PergolySlavkovské bojiště: Památková zóna a odkaz Bitvy tří císařů
Slavkovské bojiště, nacházející se východně od Brna, je chráněná oblast o rozloze 120 km², kde se 2. prosince 1805 odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev napoleonských válek - Bitva u Slavkova, známá též jako Bitva tří císařů.
Bitva u Slavkova: Střet titánů
Ve zvlněném terénu východně od Brna proti sobě stáli francouzský císař Napoleon I. se 75 000 vojáky a spojenecké armády ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. o síle 90 000 mužů. Početně slabší Francouzi zvítězili a způsobili spojencům katastrofální porážku. Po devítihodinové bitvě zůstalo na bojišti více než 18 000 mrtvých vojáků. Příměří bylo uzavřeno 6. prosince 1805 na zámku v nedalekém Slavkově u Brna. Obecně prospěšná společnost zabývající se kulturním odkazem Bitvy tří císařů je Mohyla míru - Austerlitz, o. p. s.
Klíčová místa Slavkovského bojiště
Žuráň
Žuráň je významné návrší v katastru obce Podolí, asi 1 km severně od Šlapanic. Odtud se otevírá pohled na převážnou část slavkovského bojiště. Žuráň byl Napoleonovým velitelským stanovištěm v počáteční fázi památné bitvy. V roce 1930 byl na Žuráni odhalen kubistický památník od ing. arch. F. L. Gahury. Návrší je pozoruhodné i jako významná archeologická lokalita. První archeologické objevy na Žuráni se datují k roku 1850. Úplný a systematický archeologický výzkum tu byl proveden až za sto let, v letech 1948 až 1950. Řídil jej doktor Josef Poulík, později akademik a ředitel tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně, rodák z nedalekých Jiříkovic. Velký plošný odkryv temene kopce vedl k objevu obrovitého kamenného pole o průměru asi 80 metrů, ohraničeného obvodovou zdí z kamenů kladených na sucho. Tato stavba byla původně mnohem mohutnější, avšak po staletí sloužila obyvatelům okolních obcí jako zásobárna stavebního kamene. V kruhové nekropoli byly odkryty hroby z různých historických období, ale byly již před dávnou dobou vyloupené.
Santon
Santon je vrch na severní straně bojiště nad vesnicí Tvarožná. Kdysi se mu říkalo Padělek či Tvaroženský kopeček. Exoticky znějící jméno Santon mu dali francouzští vojáci, kterým podle jedné verze připomínal stejnojmenný kopec z jejich egyptského tažení. Pahorek byl opěrným bodem francouzského dělostřelectva. Na vrcholu, který byl před bitvou uměle srovnán francouzskými ženijními jednotkami pro palposty 18 děl, stojí kaplička zasvěcená Panně Marii Sněžné z roku 1832 s pamětními deskami francouzských generálů Clapareda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Opodál se nachází kopie francouzského polního děla a kousek pod ním tři pásy okopů levého křídla francouzské armády. Při těžkých bojích o Santon byl raněn i generál Jean Marie Roger Valhubert, který zemřel několik dní poté v Brně a byl pochován na někdejším městském hřbitově, dnes Tyršově sadu, kde místo jeho odpočinku připomíná pomníček. V Tvarožné každoročně na přelomu listopadu a prosince probíhá v rámci vzpomínkových akcí rekonstrukce bitvy, které se zúčastňují vojenské historické kluby od nás i ze zahraničí.
Mohyla míru
Památník na Pratecké výšině je nadčasové memento všech válek a dnešní dominanta a přirozený střed chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště. Kamenná kaple, svým tvarem vzdáleně připomínající pyramidu, stojí na nejvyšším místě Prateckého návrší, kde probíhaly rozhodující boje. Její hrot, zakončený stylizovaným dvojramenným křížem, se tyčí do výšky 26 metrů. Nad vchodem do kaple jsou vytesána slova starozákonního proroka Izaiáše "Interfecti mei resurgent - Moji padlí opět povstanou", která vystihují ducha tohoto pietního místa. Čtyři bohatýři střežící mohylu drží štíty Ruska, Rakouska, Francie a Moravy. Uprostřed kaple uzavírá mramorová deska vstup do podzemního ossaria (kostnice), kam byly - a dosud jsou - ukládány ostatky padlých nalezené v okolí. Iniciátorem této stavby byl brněnský kněz a středoškolský učitel páter Alois Slovák (1859 - 1930). Secesní památník vyrostl v letech 1910 - 1912 podle návrhu architekta Josefa Fanty (1856 - 1954) za peníze z několika veřejných sbírek i podpory od vlád Ruska, Francie a Rakouska. Akt předání veřejnosti však proběhl, z důvodu vzplanutí 1. světové války, teprve v březnu 1923. V těsné blízkosti Mohyly míru stojí i muzeum se stálou expozicí, věnovanou průběhu bitvy, a restaurací. Kaple byla v létě roku 1999 restaurována v secesním stylu.
Čtěte také: Základy staveb a deformační zóna
Stará pošta
Stará pošta (do roku 1879 Pozořická pošta) je jeden z nemnoha původních historických objektů bezprostředně spojených se slavkovskou bitvou. Stojí na silnici z Brna do Olomouce přibližně v polovině cesty mezi křižovatkami Pozořice-Holubice a Kovalovice-Velešovice. Tato soukromá dědičná pošta byla zřízena jako zprostředkující stanice mezi Brnem a Vyškovem v roce 1785. Pozořická (Stará) pošta byla svou polohou předurčena stát se jedním z důležitých orientačních bodů ve Slavkovské bitvě. Vystřídala se zde řada představitelů obou bojujících stran: 28. 11. 1805 zde měl hlavní stan maršál Murat a téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon; 2. 12. 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa; po vítězné bitvě na Staré poště nocoval císař Napoleon, který zde o den později vyslechl z úst rakouského parlamentáře podmaršála knížete Jana z Lichtenštejna návrh k jednání o separátním míru. Dnes mohou návštěvníci v rekonstruovaném objektu prožívat atmosféru napoleonských válek se skupinami vojáků v dobových uniformách, projet se na koních, nechat si zhotovit ručně ražené dobové medaile, prohlédnout si obnovené interiéry poštovní stanice, shlédnout malou muzejní expozici a dopřát si některé z pochoutek připravených podle původních moravských receptů v restauraci pošty, zařízené v rustikálním duchu. Napravo od vjezdu k domu se zachovala tzv. Ruská kaplička, kterou údajně nechala vystavět ruská šlechtična na paměť svých padlých příbuzných. Blízko kaple je také místo posledního odpočinku dalších obětí bitvy.
Slavkovské bojiště tak představuje nejen významné historické místo, ale i oblast s bohatým kulturním odkazem, který je pečlivě chráněn a udržován pro budoucí generace.
Čtěte také: Jak vybrat plovoucí podlahu do předsíně?
Čtěte také: Šikmá střecha: spoje
tags: #pamatkova #zona #slavkovske #bojiste #regulace #strech
