Pád ze střechy: prevence, odpovědnost a bezpečnostní opatření

Riziko pádu z výšky při pohybu po šikmé střeše je mimořádně vysoké. Pády z výšky bývají dlouhodobě označovány za nejzávažnější pracovní úrazy, které bohužel často končí tragicky. Proto jejich prevenci věnují právní předpisy a technické normy značnou pozornost. Zanedbání nutných povinností může mít katastrofální následky.

Nejčastější práce na šikmé střeše a související rizika

Mezi nejčastější práce na šikmé střeše patří kontrola stavu střešního pláště, kontrola zařízení určeného k ochraně před bleskem, čištění okapových žlabů, kontrola spalinových cest a údržba zařízení umístěných na střeše. Velký počet šikmých střech není z minulosti vybaven příslušným zařízením pro bezpečný pohyb, proto je nutné před vstupem na střechu vybavení zajistit tak, aby bezpečný pohyb byl možný.

Přístup na šikmé střechy je zpravidla řešen výlezem z podstřešního prostoru formou střešního výlezu, který musí zajistit bezpečný přístup na střechu. To zahrnuje nutnost na střechu bezpečně vystoupat, ale také se bezpečně pohybovat od místa výlezu. U střešního výlezu, v dosahu ruky, v situaci, kdy osoba ještě stojí na žebříku, který vede k výlezu, musí být první bod určený k upevnění osobních ochranných prostředků proti pádu (dále OOPP). Rozmístění dalších bodů vychází z rozsahu pohybu po šikmé střeše. U šikmých střech není zpravidla nutný celoplošný pohyb po střeše. Většinou se osoba musí bezpečně dostat do jednoho či více míst na střeše.

Bezpečnostní doplňky pro pohyb po střeše

Pro bezpečnou oporu na střeše se obvykle navrhují nášlapné tašky a střešní lávky. Tyto výrobky nesplňují požadavek na ochranu proti pádu a slouží výlučně jako opora pro chodidlo. Každá nášlapná taška, lávka musí být doplněna o zařízení, které je určeno k upevnění OOPP. K upevnění OOPP se na šikmých střechách nejčastěji instalují bezpečnostní střešní háky podle ČSN EN 517:2006 (Prefabrikované příslušenství pro střešní krytiny - Bezpečnostní střešní háky) a kotvicí zařízení podle ČSN EN 795:2013 (Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení).

  • Nášlapy: Patří mezi základní prvky pro bezpečný pohyb po menších střechách. Cesta se dá vytvořit bez vrtání do krytiny pomocí univerzálního nášlapu, který stačí jen zaháknout za střešní tašku.
  • Stoupací plošiny: Montují se ke komínu. Například sada Robust má protiskluzový povrch roštu a hustě rozmístěné otvory v povrchu roštu zabraňují shromažďování vody a sněhu. Pokud je vzdálenost ke komínu větší, nášlapy nestačí a je potřeba instalovat stoupací plošiny, případně komínovou lávku.
  • Kominický výlez: Musí mít dostatečné rozměry a vzdálenost, aby se kominík, pokrývač nebo pracovník instalující hromosvod dokázal protáhnout na střechu.
  • Bezpečnostní hák: Upevňuje se na přiložený montážní profil z pozinkovaného ocelového plechu, který se instaluje mezi dvě krokve.

Bezpečnostní střešní háky i kotvicí zařízení musí instalovat k tomu kvalifikovaná osoba nebo firma a je nutné je nejméně 1x ročně kontrolovat oprávněnou osobou. Instalační firma dodává současně s montáží také návod k používání. Při dodatečném umístění dalších zařízení na střechu je třeba posoudit, zda stávající systém ochrany proti pádu vyhovuje potřebě bezpečného přístupu k novému zařízení. Pro maloformátové krytiny jsou háky dimenzovány dle typu pro jednu nebo dvě osoby. Nášlapný stupeň je optimalizovaný pro použití s maloformátovou krytinou pro střešní sklon 12-60°. Střešní lávky jsou rozmanitých šířek a délek a jsou upevněny na systémové držáky dle typu krytiny.

Čtěte také: Efektivní ochrana okapů před nečistotami

Použití přenosného žebříku

Zpravidla u malých a nízkých šikmých střech se předpokládá použít pro výstup na střechu přenosný žebřík. V tomto případě je nutné určit místo, kde bude žebřík opřený, možnost pevné opory pod žebříkem a zvláště pevnou oporu žebříku na okraji střechy. Posunutí žebříku například po okapovém žlabu je snadné. V případě, že není možnost bezpečné opory žebříku o střechu, instaluje se držák, který posunutím zabrání. Přenosný žebřík určený pro výstup na střechu musí přesahovat výstupní plochu nejméně o 1 100 mm.

