např. zhoršení tepelněizolační vlastnosti). Dle norem [5] a [12] je za nevyhovující chápán stav podstatného zkrácení životnosti konstrukce. Z pohledu konstrukční tvorby budov jsou za nevyhovující stavy uváděny objemové změny či výrazné zvýšení hmotnosti konstrukce mimo rámec rezerv statického výpočtu. Nevhodnými stavy způsobujícími degradaci stavebních konstrukcí na bázi dřeva jsou snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce či zvýšení hmotnostní vlhkosti materiálu. V běžné stavební praxi je eliminace výše uvedených nevyhovujících stavů často technicky téměř nerealizovatelná. V obvodových pláštích staveb na bázi dřeva dochází ke kondenzátu vodních par v množství větším než 0, i přestože bývají používány moderní materiály na bázi dřeva.

Difuzně otevřené a difuzně uzavřené konstrukce

V moderních masivně izolovaných skladbách stavebních konstrukcí se vyskytují velmi různorodé skladby. Celkový difuzní odpor obvodového pláště je definován sumou difuzních vlastností materiálů použitých v obálce budovy.

Čtěte také: parotěsná fólie pro dřevostavby

• Difuzně uzavřené konstrukce: Jedná se o systém, který má na vnitřní straně materiál s vysokým difuzním odporem (např. polyetylenová či hliníková parozábranná fólie), který má zabránit vstupu vlhkosti z vnitřního prostředí do konstrukce. Vnější vrstvu stavební konstrukce je často tvořena například OSB deskou či polystyrenem. U konstrukcí difuzně uzavřených je ze strany interiéru instalována paronepropustná vrstva - takzvaná parozábrana, a tou je zabráněno vstupu vodní páry do konstrukce. Parozábrana nesmí být nikde porušena. Častým argumentem proti difuzně uzavřeným dřevostavbám bývá případná kondenzace vlhkosti přímo v dřevěné konstrukci. Tyto zkušenosti pramení z nedostatečného dodržování principů stavební fyziky, často kombinace chybějící nebo špatně provedené parozábrany a polystyrenu malé tloušťky (zejména u zděných staveb, kde se s parozábranou nepočítá).
• Difuzně otevřené konstrukce: Ze strany vnitřního prostředí jsou instalovány parobrzdné materiály (například OSB desky) a z exteriéru jsou použity materiály, které jsou výrazně pro vodní páry propustnější. Z exteriéru je celá skladba obložena materiály, které umožňují volný pohyb vodní páry do venkovního prostředí. U difuzně otevřených konstrukcí naopak vstup vodní páry do konstrukce povolujeme a vhodnou skladbou obvodového pláště zajišťujeme, aby v konstrukci nedocházelo ke hromadění vlhkosti. Pro difuzně otevřené systémy se například nepoužívá zateplení polystyrenem a akrylátové omítky. OSB mohou spoluvytvářet difuzně otevřené skladby, příkladem je jejich použití v dřevostavbách. U těchto skladeb plní OSB funkci takzvané parobrzdy, kde díky relativně vysokému difuznímu odporu propouští relativně malé množství vodních par. Při navrhování těchto skladeb, musí být dodržena zásada umisťování vrstev s klesajícím difuzním odporem směrem do exteriéru. OSB v těchto skladbách mohou plnit funkci hlavní vzduchotěsné vrstvy.

Obvodové pláště moderních dřevostaveb se v současné době stále častěji realizují jako tzv. difuzně otevřené. Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou, pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.

Difuze vodních par a její parametry

Difuze vodních par je jev, který probíhá v důsledku rozdílů částečného tlaku vodních par ve vzduchu mezi prostory exteriéru a interiéru, které odděluje stavební konstrukce. Vodní páry se protlačují z míst, kde je obsah vodních par vyšší do míst s nižším obsahem vodních par. Dá se říci, že rozdíl částečného tlaku vodních par závisí především na rozdílu teplot vzduchu. Prostup vodních par konstrukcí je nazýván difuzním tokem. Difuzní tok konstrukcí je tedy největší v zimním období, kdy rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem je nejvyšší. V klimatických podmínkách České republiky difuze směřuje v zimě zpravidla zevnitř ven a v létě z venku dovnitř.

