Fenomén papírových modelů staveb Richarda Vyškovského

Pokud patříte k trošku letitější generaci, která prožívala své rozjásané prázdniny a lampionové průvody v 70. a 80. letech, a pokud máte v genech alespoň špetku papírových odstřižků a v krvi decku Herkulesu, patrně jste nutně museli v oné době narazit na vystřihovánky Richarda Vyškovského. Nikoli pouze na ně, měli jste srovnání - ale brzy jste zjistili, že modely z dílny tohoto známého architekta jsou NEJ: příjemnější, zábavnější, efektnější, hezčí.

Proč byly a jsou modely Richarda Vyškovského tak oblíbené?

Představme si typického školáka 70. let - klidně mu říkejme třeba Staník, Bertík nebo Pepík - a jak takový malý ogar žije: lítá venku, baví ho stavebnice (z nich nejvíce Merkur), zkouší plastikové modely a touží stát se pilotem, cestovatelem nebo popelářem. Má poměrně hluboko do své ušmudlané tesilové kapsy a plastikový model dostane pouze na Ježíška a k narozeninám. A včil to přijde: v časopise ABC nebo v dostupných sešitech Albatros vidí barevné kreace, které po vystřižení a slepení dají bezva hračku - pohlednou a jím samotným vyrobenou, čili s minimálními nároky na žadonění peněz po rodičích. Nelze mít deset angličáků z Túzu? Nelze mít plastikový model letadla od FROGu či Airfixu? Nevadí, udělám si své! Tak vznikla ideální doba pro vystřihovánky, doba předvideo-gamesová a předpočítačová, doba stavebnicová a kutilská. Vždyť vystřihovánka - to je vlastně stavebnice. Čili autorům vystřihovánek tato doba přála. Lepili jsme nejen práce Richarda Vyškovského (a Pavla Blechy), ale s chutí také díla zn. ŠOK (Václava Šorela a Františka Kobíka), Leoše Špachty (série kopřivnických veteránů z Albatrosu) a s troškou přemáhání i Ladislava Müllera. Výběr tedy byl.

Výtvarný styl a krása modelů

Aby lidské oko něco zaujalo, musí to být hezké, přitažlivé, lákavé. Vystřihovánky Richarda Vyškovského tuto velmi významnou vlastnost mají a vždy měly. Je to výtvarný styl arch. Vyškovského, jeho vidění světa proměněného do papíru, co vtisklo jeho vystřihovánkám ten známý a přitažlivý vzhled: množství tenkých černých linek, barvy, modrá okénka, červené střechy, zelená tráva… radost a optimismus. Když se podíváme v reálu na libovolnou věc, dům či auto, žádné obrysové čáry a modrá okna nevidíme. Představme si extrém v reálnosti papírového modelu: byl by to zřejmě objekt složený z fotografií. Vnější podobnost se skutečnou předlohou stoprocentní. Líbil by se nám ovšem takový model? Asi ne. Jako důkaz poslouží oblíbené vystřihovací sešity Albatros s modely arch. Vyškovského.

Už dříve jsem někde na fórech pronesl, že Richard Vyškovský je Josef Lada českého papírového modelářství. Pestré barvy, pevné kontury (které děti milují - něco obtáhnout černým fixem!), masová popularita a líbivost v dobrém slova smyslu, optimismus, vzpomínky na bezstarostné dětství. To vše v sobě jeho vystřihovánky nesou. Když to trochu povýšíme do světovosti, tak ne Lada, ale třeba Walt Disney. A nyní otázka: Je dílo Josefa Lady nebo Walta Disneye uměním? Nejsou to jen pestré kýče? O to se můžeme přít donekonečna - a zcela zbytečně, jelikož jejich díla si dávno cestu k lidem našla a žijí svým životem, bez ohledu na teoretické disputace. Jejich barevný, pestrý styl bychom jen stěží nazvali realismem - a stejně tak vystřihovánky R. Vyškovského.

K výtvarnému stylu autora nutně patří i jeho pořádkumilovnost - rozmístění dílů na ploše. Teprve kresba a umístění dílů dá dohromady výsledný dojem při pohledu na list s vystřihovánkou. Autoři byli a jsou většinou nuceni místem šetřit, aby se nezvyšovaly tiskové náklady, takže toho na list narvou opravdu hodně - až je někdy problém díl z listu vůbec vypreparovat.