Prevence pádů sněhu a ledu ze střechy

Sníh a rampouchy krášlí střechy domů, ale tato ozdoba s sebou nese také rizika. Pro kolemjdoucí i pro auta v blízkosti domu je to riziko pádu sněhové laviny ze střechy nebo pád rampouchů. Vysoká hmotnost tajícího sněhu, který sjede ze střechy, nebo velký ulomený rampouch či jiný kus ledu, se mohou stát příčinou zranění i škod na majetku. Mnohem větší škody, než případné propadnutí střešní konstrukce vlivem jejího nadměrného zatížení sněhem, každoročně působí sesuvy či pády sněhu ze střechy.

Kritické pro funkčnost střechy jsou spoje a přechody mezi střešní krytinou a doplňky. Snaha kombinovat levné materiály od několika prodejců může pomoci investorovi něco málo ušetřit, ale časem se to podepíše na funkčnosti střechy a délce její životnosti.

Sněhové zábrany a protisněhová opatření

Úkolem protisněhové ochrany je zajistit, aby sníh nepadal nekontrolovaně a ve velkých masách ze střechy. K tomu slouží protisněhové háky a mříže. Nestačí je však rozmístit jen v jedné nebo dvou řadách nad okapy - takové řešení nezabrání sesouvání sněhu ze střechy a může také poškodit i samotné protisněhové háky, krytinu i okapy. Je proto třeba celoplošné rozmístění se správným počtem prvků. To závisí na sklonu střechy a také sněhové oblasti.

  • Protisněhové tašky: Jsou vlastně tašky, které mají ve směru smyku příčný nálitek. Ten udrží kus sněhu na střeše. Výrobci těchto tašek mají pro jejich pokládku tabulky, kolik jich má v pokládce celé střechy být. Závisí to na sklonu střechy a tzv. sněhové oblasti, to znamená na místě, kde stojí dům, a obvyklých místních sněhových srážkách. Přesto není protisněhová taška dostačující. Při větších pokryvech sněhu se může utrhnout horní vrstva od spodní a smýknout se.
  • Sněholamy: Na koncích střech bývají velmi často takzvané sněholamy. Jde o příčné liniové zábrany, které zachycují sníh. Vyrábí se v různých druzích. Většinou se jedná o tašku z pozinkovaného plechu, která má k sobě připevněný držák. K němu se připojují příčné mříže, trubky nebo také kulatiny. Sněholam má zabránit sjíždění sněhu. Problém sněholamu je ovšem to, že nemůže fungovat samostatně. Ve chvíli, kdy se sníh dá do pohybu, sněholam je jen překážkou, do které se zaboří. Dochází tak k borcení sněholamů, ničení střechy i krovů. Proto je třeba instalovat na střechu další protisněhové zařízení, jako například výše uvedené sněhové tašky. Sněholamy se montují místo průběžné řady protisněhových tašek do 2. řady nad okapovou hranu.
  • Sněhové háky: V oblastech s vyšší sněhovou nadílkou se uplatní sněhové háky. Ty mohou být dodatkovou součástí střešní krytiny. Hodí se téměř na jakoukoliv krytinu, lze je namontovat při realizaci nové střechy nebo i dodatečně na stávající starší krytinu. Důležité je umístit háky rovnoměrně po celé ploše střechy až k hřebeni a ne, jak tomu často bývá, jen v dolní části střechy v jedné nebo dvou řadách.

Protisněhová opatření se navrhují s ohledem na typ krytiny, střešní sklon a hodnotu zatížení sněhem v konkrétní lokalitě. U tzv. maloformátových krytin má protisněhové opatření podobu systémových bodových komponentů, tedy sněhových háků, které mohou být v exponovaných sněhových oblastech doplněny na okraji střechy liniovými zábranami. U drážkovaných krytin se instalují řady liniových sněhových zábran včetně zachytávačů ledu.