Faktor difuzního odporu (μ) a ekvivalentní difuzní tloušťka (Sd)

Tyto materiály jsou specifikovány pomocí faktoru difuzního odporu μ [-] či ekvivalentní difuzní tloušťky Sd [m]. Faktor difúzního odporu (μ, bezrozměrné) je poměr difúzního odporu materiálu a difúzního odporu vrstvy vzduchu téže tloušťky. Ekvivalentní difúzní tloušťka Sd (v metrech) je tloušťka vrstvy vzduchu, která má stejný difúzní odpor jako vrstva materiálu. A vypočte se Sd = μ . d. Faktor difúzního odporu parozábran je od 100 000 více. Výrobci ale uvádějí Sd a to je 100 nebo 150 (m) a více. OSB 20 mm, pokud bude μ = 300, je jednoduchým přepočtem Sd = 6. Budete-li hledat fóliovou parobrzdu, budou mít Sd od 2 do 8 m. Hodnota faktoru difuzního odporu u materiálů výrazně klesá s počtem opakujících se nehomogenních anomálií, což jsou například kotvící či prostupující prvky nebo nedokonalé spojení fóliových systémů.

Základním a objektivním parametrem pro porovnání různých materiálů z hlediska schopnosti omezit difuzi vodní páry je hodnota ekvivalentní difuzní tloušťky sd [m], jejíž velikost je dána násobením hodnoty faktoru difuzního odporu μ [-] a tloušťky daného materiálu d [m]. Ve stavební praxi se většinou setkáváme s uváděným parametrem difuzních vlastností materiálu ve formátu μ [-], což je nepřesné vzhledem k tloušťce materiálu, i přesto v korelaci s praxí tento příspěvek přednostně publikuje hodnoty faktoru difuzního odporu μ [-] (Tab. 1, Graf. 1, Graf. 2), což je možné z důvodu, že byly měřeny pouze vzorky o jednotné tloušťce 15 mm. Z důvodů technické správnosti jsou v Tab. 1 uvedeny i naměřené hodnoty sd [m].

Měření difuzních vlastností OSB desek

Během zkoušek byla použita váha SARTORIUS CPA - OCE, posuvné měřidlo (0-200 mm) a skleněné misky s přírubou, silikagel, vosk, které jsou zavedeny v metrologickém řádu zkušební laboratoře. Byly použity postupy dle ČSN EN 12572 [9], která se snaží rozdělením difuzních veličin na suché a mokré přesněji popsat transport vlhkosti i upřesnit hodnoty veličin poskytovaných od výrobců stavebních materiálů.

Čtěte také: Difuzní vlastnosti OSB desek

Norma určuje, že tzv. suché veličiny by se měly užít v případě, kdy relativní vlhkost ve vnitřním prostředí pro zimní období je ≤ 60 %. Mokré veličiny se používají pro vyšší relativní vlhkost vnitřního prostředí > 60 %, ale i pro exaktní hodnocení konstrukce. Metody se od sebe liší rozdílnými okrajovými podmínkami. Při tzv. metodě WET-CUP, která byla zvolena pro realizované měření, se využívá relativní vlhkosti vzduchu 50 % a 95 % při konstantní teplotě 23 °C [10]. Vodní páry mají podobnou schopnost procházet stavebními konstrukcemi jako tepelný tok. Jestliže k objasnění toku tepla je potřebný gradient teploty, k toku vodních par je nevyhnutelný gradient částečných tlaků vodních par [10]. S ohledem na stejnou teplotu a rozdílné relativní vlhkosti vzduchu dochází k difuzi vodních par skrze měřený vzorek z prostředí s vyšší relativní vlhkostí vzduchu tj. z prostředí s vyšším parciálním tlakem vodních par do prostoru s nižším parciálním tlakem vodních par.

Vliv úpravy povrchu a perforace OSB desek

V níže doložených grafech lze sledovat naměřené hodnoty v porovnání se základní OSB deskou (označena červeně, vzorek 1). Z grafu 1 je viditelné, že 1× nátěr latexem zvýšil faktor difuzního odporu μ [-] z 81,08 (vzorek 1) na 86,8 (vzorek 2), při nátěru latexem ve dvou vrstvách došlo ke zvýšení z 81,08 na 93,21 (vzorek 3). V grafu 2 jsou vidět výsledky dosažené při perforaci OSB desky. Při různé perforaci OSB desky μ = 81,08 bylo dosaženo hodnot μ = 66,62 (vzorek 4) do μ = 74,14 (vzorek 5).

