PergolyPamětní dlaždice a desky Jana Palacha: Trvalý odkaz hrdinství
Jan Palach (1948-1969) se rozhodl k oběti sebeupálením v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti. Zapálil se 16. ledna 1969 a o tři dny později zemřel.
Jeho čin je výrazem obětování člověka pro principy svobody a demokracie. Je mementem pro nás, abychom o svobodu a demokracii pečovali, aby svoboda a demokracie byla taková, jak my k ní budeme přispívat.
Pamětní dlaždice v pražském Karolinu
Na nádvoří pražského Karolina byla za velkého zájmu akademické obce, veřejnosti i médií odhalena upomínková dlažební kostka nesoucí jméno Jana Palacha. K odhalení pamětní dlaždice došlo v den 50. výročí Palachova upálení. Desítky lidí přišly uctít jeho památku. Shromáždění uvítal prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt, jenž zarecitoval úryvek z písně Ticho Bohdana Mikoláška, kterou Mikolášek složil právě po Palachově smrti. Promluvil také rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Deska, jejímž zhotovitelem je akademický sochař Jakub Vlček, se nachází přímo pod sochou Mistra Jana Husa a nese v sobě mnoho symbolů. Památník má symbolický rozměr 69 na 69 centimetrů jako připomínku roku 1969. Její symbolická hmotnost je 89 kilogramů, což je odkaz na rok 1989, kdy padl totalitní komunistický režim, proti němuž Palach protestoval. Čtverci pak dominuje jméno Jana Palacha vyvedené velkými tiskacími písmeny. Po stranách jsou osudová data - datum Palachova narození, upálení, úmrtí i pohřbu.
Deska byla odhalena v místě, kde stála v roce 1969 v den Palachova pohřbu rakev s jeho ostatky, než se v průvodu vydala na Olšanské hřbitovy. Lidé pak kolem památného čtverce naskládali věnce i květiny. Hlouček lidí pak začal spontánně zpívat českou hymnu a postupně se přidalo celé shromáždění. Slavnostní akt zakončil spontánní zpěv státní hymny, a to i slovenské části.
Čtěte také: Přírodní krása dřevěných dlaždic
Odhalení desky odstartovalo dvoudenní program sedmi institucí. V horní části Václavského náměstí mohli lidé zhlédnout panelovou výstavu. Na stejném místě na pódiu s českou vlajkou už v pravé poledne odstartoval upomínkový program, který připomněl Jana Palacha v literatuře, hudbě, vzpomínkách pamětníků a českých osobností. O den později Univerzita Karlova pořádala mezinárodní konferenci „Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku” za účasti zástupců států, v nichž se obětovaly další „živé pochodně”.
Přítomní měli také možnost navštívit komorní výstavu o Janu Palachovi, která zahrnuje dobové fotografie, stuhy z věnců, které lidé přinesli k rakvi Jana Palacha, původní kondolenční knihy, dopisy psané Janu Palachovi do nemocnice či vzkazy, které lidé nosili k jeho hrobu. Výstava byla veřejnosti přístupná ve všední dny mezi 9. a 18. hodinou až do 25. ledna.
Rodný dům a památník ve Všetatech
Jan Palach vyrůstal ve Všetatech, kde jeho otec Josef (1910-1962) do počátku 50. let provozoval cukrářství. Když byl nucen živnost zavřít a začal pracovat jako dělník, nastoupila do zaměstnání také Palachova matka Libuše (1913-1980). Malý domek se nachází u Tišického potoka na konci Smetanovy ulice. Jan Palach měl pokoj v prvním patře. Do týdne po narození si manželé Palachovi přivezli svého druhého synka domů, do čísla 337 ve Všetatech.
Libuše Palachová bydlela v tomto domě ještě několik let. Poté dům prodala a odstěhovala se za synem Jiřím do Kamenického Šenova. Dne 16. ledna 1969 Jan Palach z domu odešel na všetatské nádraží, odkud odjel vlakem v 6:10 do Prahy.
Již v roce 1969 se ve Všetatech uvažovalo o umístění pamětní desky na dům ve Smetanově ulici. Pamětní deska na rodném domě byla z iniciativy Společnosti Jana Palacha odhalena v roce 1993. Na pamětní desce je nápis „ZDE ŽIL A ODTUD ZA SVOBODU ČESKÉHO NÁRODA NA SMRT ODEŠEL JAN PALACH 1948-1969“. Vertikálně orientovanou obdélnou bronzovou desku tvoří v horní části nízký reliéf českého lva a dole umístěná replika posmrtné masky s nápisem. Od roku 2019 je součástí památníku ve Všetatech.
Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami
Na přeměnu původního vesnického domku s malou zahradou vypsalo Národní muzeum v roce 2015 umělecko-architektonickou soutěž. Její vítězové Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli nadčasový projekt, který otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou.
Památník Jana Palacha
Součástí Památníku Jana Palacha je historická expozice, která přibližuje především životní příběh Jana Palacha a jeho protest. Tímto protestem chtěl 16. ledna 1969 vyburcovat veřejnost z rezignace, do níž upadala necelých pět měsíců po srpnové okupaci.
V expozici jsou k vidění jak autentické předměty, tak interaktivní obrazovky, které zprostředkují návštěvníkům dobové obrazové a zvukové záznamy. Díky tomu návštěvníci poznají nejen rodinné prostředí, ve kterém Jan Palach vyrůstal, ale rovněž jeho další životní osudy až do ledna 1969. Expozice zachycuje i reakce společnosti a státní moci na Palachův čin nejen v roce 1969, ale také v následujícím období tzv. normalizace.
Součástí Památníku je i několik autentických předmětů spojených se smrtí Jana Palacha. Jedná se například o státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Autorem historické expozice je historik Petr Blažek. Na jejím vzniku spolupracovali také Michal Ježek a Marek Junek.
Posmrtná maska Olbrama Zoubka
Bronzová pamětní deska s reliéfem podle posmrtné masky Jana Palacha se nachází na fasádě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha v Praze 1. Posmrtnou masku Palacha tajně sňal sochař Olbram Zoubek v Ústavu soudního lékařství na Albertově. Z formy zhotovil několik odlitků, jeden zanesl studentům, kteří drželi hladovku a tryznu na Václavském náměstí, další věnoval příbuzným ve Všetatech. Originál posmrtné masky je uložen v antropologickém oddělení Národního muzea, kde je součástí sbírky posmrtných masek významných osobností.
Čtěte také: Průvodce údržbou dlaždic
Palachův dopis
Jan Palach napsal dopis, ve kterém vysvětlil své požadavky: „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni dát se pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si »jednotku«, a tak jsem získal právo napsat první dopisy, coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1) Okamžité zrušení cenzury 2) Zákaz rozšiřování »Zpráv«. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, to jest do 21. 1. 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (časově neomezenou stávkou), vzplanou další »pochodně«. Pochodeň č. 1.“
Kde se Palach léčil a zemřel
Jan Palach se léčil v budově bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici, což byla soukromá klinika v Praze, založená v roce 1916 lékařem Vladimírem Borůvkou. Na klinice zemřel 19. ledna 1969.
tags: #palach #pametni #dlazdice