Čtěte také: Příčiny a prevence lavin ze střech

Hmotnost sněhu a zatížení střechy

Konkrétně napadaný a na střeše ponechaný sníh má nezanedbatelnou hmotnost, která značně závisí na jeho vlhkosti. U suchého začíná na 30 kg/m³ a u mokrého se zvyšuje až na 600 kg/m³. Proto například vrstva 15 cm mokrého sněhu představuje dodatečné zatížení až 100 kg na metr čtvereční střechy. Kubík čerstvého sněhu váží asi 100 kg, starý mokrý sníh je dokonce 3krát těžší. Zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech uvádí norma ČSN EN 1991-1-3. Podle ní by při navrhování projektu domu měla být střecha v příslušné oblasti dimenzována.

Tabulka 1: Orientační hmotnost sněhu

Typ sněhu Hmotnost (kg/m³) Příklad zatížení (15 cm vrstva)
Suchý sníh 30 - 100 4,5 - 15 kg/m²
Čerstvý sníh cca 100 15 kg/m²
Mokrý sníh až 600 až 90 kg/m²
Starý mokrý sníh až 300 až 45 kg/m²

Odpovědnost vlastníka nemovitosti za pády ze střechy

Za škody ze spadnutí sněhu či rampouchů ze střechy vždy odpovídá vlastník objektu, bez ohledu na povahu vlastnictví (fyzická či právnická osoba). Pokud by příčinou vzniku újmy byla pouze vichřice a střecha jinak byla v bezvadném stavu, za škodu, kterou by případně spadlé plechy způsobily, byste neodpovídal. Pokud by k tomu ale přispěl špatný stav střechy, byla by situace zcela jiná.

Nový občanský zákoník zavedl s účinností od roku 2014 zpřísněnou odpovědnost vlastníků budov za újmu způsobenou zřícením budovy nebo odloučením její části nejen v důsledku nedostatečné údržby, ale i vady budovy, a to bez ohledu na to, zda ji vůbec měli a mohli zjistit. Například když dojde k uvolnění střešní krytiny, okapu, římsy či jiného stavebního prvku z budovy v důsledku vadně provedené práce. Podobné je to i v případě, kdy například rampouch nebo sníh ze střechy spadne na vozidlo zde zaparkované nebo dokonce zraní chodce na chodníku.

Pojištění odpovědnosti

Pokud by vlastník nemovitosti neměl sjednané pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, musel by škodu hradit ze svého. Každý vlastník nemovitosti by tedy rozhodně měl kvalitní pojištění odpovědnosti zvážit. Kvalitní pojištění odpovědnosti za újmu zpravidla automaticky zahrnuje i úhradu nákladů právní ochrany. Jde o náklady řízení o náhradě újmy před příslušným orgánem, náklady právního zastoupení klienta v tomto řízení či na jeho obhajobu v trestním řízení před soudem ve všech stupních.

Čtěte také: Detaily střech bez tašek

Má-li majitel domu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě, pak se způsobená škoda hradí z pojištění. Pojišťovna může po majiteli domu vyžadovat, aby prokázal, že učinil kroky k minimalizaci rizika vzniku škod. Pokud investujeme do péče o zabezpečení střechy, může se pojišťovna podílet na financování těchto opatření - proplatí nám tzv. zachraňovací náklady.

Postup při vzniku škody

Pokud vám ze střechy spadlý sníh nebo led poškodí např. auto, vždy nejprve škodu vyfoťte. Z pořízené fotografie musí být patrné, že škodu způsobila právě tato příčina. Dalším krokem je nahlášení události majiteli nemovitosti. Další kroky se řeší skrz pojišťovnu, nebo přímou náhradou škody.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, stejně jako dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, řeší mimo jiné i zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Ten v § 101 - 103 stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat BOZP, rozsah této povinnosti, a nést veškeré náklady s ní související, soustavně vyhledávat rizika a přijímat opatření k jejich odstranění případně minimalizaci na přijatelnou úroveň, zajišťovat školení zaměstnanců zaměřených na BOZP a další povinnosti.

Ochrana proti pádu prostřednictvím technických a organizačních opatření musí zaměstnavatel zajistit na pracovištích i přístupových komunikacích, z nichž hrozí pád z výšky nebo do hloubky více než 1,5 m anebo na pracovištích (bez ohledu na výšku) nacházejících se nad vodou či jinými kapalnými nebo extrémně sypkými látkami. Tuto ochranu má přednostně zajišťovat prostřednictvím prostředků kolektivní ochrany.

Kolektivní a osobní ochranné prostředky

U ochrany proti pádu upřednostňuje zákonodárce použití kolektivní ochrany prostřednictvím prostředků kolektivní ochrany, tedy těch, které mohou poskytovat ochranu více pracovníkům současně. Jedná se zejména o lešení, ochranná zábradlí, záchytná lešení, ohrazení, pracovní plošiny atp.