Čtěte také: Rozměry a provedení dřevěných zásobníků

Jednoduchost a efektivita konstrukce

V jednoduchosti je krása. Pokud se bavíme o přitažlivosti a oblibě vystřihovánek R. Vyškovského, nemalou měrou k ní přispívá elegantní konstrukce minimalizující potřebu vnitřních nosníků a nepapírových materiálů. Je snadné si představit, že když se dítě zkraje návodu dočte, ať si v rámci přípravných prací přichystá balsovou desku o síle 4 mm, 10 dřevěných nosníků rozličných průřezů, špejle, dostatek kartonu o třech tloušťkách, průhlednou pevnější fólii, špendlíky, drátky, bužírky, vlasec, pružinky z propisek, olůvka nebo matičky, vteřinové lepidlo a sadu nákladných barev, jeho nadšení pro rychlou stavbu rychle opadne. Modelář, a děti obzvláště, podvědomě touží mít věc pokud ne kvapně za sebou, tak alespoň rychle ubíhající, mít brzy na stole něco hotového a koukatelného, vidět pokrok. Jen vyzrálým modelářům-mistrům nedělá psychický problém se půl roku nimrat s interiérem lodi, jehož menší část půjde MOŽNÁ vidět přes dvoumilimetrové okénko za velmi jasného osvětlení. Modelář obecný ale preferuje, aby už po první seanci nad novým modelem mu na stole něco vyrostlo - a to vyškovánky dovolují.

Ke konstrukčnímu stylu autora patří také důsledné používání různých ohybových čar s malými šipkami a výrazných chlopní (zálepek) - ty jsou nezbytné hlavně pro modelářský dorost, děti. Časem modelář může přejít k náročnějším modelům, u kterých se více počítá s vnitřní konstrukcí z kartonu a s obšívkou vnějšího pláště, který už pak chlopně nepotřebuje. Chlopně běžně likvidujeme u plášťů kol; drobné dílky se lépe přilepí natupo - bez chlopní (a pak někomu model půjčte nebo dejte do ruky!).

Návodné kresby a návody

K přitažlivosti jeho modelů přispívaly i jeho návodné kresby, které se vyvinuly od velmi strohých pravoúhlých pohledů až po známé šikmé nákresy s odstíny bleděmodré barvy, s maximální vypovídací schopností. Podrobný a logický návod je další z mozaiky věcí, které činí stavbu modelů R. Vyškovského příjemnou, v kombinaci s jasnou návodnou kresbou. I zde najdeme výjimky, spíše z počátků autorovy tvorby. Např. stavební návod k rozsáhlé, na výšku půlmetrové televizní věži Kamzík (ABC č. 4+5/18, říjen-listopad 1973), zní takto: „Na předem připravenou základní desku nalepte od středu dlažbu 56; věž pak začněte lepit odspodu směrem nahoru. Návodné kresby vás bezpečně povedou; …“. To je celé, pokud nepočítáme ještě pár technických upozornění. Zde se autor, či spíše autoři, R. Vyškovský a P. Blecha, jistěže vyhnuli nekonečné sérii vět o nalepení dílu X na díl Y, dílu Z na díl Y atd. Ale obecně modelář spíše vítá podrobnější text, který by měl také upozornit na záludná místa při stavbě.

Rozsah a rozmanitost tvorby

Zcela mimořádný je tematický rozsah vystřihovánek Richarda Vyškovského. Vybere si skutečně každý. Jako malého desetiletého cypíska mne nechávaly celkem chladným domečky a hltal jsem automobily a efjedničky. S dospělostí přišla i obliba lidové a městské architektury, objevil jsem její kouzlo. A tak si můžeme z nepřeberné tvorby R. Vyškovského vybrat techniku jednoduchou i složitější, architekturu, figurky, vystřihovánky pro děti i zkušenější modeláře, minimodýlky pro majitele malých vitrínek i mega-modely do velkých prostor, či spíše hal, do kterých se vejde Pražský hrad nebo Městská památková rezervace. I děvčata si přišla na své, pokud propadla kouzlu šmiků a lepů. Rozmanitost modelů R. Vyškovského byla do jisté míry vynucena - coby nejoblíbenějšímu z ábíčkovských tvůrců mu redakce ráda zadávala zakázky na vystřihovánky, které by sám od sebe téměř jistě nedělal - jde především o všemožnou techniku. Jeho srdce bije pro architekturu či jiné, řekněme humanistické vystřihovánky (což třeba tanky asi nejsou).