Z dosažených výsledků uvedených v grafu 2 lze uvést závěr, že metoda pro měření perforací v deskových materiálech dle [9] pravděpodobně není vhodná. Ze zhodnocení naměřených dat (Tab. 1, Graf 1, Graf 2) lze uvést závěry, že dle měření bylo mezi standardní OSB (s min. μ = 50 [-], naměřeno μ = 81 [-]) a OSB opatřenou jedním/dvěma latexovými nátěry zvýšení μ pouze o cca 15 %.

V nedávné minulosti, kdy nebyly běžně k dispozici takto sofistikované materiály, se ve stavební praxi objevovaly zmínky o zvýšení difuzního odporu tradiční OSB desky (min. μ = 50 [-]) pomocí latexového nátěru. Argumentem bylo, že na exteriérovou stranu je pak možné použít opět tradiční OSB desku a bude automaticky zachován princip difuzně otevřené stavební konstrukce. Tento přístup byl pravděpodobně odvozen z tabulky uvedené v [5], která uvádí normové hodnoty materiálů se zanedbatelnými tepelnětechnickými izolačními vlastnostmi, kde dosahují latexové nátěry V 2012 při jedné nátěrové vrstvě suchého faktoru difuzního odporu μn,d = 2480 [-], při dvou vrstvách latexového nátěru μn,d = 2070 [-] či při čtyřech vrstvách latexového nátěru μn,d = 1980 [-]. Ideální deskový materiál na exteriérové straně konstrukce by měl mít co nejnižší faktor difuzního odporu μ [-]. Z výše uvedených důvodů byly prováděny v měsících červnu a červenci 2015 v Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha, s. p., pobočka Ostrava zkoušky stanovení faktoru difuzního odporu OSB desek (Protokol č. 070-049326).

Tabulka naměřených hodnot difuzního odporu a ekvivalentní difuzní tloušťky OSB desek

Následující tabulka prezentuje výsledky měření difuzních vlastností různých vzorků OSB desek, včetně těch s latexovým nátěrem a perforací.

Čtěte také: Vzduchotěsnost dřevostaveb a OSB

OSB jako vzduchotěsnicí vrstva a parobrzda

OSB desky jsou v moderních dřevostavbách používány jako opláštění interiérové strany konstrukce. Tento příspěvek se zabývá posouzením, zda je lze použít jako hlavní vzduchotěsnicí vrstvu namísto parotěsné fólie. OSB deska pero drážka s tmelenými a přelepenými spoji slouží jako vzduchotěsnící vrstva pasivních domů nebo domů s rekuperačním systémem, kde je potřeba zajistit vzduchotěsnost obálky.

Problém vzduchotěsnosti a vlhkosti

Problém vzduchotěsnosti vyvstává zejména u moderních montovaných staveb, které jsou stále oblíbenější díky své ceně a rychlosti realizace. U těchto staveb zajišťuje vzduchotěsnost zpravidla parotěsná fólie a pojistná hydroizolace. V důsledku mechanického kotvení, prostupů instalací, neodborného nebo neopatrného zacházení jsou tyto důležité vrstvy téměř vždy perforovány a jejich funkčnost je porušena. Právě tomu je potřeba v nejvyšší možné míře zabránit. Nejen, že do interiéru vniká zmíněnými netěsnostmi v chladných měsících studený vzduch a vyvolává tak vyšší potřebu vytápění, ale v okolí těchto problematických míst dochází k ochlazování konstrukce uvnitř, což způsobuje, že difundující vodní pára kondenzuje a vlhkost se šíří dál do konstrukce. To způsobuje jednak degradaci tepelné funkce konstrukce snížením tepelného odporu, jednak zhoršení statické nosné funkce konstrukce a v neposlední řadě možnost vzniku plísní [1].

OSB desky jako difuzní retardér

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB deskách jako o jakémsi difuzním retardéru - parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost pro vodní páru ve vzduchu. Stejně jako u parozábran bude kritickým místem při použití OSB desek ošetření prostupů a napojení na další konstrukce. Jedinou možností je takové místo pečlivě zalepit páskou stejně, jako se to dělá u parozábran. Ovšem v tomto případě je přelepení jednodušší. Detekce netěsností je pak snadnou záležitostí, neboť při měření blower-door testem např. v zimě můžeme termokamerou přesně vidět, kde se nacházejí chyby, a ještě je před finálním záklopem (např. sádrokartonem) dodatečně přelepit či přetřít. U použití parozábrany velmi často není zřejmé, kde se netěsnost nachází.