V takových případech, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, nebo jejich použití není s ohledem na předpokládaný rozsah, dobu trvání práce a počet dotčených pracovníků účelné, je možné použít osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Osobním ochranným pracovním prostředkem pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou je osobní ochranný prostředek proti pádu, který splňuje požadavky příslušných předpisů a technických norem, je účinný proti vyskytujícím se rizikům na daném pracovišti, nesmí bránit provádění výkonu práce a jeho použití nesmí představovat žádné další riziko. Kromě samotné ochrany proti pádu umožňuje OOP pracovníkovi se bezpečně pohybovat ve výškách a nad volnou hloubkou, stabilizovat se na pracovišti a zaujmout potřebnou pracovní polohu.

Místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné. ČSN EN 795 (Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení) požaduje pro kotvicí zařízení typu A (kotvicí zařízení s jedním nebo více stabilními kotvicími body…) splnit statické zatížení (odolnost 12 kN a u nekovových materiálů, kde není poskytnut důkaz o trvanlivosti) 18 kN. V případě kotvení se požadovaná statická pevnost zvyšuje o 1 kN za každou další osobu.

Záchranný plán a školení

Způsob vysvobození pracovníka, jehož pád byl zachycen, musí být vždy před zahájením prací ve výšce zajištěn. Vysvobození pracovníka se předpokládá do 20-ti minut po zachycení pádu. Pracovník, který má vykonávat práce ve výšce musí být řádně pro práci ve výšce proškolen, a to vždy pro danou konkrétní práci. Není správné, aby pracovník absolvoval pouze obecné školení pro práce ve výšce. Pracovník musí vykonávat pouze práce pro které byl vyslán, poučen, proškolen.

Důležitost správné instalace a údržby střechy

Při realizaci střechy nestačí jen vybrat pěknou a kvalitní střešní krytinu, ale i doplňkové výrobky. Kritickými místy při pokládce jsou spoje a přechody mezi střešní krytinou a doplňky. Použití levných doplňků, které neodpovídají svými vlastnostmi požadované kvalitě, by mohlo narušit funkčnost střechy, případně zkrátit její životnost. Důležité je ovšem i kvalitní zabudování jednotlivých prvků, znalost norem a pravidel, proto je nejlepší obrátit se na odborníky.

Nejčastější chyby při pokládce střechy

  1. Kotvení střešní krytiny: Při nedostatečném kotvení hrozí, že tašky při silnějším větru začnou létat. Keramické tašky kotvíme na štítech (každá krajní taška), na nárožích a úžlabích. Při sklonu nad 45 ° třeba připevnit každou třetí tašku a při sklonu nad 60° každou tašku v ploše. Hřebenáče se standardně kotví příchytkami. Častou chybou je upevnění tašek v úžlabí a nároží nevhodným způsobem (např. tzv. přilepené silikonem) případně nepřichycené vůbec.
  2. Odvětrání střešního pláště: Jedna z věcí, které výrazně ovlivňují životnost střechy, je odvětrání střešního pláště. Protože není možné zcela zabránit vlhkosti proniknout do konstrukce střechy, je třeba ji odtud vhodně odvětrat. Častou chybou bývá použití kontralatí s nedostatečnou výškou, což zmenší provětrávací mezeru. Chyby mohou nastat také při dodatečné změně sklonu střechy, použití nesprávné doplňkové hydroizolační vrstvy a při nedostatečném množství odvětrávacích otvorů.
  3. Doplňková hydroizolační vrstva (DHV): Tato nenápadná součást střešní konstrukce pod skládanou krytinou chrání střechu před proniknutím srážek a vlhkosti, ale také nečistot z vnějšího prostředí, což ovlivňuje životnost střechy. Při výběru se řídíme sklonem a tvarem střechy, typem tašek a místními podmínkami.
  4. Spádování žlabů: Pokud se po montáži nezkontroluje sklon vodováhou, může se stát, že žlab nebude vhodně vyspádovaný tak, aby voda odtékala do svodových trubek a při silnějších deštích voda zůstane stát ve žlabu.
  5. Nesprávné laťování: Nesprávné laťování způsobí nejen estetické vady střešního pláště, ale zejména snižuje odolnost střechy vůči odvodu vody. V důsledku toho hrozí i poškození doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) a tepelné izolace.
  6. Ukládání okrajových tašek: Stává se, že jsou uloženy bez dostatečné mezery mezi okrajem tašky a stěnou.
  7. Opomíjení klempířských výrobků při rekonstrukci: Častou chybou je výměna jen viditelně poškozené krytiny, avšak s ponecháním na pohled bezproblémových klempířských výrobků ve snaze ušetřit. Toto se však časem může vymstít, protože klempířské plechy bývají poškozeny i na místech, kde to není na pohled vidět (ze spodní strany, v místě ohybu, pod krytinou).