Vytvořit tu ohromnou spoustu vystřihovánek, návodných kreseb a návodů muselo autora stát nesmírné množství času. Vystřihovánky existovaly dávno před vznikem tvorby Richarda Vyškovského a budou (věřím) existovat i v životech budoucích generací. Arch. Vyškovskému se ale podařilo něco, co bude velmi těžké pro kohokoli zopakovat - podařilo se mu svým dílem oslovit široké vrstvy modelářů (to označení „modelářů“ je možná příliš specializované - spíše široké vrstvy lidí, kteří to rádi s vystřihovánkami zkusili a alespoň chvíli vytrvali).

Čtěte také: Papírové tašky s laminací

Vliv a odkaz Richarda Vyškovského

Známé jsou případy, kdy se lidé díky modelům R. Vyškovského dali na studium architektury. Díky jeho modelům je pro nás inspirující jezdit po vlastech českých a slovenských, objevovat a fotit si předlohy jeho modelů - zkuste se třeba projít po krásném náměstí v Telči - kolik tam najdete domů z MPR a „malé“ MPR? Renesanční radnici ve Veselí nad Lužnicí nelze nevidět. Dílo arch. Richarda Vyškovského považuji za národopisné a vlastivědné. I když už dnes např. jeho dávné papírové nákladní vozy nebo monoposty F1 na soutěžích nevyhrávají, stále i v nich zůstává ono kouzlo poctivé ruční vystřihovánky a do genů naprogramovaná radost z lepení - v dobách jejich vzniku jsme si říkali, že jsou bezvadné, nejlepší. Jistě dnes existují dokonalejší a věrnější konstrukce, ale člověk se na model z dílny Richarda Vyškovského vždy rád podívá, ať už jde o autíčko z konce 60. let nebo dům.

Neodfláknutá, poctivá konstrukce a kresba logicky vyústí v pohledný, efektní model, ať už jde o chalupku nebo žlutý bagr. Pěkný model upoutá pozornost diváka, oko se musí na něčem zachytit. Občas se moderní autorům vytýká (či spíše vytýkalo, hlavně v počátcích počítačové tvorby modelů, dnes už ti nejlepší pokročili v tomto směru o kus dál), že jejich kresba je sterilní, studená, mdlá. Oko se nemá na čem zachytit - pláty jedné barvy, ani stínek, ani přechod či zlom, kontrast… je to tak, model může být sebedetailnější, ale oko (do srdce okno) se nepotěší.

Chyby a nepřesnosti v modelech

Jelikož i zkušený konstruktér je jen člověk, dělá občas chyby a ty se objevily i v modelech R. Vyškovského. Narazíme sem-tam na chybný rozměr dílu, menší zmatek v návodu (např. levý blatník č. 12 a pravý č. 13 se záměnou slov levý a pravý) apod. Občas schytají kritiku modely techniky R. Vyškovského, že jsou neproporční, neodpovídající realitě. Některé modely utrpěly nedostatkem kvalitních podkladů nebo změnou rozměrů kvůli dalšímu účelu - např. Porsche 917/10 je neproporční, vysoké - karoserie je určena též pro autodráhový podvozek (ABC č. 22/22, červenec 1978, reedice č. 13/37). Monopost F1 Lotus 72 D JPS je rovněž neproporční - zdá se, že autor neměl podkladové foto z boku, ale jen ze šikmých pohledů (k tomu se přidávala další „rána do vazu“ - špatný tisk a model je místo elegantní černé špinavě zelený). Svou daň si jistě vybral i fakt, že modely techniky vyráběl R. Vyškovský na zakázku redakce ABC, k danému termínu, k některým předlohám neměl vztah a třeba ani netušil, že něco na autě dělá špatně. Už za dávnějších dob existovali hodně vyspělí modeláři, např. ve Svazarmu, kteří si dokázali sami vyrobit velmi věrné modely z libovolných materiálů a na některé neproporční či nereálné kreace z ABC hleděli s despektem. Takových ale nebylo mnoho - běžný čtenář ABC, dětský čtenář, byl unešen, když si mohl sám postavit papírovou efjedničku - i přes občasné chyby v konstrukci popularita prací R. Vyškovského neutrpěla.

Vysokozdvižná požární plošina PP 27 na podvozku T148 - pohledný a ve své době vrcholný ábíčkovský model, ovšem s nepříliš věrným tvarem kabiny a přední karoserie, model dnes již překonaný (ABC č. 13/28, březen 1984).

Porovnání s moderní tvorbou

Nejvíce dnes zastaraly modely techniky kreslené ručně. Je to pochopitelné - přesnou a strohou, přísnou techniku vyrábějí přesné a strohé, přísné stroje, pracuje se s tisícinami milimetru - jaképak tedy malování od ruky štětcem. Rostoucím nárokům modelářů už nestačí ručně vykreslit na efjedničce přibližné logo JPS - musí to být PŘESNĚ - a nejen to, vůz by měl odpovídat PŘESNĚ tomu vozu, který jel daný závod. V dalším závodě se vůz mírně lišil - což řeší variantní vystřihovánka. Počítače si dobře rozumí s modely techniky, které mají mnoho grafických prvků či reklam (F1, Dakar, soutěže), komplikované interiéry a vnější součásti - modelování ve 3D tyto složité konstrukce zvládnou a vznikají tak dokonalé repliky skutečných vozů či jiné techniky. Pokud moderní autor navíc dokáže dobře pracovat s texturami a barevnými přechody, jsou takové modely dokonalými zmenšeninami - a též pohlednými.

Čtěte také: všestranné papírové obaly

Odlišná situace může nastat u modelů architektury. Doškové stodoly asi nebudeme podezírat z toho, že je dávný řemeslník či sedlák proměřoval na tisíciny mm. A stejně tak modelu architektury bude vždy slušet ruční kresba - i kdyby šlo o moderní dům. U velkých ploch domů zpracovávaných na počítači ještě více než u techniky hrozí, že výsledek bude studený a nezaujme. Moderní čeští autoři papírových modelů architektury, např. Ondřej Hejl, Milan Bartoš nebo tým vydavatelství BETEXA, si jsou tohoto nebezpečí vědomi a dokázali se ve své kresbě natolik vypracovat, že je výsledek pohledný a zajímavý. Snižuje to ale oblibu klasických ručních domečků R. Vyškovského? Nikoli.

Publikace o tvorbě Richarda Vyškovského

Publikace Papírové království Richarda Vyškovského mapuje životní pouť a padesátiletou vystřihovánkovou tvorbu arch. Richarda Vyškovského. Její součástí je i šestnáct nových sběratelských kartiček „Archeologického atlasu“ s obrázky papírových modelů arch. Vyškovského a aktualizovaný seznam všech jeho vystřihovánek z časopisu ABC i mimo něj, doplněný o mnoho jejich fotografií. Nedílnou přílohou publikace je také samostatně neprodejný model „Stará radnice a kostel sv. Víta v Soběslavi“, který vám tento soubor objektů představuje v podobě z konce roku 2013.

Po dlouhých 7 letech spatří světlo světa nový papírový model z pera Richarda Vyškovského. Papírový model je zkonstruovaný tužkou, perem, kružítkem a dalšími pomůckami a štětcem ilustrovaný! Žádný AutoCAD či jiná počítačová grafika! Prostě papírový model a výtvarné dílo současně! Model, nad jehož tvorbou strávil jeho autor téměř dva roky svého života. Model v měřítku 1:300 o rozsahu 24 stran vystřihovánky ve formátu A4, ofsetovým tiskem vytištěný. Prostě takový, jaké z produkce ERKOTYP už většinou znáte.

tags: #papirove #modely #staveb #vyskovsky

Oblíbené příspěvky:

• Výběr levného exotického dřeva na terasu
• Vlastnosti bezbarvých tmelů
• Jak OSB desky pomáhají v pasivních domech
• Jaké jsou klady a zápory stříkané izolace střech?
• Průvodce zakrýváním spár