Vzduchotěsné vlastnosti OSB desek

Z výsledků měření můžeme vyčíst, že i tenká deska s přelepenou páskou a s latexovým nátěrem může mít velmi dobré vzduchotěsné vlastnosti blížící se hodnotám vzduchotěsnosti parozábrany. Alespoň u našich vzorků se neprokázalo, že by tloušťka samotné OSB desky, která je opatřena nátěrem, měla nějaký významný vliv na vzduchotěsnost. Rozdíl je pouze v ceně. Jako dostatečnou tedy lze doporučit realizaci hlavní vzduchotěsnicí vrstvy z tenkých OSB desek s nátěrem a s přelepením spár. Je to způsob jednoduchý, levný a zaručující vynikající výsledky při měření vzduchotěsnosti.

OSB desky, tj. jejich faktor difuzního odporu, ještě není dostatečně podrobně zmapován. Jedná se o závislou funkci, což znamená, že s rostoucí vlhkostí desek klesá. Zde mi na úvod dovolte malou odbočku. Obecně je fasádní polystyren považován za naprosto neprodyšný materiál, který stavbu uzavře tak, že ve stavbě bude kondenzovat voda. Pro mnohé to nebude zdaleka nová informace, ale věděli jste, že difúzní odpor polystyrenu je nižší než difúzní odpor dřeva? Faktor difúzního odporu polystyrenu μ se pohybuje v rozmezí 20-100 a faktor difúzního odporu dřeva je 157, v případě OSB desky okolo 250. Pokud nějaká vlhkost do konstrukce drobným porušením parozábrany z interiéru pronikne, rosný bod v konstrukci bude s velkou pravděpodobností až ve vrstvě polystyrenu. Proto za problémy s používáním polystyrenu v difúzně uzavřených skladeb nestála jejich aplikace, ale především nedostatečný důraz na stavební fyziku a dobře provedenou parozábranu.

Pro volbu OSB s požadavkem vyšší vzduchotěsnosti může být rozhodujícím faktorem právě kvalita provedení daného výrobku OSB. Doporučení je tedy volit prvky OSB se strukturou povrchu ukázanou na obrázcích. Výrobce udává difuzní vlastnosti prvků OSB, respektive hodnotu μ. Podle tabulek a obrázků je lepší kvalita výrobku OSB potvrzena vyšší hodnotou μ. Je možné učinit závěr, volit prvky OSB s nejvyšší hodnotou μ, která může být zárukou vyšší kvality provedení a vyšší vzduchotěsnosti. Srovnáním testovaných prvků OSB je podán důkaz, že s vyšší hodnotou difuzního odporu Zp se vzduchotěsnost mezi danými prvky liší. Prvek B TL. 15 má daleko větší vzduchotěsnost, tedy nižší hodnotu průvzdušnosti q50, než prvek A TL. 15. Vrstvením materiálu horší kvality, viz prvek A TL. 15, může znamenat vyšší hodnoty difuzního odporu Zp, ale neznamená nižší hodnotu průvzdušnosti. Prvek menší tloušťky B TL. 12 vykazuje vyšší hodnotu difuzního odporu a také vyšší vzduchotěsnost ve srovnání s prvkem A TL. 12. Prvky B TL. 12 a B TL. 15 byly, ve srovnání s prvky A TL. 12 a A TL. 15, ve své struktuře kompaktnější.

Hodnocení bilance vlhkosti a tepelná ochrana budov

Roční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry se stanoví buď výpočtem po měsících dle [11], který vyžaduje měsíční hodnoty klimatických údajů [1], nebo jako rozdíl ročního množství zkondenzované vodní páry Mc [kg/m².rok] a ročního množství vypařené vodní páry Mev [kg/m².rok] [5]. Splnění požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí je určeno zejména pro konstrukce s dřevěnými prvky, ve kterých by případná kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce Mc [kg/m².rok] mohla způsobit trvalé poškození a mohla by ohrozit její funkci (např. zhoršení tepelněizolační vlastnosti).

Základním vodítkem pro správný projekční návrh obálky budovy by mělo být zjištění celkového množství difundující vodní páry přes obvodový plášť. Vyhodnocení této bilance je přenecháno na projektantovi, který určí míru akceptovatelných vlhkostních rizik pro danou konstrukci. Ta totiž dynamicky reaguje na okolní teplotně vlhkostní okrajové podmínky a permanentně se s nimi snaží vyrovnávat. Konstrukce, ve kterých se objevují zvýšené hodnoty vlhkosti, mohou způsobit podmínky vhodné pro růst plísní a tím měnit mikroklima budovy a způsobovat negativní vlivy na zdraví člověka.

Při navrhování konstrukce dřevostavby bych v problematice difuze vodní páry viděl stejnou důležitost jako ve statice. Zanedbáním zákonitostí difuze vodních par konstrukcí může totiž razantně snížit životnost dřevostavby. A nejde jen o samotný návrh konstrukčního systému od projektantů a konstruktérů. Zcela zásadní je i způsob samotného provedení, zda difuzi vodních par chápou i jednotliví pracovníci, a to jak ve výrobě, tak na montáži. Na jejich pečlivosti a důslednosti závisí to, zda bude konstrukční systém fungovat tak, jak byl navržen.

Normativní požadavky na tepelnou ochranu

Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m².K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Další vlastnosti difuzně otevřených konstrukcí

• Lepší akustika: Náhradou polystyrenu za minerální izolaci nebo dřevovlákno dosáhne konstrukce dřevostavby lepších akustických vlastností díky vyšší hmotnosti a menšímu modulu pružnosti oproti polystyrenu.
• Lepší tepelná setrvačnost: Díky vyšší měrné tepelné kapacitě materiálů, které nahrazují polystyren, dosahují maximální hodnoty teplot v interiéru v horkých letních měsících nižších hodnot.

Použití OSB desek v různých konstrukcích

OSB desky jsou víceúčelové desky vyráběné unikátní technologií lepení orientovaných dřevěných třísek ve třech vrstvách. Ve vrchních vrstvách jsou orientovány podélným směrem, ve středové vrstvě jsou orientovány příčným směrem. Rozměry, tvar a směrová orientace třísek v jednotlivých vrstvách maximálně využívají přirozené vlastnosti dřeva k dosažení těch nejlepších mechanicko-fyzikálních parametrů desek. Desky neobsahují přirozené vady rostlého dřeva (suky, praskliny apod.). Desky se používají na stavbu domů, obklady stěn nebo terárií pro chovatele. V běžné stavební praxi se v současné době využívají jako oplášťující desky na bázi dřeva moderní sofistikované materiály. Z interiérové strany jsou používány OSB (Oriented strand board) s vysokým faktorem difuzního odporu v rozsahu μ = 200-300 [-], které jsou často na stavbě spojovány pomocí tmelů či speciálních těsnících pásek. Tyto interiérové OSB desky také fungují jako ztužení celé stavby. Z exteriérové strany často bývají používány moderní difuzní desky.

Pokud bude záklop z OSB desek nad tepelnou izolací na krokvích, je potřeba si uvědomit, že má velký difúzní odpor - součinitel difúze µ = 50. Tím zde vlastně vytváříme parozábranu, to je špatně. Vhodnější je použít prkna na sraz a na ně se pokládá pojistná hydroizolace z paropropustné fólie (ekvivalentní difúzní tloušťka sD< 0,02). OSB deska je vhodná jako horní bednění, kdy je pod ní provětrávaná vzduchová mezera, tedy ve dvouplášťových systémech střech. Pro šindelovou krytinu (máte patrně na mysli asfaltový šindel) je jako podklad ideální. Skladba by ale měla vypadat tak, že nad krokvemi, mezi kterými je tepelná izolace, bude položena pojistná difúzně otevřená fólie. Nad ní bude větraná vzduchová mezera tvořená kontralatí o výšce 4 až 6 cm. Zde je nutno zajistit opravdu dobré provětrání - přívod vzduchu průběžnou mezerou u okapu a odtah u hřebene větracími prvky systému krytina. Na kontralatích je pak OSB deska jako podklad hydroizolační vrstvy. Protože pod deskami je větraná mezera, není zde již požadavek na potřebu tepelně izolovat. Další použití OSB desek je pak v interiéru jako parozábrana a to právě z důvodu malé propustnosti vodní páry.

tags: #osb #airstop #difuzni #soucinitel #odporu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Montáž polykarbonátových desek: Důležité kroky
• luxusní kamenná dlažba ve velkém formátu
• vše o betonových tvárnicích
• Flexibilní spárovací hmota CERESIT® CE 40 AQUASTATIC
• výhodné nabídky Ytong