Problematika správné pokládky střechy je náročná, proto ji konzultujte s odborníky a při její realizaci postupujte podle předpisů.

Zimní kontrola a údržba střech

Zima představuje pro střechy a okapy jedno z nejnáročnějších období. Sníh, led, a teplotní výkyvy mohou způsobit vážné škody, pokud nejsou tyto části domu v dobrém stavu. Pravidelná kontrola a údržba během zimních měsíců je proto klíčová.

Kontrola střechy: Na co si dát pozor

  • Stav krytiny: Zkontrolujte, zda na střeše nechybí žádné tašky nebo jiné krycí materiály. Chybějící nebo poškozené části mohou umožnit pronikání vody. Pokud je to možné, podívejte se také zevnitř na stropní konstrukci, jestli nepozorujete stopy vlhkosti nebo prosakování.
  • Hromadění sněhu: Velké množství sněhu představuje riziko přetížení střechy, zejména u plochých střech. Použijte škrabku na sníh nebo speciální nástroje pro odklízení, abyste předešli nebezpečí zřícení.
  • Ledové bariéry: Ledové nánosy na okraji střechy mohou blokovat odtok vody a způsobit zatékání. Tyto bariéry je třeba pravidelně odstraňovat, ideálně pomocí solných granulí nebo teplovodních kabelů.

Údržba okapů v zimě

  • Kontrola průchodnosti: Okapy často trpí ucpáním listím, větvemi nebo ledem. Ujistěte se, že voda může volně odtékat. Použijte teleskopické nástroje pro bezpečné čištění bez potřeby lézt na žebřík.
  • Ochrana před zamrznutím: Investujte do vyhřívaných okapových žlabů, které zabraňují tvorbě ledu. Alternativně lze použít solné náplně nebo speciální roztoky na rozmrazování.
  • Zajištění stability: Zkontrolujte, zda jsou všechny části okapového systému pevně připevněné. Led a sníh mohou okapy poškodit nebo strhnout.

Pokud je riziko pádu sněhu ze střechy opravdu velké, může majitel domu požádat o pomoc policii, která po nutnou dobu opatří rizikovou část chodníku a parkovacího pruhu podél domu výstražnou páskou. V kalamitních stavech pomáhají se sněhem a rampouchy hasiči.

Závěr

Bezpečnost střechy není jen v tom, kolik sněhu unese, ale také jestli ho nenechá spadnout dolů. Péče o sníh a rampouchy musí zajistit majitel domu. Nejbezpečnějším řešením je najmout si specializovanou firmu, která led a sníh odstraní např. s pomocí vysokozdvižné plošiny. Možností je také označení rizikových úseků a upozornění na pád sněhu ze střechy. Toto opatření by ovšem měl majitel nemovitosti použít pouze po nezbytně nutnou dobu, než řádným způsobem zajistí nemovitost proti pádu sněhu a ledu ze střechy.

I v případě žebříku pevně zabudovaného do stavby se rizikům nehody nelze vždy vyhnout. Tyto žebříky bývají někdy vybavené ochranným košem, avšak ne vždy je to účinné. Pro vyšší stupeň bezpečnosti se doporučuje samonavíjecí kladka nebo vertikální systémy pro zachycení pádu. Ochranná opatření se netýkají jen osob pracujících ve výškách, ale také předmětů či stavebního materiálu, se kterými tito lidé pracují. Nezajištěné předměty mohou na někoho spadnout a způsobit mu zranění.

Především se doporučuje raději se přístupu k těmto povrchům vyhnout. Všechny střechy a plošiny by měly mít na svých okrajích zabezpečení. Mnoho projektantů váhá nad tím, co je považováno za přiměřené opatření. Pokud při údržbě stavby/střechy bude vznikat riziko pádu z výšky, je nutné, aby pracovník měl možnost toto riziko eliminovat. Když tedy tato situace nastane, je potřebné navrhnout ochranné zábradlí nebo kotvicí zařízení dle ČSN EN 795 (Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení).

tags: #padani #tasek #ze #strechy #priciny #prevence

Oblíbené příspěvky: